Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 26. října připravil Josef Kubeczka.
České deníky především poukazují na čtvrteční poslaneckou rozpravu o zákoně, který by umožnil lidem stejného pohlaví žít v legálním svazku. Poslanci návrh zákona vrátili vládě k přepracování.
Lidové noviny píší, že při poslanecké rozpravě zaznělo mnoho slov o toleranci a rodinných hodnotách. "Pomineme-li skryté výhrůžky poslance Vlastimila Tlustého, jenž naznačil, že momentálně toleruje homosexuály až až, a tradičně hysterického Marka Bendu, je zajímavé především to, jak se obránci tradičních hodnot snažili zákon shodit ze stolu. Rozprava ve sněmovně především ukázala množství ideologických předsudků a pýchy v řadách českých konzervativců. Partnerství homosexuálních jedinců jim zjevně vadí daleko více než korupce a neutěšený stav školství," míní Lidové noviny. Podle listu se nejblíže k pravdě přiblížil ministr práce a sociálních věci Vladimír Špidla, když diskuse o registrovaném partnerství přirovnal k bojům o volební právo žen a právo žen na vzdělání.
Také podle deníku Právo byly mnohé výroky poslaneckých odpůrců zákona na pováženou. Marek Benda a Vlastimil Tlustý strašili sebe i jiné adopcemi, které návrh nepředpokládá. Tlustý uvedl, připomíná list, že by se nerad dožil toho, jak dva registrovaní chlapi "vysvětlují svému synovi, který z nich je maminka". Sexuolog Jaroslav Zvěřina marně tedy vysvětloval, že zákon rolí rodiny ve společnosti sám o sobě otřást nemůže. "Zkrátka a dobře, není u nás pořád dost legislativců schopných prosadit rovná práva pro všechny své spoluobčany. Škoda. Česko se mohlo přiřadit k sedmi státům Evropské unie, kde je již zákon, podobný registrovanému partnerství, platnou normou. Prvenství bychom sice neměli, ale aspoň bychom se mohli přestat stydět. Třeba v Poslanecké sněmovně za čtvrteční neladnou - a velmi obnažující - choreografii," konstatuje deník Právo.
Vzorky sněti slezinné, bakterie salmonelózy a E.coli prý získal islámský radikál Usáma bin Ládin a jeho společníci za 10 tisíc dolarů ve střední Evropě včetně České republiky. Podle Lidových novin to vyplývá z výpovědi egyptského islámského extremisty Ibrahima al-Najjara před káhirským soudem. Přepis výpovědi podle listu získal americký deník New York Post. Spekulace o tom, že teroristé získali antrax v České republice, se objevily již dříve. České úřady je ale odmítají. Naopak egyptský extremista u soudu s členy ilegální skupiny Egyptský islámský džihád tvrdí opak. "Laboratoře v České republice a i na jiných místech střední Evropy dodávaly bin Ládinovým agentům bakterie antraxu, E.coli a salmonely. Posílaly je poštou do té doby, dokud byla skupina ochotna platit předem v hotovosti," řekl al-Najjar. Podle něj získával bin Ládin antrax i z další továrny v jihovýchodní Asii, píší Lidové noviny.
České listy si všímají i toho, že ministr kultury Pavel Dostál zakázal vyvážet národní kulturní památky a významná umělecká díla v majetku státu ze země. Důvodem je to, že díla může podle ministerstva financí nechat v zahraničí zabavit společnost CME jako náhradu za náklady na arbitrážní řízení. Lidové noviny v této souvislosti uvádí, že se země ocitla po deseti letech nikoli za železnou, ale za civilizační oponou. "Tentokrát ji vyrobila česká vláda, jmenovitě ministerstvo financí, kterému se nelíbí výsledek arbitráže, a proto neplatí. Možná se vše vyřeší až v okamžiku, kdy přijede premiér Miloš Zeman na nějakou zahraniční návštěvu a místní policie mu zabaví vládní speciál a služební mobil. Potom možná zaplatíme," míní list. Protože by se mohlo stát, že veškerý majetek České republiky, který se nachází v civilizované části světa, tedy mimo české území, bude zabaven, píší Lidové noviny.
Mladá fronta Dnes ale připomíná blížící se velkou kulturní akci: Českou sezónu v Paříži. Diváci jsou nadšeni, místo obrazů ale uvidí jen prázdné rámy, místo soch podstavce a vše polepeno páskami s razítkem: Zabaveno! píše deník, který přirovnává situaci kolem sporu Česká republika versus CME k hořké komedii. Připomíná, že rozhodnutí o soudních výlohách je už účinné a pokud stát nezaplatí CME, ocitá se v roli dlužníka, jehož majetek může být zabaven a prodán v dražbě. Vycestují-li tedy české obrazy do zahraničí, čeká je osud lidí, na které je vydán mezinárodní zatykač. Skončí ve vazbě, dodává Mladá fronta Dnes.
Ve svých ekonomických komentářích věnují přední české deníky pozornost problémům českého ocelářství, zasedání České národní banky a privatizaci Budějovického Budvaru.
"Věru pěkné kapky dostali tento týden v Bruselu zástupci českého ministerstva průmyslu, kteří sem přijeli jednat s Evropskou komisí o budoucnosti českých hutí. Bruselských úředníků se nemile dotklo, že česká vláda odmítla plán restrukturalizace českých oceláren, který za peníze Evropské unie zpracovala jejich firma EuroStrategy, a přijala jiný. A dali to Čechům tak říkajíc pěkně sežrat," píše Pražské Slovo. Zástupce Evropské komise nevěří, že se pro české ocelářství najde nějaký investor, který by za ně chtěl vůbec něco zaplatit, a že nechápe, jak tento obor ještě vůbec drží pohromadě. Pokud má přežít, musí do něj česká vláda sama nalít nějakých 50 miliard. V pozadí těchto tvrdých slov ale podle listu není jen uražená ješitnost Bruselu. Komu by nejlépe vyhovovalo, kdyby celou záchranu českých oceláren financovala jen česká vláda, která na to přitom evidentně nemá, ptá se deník. Tomu, kdo si umí spočítat, že při takovém postupu budou ocelárny brzy na kolenou a bude je pak možno získat za babku, respektive získat jejich trh. A to mohou být mnohé evropské hutní firmy, pro které jsou čeští oceláři nepohodlným konkurentem, domnívá se Pražské slovo.
Rozhodnutím České národní banky ponechat úrokové sazby beze změny a srazit kurs koruny intervencemi se zabývá komentátor Hospodářských novin. Podle něj to připomíná moudrou horákyni. Slabší koruna na chvíli uklidní exportéry a političtí představitelé budou mít alespoň pár dní nové téma, jak to ta národní banka dělá špatně, případně dobře. Zákrok proti měně na chvíli odvrátí pozornost od úrokových sazeb. Ty zůstávají stále stejné a pro tentokrát nejsou v popředí zájmu. K jejich snížení však musí banky přistoupit tak jako tak. Ve chvíli, kdy celý svět zlevňuje peníze, totiž nemůže zůstat nečinná, píše autor. "Proč váhá? Zřejmě neví, kudy kam. Bankovní rada evidentně nemá ponětí, o kolik by měly sazby klesnout, aby to mělo alespoň trochu viditelný a pokud možno příznivý dopad na hospodářství. Neví totiž, o kolik klesne hospodářství v západní Evropě a jak se propad projeví u nás. Neví, jak budou na pokles v zahraničí reagovat investoři: Budou i nadále mířit do ČR, když se jim omezí exportní možnosti? Pokud ne, ustane příliv investičního kapitálu a koruna oslabí. Pokud měna padne rychle a razantně, nebude zas potřeba zásahu do úrokových sazeb," dodávají Hospodářské noviny.
Budějovický Budvar nebude privatizován. Stát si rád ponechá podnik, který mu vydělává, uvádí komentář Mladé fronty Dnes. Ministr zemědělství Jan Fencl má podle něj ještě jeden argument: mohlo by se stát, že by budějovický pivovar koupil jeho konkurent Anheuser-Busch, který se s ním často, leč většinou marně soudí o světoznámou značku. Z pohledu planého vlastenčení nespravedlnost: malý a hrdinný český pivovar žaluje a vyhrává soudní spory leckde po světě, a žalovaný jej mezitím koupí. Až Budvar vyhraje všechny soudy, bude moci úspěšně a nerušeně prodávat po celém světě. Kdyby patřil svému protivníkovi, mohl to dělat už dávno, domnívá se Mladá fronta Dnes.
Počet přímých investic v prvním pololetí 2001 poklesl v Evropě o 32 procent. Vyplývá to z říjnové studie poradenské společnosti Ernst & Young. Jen Španělsko, Švédsko a Česká republika zaznamenaly nárůst. Česko přitom získalo 46 nových investic, podíl tak stoupl ze tří na pět procent a Česká republika je na žebříčku cílových zemí na pátém místě. Uvádějí to Lidové noviny. Zatímco v prvním pololetí roku 2000 přišlo do evropských zemí 1370 investorů, letos jen 925. Nejčastějším cílem investorů byla Velká Británie, kam do konce letošního června směřovalo 197 investic. To je sice o 35 procent méně projektů než v roce 2000, ale i tak si Británie udržela první příčku. Britské ostrovy přilákaly 21 procent všech investorů, píše list. Podle poradenské společnosti je pokles zájmu investorů o evropské země přímým důsledkem zpomalení americké ekonomiky. Bezmála 50 procent investorů do Evropy totiž přichází z USA. Snížení investic postihlo hlavně oblasti softwaru, elektroniky a telekomunikací, uvádějí Lidové noviny.
