Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem 5. prosince vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Lidové noviny informují o chystané válce ministra vnitra proti neonacistům. Podle listu je Stanislav Gross znepokojen snahami českých ultrapravicových extremistů, kteří mají nemalé ambice a snaží se proniknout do politiky. Vnitro se proto rozhodlo postupovat proti těmto skupinám razantnějším způsobem. Jako první přijde na řadu zřejmě Vlastenecká republikánská strana, kterou chce ministr Gross zrušit. Tato strana totiž při nedávných krajských volbách spolupracovala s nacionalisickou Národní aliancí, jejíž zrušení, které dosud není pravomocné, prosadil Grossův předchůdce. Výhrady má ministr zejména k volebnímu programu Vlastenecké republikánské strany, který je přístupný na internetu. Strana v něm prosazuje změnu Ústavy, která by stanovila prioritu vlastenectví a občanské příslušnosti a nadřadila ji nad veškeré národnostní, etnické, náboženské a jiné zájmy. Gross už dříve upozornil na to, že policie má v poslední době čím dál větší problémy zasahovat proti skinheadům přímo na jejich mítincích. Jsou totiž mnohem disciplinovanější než anarchisté, dodávají Lidové noviny.


Chce se stát bývalý guvernér centrální banky Josef Tošovský prezidentem? Tuto otázku si pokládají Lidové noviny v souvislosti se sporem kolem jmenování nového šéfa centrální banky, ve kterém se Tošovský postavil na stranu vlády proti prezidentu Havlovi. Jmenování se navíc snažil do poslední chvíle zvrátit. Nejvíce zaskočen byl sám prezident, který Tošovského považoval za přítele. Dodnes si jeho náhlý obrat nedovede vysvětlit. Lidové noviny nabízí jako vysvětlení politickou kariéru, na jejímž konci stojí post prezidenta. Tato varianta se na první pohled jeví jako šílená. Prezident se bude volit až po příštích volbách, v nichž sociální demokracie s velkou pravděpodobností ztratí své pozice. Přesto má však spekulace o Tošovského touze po místě na Hradě reálný základ. Jak listu řekl jeho dlouholetý spolupracovník, nikdy by nejednal tak vehementně, kdyby nepočítal s něčím dopředu. Za vším stojí jeho půlroční epizoda ve vládě, kterou vedl po pádu Klausova kabinetu v roce 1997. Když se vrátil zpět do centrální banky, byl to zcela jiný člověk, přemýšlel mnohem více politicky, říká Tošovského spolupracovník. Pokud bude za dva roky skutečně kandidovat na prezidenta, sociální demokraté ho podpoří. Podobně vstřícní by mohli být i komunisté, ale až poté, co by jejich kandidát vypadl z boje. Problematičtější je už podpora čtyřkoalice. Lidovci budou chtít postavit svého kandidáta. Rozhodnutí Unie svobody není jisté. Daleko jasnější je naopak pozice Občanské demokratické strany. Ta by Tošovského podpořila jen těžko. Už proto, že její předseda Václav Klaus dosud patří mezi nejžhavější uchazeče o nástupnictví po Václavu Havlovi. Vše se může nakonec ale ještě zkomplikovat. Pokud čtyřkoalice získá v příštích volbách dostatek hlasů, může oprášit svůj návrh na přímou volbu prezidenta a prosadit ho v parlamentu. A v přímé volbě by měl Tošovský - pokud bude kandidovat - i proti Klausovi velmi slušnou šanci. Nezapomínejme, že jeho vláda měla největší důvěru ze všech českých polistopadových vlád a premiéru Tošovskému věřilo 84 procent občanů.

Ke jmenování nového guvernéra centrální banky se Lidové noviny vrací i ve svém komentáři. Konstatují, že pokud se situace neuklidní, budeme cizincům tak trochu pro smích. S tím ovšem guvernér Zdeněk Tůma nic neudělá. Je tu však cosi, co ovlivnit může. Má totiž šanci ukázat se jako skutečný nezávislý šéf České národní banky, který nebude ustupovat partajním předsedům ani nebude loutkou v rukách prezidenta jako jeho předchůdce. List přiznává, že způsob Tůmova jmenování byl kontroverzní. Možná ale vynesl do čela centrální banky guvernéra, který zklame Havlovy naděje a nevyplní Zemanovy a Klausovy obavy. Jinými slovy bude brát v potaz pouze zájem banky a úkoly, které jí svěřuje ústava. Ovšem to záleží jen na samotném guvernérovi, podotýkají Lidové noviny.


Podle Hospodářských novin přijdou někteří sociálnědemokratičtí poslanci a senátoři o nemalé příjmy, které dostávali za funkce ve správních radách polostátních firem. Vedení strany se totiž shodlo na tom, že by se členové parlamentu za ČSSD měli vzdát svých aktivit v obchodních společnostech nejpozději do dubna příštího roku. Pokud tak sociální demokraté opravdu učiní, jejich smluvně-opoziční partneři z Občanské demokratické strany budou jejich příkladu následovat. Jak zároveň list podotýká, na usnesení Výkonného výboru ČSSD se už objevily první negativní reakce z vlastních řad. Místopředseda sněmovny a člen dozorčí rady společnosti elektrárenské společnosti ČEZ František Brožík to pokládá za špatné rozhodnutí. Argumentuje tím, že ho žádná politická strana do ČEZu nejmenovala. Brožík také v Hospodářských novinách naznačil, že takové usnesení možná odporuje obchodnímu zákoníku.


Zemské noviny přinášejí úvahu o dalším směřování ČSSD. Předseda Miloš Zeman již nehodlá na dubnovém sjezdu kandidovat, ale zůstane premiérem. Pokud se vzdá pouze předsednictví, nepůjde ani o poloviční změnu. "Změna vypadá úplně jinak - minimálně se za ní skrývá odchod podivných existencí, kterými se Zeman obklopoval, a obsazení všech vládních křesel věrohodnými lidmi. To však kandidát na předsedu Vladimír Špidla nezajistí, ostatně při takto polovičatém řešení by to nedokázal nikdo," píše list. Nebezpečí hrozí Špidlovi i ze strany Stanislava Grosse, který se bude ucházet o křeslo místopředsedy. Za jeho stanoviskem, že je třeba nebát se s blížícími volbami pozvolna rozvazovat pouto s ODS, je podle Zemských novin jen čistý pragmatismus. Špidla ale počítá s opoziční smlouvou až do roku 2002. Kromě toho, že Špidla s Grossem nemají jednotný názor na další směřování ČSSD, je třeba nezapomínat ani na to, že Zeman bude dál uplatňovat svůj vliv ve straně prostřednictvím těch, které vynesl nahoru, uzavírají Zemské noviny.


Deník Právo informuje o chystané koncepci státní rodinné politiky, na kterou dohlíží ministr bez portfeje Karel Březina. Rozsáhlý průzkum o stavu české rodiny, který má být základem koncepce, považuje list za poněkud zbytečný. Fascikl sebraných informací se totiž může minout reálným cílem. Mnohem větší důvěru by vzbudila snaha řešit postupně narůstající potíže, které reálný život do rodin přináší. V časech, kdy česká rodina zažívá i nadále vysokou rozvodovost, násilí ve vzájemných vztazích mezi partnery či naprosto trestuhodné psychické nebo fyzické násilí na dětech, je třeba spíše konat. Především je nutné zvýšit pravomoci policie v případech rodinného násilí. Od věci nemusí být ani zřízení tísňové linky nebo podpora azylových domů pro oběti takových násilností. Tyto palčivé problémy lze řešit i bez připravované koncepce, dodává Právo.


Česká republika se potýká s nedostatkem dárců kostní dřeně. Jak píší Lidové noviny, připravuje proto kampaň, která má lidi na tuto skutečnost upozornit a potenciální dárce nalákat. Každý rok v Česku zemře několik desítek osob, které by potřebovaly transplantaci kostní dřeně. Pro většinu z nich se však nenajde dárce, protože je jich velmi málo - jen asi dvanáct tisíc. Přitom šance, že bílé krvinky dárce budou vhodné i pro příjemce je mezi příbuznými jedna ku tisíci až milionu. Darování kostní dřeně - respektive krvetvorných buněk - je poněkud složitější, než běžné dárcovství krve. K nalezení vhodného dárce je tedy nutné mít k dispozici co největší registr. Podle deníku možná lidi odrazuje to, že při odběru kostní dřeně musí dárce strávit dva dny v nemocnici. K tomu ale dojde až v případě, když vyhovuje konkrétnímu pacientovi, který je na transplantaci připraven. Pro zanesení do registru dárců kostní dřeně však stačí jen ambulantně darovat krev, dodávají Lidové noviny.


Předvánočním nákupům vévodí mobilní telefony. Jak píše Mladá fronta Dnes, pod stromečkem je na Štědrý den najde několik tisíc lidí. Před vstupem do nového milénia tak budou zvonící plastikové krabičky vlastnit na čtyři miliony Čechů - což představuje asi 40 procent populace. Mobilní telefon se stává jakýmsi symbolem konce století. Zatímco před padesáti lety byla fenoménem doby televize, nyní je to právě mobilní telefon. Na jedné straně usnadňuje komunikaci, ale zároveň někdy i zbytečně nahrazuje osobní setkání. Mobil se ovšem postupně stává i tabu. Například ho nesmí používat z bezpečnostní důvodů vojáci v základní službě či při návštěvě banky. Mobil omámil i designéry a módní návrháře. Na dračku prý jdou blikající antény, pouzdra s podobnou plyšového psa či kukuřice a také nejrůznější výměnné kryty. I obyčejný obal může být luxusní záležitostí. Například z bizoní kůže přijde i na pět tisíc korun. Dosud se ale neví, co lidstvu masové užívání přenosných telefonů přinese. Vědci se dosud neshodli na tom, zda elektromagnetické záření poškozuje zdraví a zvyšuje například riziko rakoviny, uzavírá Mladá fronta Dnes.