Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 16. října připravila Eva Petržílková.

Poslední kongres ODS před volbami do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu, který se konal v neděli v Plzni, je společným tématem komentářů většiny českých deníků:

Deník Právo rozebírá především projev předsedy ODS Václava Klause, v němž kritizoval ostatní politické strany a postavil se i proti působení nezávislých osobností v politice. List píše, že ačkoliv v mnoha ohledech nebyly jeho soudy od věci, několika výpady své, jistě předem velmi dobře promyšlené vystoupení, trochu degradoval. Chvílemi to podle deníku náramně připomínalo středověk, kdy byli nepohodlní soupeři automaticky prohlašováni za hlasatele bludů či čarodějnice. List se také pozastavuje nad tím, že Václav Klaus před kongresem kritizoval čtyřkoalici za útočnou kampaň, aby několik dní poté ostře zkritizoval všechny politické soupeře. "Chce to notnou dávku sebevědomí a nekritické zahleděnosti, aby se člověk jedním dechem pohoršoval nad vulgaritou druhých a zároveň sám snižoval politickou kulturu v zemi," míní deník Právo.

Jako "zvlášť hutný vodopád samochvály i útoků vůči nepřátelům" charakterizuje kongres ODS deník Mladá fronta Dnes. Domnívá se, že strana se letos chce zaměřit kromě stabilního voličského jádra na bývalé voliče extrémních stran a ty, kteří hledí s nechutí či obavami na plánovaný vstup Česka do Evropské unie. Metoda, kterou Václav Klaus a jeho ideologové používají, je podle listu spíše podprahová, zaměřená na instinkty a pudová vnuknutí. Jejich prohlášení jsou jakýmsi zašifrovaným vzkazem, pomocí něhož ODS sděluje věci, jež by se rozpakovala říct otevřeně. Kongres potvrdil, jak těžce ODS hledá téma do listopadových voleb - v čele s dlouholetým předsedou Klausem se totiž nemůže profilovat jako strana nových reforem a nemůže použít ani téma boje proti ČSSD, protože se socialisty uzavírá "nejapná spojenectví", konstatuje list.

Václav Klaus na stranickém kongresu kritizoval úplně všechny - od prezidenta až po ekology, píší Lidové noviny. Připomínají, že ODS jako poslední z významných stran zahájila v neděli volební kampaň do podzimních voleb. Start to byl podle listu razantní - ODS začala útokem proti značné části společnosti. Václav Klaus ve svém projevu napadl čtyřkoalici, která podle něj sází na zhnusení a rozčarování občanů z politiky a společně se svými "spojenci mimo standardní politické struktury" se snaží diskreditovat a ničit "pokud možno všechno". Klausovu kritiku sklidila i vládnoucí ČSSD, která prý má hlavní podíl na "vulgarizaci" české politiky, upozorňuje deník.


Listy se také stále vracejí k několikadenním blokádám rakouských hraničních přechodů do Česka, které v neděli večer prozatím ukončili rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín:

Tím, že na sebe Češi a Rakušané "žalují" u Evropské unie v souvislosti s Temelínem a protesty proti němu, dávají najevo, že nejsou sami schopni řešit své politické rozepře, píše deník České slovo s tím, že Unie ale nechce být do sporu zatažena. Rakušanům nemůže pomoci už proto, že na jadernou bezpečnost nemá určené standardy. A stížnost české vlády na rakouské blokády? Kabinet přišel s křížkem po funuse. Požádal unii, aby se angažovala proti zátarasům ve chvíli, kdy se hraniční protesty začaly chýlit ke konci, podotýká deník České slovo, podle kterého strany projevily dobrou vůli a pokusily se, nyní už bez blokád na hranicích, vyřešit spor samy.

Ačkoli to česká vláda nepřiznává, je skutečným důvodem odporu Rakušanů k Temelínu strach z jaderné energie a v Rakousku obecně uznávané ekologické hodnoty, míní Hospodářské noviny. Jak píšou, Zemanova vláda podcenila tento pocit, odhodlání rakouských aktivistů držet blokády třeba několik měsíců, radikalitu zemských hejtmanů i tlak veřejnosti na spolkovou vládu, aby zůstala vůči demonstrantům loajální. Veškeré snahy Vídně i Prahy řešit problém prostřednictvím EU jsou odsouzeny k nezdaru, a dochází ke stejnému závěru, že spor mohou ukončit pouze Češi a Rakušané mezi sebou, dodává list.


A nyní k dalším tématům:

Lidé v České republice věří, že krajští zastupitelé jim budou blíž než vrcholní politici, například v parlamentu. Přitom o příštích krajských zastupitelích a jejich pravomocích vědí jen velmi málo, informuje o tom deník Mladá fronta Dnes s odvoláním na výsledky průzkumu, který pro tento deník, Českou televizi a Český rozhlas zpracovaly agentury SC&C a STEM. Podle průzkumu více než polovina, konkrétně 55 procent dotázaných doufá, že v krajích vyroste nová politická reprezentace, která postupně nahradí vrcholné politiky v parlamentu a v centrálních úřadech. Zhruba stejný počet respondentů, a to 56 procent, si myslí, že krajští zastupitelé budou více dbát na zájmy lidí než zástupci volení do celostátního parlamentu. Zároveň ale jen 47 procent lidí je přesvědčeno, že krajští zastupitelé budou nuceni plnit své sliby. Vysoce podle průzkumu převládá názor, že by do krajských zastupitelstev měli mít možnost kandidovat i nezávislé osobnosti. V tom se shodlo jak 94 procent příznivců, tak 88 procent odpůrců krajských uskupení. Ve skutečnosti mohou v krajích kandidovat jen zástupci politických stran a hnutí, dodává Mladá fronta Dnes.


Sociální demokraté jsou postiženi zvláštním syndromem spikleneckého vidění světa, míní Lidové noviny. Spiknutí jako argument se jim podle listu hodí vždy, když musí řešit nějakou lapálii: třeba když se Miloš Zeman sejde v cizině s hoštaplery, kteří za politické prebendy nabízejí tučné sponzorské dary, nebo zjistí-li se, že na úřadu vlády vznikají nechutné hanlivé pamflety. Spiklenecký syndrom mává i s ministrem Grossem. Teorie spiknutí se mu právě teď skvěle hodí. Je to nejlehčí způsob, jak vyvrátit obvinění, že se jím řízená policie při zatýkání během zářijových pouličních protestů chovala často jako parta ubožáků, vybíjejících si na zatčených vztek a vlastní komplexy, samozřejmě bez identifikačních čísel na uniformě. Grossově příběhu o zpravodajském centru, které po celém světě pomlouvá chrabré a čestné české policisty, nelze při nejlepší vůli uvěřit. Jak chce ministr vysvětlit, že špatné zacházení se zatčenými potvrzují i lidé, kteří proti globalizaci a Mezinárodnímu měnovému fondu nic nemají? Gross by udělal lépe, kdyby si místo vymýšlení protistátních center udělal mezi vlastními podřízenými pořádek. Za spiklenecké terorizování ho neplatíme, uzavírají Lidové noviny.


Pod titulkem "Rychetský přichází právě včas" Hospodářské noviny uvádějí, že po šestém porevolučním ministrovi spravedlnosti přichází neurčitě dlouhá, byť jistě dočasná mezihra. Jejím hlavním aktérem bude už tak přetížený vicepremiér a senátor Pavel Rychetský. Ten musí ale v každém případě pokračovat v reformě justice a nedoufat, že je to jen na chvíli. Letošní hodnotící zpráva z Bruselu sice pochválí přibližování našeho právního řádu unii, ale zároveň zkritizuje přibržděnou reformu soudnictví. Nesporným úspěchem Rychetského by bylo dobře předjednat ve sněmovně upravenou novelu trestního řádu, která nese punc moderního trestního procesu. Jestliže si dokázal Rychetský za rok ve sněmovně doslova vynutit šedesátiprocentní kompatibilitu s unijním právem, není tak nemožné žádat hladký průběh novely trestního řádu. Reforma justice by tak získala i druhý pilíř. Víc už asi vicepremiér nestačí, ale i to bude dost. Odsunutý na delší čas však jistě zůstane nešťastný balík soudcovských zákonů, jehož neschválení ve sněmovně má hlavně politické důvody. Nové kodifikace občanského i trestního Práva, které ještě před legislativou leží, budou ovšem už v režii jiné vlády a hlavně unie, uzavírají své zamyšlení Hospodářské noviny.


Návrh nápisu na pamětní desce obětem romského pracovního tábora z druhé světové války v Letech u Písku vyvolal podle deníku Mladá fronta Dnes vlnu nevole v řadách Romů. Historici a nezávislí experti totiž odmítli nazvat tábor koncentračním a nehovoří ani o zločinech českých dozorců, což požadoval Výbor na odškodnění romského holocaustu. List píše, že návrh pamětního nápisu připomínajícího osudy Romů vzešel ze sekce vicepremiéra Pavla Rychetského a měl být vytesán na kamenné desky nad hroby obětí tábora na hřbitově v nedalekých Mirovicích. Lidé, kteří se na přípravě textu podíleli, ale změnili význam původního návrhu od romského výboru. Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl k tomu řekl, že ze strany historiků a určité skupiny politiků pozoruje "snahu bagatelizovat fakt, že někteří obyvatelé protektorátu Čechy a Morava se nechali vědomě využívat k páchání zločinů." Pavel Rychetský pro list uvedl, že nikdo nepopírá, že tábor byl koncentrační. Schválenou formulaci, která hovoří o "nucené táborové koncentraci", ale považuje za výstižnější. "Z variant, které jsem dostal na stůl, jsem schválil tu, která mi byla navržena historiky a experty. Text na mirovických deskách nepovažuji za natolik důležitý, abych se jím speciálně zabýval," uvedl vicepremiér. Bývalý tábor v Letech je již delší dobu předmětem sporů vlády a Romů. Ti především požadují odstranění velkovýkrmny prasat, která v místech tábora stojí od poloviny 70. let, vysvětluje v závěru deník.


Romští předáci se opět sjeli po roce v ústecké Matiční ulici a konstatovali, že se na místě jejich loňských protestů nic nezměnilo. Píšou o tom Zemské noviny a pokračují: Představitelé romského grémia navíc tvrdí, že jeho členové musí za své protesty čelit odplatě a za jednu z nich považují stažení Ondřeje Gini mladšího z obrazovky České televize. Kromě toho, že se odstěhovali domkáři a byla tu zřízena policejní služebna, se v Matiční ulici podle mluvčího romských regionálních představitelů Ondřeje Gini - otce nic nezměnilo. Je tam stejná nezaměstnanost a stejné problémy jako před rokem. Matiční ulice je plná odpadků a poseté je jimi také dětské hřiště. Podle grémia padl plot ale i kvůli jejich protestům. Starosta Neštěmic Pavel Tošovský tvrdí opak. Podle něj dokázala radnice jejich nátlaku docela dobře vzdorovat, ale oni se sjeli proto, aby se pokusili v oblasti rozdmýchávat nové nepokoje. Zákeřný způsob odvety, jak nazval odvolání Ondřeje Gini mladšího z obrazovky tajemník grémia Josef Duna, Česká televize nekomentovala. Vzhledem k obvinění z podvodu za neoprávněné pobírání sociálních dávek se nebude tento moderátor až do vyjasnění případu objevovat na obrazovce, sdělil Zemským novinám mluvčí ČT Jiří Tráva. Jak dodal, Giňa v současné době působí jako asistent vedoucího vydání pořadu 21 a podílí se na přípravě zpravodajského pořadu s názvem "Víkend s....". Tolik Zemské noviny.


Někdejší předseda KDU-ČSL Josef Lux má být podle informací deníku Právo mezi význačnými osobnostmi, kterým prezident Václav Havel udělí 28. října státní vyznamenání. Lux, který po těžké nemoci zemřel loni v listopadu, má dostat Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam. Ocenění, které navrhla Poslanecká sněmovna, převezme pravděpodobně vdova po tomto významném politikovi polistopadové éry Věra Luxová. List dále uvádí, že prezident letos vyznamená u příležitosti státního svátku vzniku samostatného Československa přes čtyřicet osobností současnosti i minulosti. Seznam kandidátů Hrad oficiálně uchovává v tajnosti, dodává deník Právo.


Lidové noviny se zamýšlejí nad zdražováním jízdného ve veřejné dopravě a dodávají, že zdražování není pouze nepopulární, ale také riskantní. Zdražení jízdného neznamená podle deníku pro dopravce automaticky zisk. Pokud klesne počet cestujících, vzrostou opět náklady - takže bude na řadě opět cena? Pokud jde o dopravce, je třeba jim přát, aby správně odhadli, jakou cenu si vůči cestujícím mohou dovolit, aby nezkrachovali. Přístupy k cestujícím jsou možné dva. Buď nepřistupovat k problému nijak a držet se zásady, že je věcí jednotlivce, zda mu stojí za to cestovat. Nebo je možné se dopočítat názoru, že dotace do dopravy se vyplatí. Při našem současném daňovém zatížení máme právo od státu požadovat dotace do dopravy. A pokud má být cena veřejné dopravy naším problémem, máme Právožádat nižší daně. Anebo jezdit načerno?" ptá se v závěru list.


Až o dva tisíce by se měl zvýšit počet policistů speciálně vycvičených a vybavených pro akce podobné zasedání světových finančníků v Praze. Pro deník Právo to uvedl policejní prezident Jiří Kolář. Policie by podle něj také měla v příštích letech nakoupit vybavení a techniku za stovky miliónů korun. Nyní má policie k dispozici 2350 členů pořádkových jednotek, z toho tisícovka je v Praze. Pokud jde o techniku, osvědčila se podle Koláře těžká vojenská technika. Takovou výbavou standardně policie v Evropě disponuje a musí ji zakoupit i naše policie. Kolář listu také potvrdil, že vozidla české armády nejsou na podobné akce příliš použitelná, protože jsou vybavena palubními zbraněmi, které nejsou vhodné pro policejní zásah.

Tolik výběr z českých deníků.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio