Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 18. října připravil Josef Kubeczka.
Především očekávaným jednáním mezi vládní sociální demokracií a smluvně opoziční Občanskou demokratickou stranou o státním rozpočtu na příští rok se věnují komentáře českých deníků.
"Komu držet palce letos?," ptají se Lidové noviny a odpovídají, že předsedovi ODS Václavu Klausovi: když prý pořádně přitiskne premiéra Miloše Zemana ke zdi, "sníží se nám spotřební daně a neprojíme miliardy z prodeje telekomunikačních licencí". Sázet na Klause je však podle listu ošidné, protože na toto mu nebudou stačit síly. A tak se podle Lidových novin kompromis smrskne na to, jak lidem před volbami vysvětlit, že ODS ani ČSSD neustoupily ze svých slibů a přitom, že schodek rozpočtu nebude 20, ale hrozivých 50 miliard. Na vině jsou přitom tentokrát opravdu jen změněná pravidla pro sestavování rozpočtu, ale ta jsou pro běžného člověka průhledná asi jako mapa genomu. Letošní dodatek k předchozím dodatkům opoziční smlouvy proto bude asi obsahově velmi prostinký - rozvede jen Werichovo známé "Je to tak správně, i když to zní blbě", končí Lidové noviny.
Václav Klaus podle názoru deníku Právo svým vídeňským vyjádřením že premiér Miloš Zeman by stejně nemohl do Rakouska v dohledné době přijet jednat o Temelínu, neboť bude mít plno práce s obhajováním státního rozpočtu, vzkázal vládě: "Ten rozpočet vám, chlapci sociálně demokratičtí, jen tak neprojde". List připomíná, že ODS slíbila po tolerančním patentu od vlády nic nepožadovat a že ČSSD splnila podmínku o nejvýše dvacetimiliardovém schodku. "Ale nám z ODS se jaksi začalo nelíbit, že do rozpočtu jste zabudovali i 20 miliard z prodeje telekomunikačních licencí. A co že tak náhle? Kdo chce vládu tlouct, klacek vždycky vyštrachá v ten nejvhodnější okamžik," píše deník Právo.
Zemské noviny a České slovo připomínají, že při dohadování o loňském rozpočtu byly v sázce hlavy několika ministrů vlády Miloše Zemana. Budeme-li brát vážně tvrzení ODS, tentokrát jí o změny ve vládních křeslech nejde - i když třeba ministr financí Pavel Mertlík ji svým postupem v kauze Investiční a Poštovní Banky pořádně pohněval, pokračují listy. Podle nich ale změny ve vládě nakonec nepřinesly užitek ODS, ale spíše ČSSD, jejíž preference začaly růst. Obě strany se podle listů nakonec dohodnou a rozpočet na rok 2001 bude přijat. Zničit tuto dlouhodobou dohodu by mohl snad jen Ústavní soud, kdyby zrušil změny volebního zákona, které ČSSD a ODS prosadily. V tom případě by ODS zřejmě neměla žádný důvod tolerovat Zemanovu stranu u vlády až do roku 2002," uzavírají České slovo a Zemské noviny.
Hospodářské noviny píší, že spor o státní rozpočet je hrou o alibi. I nadále se tedy musíme obávat, že i při projednávání tohoto rozpočtu drtivě zvítězí politické zájmy nad ekonomickou realitou, píše deník. Přitom ODS i další kritici mají podle listu pravdu, když vládě vyčítají, že mimořádný a neopakovatelný obnos z prodeje licencí na síť mobilních telefonů UMTS chce rozpustit v běžných výdajích. Ano, na papíru je minus 20 miliard korun, přesně tak, jak to ODS vládě nařídila v dodatku k opoziční smlouvě. Pravda je však jiná - podle nových rozpočtových pravidel jde o 49 miliard korun, píše list. ODS si tak podle Hospodářských novin musí hledat další alibi, jímž zdůvodní, že u moci si nadále drží vládu, proti níž má tolik oprávněných výhrad.
Prezident Václav Havel si nemyslí, že by za demonstracemi proti zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) 26. září v Praze stálo celosvětové spiknutí. Havel to uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny v souvislosti s výroky ministra vnitra Stanislava Grosse a premiéra Miloše Zemana. Ti s odvoláním na informace tajných služeb hovoří o "mezinárodní společnosti", která organizuje informační kampaň proti České republice. "Žádné celosvětové spiknutí bych za tím neviděl a tím méně bych si myslel, že se svět spikl proti České republice: ta jim za to možná zase tolik nestojí. Lidi, kteří by mohli mít zájem, aby to celé špatně dopadlo, bych spíše viděl mezi Čechy," řekl listu prezident. Podle Havla ani protesty proti zasedání MMF a SB nebyly protičeské, účastnili se jich lidé, jejichž "profesí je mařit takové kongresy". Havel si přitom myslí, že ne všichni policisté se chovali tak, jak jim ukládá zákon. "Určitě - nějaké excesy se asi staly a já věřím, že nikdo nebude mít zájem, aby byly kryty, aby nebyly popsány, odhaleny a případně vyšetřeny, odsouzeny a potrestány," řekl prezident Havel Lidovým novinám. Je však zároveň přesvědčen, že většina policistů se chovala rozumně.
Na Interpol se v pondělí obrátila česká Inspekce ministra vnitra, která prošetřuje chování policistů na služebnách k lidem, zadrženým při demonstracích proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance v září v Praze. Píší to Lidové noviny. Policie podle svého prezidenta Jiřího Koláře obdržela přes 60 stížností, inspekce ale vyšetřuje jen "kauzu Ocelářská", kde na policejní služebně měli policisté mimo jiné mlátit lidem hlavami o mříže. "Dostali jsme jediné trestní oznámení, a to od dvou Čechů. Ostatní stížnosti vyšetřují přímo policejní kontrolní orgány," řekl listu šéf inspekce Mikuláš Tomin. Podle něj už inspekce vyslechla většinu policistů a do konce tohoto týdne uzavře i výslechy zadržených českých občanů. Interpol by pak měl pomoci při zajištění výslechu jednoho zadrženého polského občana, uvedly Lidové noviny. Podle informací Pavla Bílka z Českého helsinského výboru inspekce už narazila na jednoznačné porušování práv zadržených tak, jak o tom vypovídají zadržení. "To nemohu ani potvrdit, ani vyvrátit. Kdybych to jakkoliv komentoval, mohl bych ovlivnit svědky a narušit tak vyšetřování," reagoval Tomin pro Lidové noviny.
Ministr zahraničí Jan Kavan je politicky slabý, píše Mladá fronta Dnes. Do vlády nastupoval jako definice politické závislosti. Jakékoliv posilování pozice odvisí od jeho bezvýhradné loajality k Zemanovi. Rakouská potíž nasvítila stín, který nepřekročí, pokračuje Mladá fronta Dnes. Ministr měl podle listu jako první spatřit v rakouském furiantství slabost a využít jí. Měl jet do Vídně a tam s úsměvem na rtech zahnat rakouskou partnerku Ferrerovou-Waldnerovou do kouta. Místo toho je ve vleku svého Zemana, jehož instinkt postavil v čelo české zahraničněpolitické ofenzívy, uvádí Mladá fronta Dnes a končí, že premiérům taková závislost krátkodobě vyhovuje a ministři zahraničí se s tím mohou smířit, doplácí na to však země.
Přestože Rakousko a Itálie patří mezi země, které nezískávají elektřinu z jaderných elektráren, některé firmy z těchto zemí vydělávají na dodávkách pro jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. Píše to deník Právo. Například rakouská firma Elin prostřednictvím mateřské společnosti VA Technologie ovládá českou firmu EZ Praha, která na Temelín dodává elektrotechnická zařízení a speciální kabely. Kromě firmy Elin se na dodávkách pro Temelín podílely dvě další rakouské firmy s převládajícím zahraničním kapitálem. PKE Philips dodala systém technických prostředků fyzické ochrany elektrárny a společnost Nalco Chemical chemikálie. Z dalších "nejaderných" zemí dodala elektrárně systém zavážecího stroje pro výměnu paliva italská firma Ansaldo. Rakousko je přitom jedním z největších odpůrců Temelína. Minulý týden zakázal tamní ministr hospodářství Martin Bartenstein dovoz české elektřiny. Rakouští odpůrci elektrárny protestovali proti jejímu spuštění několikadenními blokádami jihočeských hraničních přechodů, připomíná deník Právo.
Čím více se klient v bance odchýlí od zaběhnutého scénáře standardních bankovních operací, tím častěji narazí na neznalost a neschopnost pracovníků u přepážek. To je rys největších pěti českých bank, které ve velké míře poskytují služby malým klientům. Píše o tom Mladá fronta Dnes s odvoláním na červnový průzkum společnosti Andersen Consulting (AC). Ze zjišťování, jak dlouho musí klient čekat, jak s ním banka jedná a jak je dostupná síť jejích poboček, vyšla nejlépe Investiční a Poštovní banka. Nejhůře naopak dopadla Česká spořitelna. Banky podle studie nerozlišují finanční atraktivitu klienta a jejich pracovníci přesně nevědí, jaké služby mohou nabídnout. "Naprostá většina problémů nemá kořeny v informačních systémech, do kterých banky masivně investovaly, ale v kvalitě přepážkových pracovníků a v řídících postupech a schopnostech manažerů", cituje list Jiřího Rona ze společnosti AC. Mezi další nedostatky zkoumaných bank patří například neznalost vlastních produktů a naprostá neschopnost vžít se do situace klienta a intuitivně mu nabídnout i to, o co přímo nežádal. Zaměstnanci údajně ani nevědí o službách konkurence. Studie zkoumala banky pouze z hlediska kvality přístupu ke klientům a jejich pohodlí. Cena jednotlivých produktů služeb neměla v tomto směru žádný vliv, píše Mladá fronta Dnes.
