Přehled tisku

Z českých deníků s datem 27. listopadu 2001 vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Hospodářské noviny spekulují o možných zahraničních partnerech televize Nova. V této souvislosti se hovořilo o ruském plynárenském gigantu Gazprom. Podle listu, se dá totiž takřka bezpečně vyloučit, že strategickým partnerem Novy by mohl být některý ze západních mediálních domů. Důvodem jejich nezájmu jsou neprůhledné vlastnické struktury v Nově a špatná reputace Železného. Naopak jedním z dokladů zájmu Gazpromu o Novu by mohla být nedávná návštěva ruského velvyslance Savolského v televizi Nova. Tiskový mluvčí Gazpromu však prohlásil, že o Novu zájem nemají a aktivity velvyslance Savolského jsou jeho soukromými kroky a nebyly s Gazpromem konzultovány. Hospodářské noviny jeho slova vykládají: "Buď bylo vše kolem Gazpromu humbuk, cíleně vedená a přiživováná šeptanda, která měla odvrátit pozornost od skutečného stavu věcí, anebo se Vladimír Železný stal pro další jednání nepříjemnou překážkou. To by ovšem mohlo také znamenat, že od zlaté vejce snášející Novy dávají ruce pryč i podnikatelé z Východu," uvádějí Hospodářské noviny.

---

Mladá fronta Dnes otiskuje názor Jana Vávry, ředitele ČNTS, kde se vyjadřuje k vině či nevině Vladimíra Železného. Ten byl obviněn z pokusu o poškozování věřitele. Jan Vávra, který řídil servisní organizaci Novy a s Železným se rozešel ve zlém, kritizuje chování politiků, kteří se ke kauze Železný vyjadřují. Zpochybňuje pravdivost argumentů předsedy stálé komise pro sdělovací prostředky parlamentu Ivana Langra, který podle Vávry patří k nejagilnějším Železného obhájcům. Ve svém článku Vávra potvrzuje, že na vyšetřovatele případu i na něj samého jsou vyvíjeny nejrůznější tlaky. Nejpřesvědčivější důkaz o skutečných politických tlacích na vyšetřování ale podle jeho slov podal sám Ivan Langer. Jeho počínání jednoznačně dokazuje, že existuje politický tlak, aby obviněný Železný stíhán nebyl. "Pokud někdo pochyboval o propojení Vladimíra Železného s některými politiky, jasnější důkaz dostat nemohl," končí Jan Vávra.

---

Deník Právo připomíná výročí nedožitých 80. narozenin Alexandera Dubčeka, politické osobnosti Pražského jara. Autor článku, Zdeněk Jičínský, poslanec za ČSSD, se ohlíží za jeho chápáním politiky jako veřejné služby a lituje, že jeho pozitivní působení bylo neustále omezováno. "V tomto ohledu není bez viny ani Havel, který jako prezident republiky neměl zájem o spolupráci s Dubčekem jako předsedou Federálního shromáždění a zřejmě si její význam pro řešení česko-slovenské otázky neuvědomoval," píše Jičínský a pokračuje: "Revoluční změny po roce 1989 přivedly k moci generaci mladších a mladých, pravicově orientovaných politiků, kteří odmítali organické spojení myšlenek pražského jara 1968 a listopadu 1989. Proto měli přezíravý, až záporný postoj i k Dubčekovi. Ten byl pro ně představitelem zavrženíhodného reformního komunismu, této "třetí cesty", marného pokusu o "reformu nereformovatelného"." Alexander Dubček zemřel v roce 1992 na následky autonehody. Česká strana tehdy odmítla oficiální účast na jeho pohřbu, píše Právo.

---

Dlouholetý česko-rakouský spor o jadernou elektrárnu Temelín zřejmě spěje k závěru, který by mohl být přijatelným kompromisem pro obě strany sporu. Jak píší Lidové noviny, ministr zahraniční totiž vyjednává s rakouským ministrem životního prostředí Wilhelmem Moltererem výměnný obchod. Za rakouský souhlas s uzavřením kapitoly energetika před vstupem Česka do Evropské unie je česká strana částečně ochotna přestavět temelínskou elektrárnu. Rakušané vyslovili celkem sedm požadavků na úpravu elektrárny. Jejich splnění by si vyžádalo investici ve výši 5 až 10 miliard korun. To může opět vyvolat diskusi, zda by nebylo lepší Temelín zavřít, píší Lidové noviny.

---

Česká republika vyváží velké množství ručních palných zbraní a nábojů do Jemenu. Tato země je podle Lidových novin v současnosti pátým největším odběratelem českých zbraní. List upozorňuje, že na území Jemenu má své základny a výcvikové tábory teroristická organizace Al Kajdá. Z tohoto důvodu je tento stát také jedním z možných cílů současné americké protiteroristické kampaně. Přitom export českých zbraní do této oblasti roste právě nyní. Celkem se letos do Jemenu vyvezly zbraně za 133 milióny korun. České úřady vysvětlují zbrojní dodávky stejně, jako když hovoří o jiných rizikových oblastech: vozíme všude, kde se dokážeme prosadit a kde není výslovný zákaz. Na trh dodávají všichni, včetně USA, uvedl český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček, kterým měl donedávna jako náměstek ministra zahraničí obchod se zbraněmi na starost. Podle jeho slov získal ministr zahraničí Jan Kavan v roce 1999 od jemenského prezidenta záruky o tom, že nedojde k dalšímu vývozu zbraní. Zakázat prodej zbraní do Jemenu by bylo možné, kdyby se ČR přihlásila k nezávaznému embargu OSN z roku 1994. To ale Česko neudělalo, upozorňují Lidové noviny.

---

Popularita ministra obrany Jaroslava Tvrdíka prudce vzrostla. Deník Právo cituje průzkum veřejného mínění pořízený agenturou agentury STEM. Ta dokonce Tvrdíka označila za nové eso sociálnědemokratické vlády. Podle průzkumu je v současné době ministr obrany třetím nejoblíbenějším politikem v zemi - po prvním Stanislavu Grossovi a druhé Petře Buzkové. Pozitivně Tvrdíka hodnotí celkem 57 procent lidí. Jeho popularitu neovlivnily ani četné nehody a jiné problémy v armádě, uzavírá Právo.

---

Stavem českého lázeňství se zabývají Hospodářské noviny. V Česku je přibližně 350 tisíc lidí, kteří by potřebovali léčebný pobyt v lázních. Přesto se v nejbližších letech nepočítá s nárůstem počtu pacientů, ale naopak s jeho stagnací. Lůžek nepřibývá a české lázně investují stovky milionů spíše do zvýšení úrovně stávajícího vybavení, což se odráží ve vyšší finanční spoluúčasti pacientů na léčbě. To může ve svém důsledku mnohé české pacienty odradit. Proto se lázně snaží přilákat co nejvíc zahraničních samoplátců. Ovšem i u nich lze očekávat jen nepatrný nárůst, a to i přes to, že ceny jsou u nás ve srovnání s Rakouskem nebo Německem čtyřikrát menší, dodávají Hospodářské noviny.

---

Konkurenční doložku obsaženou v dodatku pracovních smluv učitelů základní umělecké školy v Pelhřimově považují za absurdní odboroví i ministerští právníci. Jak píše Mladá fronta Dnes, tzv. konkurenční doložka učitele zavazuje, že po případném odchodu ze školy nebudou celý rok vyučovat jinde oborům, na které často mají speciální vysokoškolské vzdělání či konzervatoř. Pokud to poruší, budou muset škole zaplatit smluvní pokutu ve výši 100.000 korun. Ředitelka školy Jaroslava Nováková, která dodatek smlouvy s doložkou učitelům předložila, považuje svůj krok za odůvodněný a odmítá o něm jako o vnitřní záležitosti školy hovořit. Podle školských odborů by podepsání doložky mohlo učitelům zkomplikovat existenci. Dodatky ke smlouvám učitelům se hodlá zabývat krajský úřad, dodává Mladá fronta Dnes.

---

Předvánoční tržby budou letos rekordní, tuší obchodníci. Rostou totiž platy, silná koruna zlevnila dovozy a obchody lákají levnějším zbožím. Lidé o víkendu zaplnili obchody a nákupní shon začal o týden dříve, než se čekalo, napsalo Pražské Slovo. Mladá fronta Dnes však v souvislosti s předvánočními nákupy varuje - Češi kupují také na dluh. Stále více roste počet společností nabízejících splátkový prodej. Podle psychologů lidé přestávají vnímat dluhy jako ostudu - staly se běžnou součástí rodinných rozpočtů. Splátky jsou pohodlné a nebolí tolik, jako když platíme zboží hotově. Psychologové ale varují: není nic jednoduššího než ukazovat prstem na zboží a podepisovat směnky. Získat úvěr přímo v obchodě je nejpohodlnější, ale často také nejdražší. Než se člověk upíše, měl by si pečlivě prostudovat podmínky půjčky a spočítat, kolik zaplatí navíc, uvádí Mladá fronta Dnes.