Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých novin s datem 2. ledna 2001 vybírala Kateřina Brezovská.

Pokračující krizi v České televizi věnují pozornost všechny vnitropolitické stránky deníků. Hodnotí také zpravodajství vytvořené týmem revoltujících zaměstnanců ČT a týmem generálního ředitele Jiřího Hodače a ředitelky zpravodajství Jany Bobošíkové.

Mladá fronta Dnes se domnívá, že zprávy připravované týmem generálního ředitele Jiřího Hodače jsou neprofesionální, nekompletní a manipulují s veřejností. Podle listu ukazují "klasický pohádkový souboj dobra (čti Hodač) se zlem (čti rebelující redaktoři)". K vykreslení této černobílé situace jsou používány polopravdy, jsou zamlčována fakta, do zpráv jsou nepřípustně vkládány názory autorů, v interview mluví převážně ti, kdo to vidí 'správně', píše list. Připouští ale, že ani zpravodajství vzbouřenců není učebnicově objektivní a je v něm patrná jednostrannost a zaujatost. Podle deníku v tomto souboji ale nejvíce prohrává divák, který nemá šanci se z veřejnoprávních kanálů dozvědět, co se děje doma a za hranicemi. Česká televize totiž přišla o svůj hlavní pilíř - nezávislé zpravodajství. Hlavní měrou se o to přičinil nový televizní šéf. Ovšem to, že v jeho jménu se zpravodajské pořady mění v cílenou propagandu je hřích nejhorší. Už jen kvůli němu musí odejít," končí Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny přirovnávají tvorbu týmu ředitelky zpravodajství Jany Bobošíkové k amatérským klipům, u nichž o nějaké vyváženosti nelze hovořit. Provázejí je neomluvitelné profesní chyby, které svědčí o snaze zmanipulovat veřejné mínění, míní list. Deník poukazuje i na to, že z obrazovek nezmizela ani bílá oznámení na černém pozadí, jimiž s veřejností komunikuje ředitel Hodač. Lze tedy konstatovat, že Hodač nesplnil výzvu rady ČT, aby v plném rozsahu obnovil vysílání, konstatuje deník. A teď hlavní otázka: Jak dlouho bude Radě ČT trvat, než pochopí, že se Hodač dostal mimo rámec zákona již tím, že večer 26. prosince televizi na celý den vypnul? To bylo a je na okamžité odvolání," dodávají Lidové noviny.


Nyní další témata:

Zemské noviny a České slovo se zamýšlejí nad tím, jaké bylo minulé tisíciletí, století i uplynulý rok. Na minulosti a jejím hodnocení nic nezmění současné potíže, fakt, že česká politika v posledních letech zamrzla, že ekonomika neroste tak, jak bychom si přáli, a naše prosperita a náš blahobyt nepřipomínají západní sousedy, míní deníky a dodávají, že okamžitý a snadný zisk nezaloží prosperitu celé společnosti a malými krádežemi se mezi vyspělé země nezařadíme. Společnost žije v zajetí nenáročných politických a ekonomických klišé, kterými na ni útočí agresivní politická reklama. Od voleb k volbám není daleko, ale smyslem lidské existence není vítězství té či oné strany. Česko postrádá moudré zakladatele, kteří by dali zemi dobrá pravidla, podotýká autor komentáře v obou listech.

Hospodářské noviny ve svém komentáři míní, že nemalá část českých politiků si do nového tisíciletí přináší revitalizační sen o kapacitách na chrlení miliónů tun oceli, zatímco za humny mezitím zuří smršť strukturálních změn. Na jejich základech i mimo ně vyrůstá jiná ekonomika. Říká se jí nová, píší Hospodářské noviny. Zjednodušeně se spojuje pouze s internetem. A lidé vrostlí do starých kolejí se pochybovačně ušklíbají a ptají se, jestli tedy teď budou všichni sedět u klávesnic, zatímco místa u výrobních linek v továrnách zůstanou prázdná. Je to stejná absurdita, jako kdyby se kdysi prvních konstruktérů parních strojů ptali, zda očekávají, že vše bude pohánět pára," míní list. Zatímco ve světě roste počet lidí i firem připojených na internet a stoupá objem prodejů po síti, ČR takto bouřlivý rozvoj nezažila. "Ač má řadu úspěšných firem a jednotlivců, kteří se v oboru prosadili už i ve světě, jako celek doplácí na fakt, že v politice mají příliš velké slovo milovníci ingotů a revitalizační snílci. Nová česká ekonomika se proto staví na nohy postupně sama, zatímco vláda vlévá miliardy do černých děr ekonomiky - doslova - staré", dodávají Hospodářské noviny.


Jak píše deník Právo, několik desítek odpůrců jaderné elektrárny Temelín slavilo příchod nového milénia hudbou a tancem v prostoru rakouské celnice. Jeden z organizátorů rakouského vánočního tábora odporu Josef Neumüller listu řekl, že rakouské odpůrce Temelína přišli podpořit i přátelé z České republiky. Podle informací Práva od pracovníků české pohraniční policie a českých celníků sice provoz na hraničním přechodu nebyl v průběhu silvestrovských oslav přerušen, ale malá skupina rakouských aktivistů po příjezdu několika traktorů zvažovala krátkodobé zablokování hranice. K tomu nakonec nedošlo, údajně s touto aktivitou nesouhlasily rakouské státní orgány, řekl deníku policista, který si nepřál být jmenován. Vánoční tábor odporu proti Jaderné elektrárně Temelín, který byl ve Wullowitzu zahájen 22. prosince a tvořilo jej čtrnáct obytných vozů a maringotek, oficiálně skončil v úterý. Blokády hranic neplánujeme nejméně do poloviny ledna, o dalším postupu se rozhodneme až podle toho, jak bude plněna česko-rakouská dohoda. Očekáváme zastavení Temelína a prověření jeho bezpečnosti," odpověděl Neumüller na dotaz Práva.


Lidové noviny připomínají, že od 1. ledna mělo být na českých silnicích mnohé jinak. Začal totiž platit nový zákon o provozu na pozemních komunikacích. Mnozí řidiči však nová pravidla včera ignorovali. Řada motoristů například nerespektovala ani zdánlivě jednoduché nařízení - svítit v zimním období bez ohledu na denní dobu. Při procházce Prahou byly běžně k vidění mobily v rukou řidičů či děti volně se pohybující vozidlem. Nový zákon připouští telefonování v autě pouze za použití sady hands free. Děti a nezletilé osoby menší než 150 cm přikazuje poutat do bezpečnostních systémů. Policisté se zatím chovají ke hříšníkům shovívavě. "Žádnou velkou akci na dodržování nových pravidel policie nechystá. Policisté budou při kontrolách zpočátku používat spíš domluvy," řekla listu policejní mluvčí Ivana Zelenáková.


Podle Zemských novin, veteráni druhé světové války, kteří bojovali v britské Royal Air Force, jsou přesvědčeni, že do nového století a tisíciletí je třeba vstoupit s předsevzetím učinit vše pro to, abychom byli schopni postavit se na odpor všem, kdo nad všelidské hodnoty povýší principy rasové, třídní nebo náboženské nesnášenlivosti a nenávisti. Na slavnostní večeři pořádané na konci loňského roku v pražském hotelu Duo označili generálové spolu s dalšími desítkami veteránů a jejich hosty historku stíhače RAF a majitele hotelu Duo Jana Horala za příběh, se kterým se vždy ztotožní. V roce 1942 v bitvě u al-Alameinu na egyptských hranicích Horal vyhledal ve štábu německého pilota, kterého sestřelil. "Byl o dva roky starší než já. Při velmi slušném výslechu neustále zvedal pravici a vykřikoval Heil Hitler. Ve svých devatenácti letech jsem se neudržel a řekl v jeho rodné mateřštině, že mu urazím ruku, jestli hajlování nenechá. Vlastně jsem na něho ta slova křičel a byl jsem proto vykázán. O třicet let později jsme se náhodně setkali v restauraci ve Frankfurtu nad Mohanem. Byl tam s rodinou. Seděl jsem o několik stolů dál. Několikrát se na mě pozorně zadíval. Pak přišel a zeptal se, jsem-li Angličan. Odpověděl jsem mu, že jsem švédský občan a Čech, který ho u alAlameinu sestřelil. Na otázku, jestli pořád hajluje, velmi upřímně odpověděl, že byl za války pomatený a hloupý. Zdůraznil, že budoucnost musí být o přátelství, demokracii, úctě ke svobodě a humanitním ideálům. Ne o nadvládě jedněch nad druhými. V den našeho prvního poválečného setkání jsme se stali přáteli a jsme jimi dodnes. Můj německý přítel bezděčně vyslovil ty ideje Tomáše Garrigua Masaryka, pro které jsem ve svých šestnácti letech v roce 1939 odešel do války. Vyslovil přesně ty ideje, s nimiž je třeba vykročit do nového století," vyprávěl Horal. Horalův příběh oslovil i přítomného britského pilota, válečného veterána Neala Denise, který je spolu s generálem Šiškou členem Guinea Pig Clubu. Klubu guinejských morčat, těžce zraněných pilotů, na nichž britský lékař sir McIndoe v anglické nemocnici v East Grinsteadu uplatnil nevyzkoušené metody léčby, jimiž je vracel do života.


Mladá fronta Dnes píše, že poslední den loňského roku odeslali všichni majitelé mobilních telefonů v zemi přes sedmnáct milionů krátkých textových zpráv. Síť ani jednoho ze tří operátorů se přitom nezhroutila. Mobilní operátoři tvrdí, že přesná čísla budou znát dnes. Podle zástupce operátora Oskar Igora Přerovského v době největšího provozu zaznamenali přes třicet textových zpráv za minutu. Tereza Kakosová z Radiomobilu zase říká, že Čechům o silvestrovské noci také značně pomohli cizinci, kteří posílali zprávy do zahraničí. V síti Eurotel se naopak převážně mluvilo. Podle mluvčího společnosti Jana Kučmáše mezi jedenáctou a jednou hodinou o silvestrovské noci spojili přes dva a půl milionů hovorů.