Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 10. listopadu 2000 připravila Renata Prátová.

Tématem většiny českých deníků jsou výhrady českých politiků k dokumentům Evropské komise, která zhodnotila stav připravenosti České republiky na vstup do Evropské unie. Politikové zpochybňovali nejen zařazení země z hlediska ekonomické připravenosti na přistoupení až za další kandidáty, ale i hodnocení České republiky v různých dalších oblastech.

Lidové noviny přirovnávají reakce předsedů České strany sociálně demokratické a Občanské demokratické strany Miloše Zemana a Václava Klause po převzetí hodnotící zprávy Evropské komise k malým dětem, které neunesou kritiku dospělých. Klaus totiž do Bruselu vzkázal, že objektivní skutečnost vypadá jinak, než jak ji vykresluje subjektivní a mimořádně necitlivý pohled komise. Zeman zase vypichoval komické formulace v posudku. Podle deníku ale Zemanova a Klausova slovní estráda nebyla určena Bruselu. Naopak. Šlo o představení pro domácí voliče, kterým bylo třeba říct: Je to nespravedlivé, trojku jsme si za naše skvělé výkony opravdu nezasloužili, domnívají se Lidové noviny. Zároveň uvádějí, že premiér a předseda Parlamentu ani jinou možnost neměli. Kdyby totiž s výtkami Evropské komise souhlasili, museli by jedním dechem dodat, že za špatné známky z Bruselu nesou jako bývalí i současní vládci plnou politickou odpovědnost, uzavírají Lidové noviny.

Zemské noviny rozdělují lidi reagující na letošní vysvědčení z Bruselu na ty, co se lekli, a na ty, co měli ke kritice výhrady. Ze slov mnohých českých politiků je ale podle listu cítit, že stále vnímají vstup do Evropské unie jako něco vnějškového, jakoby přibližování se k evropským poměrům nebylo ve vlastním českém zájmu bez ohledu na to, kdy se Česká republika přidá k dnešní "patnáctce". Extrémní vadu v logice podle deníku předvedl předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus, jemuž se hodnocení nelíbilo proto, že mu připomíná špatné známky, které dostává žáček od přísného učitele. Deník však připomíná, že evropští i bruselští politici vždy opakují, že je jen věcí České republiky, zda se rozhodla pro vstup, a jen na ní záleží, zda bude schopna obstát jako plnoprávný člen klubu. Malý český dvorek už dávno není uzavřený, je uprostřed Evropy. Bylo by bláhové myslet si, že klub, kam chceme vstoupit, bude kvůli nám měnit pravidla, soudí v závěru Zemské noviny.

Také Mladá fronta Dnes se ptá, proč se čeští politici zlobí na Evropskou unii? Evropská komise má totiž právo hodnotit kandidáty, je to v jejich zájmu i v zájmu současných členů, píše list. Ono hledisko konkurenceschopnosti, které všechny tvůrce českých ekonomických zázraků tolik urazilo, je vytvořeno i s velkým ohledem na vstupující země. Pokud totiž hospodářství nevydrží neomezený nápor vyspělejší konkurence, může se zhroutit i společenský a politický systém, míní deník. Česká republika by se proto neměla trápit nad tím, že Maďaři a Poláci jsou lépe hodnoceni. Dobré banky a soudy, neúplatné úředníky a férové podnikatelské prostředí potřebujeme unie neunie. Můžeme tedy vyjádřit lehkou nespokojenost, ale podstatné výtky musíme uznat. Jakýkoli jiný přístup k evropské zprávě není diktován ničím jiným než krátkodobými osobními a stranickými ambicemi, končí Mladá fronta Dnes.


Deník České slovo se zabývá středeční zprávou ministerstva práce a sociálních věcí o říjnové nezaměstnanosti, která se oproti září snížila o tři desetiny procenta na 8,5 procenta. Za ještě příznivější než toto číslo pak list pokládá skutečnost, že nižší počet lidí bez práce vykázaly až na pár výjimek všechny okresy České republiky. Příčiny tohoto vývoje vidí v současném období konjunktury českého hospodářství - roste průmyslová výroba, domácí vývozci jsou úspěšní na vyspělých evropských trzích, vytvářejí zisky, rozšiřují produkci a nabírají nové lidi. V této souvislosti deník zmiňuje výrobu optických a elektrických přístrojů, kde našlo letos práci přes 10.000 nových zaměstnanců. Za nesporný považuje také přínos státní Revitalizační agentury, které se podařilo v několika velkých upadajících podnicích zastavit rozklad a udržet nebo obnovit výrobu. Přesto ubývající počet nezaměstnaných není podle Českého slovažádným velkým důvodem k jásotu, neboť v domácí ekonomice totiž stále tiká časovaná bomba: podniky, které na restrukturalizaci teprve čekají. A nejsou to firmy ledajaké: Vítkovice, Nová huť, ale i další hutní a těžební společnosti, které zaměstnávají několik desítek tisíc lidí v neperspektivní produkci, jejíž osud je jediný: postupný útlum, propouštění a konec. Ty tisíce nových nezaměstnaných by na úřadech práce vyvolaly pořádný šok. Dostaví-li se či nikoliv, záleží hlavně na tom, zda se pro sever Moravy a Čech podaří získat další investory a do jejich nových výrobních závodů následně převádět lidi opouštějící hutě a doly. Přesto hrozba, že počet nezaměstnaných v těchto oblastech ještě poroste, je značná. Ostatně i zkušenosti z Německa, Francie či Belgie potvrzují, že dopady útlumu tradičních, dnes však už vlastně muzeálních oborů, se řeší desetiletí, dodává deník České slovo.


Deník Právo se vrací k případu Investiční a Poštovní banky (IPB) a k jejímu převzetí Československou obchodní bankou. Parlamentní vyšetřovací komise pro případ IPB už vykazázala určité výsledky. Její předseda - lidovec Miroslav Kalousek - podal před několika týdny trestní oznámení na ministra financí Pavla Mertlíka a nuceného správce Investiční a Poštovní banky Petra Staňka, shrnuje list. Důvodem bylo jejich vystoupení před komisí, které vzbudilo podezření, že ne vždy mluvili pravdu. Rozhodnutí vyšetřovatele, jak nyní s trestním oznámením naloží, závisí na vyřešení několika právních otázek. Jde především o to, zda oba jmenovaní vypovídali jako svědkové ve smyslu trestního řádu. Podle toho se pak bude posuzovat to, jestli podali křivou výpověď. Podle deníku Právo by měl vyšetřovatel v této záležitosti rozhodnout do konce roku.


Lidové noviny si všímají případu pražské motolské nemocnice, která se snaží získat ze státního rozpočtu 85 miliónů korun na rekonstrukci dětské jednotky pro transplantaci kostní dřeně. Podle listu kritizuje ministr zdravotnictví Bohumil Fišer vedení Motola za to, jakým způsobem se chce prostředků domoci. Fišer je toho názoru, že nemocnice vede prostřednictvím spřízněných novinářů účelovou mediální kampaň, v níž argumentuje ohrožením života těžce nemocných dětí. Ministr má za to, že Motol v minulosti měl a stále má dostatek vlastních zdrojů, ze kterých by se mohla rekonstrukce zaplatit. Podle něj však zařízení zatím investovalo jen zcela nepatrné procento ze svých investičních prostředků. Vedení motolské nemocnice se odmítlo k Fišerovým výrokům vyjádřit, píší Lidové noviny. Přesto je ministr Fišer ochoten podpořit dotaci 85 miliónů korun na vybudování nové transplantační jednotky, pokud ale nemocnice předloží ministerstvu zdravotnictví racionálně sestavený projekt s výrazným přispěním nemocnice z vlastních zdrojů, dodávají Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes informuje, že do českých škol se opět vrací pomaturitní studium. Poměrně rozšířené jsou hlavně vyšší odborné školy. Jejich postavení v českém vzdělávacím systému je ovšem značně rozporuplné. Ani nová koncepe ministerstva školství - tzv. Bílá kniha - nepřináší v tomto ohledu výrazné zlepšení. Podle ní sice vyšší odborné školy patří mezi instituce, které rozvíjejí úplné střední vzdělání, statutárně však nadále zůstávají na úrovni středních škol. Ministerstvo školství přitom v budoucnu nepočítá se začleněním těchto zařízení mezi školy vysoké. V zahraničí je však trend opačný a vyšší odborné školy se řadí k vysokoškolskému vzdělání, konstatuje list. Naše Bílá kniha se ale od Evropy spíš vzdaluje a neřeší žádný ze současných problémů vyšších odborných škol: ani jejich postavení, ani jejich napojení do vysokoškolské sítě, poznamenává Mladá fronta Dnes.

Autor: Renata Prátová
spustit audio