Přehled tisku
Z českých novin s datem 4. ledna 2001 vybírala Kateřina Brezovská.
Krize v České televizi je stále hlavním tématem komentářů českých deníků.
Ani novela zákona o České televizi, kterou ve středu schválila vláda, nemůže podle komentáře Zemských novin a Českého slova zabránit v budoucnu podobnému konfliktu, jaký se rozhořel nyní. Autor pochybuje nad tím, že úprava, podle které mají napříště Poslanecké sněmovně navrhovat členy Rady ČT různá sdružení a spolky, zajistí nutně její odpolitizování. "Co víc, nový zákon, bude-li přijat, sotva zamezí sepětí radních se stranami, jehož důsledkem je rozhodování rady podle politické objednávky. Strany si nadále budou moci navrhovat a volit, koho chtějí," píše. Vyslovuje se spíše pro to, aby radu volili společně s poslanci také senátoři a prezident. "Vládní návrh je polovičatý. Bylo by bláhové doufat, že kdovíjak vylepší kontrolu veřejné televize, že vyřeší potíže s řízením této instituce. Strany smluvní opozice už do televize zaťaly drápy a jen tak se pustit nemíní. Proto se jim do důkladné reformy zákona o ČT nechce," uzavírá komentátor.
Lidové noviny si všímají středečních demonstrací v Praze, Brně a Ostravě na podporu zaměstnanců ČT vzbouřených proti novému vedení. Přirovnávají je k demonstracím proti komunistickému režimu v roce 1989. Ředitele televize Jiřího Hodače pak list označuje za cenzora. "Vzbouření redaktoři musí dostat přednost. I přesto, že jejich sympatickou vzpouru někteří politici už dávno proměnili v emocionální revoluční kýč," píší Lidové noviny.
Hospodářské noviny odmítají ztotožnit ČT s celou Českou republikou a vyvozují, že ani ztrátou její nezávislosti by země nepřišla o svobodu slova. "I kdyby někdy skutečně došlo k tomu, že Kavčí hory zcela ovládne bezskurpulózní parta kariéristů, ochotná slepě sloužit jedné politické straně, svoboda slova a projevu v této zemi nezanikne," píše deník. Přesto podle něj má boj za zachování veřejnoprávnosti jejího vysílání a vymanění z přímého vlivu stran smysl. Politici jsou za všech dob náchylní přizpůsobovat média k obrazu svému. "České republice nehrozí kvůli televizní válce ani státní převrat přes média, ani nástup nové totality... Zvonění klíči je tedy bezpochyby předčasné, ovšem ostražitost vůči všem, kteří by rádi v médiích slyšeli jen tu svou pravdu, je vždy na místě," uzavírají HN.
Zemské noviny a České slovo kritizují rozhodnutí české vlády vyhlásit výběrové řízení na nákup nadzvukových stíhaček. Ve chvíli, kdy zadlužení státu dramaticky narůstá, je rozhodnutí koupit stíhačky za 80 až 100 miliard podle deníků na pováženou. Vláda argumentuje tím, že díky takzvaným offsetovým programům, kterými by měli účastníci tendru kompenzovat ve formě investic, může stát získat zpět až 150 miliard korun. Tyto peníze by měly pomoci zachránit řadu velkých polostátních podniků a tím také snížit nezaměstnanost. "Zkušenosti s offsetovými programy ze zahraničí však říkají, že ne vždy působí tak spásně, jak si představuje ministr Grégr," míní deníky. "Znalec tuzemských poměrů si snadno spočítá, že hlavním důvodem, proč bude tendr vyhlášen, ve skutečnosti není ani tak starost o český průmysl, jako spíše naděje na tučné provize od účastníků tendru. Zda se nakonec nákup stíhaček opravdu uskuteční, není příliš důležité. Hlavně když bude malá domů," dodávají Zemské noviny a České slovo.
Vznik úvěrového registru bank, ve kterém by si banky vyměňovaly informace o neplatičích i korektních klientech, měl začít fungovat na konci loňského roku, jeho provoz však začne nejdříve v polovině roku letošního. Informují o tom Lidové noviny. Zpoždění slibovaných úvěrových registrů zapříčinily technické záležitosti a nejasnosti kolem zákona o ochraně osobních údajů. Na přípravě bankovních úvěrových registrů se podílí šest velkých bank, které působí v České republice. Bankovní domy se stanou podílníky firmy CBCB, která bude majitelem informací o dlužnících bank. Zavedení registrů by mělo podle odborníků pomoci bankám předem vylučovat nespolehlivé dlužníky, píší Lidové noviny a upozorňují, že objem úvěrů, které se nesplácejí, tvořilo loni přes 300 miliard korun.
Mladá fronta Dnes píše, že nové případy leukemie mezi vojáky mezinárodních sil v Bosně a Kosovu zaskočily velení české armády. Až po středečním zveřejnění zprávy o "balkánském syndromu" mezi italskými vojáky, sdělili letci z kbelské základny, že před rokem - krátce po návratu z Bosny - zemřel na toto onemocnění pilot vrtulníku Michal Martiňák. Italský tisk informoval, že na leukemii zemřelo už šest mužů KFOR a třicet dalších má vážné problémy. Možnou příčinou přitom může být znečištění oblasti zbytky střel NATO vyrobených z obohaceného uranu. Náčelník vojenské zdravotnické služby generál Jan Petráš po upozornění okamžitě ustanovil tým expertů, který prošetří příčiny Martiňákovy smrti. Válka v Zálivu, Bosně či Kosovu nutí podle generála k novým pohledům na důsledky moderních konfliktů. Prověřování zdravotního stavu svých vojáků, kteří sloužili v Kosovu, zahájily po Itálii, Belgii, Portugalsku, Španělsku a Německu i Finsko s Tureckem. Generál Petráš je přesvědčen, že české ministerstvo obrany se k těmto zemím připojí.
Deník Právo připomíná, že od ledna snížily zdravotní pojišťovny úhrady za léky na recept, takže pacienti musí doplácet více ze svého. Jde o haléře, ale i o vysoké částky - až sto korun. Navíc u části léků, které dosud pojišťovny hradily plně, se část doplácí. Jindřich Oswald, prezident České lékárnické komory řekl listu, že se lidé nad touto změnou rozčilují a nadávají lékárníkům, kteří za to ale nemohou, protože vyhlášku o změně úhrad léků vydalo Ministerstvo zdravotnictví. Dodal také, že výrobci léků se budou do budoucna snažit vejít do úhrad od zdravotních pojišťoven, a je možné, že ceny svých medikamentů sníží. Právo připomíná, že v ČR se za medikamenty vydá ročně téměř 30 miliard korun. Doplatky pacientů za léky na recept tvoří asi 7,2 procenta.
Zemské noviny a České slovo přinášejí opětné varování silničářů, že nebudou mít peníze na opravy vozovek, pokud je o ně připraví letošní zima. Zároveň ale tvrdí, že na udržení sjízdnosti silnic v příštích dnech nemá nízký rozpočet bezprostřední vliv. Pokud však bude nepříznivé počasí trvat víc než polovinu každého měsíce, nezbydou podle silničářů peníze na letní údržbu. To znamená, že se nebudou opravovat díry v asfaltovém koberci ani udržovat dopravní značky. To by mohlo ohrozit bezpečnost silničního provozu, varují Zemské noviny a České slovo.
Výtvarnou soutěž na pomník k hrobu legendárního českého atleta a čtyřnásobného olympijského vítěze Emila Zátopka vyhlásilo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Právu to ve středu sdělil ředitel skanzenu Vítězslav Koukal. Upřesnil, že uzávěrka soutěže je letos 15. března a do konce téhož měsíce by měl být vybrán nejvhodnější návrh. Pietní obřad uložení urny s ostatky českého atleta století by na Valašském Slavíně - hřbitově vedle kostela v rožnovském muzeu - měl být v tomto roce v červnu. Hrob Emila Zátopka bude zřejmě poblíž hrobů zakladatelů muzea, bratří Jaroňků. "Zátopek byl rodilý, čistokrevný Valach. K tomuto kraji, ve kterém se narodili i jeho rodiče, se vždy hlásil, líbilo se mu tady a přál si zde po smrti spočinout," podotkl pro deník Právo Koukal.
