Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 30. října připravila Kateřina Brezovská.

Sobotní slavnost na Pražském hradě, při které prezident Václav Havel udělil při příležitosti státního svátku 38 osobnostem státní vyznamenání, a Havlův projev při této příležitosti, to je společné téma komentářů některých českých deníků.

Deník Právo pochybuje o tom, zda v sobotu dostaly na Hradě řády ty správné osobnosti. Ptá se například, proč vedle bývalého předsedy ČSSD Jiřího Horáka nestál například bývalý tajemník sociální demokracie v zahraničí Jiří Loewy, který za komunistického režimu v Československu vydával v emigraci Právo lidu. "Možná proto, že by se nedostalo na někoho z té přesilové plejády vyznamenaných kumštýřů a pracovníků v kultuře. Jako by prezident tentokrát odměňoval od srdce, tedy 'ty své'. Spravedlivější je ovšem dělat to hlavou, aby někdy nebylo pozdě. Vždyť jedinci vyznamenaní in memoriam by se letos dali spočítat na prstech jedné ruky. Po smrti je to totiž v Česku s uznáním jako se šafránem," píše deník. K Havlově projevu autor uvádí, že jeho kritická část byla mířena především proti předsedovi Poslanecké sněmovny a bývalému premiérovi Václavu Klausovi. Ten odpovídal nevěřícím kroucením hlavou a "nevychovaným čtením si v jakýchsi lejstrech". "Seriál havlovsko - klausovského škádlení je prostě nekonečný jak jihoamerické telenovely," soudí autor v deníku Právo. Podle Lidových novin by bylo hrubým zjednodušením považovat Havlův projev jen za pokračování "jakéhosi boje s vůdci politických stran". Prezident totiž podle listu hovořil především o odpovědnosti, ačkoli toto slovo nevyslovil. Deník připomíná jeho slova o nutnosti chránit životní prostředí, čistotu jazyka či o politické kultuře. "Záleží jen na nás, smíříme-li se s nepříjemnou skutečností a budeme k ní lhostejní, anebo zda se jí pokusíme změnit. To sice tak či onak všichni víme, ale chováme se podle toho?" táže se list v závěru.


Deník Právo připomíná rostoucí propojení českých pravicových extremistů s německou ultrapravicovou scénou, která je nesrovnatelně radikálnější než ta česká. Podle policejního prezidenta Jiřího Koláře se policie na rostoucí extremismus připravuje. Bezpečnostní náměstek ministra vnitra Petr Ibl soudí, že radikalizace projevů českého neonacismu může být jen otázkou času. Šéf parlamentního branně-bezpečnostního výboru Petr Nečas s nadsázkou říká, že extremisté mají jakousi svoji vlastní Evropskou unii. Jedním z hnutí, které figuruje v materiálech BIS jako blízké neonacismu, je také Národní aliance. Její členové kandidují ve volbách do krajských zastupitelstev v západních a středních Čechách, dodávává deník Právo.

Právě nad touto skutečností se pozastavují Lidové noviny. Národní aliance je svými radikálními nacionalistickými postoji známá a ministerstvo vnitra ji z tohoto důvodu oficiálně zrušilo. Přesto nelze podle Jiřího Hájka z tiskového oddělení ministerstva kandidatuře jejích členů nijak zamezit. Zrušení Národní aliance totiž není dosud pravomocné, protože se proti němu odvolali k Nejvyššímu soudu. Lidové noviny upozornily na webové stránky Vlastenecké republikánské strany, na jejíž kandidátce jsou členové Aliance. Strana, která oficiálně vznikla odštěpením od Sládkových republikánů, tam ve volebním programu slibuje například novou ústavu. Ty má stanovit prioritu vlastenectví a občanské příslušnosti a nadřadit ji nad veškeré národnostní, etnické, náboženské a jiné zájmy. Programové cíle na internetu se značně liší od stanov, které má k dispozici ministerstvo vnitra. Podle Jiřího Hájka se právníci během týdne rozhodnou, jak bude ministerstvo ve světle těchto skutečností proti Vlastenecké republikánské straně postupovat. Tolik Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes píše, že policie vyšetřuje bývalé šéfy a majitele pražské společnosti ČKD kvůli podezření z praní špinavých peněz. Toho se měli dopustit prostřednictvím obchodů s akciemi strojíren. V několika podezřelých transakcích figuruje také renomovaná investiční banka Credit Suisse First Boston a někdejší sponzor ODS, podnikatel Jan Urbánek. Policie se navíc snaží zjistit, jestli někdejší šéfové strojíren v čele s Jiřím Marouškem neošidili stát vykonstruovaným obchodem o stovky milionů korun. Tolik Mladá fronta Dnes.


O tučných kontech nejlépe placených hokejistů NHL píší Lidové noviny. V přepočtu už více než tři miliardy korun si za mořem vydělali nejlepší čeští hokejisté současnosti - Jaromír Jágr a Dominik Hašek. Pro běžného smrtelníka jsou tři miliardy jen těžko představitelná částka. Co se vlastně dá za takové peníze koupit? Tak například 12 400 vozů Felicia, 920 rodinných domů v okolí Prahy nebo dva obchodní domy Kotva. Dosavadní výdělky obou hokejových hvězd by také bez problémů pokryly roční rozpočet ministerstva životního prostředí. Kancelář prezidenta republiky by s touto sumou vystačila dokonce deset let. Na jednu věc by však Jágrovi s Haškem jejich příjmy přece jen nestačily: totiž kdyby se ve slabé chvilce rozhodli věnovat své vydělané miliardy na pokrytí našeho státního dluhu. Z toho by smazali jen šestinu, uzavírají tuto úvahu Lidové noviny.


Za nespravedlivé považuje Mladá fronta Dnes, že radnice nemají podle některých odborníků právo zveřejňovat jména neplatičů nájemného, protože by tím porušily zákon o ochraně osobních údajů. "Z toho může mít každý soudný člověk pocit, že žijeme v jakési opičí zemi, kde všechno chodí nepochopitelnými oklikami. Dejte do novin výstrahu. Pan X. Y. si půjčuje peníze a nevrací je. Úřad na ochranu osobních dat vás začne pronásledovat," píše deník. Dohaduje se, zda je tedy zákon špatně zpracovaný, nebo zda jde jen o pokroucený výklad. "Nepochybné je, že vnáší do už beztak zamlženého právního pořádku další a další ideje hnidopichů," dodává Mladá fronta Dnes.


Mnoho povyku pro nic, nadepsaly svůj komentář věnovaný novele zákona o daních z příjmů Zemské noviny a České slovo. Balík daňových zákonů a dvě stovky navrhovaných změn, jejichž projednávání slibovalo, že občany čekají na tomto poli zásadní úlevy, se nakonec scvrkl na docela malý balíček, v němž krom zvýšení odpočitatelných nezdanitelných částek mnoho nezbylo. Unie svobody a vlastně celá čtyřkoalice přitom bojovala například o to, abych si mohli odpočítat z daní nákup osobního počítače, aby se příjmy manželů zdaňovaly společně, což by ulehčilo hlavně mladým rodinám, aby ... ODS na chvíli oprášila svou ideu jednotné daně pro všechny, ale rychle na ni zase zapomněla. Inu, toleranční pakt uzavřený s ČSSD je silný argument ke složení zbraní, píší Zemské noviny a České slovo, podle nichž sice zbraněmi harašila většina poslaneckých klubů mocně, výsledkem je však kosmetická úprava daní, která občanům mírně ulehčí, nic víc.

Podobně Hospodářské noviny o přijaté novele zákona o dani z příjmu soudí, že vlk se nažral a koza zůstala celá. Ministr financí Mertlík a předseda vlády Zeman jsou celkem spokojeni. Navrhované úpravy by neměly příliš změnit předpokládané příjmy státní kasy v průběhu příštího roku. Odlehčení daňové zátěže je totiž mírné a spočívá především ve zvýšení odečitatelných položek a v posunu hranice daňových pásem u fyzických osob směrem nahoru. Přitom zvýšení pásem v podstatě kopíruje růst mezd, takže sečteno a podtrženo, poslanci zvedli ruku jen pro takové úpravy, které zamezují zvyšování daňové zátěže. Radikálnější návrhy, především z dílny US, nebyly vyslyšeny, píší a také ony připomínají, že sněmovna se musela zabývat zhruba 200 pozměňovacích návrhů, z nich ale většina vyšla naprázdno. "Dá se tak tvrdit, že všechny návrhy na podstatné snížení daní neprošly. Pokud zapátráme v paměti, stoupenci radikálnějšího snižování přímých daní byli především členové ODA, která dnes v parlamentu nesedí. Kdysi s ní často notovala i ODS. Mnoho jejích bývalých členů, dnes v barvách US, na prosazení radikálnějších změn ale nestačí," poznamenává autorka komentáře. Kladně ale hodnotí, že mezi odečitatelné položky od základu daně se konečně protlačilo životní pojištění. Moderním trendům podle ní také odpovídá, že drobní podnikatelé s minulými třemi ročními příjmy do výše jednoho miliónu budou moci platit paušální daň. "Přivítat lze i snahu o tvrdší postih dlužníků, kteří nebudou moci zaúčtovat nezaplacenou fakturu do nákladů. Snaha je to sympatická, ale praxe asi nebude bez komplikací," uzavírá autorka komentáře Hospodářských novin.