Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 19. října 2000 připravila Renata Prátová.

Odlišný pohled na mezinárodní konferenci Fórum 2000, která ve středu skončila v Praze, zaujali komentátoři v Lidových novinách a v Mladé frontě Dnes. Zatímco Mladá fronta Dnes si všímá spíše nedostatků a na konferenci postrádala "skutečnou výměnu názorů", Lidové noviny zdůrazňují pozitiva akce. Jak uvádějí, díky Fóru 2000 můžeme teď v českých médiích natrefit na rozhovory s lidmi, kteří mají co říci. Podle listu je docela dobře možné, že se v Praze během tří uplynulých dní zrodila myšlenka, která třeba pomůže vyřešit nějaký dílčí problém". Na konferencích obecně Lidové noviny oceňují, že se jejich účastníci setkávají s různými názory na jeden problém. Podle Mladé fronty Dnes ale právě v Praze od jednotlivých účastníků zněly série různě obsahově zaměřených proklamací, které byly dány individuálními zkušenostmi řečníků. Opět se ukázala známá pravda: méně účastníků by mohlo znamenat více, tvrdí deník. Zároveň kritizuje, že až příliš bylo zřejmé, že diskutující patří k jedné myšlenkové linii, kterou bychom mohli zjednodušeně nazvat americkým liberalismem.


Hospodářské noviny se věnují diskutovanému nákupu vojenských letadel. List v souvislosti s debatou o miliardovém nákupu nadzvukových letadel připomíná, že to byl kabinet Václava Klause, který se kdysi usnesl, že do konce roku 1997 vyhlásí příslušné výběrové řízení. Teď ale místopředseda Občanské demokratické strany a ministr obrany její stínové vlády Petr Nečas bije na poplach a tvrdí, že nákup stíhaček je nutné o několik let odložit. Deník to dává do souvislosti s tím, že nákup by do země přilákal významné zahraniční investice a prospěl zaměstnanosti, což by nyní přineslo politické body České straně sociálně demokratické. Hospodářské noviny zároveň ale zmiňují některé nedostatky, které se dotýkají současného hospodaření resortu obrany. Ministr obrany Vladimír Vetchý by měl tedy podle nich také dokázat, že jeho resort není odkladištěm neschopných byrokratů.


Deník Právo konstatuje, že hesla o vzdělanostní společnosti zaplňují velkou část volebních programů sociální demokracie. Pokud bychom brali volební programy vážně, museli bychom se obávat, že české školství bude už brzy chrlit takové počty absolventů, že také na nás dolehne jev zvaný překvalifikovanost, píše list. To ale ve skutečnosti rozhodně nehrozí. Polovina českých učitelů musí mít podle deníku totiž vedlejší pracovní poměr, chce-li skromně uživit svoji rodinu. Nejednou má tento vedlejší pracovní poměr takový charakter, že autoritu učitele rozhodně nezvyšuje. Vysoké školy marně lákají nové mladé učitele. Zvolit si tuto vzdělanostně náročnou dráhu znamená smířit se s platem nekvalifikovaného sezónního dělníka, soudí deník Právo. V této situaci přichází pravice s návrhem zavést školné a získat tak větší prostředky pro učitele i pro studenty. Poslanec Petr Matějů z Unie svobody jde dokonce tak daleko, že tvrdí, že by se tím pomohlo především studentům z chudších rodin. Mimo jiné prý proto, že při dnešním rozsahu korupce nakonec prohrávají zejména děti rodičů s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Ponechme stranou pikantnost této výpovědi, píše dále list a pokračuje, že poslanec Matějů tvrdí, že bohatí v České republice pomocí korupce představují jeden z významných faktorů, jenž brání chudším spoluobčanům realizovat jejich právo na vzdělání. Jeho návrh řešit problém zavedením školného, které i chudým dopomůže přes všechnu korupci přece jen na vysokou školu proniknout, však má podle deníku Právo přinejmenším dvě slabá místa. Právě Unie svobody stojí v čele snah snižovat daně, a tedy výdaje státního rozpočtu. Pokud by se jí podařilo prosadit placení školného a pokud by toto školné skutečně znamenalo pro školy citelný finanční přínos, lze počítat s tím, že by zesílily hlasy na pravici požadující snížit výdaje státu do oblasti školství. To, co by dodali studenti, ubralo by se ze státní kasy. Peněz by se pochopitelně nedostávalo i nadále. To by byl důvod pro zvyšování školného. Technicky i politicky je mnohem jednodušší školné zvyšovat než ho zavést. Petr Matějů soudí, že zpočátku by stačilo laťku školného nasadit někde ve výši čtrnácti tisíc ročně. Tuto sumu by v bohatších rodinách vůbec nezaregistrovali. Prostě by si koupili, jak hezky říká pan prezident, o jednu lampu do pokoje méně. V chudších rodinách by však tuto částku pocítili dosti výrazně. To znamená, že kvůli budování vzdělanostní společnosti by se zadlužili pouze ti nejchudší. Dluh by spláceli po škole, v době, kdy jejich příjmy jsou v naprosté většině na úrovni nekvalifikovaných. Jejich větší počty by přitom ke zvyšování jejich příjmů rozhodně nevedly. Zdá se tedy, že máme jen dvě cesty. Buď budovat vzdělanostní společnost za cenu zadlužení chudých, jak navrhuje opozice, anebo o vzdělanostní společnosti pouze básnit, jak předvádí strana vládní, uzavírá deník Právo.


Mladá fronta Dnes přináší informaci o tom, že čtyřletá gymnázia čeká zásadní změna - už za pár let by neměla studentům sloužit pouze jako přípravka na vysoké školy. Tuto reformu plánuje takzvaná Bílá kniha - základní dokument českého školství, který je těsně před dokončením. Akademické studium matematiky, českého jazyka nebo třeba biologie by mělo doplnit vyučování základů managementu, psychologie nebo práva. Až studenti odmaturují, už pro ně nebude jedinou volbou vysoká, ale sáhnou po nich rádi i lidé z praxe, slibují si autoři Bílé knihy. Zástupci gymnázií zatím o chystaných změnách nemají mnoho informací - záměr se jim však většinou nelíbí. Existuje podle nich totiž řada dalších typů středních škol, které nejsou akademické, uvádí Mladá fronta Dnes.


Hospodářské noviny píší o jednom z důsledků vládního rozhodnutí privatizovat elektrárenskou společnost ČEZ a distributory v jednom velkém balíku. Jednotliví zájemci jsou kvůli tomu nuceni jednat s konkurencí o vytvoření konzorcia, které předloží společnou nabídku. Nebudou tedy proti sobě stát uchazeči o distributory na jedné straně a uchazeči o výrobce na straně druhé. Členové úspěšného konzorcia si zprivatizovaný majetek mezi sebou rozdělí na části odpovídající jejich podnikatelskému záměru. Podle odborníků spolu právě jednají všichni zájemci o koupi, ale zatím se nedá říci, které firmy spolu nakonec uzavřou dohodu. Tolik Hospodářské noviny.


Deník Právo přináší možná vysvětlení malého zájmu Čechů o vstup do Evropské unie, pro který by podle průzkumů hlasovalo jenom 51 procent obyvatel. To je mnohem méně než v Polsku nebo Maďarsku. Podle odborníků z Institutu pro výzkum veřejného mínění je to dáno tím, že se ve srovnání s těmito zeměmi máme relativně lépe, takže máme více co ztratit. Někteří politici, jako například Jan Zahradil z Občanské demokratické strany, naopak skepsi Čechů oceňují jako rozumnou. Jde podle něj o důkaz toho, že čeští občané o věci přemýšlejí a vědí, že vstup do Unie nebude bez problémů. Pavel Svoboda z Unie Svobody kritizuje vládu za to, že kampaň o vstupu do evropských struktur začala pozdě a probíhala proto v nepříznivém období hospodářské recese. Také místopředsedkyně sociálních demokratů Jitka Kupčová přisuzuje velký počet euroskeptiků malé informovanosti, dodává deník Právo.


Zemské noviny informují o rozhořčení starostů nad návrhem reformy státní správy, který jim předložilo ministerstvo vnitra. To dosud netuší, jaké komptence budou mít nové správní celky. Přesto po starostech chce, aby se k návrhu do poloviny listopadu vyjádřili. Reforma státní správy ovlivní život v regionech zásadním způsobem. Určí totiž, kde si budou lidé po zrušení okresů vyřizovat úřední záležitosti. Návrh ministerstva vnitra na rozčlenění obcí do nových správních obvodů však postrádá zásadní informaci - jaké komptentence budou mít kraje, a jaké dostanou obce pověřené výkonem státní správy. Podle Zemských novin tedy není jasné, co přesně a kam si budou lidé jezdit vyřizovat.

Autor: Renata Prátová
spustit audio