Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku připravila Zdeňka Kuchyňová.

Pozornost deníků na sebe soustředila Občanská demokratická strana a její víkendový kongres. Podle deníku Právo volby vedení nepřinesly sestavu, kterou by si po sobě přál zanechat předseda Václav Klaus. Z nově zformované špičky projevuje podle listu nejširší politický záběr Petr Nečas. Je znám nejen jako armádní odborník s jistou exekutivní zkušeností. Opozice a zbytek pravice ho vcelku respektuje. Je to typ příštího kandidáta na premiéra, soudí komentátor listu. Vypadá seriózně a vzdělaně, možná trochu upjatě. Nečas dosud nepůsobil dojmem člověka, který příliš zbrkle vystupuje po stranicko-politickém žebříčku. Všichni zvolení místopředsedové, konstatuje Právo, mají výbornou zkušenost z vedením sněmovních orgánů, v komunální politice jsou jako doma. A navíc všechno mají před sebou: v průměru bez šedesátiletého Klause, jim je pouze 38 a půl roku.

Hospodářské noviny připomínají, že volební preference na české politické scéně jsou vyrovnané, stejně tak zůstává vysoká míra vzájemné nevraživosti. Nedojde-li k nějakému dramatickému otřesu, je pravděpodobné, že se i po volbách v příštím roce bude vláda ustavovat prioritně nikoli podle názorové blízkosti, ale podle výhodnosti obchodu. Jediné tabu, které zůstává, je oficiální spolupráce s komunisty. Jako jednu z přijatelných variant vidí list i regulérní koalici se sociálními demokraty, zvažovanou zcela pragmaticky i na kongresu ODS. Verbálně sice nepřátelství zůstává zachováno, realita však dostatečně prokázala, že i nepřátelé mohou najít společné zájmy, uvádí Hospodářské noviny.


Zemanova vláda se za dva týdny v pravidelné hodnotící zprávě EU dočká kritiky za časté obcházení výběrových řízení. Jak píše Mladá fronta Dnes, Brusel tak chce upozornit na skutečnost, že vláda v posledních měsících opakovaně rozhodla o velkých státních zakázkách přímo, bez řádného tendru. Na takové výjimky má sice kabinet ze zákona právo, ale podle šéfa delegace Evropské komise v Česku Ramiro Cibriana se příliš časté využívání výjimky neslučuje se zvyklostmi uvnitř Evropské unie. Kabinet například letos schválil projekt izraelské firmy Housing and Construction, která přes Zemanova poradce Kuču nabídla postavit dálnici do Ostravy. Zakázku za 44 miliard korun firma získala, aniž vláda vyzvala jiné k předložení komerčních nabídek. Ostatní pasáže hodnotící zprávy budou podle Cibriana letos spíše pochvalné. Kritika se však objeví i v hodnocení jiných oblastí, zejména výsledků boje s korupcí a ekonomickou kriminalitou, péče o státní zaměstnance či vůli politiků reformovat deficitní rozpočet.


Praha láká vidinou vyšších výdělků a téměř nulovou nezaměstnaností. Podle Mladé fronty Dnes mzdy v některých profesích jsou však vzhledem k životním nákladům značně nízké. Přestože pražský průměrný plat činí zhruba 17 600 korun měsíčně a přesahuje celorepublikový průměr o tři a půl tisíce, pracuje zde mnoho kvalifikovaných lidí za podstatně méně peněz. Kvůli špatnému ohodnocení je v Praze permanentní nedostatek některých profesí. Chybějí zdravotní sestry a učitelé, ale také pracovníci bezpečnostních služeb, strojírenských profesí a zedníci. Jak potvrzuje ředitel Úřadu práce Ivan Chomát, těchto lidí je trvalý nedostatek. Okamžitě by mohli obsadit několik stovek volných míst.


České aerolinie skončí letošní hospodaření se ztrátou, otázka pouze je, jak velkou. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl prezident ČSA Miroslav Kůla s tím, že výši ztráty si však ještě netroufá odhadnout. Nejhorší je, že létáme stejně, ale s nižším vytížením. Náklady se nemění a výnosy jsou podstatně nižší, dodal. Po zářijovém útoku teroristů v USA se letecká doprava ocitla v krizi, která se dotkla i ČSA. Podle Hůlových slov se krize ještě prohloubila, potíže mají všechny významné letecké společnosti. Ještě v září ČSA vykazovaly 14procentní meziroční nárůst počtu cestujících, začátkem října pouze čtyřprocentní a nyní se propadly do minusu. K odmítnutí jeho žádosti o zmrazení nárůstu platů piloty uvedl, že se pokusí o další jednání. Schůzku s odbory má již domluvenou a věří, že piloti změní názor a na zmrazení nárůstu platů přece jen přistoupí, neboť se situace ČSA mezitím dál zhoršila.


Dosud největším projektem Správy Pražského hradu byla výstava Deset století architektury. Podle listu Mladá fronta Dnesčinil rozpočet 60 miliónů korun a příprava zabrala tři roky. Už jsou známá i statistická čísla. Výstavu za 7 měsíců navštívilo více než 155 tisíc lidí. Podle průzkumu, který si objednali organizátoři, byli lidé s výstavou spokojeni. Z jednotlivých expozic se nejvíce líbila gotika a románská architektura. Obě nejlépe hodnocené expozice vděčí za svůj úspěch i sugestivní atmosféře podzemních prostor Královského paláce. Nejméně se návštěvníkům líbil oddíl věnovaný 19. století. Průzkum rovněž zjistil, že mimopražští návštěvníci tvořili nadpoloviční většinu a 62 procent z nich uvedlo, že právě návštěva výstavy byla hlavním důvodem cesty do Prahy. Ve velkých výstavních projektech hodlá Správa Pražského hradu pokračovat. V běhu jsou přípravy na akci věnovanou královské dynastii Jagellonců, která bude k vidění v roce 2004.


A jedna perlička na závěr. Jak píše deník Právo, slavné Valašské království, které už má vlastní cestovní pasy, měnu jurovalšár a od jara i řádně korunovaného krále Boleslava Dobrotivého, jinak též herce Bolka Polívku, se ocitlo jen krůček k úplné dokonalosti. "Co by to bylo za království bez královny?" řekli si totiž Valaši a jali se králi hledat vhodnou partii - ať se mu to líbí nebo ne. Jak rozhlásili poddaní v inzerátech, podmínkou je morální bezúhonnost, bydliště na Valašsku a smysl pro srandu. Král si svoji královnu s pomocí rádců osobně vybere 17. listopadu. S vidinou kralování na Valašsku se už organizátorům ozvaly desítky žen a dívek. Do finále jich postoupilo 13, přičemž nejmladší je 22 let a nejstarší táhne na šedesát. Pořadatelé zatím tají v jakých disciplínách budou muset uchazečky o královský trůn obstát. Jednou z nich ale bude například to, jak elegantně se budoucí královna vypořádá s vypitím panáka slivovice.