Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 20. října připravil Josef Kubeczka.

Komentáře v českých denících se zamýšlejí nad budoucností česko-rakouských vztahů, vracejí k Fóru 2000, ale všímají si i otázky zákazu některých plemen psů.

Mladá fronta Dnes, Zemské noviny a České slovo upozorňují na to, že bruselské přikývnutí na české výhrady k protitemelínským hraničním blokádám vztahy s Rakouskem neřeší. Dva posledně jmenované deníky dokonce varují, že různá potvrzení oprávněnosti dosavadních postojů obou stran konfliktu přinášejí riziko, že politikové při jednání setrvají u předchozí umíněnosti a zmenší se tak prostor pro jakoukoli dohodu. Zatímco za českou stranou stojí podle autora poznámky "vysvědčení z Bruselu", rakouská vláda si po čtvrteční parlamentní rezoluci může mnout ruce, že za ní stojí zvolení zástupcové lidu. Premiéři budou muset na plánované schůzce pečlivě zvažovat, čemu dát přednost: faktu trvalého sousedství a oboustrannému zájmu na dobrých vztazích nebo potlesku na domácí scéně, připomínají Zemské noviny a České slovo. Mladá fronta Dnes zdůrazňuje, že řešení současných problémů nevzejde z Bruselu, ale bude ho asi nutné hledat v dialogu s Vídní. Pokud tu může Evropská unie nějak pomoci, tím lépe. Ale snažit bychom se měli především my a Rakušané, podtrhuje list. Nezapomeňme totiž na to, že čím méně dokážeme řešit takové spory mezi sebou, tím více porostou role těch, na něž se budeme muset obracet: Evropské komise, soudu EU - anebo velmocí, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Komentátor deníku Právo chválí českou vládu za to, že se včas obrátila se sporem s Vídní na Evropskou unii, a naopak se pozastavuje nad jejím hrdým halasením při spouštění elektrárny. Nerozumný triumfalismus české strany při spouštění jaderného molocha se podle autora vůbec nedá pochopit. Premiér, ministr, vítězoslavné úsměvy, potlapkávání po zádech, polibky. Chyba je slabé slovo. Byla to hloupost, píše deník Právo.


Státní zastupitelství zastavilo ve středu trestní stíhání dvou cizinců, kteří byli zatčeni během demonstrací proti Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance. Němec a Maďarka, kteří byli obviněni z napadení policistů, byli propuštěni po třiadvaceti dnech z vazební věznice, uvádějí Lidové noviny. Vyšetřovatelé podle deníku nenašli důkazy, které by zmíněné podezření potvrzovaly. Třiatřicetiletý Holz byl obviněn z toho, že 26. září večer házel na Václavském náměstí dlažební kostky na policisty. Podle Jana Šťastného z Občanských právních hlídek se ale při vyšetřování zjistilo, že byl v inkriminovanou dobu na večeři se svými přáteli", uvedl deník. Ve čtvrtek bylo z vazby propuštěno dalších šest Maďarů, dva Španělé a jeden Dán, proti kterým ale podle mluvčí úřadu vyšetřování Soni Jindrákové trestní stíhání nadále pokračuje a bude podán návrh na obžalobu. Počátkem týdne mělo být ve vazbě v souvislosti s událostmi kolem zasedání obou finančních institucí celkem sedm Maďarů, dva Španělé, dva Dánové, dva Poláci, jeden Němec, jeden Rakušan a jeden Čech, informují Lidové noviny.


Deník Právo pod titulkem "Fórum neurazilo, ani nenadchlo" lituje, že na stejnojmenné konferenci v Praze nebyl nějaký významný ekonom, který by mohl reagovat na protesty odpůrců globalizace. Delegáti fóra podle listu totiž v mnoha případech tleskali při prohlášení v podstatě stejných názorů na globalizaci, jež v září prezentovali její odpůrci a kritici Mezinárodního měnového fondu. Deník Právo se zároveň pozastavuje nad slabým zastoupením sousedních zemí Polska, Slovenska a Německa.


Delegace, která v čele s premiérem Milošem Zemanem navštíví o víkendu Vatikán, se tam hodlá podle deníku Právo dotknout i problematiky temelínské jaderné elektrárny. Česká delegace se ve Vatikánu chce také ohradit proti aktivitám jihočeských katolických kněží, kteří v Rakousku celebrovali mše proti Temelínu a na podporu blokády hranic, uvádí deník s odvoláním na informace z církevních kruhů. Ministr kultury Pavel Dostál zmíněnou informací podle listu odmítl potvrdit. Premiér se má v neděli setkat s papežem Janem Pavlem II. a zřejmě i se státním sekretářem kardinálem Angelo Sodanem. V pondělí a úterý pak bude Zeman na oficiální návštěvě Itálie. Zemanově cestě do Vatikánu předcházela premiérova jednání s předními církevními činiteli o vztazích mezi státem a církví a o dosud nevyřešených majetkových otázkách, připomíná deník Právo.


Ministr financí Pavel Mertlík má v počítači připravenou svoji demisi. Napsal ji koncem prvního týdne pobytu ve vládě. "Prostě proto, kdyby ji bylo třeba použít, abych ji měl po ruce," vysvětlil ministr Mertlík v rozhovoru pro Lidové noviny. "Asi každý ministr ministr přemýšlí o demisi trvale. Sedět v té vládě není jednoduché," dodal. Ministr Mertlík dále uvedl, že rozhodnutí vlády o způsobu privatizace energetiky nebyl jeho ústupek. Vláda rozhodla, že bude privatizovat elektrárenskou alciovou společnost ČEZ v jednom celku spolu s podíly v šesti distribučních společnostech, kde má stát majoritu. "Podle mě to není ústupek, prostě jsem prohrál," řekl Lidovým novinám ministr financí Pavel Mertlík. "Na zasedání vlády jsem se ocitl se svým názorem v menšině. Stalo se mi to víckrát, stejně jako řadě dalších kolegů ve vládě. Nedokázal jsem přesvědčit lidi ve vládě, zatímco pan ministr průmyslu a obchodu Grégr ano," dodal. Pro privatizaci státního podniku Transgas a plynárenství navrhuje stejný model, tedy vybrat poradce, který doporučí způsob prodeje. Mertlík upozornil, že v plynárenství panuje jiná situace, protože Česká republiky není výrobcem plynu, ale jeho čistým dovozcem. Předpokladem privatizace podle Mertlíka je, aby odběratelé, což jsou distribuční společnosti, pokračovali v podobě vztahů s Transgasem, jaká je dnes. Mertlík také je přesvědčen, že prodej distributorů se nemusí uskutečnit dohromady s prodejem Transgasu, uvádějí Lidové noviny.


Fond národního majetku (FNM) chce požádat vládu o uvolnění inkasa za Českou spořitelnu (ČS) a zbývajícího výnosu za Československou obchodní banku (ČSOB). Hospodářským novinám to řekl předseda výkonného výboru FNM Jiří Havel. Důvodem je údajně zpoždění privatizačních příjmů a finanční závazky, které pro FNM vyplývají z vládního rozhodnutí o převodu sedmi miliard korun do Fondu bydlení. Smyslem tohoto záměru je nezhoršovat dále letošní bilanci FNM, jehož výdaje by mohly být až o 35 miliard korun vyšší než příjmy. Fond nyní podle informací ministerstva financí nemá volnou likviditu a musel by si celý obnos vypůjčit. Jiří Havel neupřesnil, kolik činí zbylý výnos za privatizaci ČSOB. Fond získal za asi 20procentní podíl částku 7,8 miliardy korun. Podle dostupných informací ale většinu těchto prostředků použil na loňské zvýšení základního jmění ČS a na úhradu ztrát Konsolidační bank a České inkasní, píší Hospodářské noviny. Za spořitelnu již stát od Erste Bank obdržel deset miliard z celkové ceny 19,38 miliardy, druhá část platby je stanovena na konec roku 2001. Vláda může uplatnit opci na předčasnou výplatu nejpozději k 27. listopadu, platba by ale byla snížena o sankční úrok. Erste Bank není povinna provést úhradu dříve než 29. prosince, napsaly Hospodářské noviny.


Učitelky mateřských školek by měly mít v budoucnu vyšší vzdělání, než jaké jim dosud poskytují střední pedagogické školy. Podle Mladé fronty Dnes s tím počítají tvůrci takzvané Bílé knihy - dlouhodobého programu rozvoje vzdělávání v České republice. Každý nový předškolní pedagog bude muset podle návrhu programu absolvovat nejméně bakalářské studium na některé z pedagogických fakult vysokých škol. Střední pedagogické školy tedy čeká zřejmě už krátká budoucnost, uvádí deník. Na zmíněných pedagogických školách ale podle listu tvrdí, že budoucím učitelkám v mateřských školách středoškolské studium dostačuje. Návrh Bílé knihy však počítá s postupným útlumem středních pedagogických škol a s jejich transformací na gymnázia nebo vyšší odborné školy s pedagogickým zaměřením, uvádí Mladá fronta Dnes. Nynější učitelky mateřských škol by podle tvůrců školského programu měly dostat jistou dobu na doplnění vzdělání v rámci jednoročního programu na některé z pedagogických fakult. Studium dosavadních učitelek nad pětačtyřicet let by bylo dobrovolné. "Pokud nebudou mít zájem, samozřejmě se nemusí bát. Vyhrožovat propuštěním jim nikdo nebude," tvrdil podle Mladé fronty Dnesšéf odboru základního školství na ministerstvu školství Karel Tomek.


Ministr vnitra Stanislav Gross si dovede představit zákaz bojových psích plemen. V Lidových novinách to řekl s tím, že jejich existence a chov se stávají stále větším problémem. "Bude ale důležité tento krok konzultovat s odborníky, abychom neudělali závažnou chybu," zdůraznil Gross. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský by podle deníku chov pitbullteriérů, kteří v posledních dnech opakovaně zaútočili na lidi, nezakazoval. Jejich majitele by ale podřídil přísnějším pravidlům, jako je tomu u majitelů střelných zbraní, uvedl list. Tento měsíc napadl například v Milovicích na Nymbursku pitbullteriér jednoročního chlapce a lehce jej poranil. V září napadl a pokousal kříženec rotvajlera s německým ovčákem v Jablonci nad Nisou na ulici ženu a roztrhal jejího knírače. Ve stejný měsíc napadl a pokousal pitbullteriér muže v chatové osadě Pod Čilinou na Rokycansku, připomínají Lidové noviny. Komentátor deníku v souvislosti s úvahami o zákazu bojových psích plemen zdůrazňuje, že psi za nic nemohou. Ve všech případech je vina na straně majitele-chovatele, tvrdí s tím, že co ze psa vyroste, je v některých případech obraz duševních slabostí majitele. Zakazovat chov některých psích plemen je stejně absurdní jako nepovolit automobily vyšších kubatur, protože mohou jezdit nebezpečně rychle, soudí Lidové noviny.