Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 26.1. 2001 připravila Kateřina Brezovská.
Výdaje na záchranu českého bankovnictví překonávají rekordy, píší Lidové noviny. Celková cena už totiž čítá více než čtyři stovky miliard korun a přesahuje i ty nejpesimističtější odhady. Jen na reformu bankovnictví tedy vynaloží každý český občan včetně kojenců zhruba 40 tisíc korun. Poslední špatnou zprávu dostali daňoví poplatníci ve středu, kdy vláda oznámila předpokládané výdaje na zaplacení dluhů po zkrachovalé Investiční a Poštovní bance. Podle ministerstva financí zaplatí daňoví poplatníci za IPB až sto miliard korun. Toto číslo doplňuje stomiliardové ztráty z minulosti, způsobené především špatným hospodařením v Komerční bance, České spořitelně a Agrobance. Když vláda Miloše Zemana projednávala záruky při privatizaci Komerční banky, vyčíslila při této příležitosti celkovou nominální výši státní pomoci bankám v uplynulých deseti letech na 318 miliard korun. Po započítání ztrát z IPB jde o částku kolem 400 miliard korun. Vláda zatím ztráty převádí do státní Konsolidační banky. Tím ale problém nepadá. Podle odborníků jde o časovanou bombu české ekonomiky: touto astronomickou sumou se totiž zvyšuje zadlužení českého státu. Tolik Lidové noviny.
Zemské noviny píší, že šestinásobný vítěz rallye Paříž-Dakar Karel Loprais - který svým řidičským uměním dělá dobré jméno značce Tatra, ve skutečnosti kopřivnickou automobilku nereprezentuje. Ani jeho závodní vůz není zcela tatrovácký. Místo vzduchem chlazeného motoru, který je pro Tatru typický, používá zahraniční motor chlazený vodou. "Vůz Karla Lopraise je tatrovácký tak z osmdesáti procent," odhaduje zaměstnanec automobilky Karel Bordovský. I přesto považuje Lopraisovo vítězství za triumf značky Tatra. O tom, proč se továrna, která vyrábí špičkové automobily, stále potácí nad propastí, nechce podle listu Karel Bordovský hovořit. "Stále v Tatře pracuji a nerad bych si uškodil,"řekl. Sdílnější nejsou ani další zaměstnanci automobilky. Hrdost nad tím, že se podílejí na výrobě špičkových nákladních automobilů, se u nich střídá s pocitem marnosti. Vozy Tatra se ve světě prodávají méně než konkurenční značky a žádný tatrovák si není jistý, zda v příštích měsích nezůstane bez zaměstnání. Jen málokterý z nich má odvahu vyjádřit nahlas svůj názor. Jinou práci by na Novojičínsku, kde míra nezaměstnanosti neklesá pod deset procent, těžko hledali. "Tatra podobných úspěchů, jakých dosahuje Karel Loprais, nikdy neuměla využít. Možná nemá dobrou obchodní strategii. V tom je asi její největší slabina." , řekl Zemským novinám Bordovský.
Deník Právo připomíná, že prezident Václav Havel podpořil snahy některých krajů získat nové názvy než ty, které jim přisoudil zákon. ""Zatím se zdá, že dva kraje o tom uvažují. Mají na to legitimní Právo a já rozumím důvodům těch snah," "řekl Havel po setkání s hejtmany a pražským primátorem Janem Kaslem. O změnu názvu projevil zájem Budějovický kraj, který by se mohl přejmenovat na Jihočeský, zatímco z Brněnského kraje by mohl vzniknout Jihomoravský. Hejtman z Budějovicka Jan Zahradník poznamenal, že Jihočeši jsou se svým krajem identifikováni a že změna názvu není politickým problémem. Informoval, že návrh byl již podán. Prezident Havel podle listu ocenil povolební situaci v regionech: ""Bál jsem se, že krajská zastupitelstva budou přepolitizována, že budou imitovat centrální Parlament a že jednotliví funkcionáři budou mluvit spíše za své strany než za své kraje nebo občany. S ničím takovým jsem se tu nesetkal."
Za měsíc vyrazí asi šedesát tisíc lidí připravených sbírat data i na té nejodlehlejší samotě. Jak připomínají Lidové noviny, začne totiž sčítání českého lidu. Nejhůř na tom budou podle listu sčítací komisaři. Budou muset navštívit i ty nejodlehlejší samoty. Když někdo nebude chtít dotazník vyplnit, nezbude jim než přemlouvat, vysvětlovat a prosit. Každý z komisařů bude obstarávat vlastní obvod, který obvykle čítá 80 až 100 domácností. Když někoho nezastihnou doma, musejí se vrátit. Třeba desetkrát, dokud se jim nepodaří získat vyplněný dotazník, za nějž nesou osobní odpovědnost. Odměna komisařů bude záviset na počtu získaných vyplněných sčítacích listů. To znamená, že komisař s velkým obvodem si může přijít ina 14 tisíc. Jiný si naopak vydělá jen 6000, což ovšem neznamená, že se méně nadře. Formuláře, které začnou komisaři roznášet po domácnostech od 20. února, obsahují například otázky o velikosti bytu, typu koupelny a záchodu či počtu aut. Na zabezpečení osobních údajů je kladen velký důraz, aby informace nemohly být zneužity. Při porušení slibu mlčenlivosti čeká komisaře pokuta 200 tisíc korun a navíc se vystavují trestnímu stíhání. Podle Lidových novin přijde sčítání lidu daňové poplatníky na 2,4 miliardy korun, přičemž na odměnách komisařům bude vyplaceno 890 milionů. První výsledky o počtu obyvatel budou známy již koncem března. Absolutní vyhodnocení potrvá 2 roky a bude průběžně dostupné na internetu.
Mladá fronta Dnes píše, že jednomu z nejmocnějších mužů sportovní scény, předsedovi Českomoravského fotbalového svazu Františku Chvalovskému, hrozí trestní stíhání za podezřelé operace se stovakami milionů korun. Vyšetřovatelé, kteří přes půl roku zkoumají obchody mezi Komerční bankou a firmami Č.A.S/Satrapa spojenými právě s Chvalovským, zjistili, že některé z těchto transakcí byly trestným činem. Policie ještě čeká na výsledky auditu v Komerční bance. Z průběžných zpráv auditora ale podle listu vyplývá, že skupina Č.A.S/Satrapa dluží bance téměř dvě a půl miliardy korun. Chvalovský je nyní v zahraničí, a nemohl se proto vyjádřit. Jeho advokát František Gebauer ale listu řekl, že Chvalovský je připraven s policií spolupracovat. Také tvrdí, že způsob profinancování aktivit Č.A.S navrhla sama Komerční banka, která v podstatě používala finanční prostředky získané z těchto smluv i pro vlastní potřebu. Nikdo nebyl podveden, protože banka věděla o všech rozhodujících skutečnostech, tvrdí Gebauer. O odpovědnost se tak bude zřejmě dělit hned několik osob. Jak dodává Mladá fronta Dnes v závěru, za podvod je trestní sazba od pěti do dvanácti let vězení.
Zaměstnanci ČEZ a Škody Praha už údajně znají způsob, jak odstranit nepřípustné vibrace parovodního potrubí k turbíně, které byly hlavní příčinou současné odstávky jaderné elektrárny Temelín. Informují o tom Lidové noviny. Na základě vyjádření nejrůznějších kompetentních organizací existují tři možné způsoby, jak vibrace na parovodu odstranit. "V nejbližších dnech se rozhodneme, zda použijeme jen jednu navrženou metodu, nebo kombinaci více řešení,"cituje deník mluvčího Temelína Milana Nebesáře. Parovod je možné podle něj buď zpevnit dalšími úchyty či obručemi nebo vestavět do potrubí další pevné části. Zároveň přichází v úvahu i úprava ventilu, s jehož pomocí se reguluje přívod páry k turbíně. Navržená opatření začne elektrárna podle Nebesáře realizovat zřejmě už na počátku příštího týdne, jak ale potvrdil, termín obnovení provozu, plánovaný na 5. února, se zřejmě o několik dní prodlouží.
Ministerstvo obrany nakoupilo podle Mladé fronty Dnes vadné rakety za téměř 70 miliónů korun zbytečně. List píše, že letectvo mělo této munice dostatek, a policie nyní proto prověřuje podezření, že z obchodu profitovali ministerští úředníci. Právníci ministerstva zvažují podle listu podat v této věci trestní oznámení na bývalého ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslava Štefce. Na příkaz ministra obrany Vladimíra Vetchého budou okolnosti obchodu prověřovat Vojenská policie a Inspekce ministra obrany. Podle mluvčího resortu Milana Řepky bylo v roce 1998 nakoupeno 60 a loni dalších 20 těchto raket z Ukrajiny a Bulharska prostřednictvím společnosti Omnipol, u které se je bude ministerstvo snažit reklamovat. Později totiž vyšlo najevo, že munice byla prošlá a měla falešnou dokumentaci. Mluvčí prohlásil, že ředitel úřadu pro vyzbojování nezpracoval informaci o obchodu, kterou žádal ministr obrany a jednal až v prosinci 2000, kdy už byla uzavřena druhá kupní smlouva. Ředitel naopak tvrdí, že na problémy střel upozornil ministra sám a ten teprve poté začal jednat. "Vykašlali se na to, hledají nahonem viníka a našli si mne. Budu se ale bránit,"řekl Štefec, kterého ministr odvolal 29. prosince." "Pokud tedy bude někdo na někoho podávat trestní oznámení, pak to budu já," zdůraznil pro Mladou frontu Dnes.
Je kapitán Pavel Minařík obyčejným komunistickým rozvědčíkem? Nebo je navíc ještě teroristou, který v polovině 70. let připravoval pumový výbuch v sídle Rádia Svobodná Evropa v Mnichově? Tuto otázku mají podle Zemských novin už od roku 1991 rozsoudit policejní vyšetřovatelé, státní zástupce a soud. Ale nedaří se to. Na přelomu roku vrátil Obvodní soud pro Prahu 4 případ Minařík státnímu zastupitelství znovu k došetření. Policie se přitom tímto více než dvacet let starým případem zabývá již od roku 1991. V roce 1993 Městský soud v Praze Minaříka odsoudil za přípravu obecného ohrožení ke čtyřletému vězení. Vrchní soud v Praze však rozsudek zrušil a věc vrátil pražskému státnímu zástupci k došetření. Ten pak v prosinci 1994 Minaříkovo trestní stíhání zastavil. Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Novák poté podal k vrchnímu soudu na státní zastupitelství stížnost pro porušení zákona, jíž vrchní soud vyhověl a rozhodnutí státního zastupitelství zrušil. Trestní stíhání Pavla Minaříka tak pokračuje dál. Zemské noviny připomínají, že Minařík působil jako agent komunistické rozvědky v rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zjistil, že v té době zaslal svým nadřízeným v Praze nejméně tři návrhy na uskutečnění pumového atentátu v její redakci. Pumový atentát někdo opravdu uskutečnil, ale až v roce 1981, kdy byl Minařík zpět v Československu, připomínají Zemské noviny.
