Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 13. listopadu 2000 připravila Renata Prátová.

Středem pozornosti českých deníků jsou nedělní volby do krajských zastupitelstev a první kolo voleb do třetiny křesel uvolněných v Senátu.

Lidové noviny konstatují, že nedělní volby do krajských zastupitelstev byly nevděčným tématem pro média i politické strany, ačkoli jejich důležitost značně převyšovala význam voleb do Senátu. Budoucí senátoři budou totiž pouze lépe či hůře pokračovat v tom, co dělali jejich předchůdci, zatímco před krajskými zastupiteli se otevírá nové, nezbádané pole působení, píše list. Kvalita demokracie podle něj totiž nejhlouběji tkví v tom, nakolik mohou život společnosti ovlivňovat sami občané. Čím blíž mají občané k rozhodování, tím spíš se podoba země utváří skutečně podle jejich přání, míní deník. Rozhoduje-li jediné centrum, nezbytně rozhoduje bez potřebných znalostí: většina poslanců o problémech toho nebo onoho konkrétního regionu skoro nic neví, a ti, kteří vědí, jsou zase nutně v podezření, že jejich apely jsou snahou o lobbování za vlastní volební obvod, podotýkají Lidové noviny. Zároveň zdůrazňují, že na prvních krajských zastupitelích spočívá velká odpovědnost, neboť vtisknou svým novým institucím podobu, kterou budou jejich nástupci těžko měnit".

Také deník Právo zastává názor, že z nedělních voleb byly důležitější ty do krajských zastupitelstev. Dodává však, že tyto volby rozhodovaly o něčem, co jednak za prvé ještě ani není, a za druhé málokdo tuší, co to vlastně bude. Hlavní z mnoha otázek budoucích regionálních center podle listu zní, jak daleko anebo jak blízko budou mít k pražským centrálním úřadům a stranickým sekretariátům. To se nyní může změnit, pokud kraje budou tím, čím by měly být, to jest suverénním správcem regionů, přípravkou pro budoucí vrcholné politiky, baštou legálních frakcí uvnitř stran a užitečným oponentem Prahy, konstatuje deník Právo. Předpoklad pro to podle něj vyplývá už z velikosti a vlivu regionů, které mohou právě tak posílit vliv občanů z nejzapadlejších vísek na rozhodování pražských úřadů, jako naopak ještě důsledněji oddělit stát od člověka.

Úloze krajských zastupitelů je věnován i komentář Hospodářských novin. Právě na nich totiž podle listu bude, aby fakticky ustavili a zavedli do života pojem krajská samospráva. Při historickém rozběhu těchto samospráv bude záležet především na lidech, připomíná deník. Dodává, že žádná ze stran v nedělních volbách nezískala tak masívní podporu, aby se zcela obešla bez partnerů. Zásadní otázka nyní zní - přenese se nevraživost a jistá myšlenková nemohoucnost politických stran, kterou dnes sledujeme ve vrcholné politice, i do krajů?" ptají se v závěru Hospodářské noviny.


Ekonomické téma si pro svůj komentář vybraly Zemské noviny. Jak píší, stavebnictví a jeho vývoj se zpravidla považuje za důležitý signál vypovídající o budoucím vývoji celého hospodářství. Klesá-li stavební výroba, stavbaři nemají do čeho píchnout a jejich firmy krachují, je to zlé. Znamená to, že ani stát, ani soukromé podniky nemají peníze na investice, na novou výstavbu, na další rozvoj, že tedy ekonomika bude v následujícím období přinejlepším stagnovat. Dostane-li se stavebnictví do černých čísel, lze naopak čekat hospodářský růst, vyšší nabídku v ekonomice - zkrátka dobré časy. Poslední data o výsledcích stavebnictví, které v těchto dnech zveřejnil Český statistický úřad, svědčí podle deníku o tom, že pro domácí hospodářství platí druhý případ. Stavební výroba vzrostla v září proti témuž měsíci loňského roku o 7,7 procenta. Vezmeme-li v potaz, že letošní devátý měsíc byl o jeden pracovní den kratší, pak skutečný růst přesáhl dokonce 10 procent. Po hubených letech, kdy se stavebnictví potýkalo s poklesem výroby, se tedy i v tomto odvětví začíná karta obracet, konstatují Zemské noviny. Co to znamená z pohledu celého hospodářství, je podle nich zřejmé: průmyslové podniky, které letos výrazně víc než loni vyrábějí a také vyvážejí, vytvářejí konečně zisk a investují jej do svého rozšiřování, do dalšího růstu výroby. Kromě rozšiřování stávajících podniků dávají stavbařům práci zahraniční investoři, kteří v Česku stavějí zcela nové podniky. Po dvou letech neplněných slibů o podpoře rozvojových investic se přidal i stát, který z rozpočtu financuje budování dopravní infrastruktury, zejména výstavbu železničních koridorů a dálnic. Pomalu, ale přece ožívá i výstavba bytů a šancí pro stavbaře je také státní příspěvek na opravy panelových domů. A tak se zdá, že se i stavebnictví konečně dostává z několikaletého útlumu, uzavírají Zemské noviny.


Mladá fronta Dnes informuje o školení policistů, jak se chovat k Romům a příslušníkům jiných etnických menšin. Projekt, který organizují britské a české ministerstvo vnitra a britská policie, má především zlepšit vztahy mezi policisty a Romy. Ti totiž často obviňují příslušníky policie z rasistického chování. Naopak policisté vytýkají romským aktivistům zbytečnou nedůvěru a to, že dosavadní pokusy dostat do uniforem více Romů, zpravidla ztroskotaly. Romové většinou nebyli schopni splnit podmínky pro přijetí. kterými jsou například čistý trestní rejstřík, ukončená vojenská služba či dobrá fyzička. Problémem pro ně bývá i to, že policista musí umět plavat. Naopak policejní šéfové a ministerstvo vnitra zastávají podle listu názor, že Romové mají právě teď více šancí uplatnit se u policie, než kdy dříve. Pořádají kursy, ve kterých připravují zájemce tak, aby později přijímací pohovory snáze zvládli. "Ovšem pokud chtějí k policii, ty základní podmínky pro přijetí pak musí splnit jako každý jiný," vysvětlila deníku Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra. Je to podle ní přípravný kurs, aby vůbec byli přijati do přípravky. I když se laikovi může zdát, že je to málo, když z dvaceti absolventů nakonec zkoušky složí jeden, i to je úspěch. Někteří z těch, kdo neuspěli u státní policie, nacházejí místa jako městští strážníci, dodává Mladá fronta Dnes.


Na krajany žijící v zahraničí jako na poslední možnou pomoc se hodlá obrátit občanské sdružení Život dětem, pokud stát nezaplatí nutnou rekonstrukci jediné jednotky v zemi, kde dostávají nemocné děti novou kostní dřeň, uvádí deník České slovo. "Pro ten případ plánujeme spuštění krizového projektu nazvaného Národ nemocným dětem, do kterého budou zapojeni i Češi žijící v zahraničí," vysvětlila zástupkyně sdružení Maria Křepelková. Spor o to, zda stát zaplatí nutnou rekonstrukci dětské transplantační jednotky v pražském Motole, se mezitím dostal až do Poslanecké sněmovny, jejíž zdravotní výbor bude o penězích jednat zhruba v polovině příštího týdne. "Nerozumím tomu, proč ministr ponechává tak závažný problém bez řešení a rezignovaně přesunuje řešení na poslance," cituje deník České slovo poslance za Občanskou demokratickou stranu Milana Cabrnocha. I když poslanci zdravotního výboru státní dotaci doporučí a nemocnice zhruba 85 milionů korun dostane, neznamená to vyřešení všech problémů. "Z toho se nám podaří zajistit holé zdi a z velké části přístrojovou techniku," řekl ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. Ředitel doufá, že další peníze se podaří sehnat neziskovým organizacím. Občanské sdružení Život dětem chce podle Marie Křepelkové zajistit vybavení pokojů, heren, klubovny a všech prostor tak, aby nemocné děti měly zdravotně vyhovující postele a prostředí, které jim co nejvíce na několik týdnů nahradí domov, uzavírá deník České slovo.

Autor: Renata Prátová
spustit audio