Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem 27. listopadu 2000 vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Mladá fronta Dnes píše o výrazné změně imigrační politiky, kterou chystá ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Jejím cílem je přitáhnout do České republiky, která trpí stárnutím populace, desítky tisíc cizinců. Ve zprávě, kterou chce předložit vládě, Špidlův úřad upozorňuje, že pokud nepřilákáme cizince, kteří zde budou platit sociální pojistné, bude už v roce 2015 ohroženo vyplácení důchodů. První stovka převážně vysokoškoláků a lidí s vysokou kvalifikací má podle ministrových představ přijít už příští rok. Zatím je však daleko větší poptávka po dělnících. Jak uvedl ministrův náměstek Luděk Rychlý, vzorem je kanadský model, kdy žadatel vyplní dotazník a na základě vzdělání, kvalifikace či věku, budou vybráni lidé, kteří budou pro společnost prospěšní. Ten, kdo tato kritéria splní, bude moci za nových podmínek rychleji získat trvalý pobyt v ČR pro sebe i rodinu. Odborníci varují, že pokud by se demografický problém měl imigrací zcela vyřešit, musely by k nám přijít statisíce lidí, dodává Mladá fronta Dnes.


Zemské noviny připomínají, že vláda zatím neoznámila, o kolik zdraží od nového roku plyn. Podle deníku tak brání lidem chovat se tržně. Mnoho majitelů rodinných domků neví, jestli se jim ještě vyplatí připojovat se na plyn a jestli by neměli pro vytápění zvolit před nedávnem zatracované elektrické přímotopy. Plyn může podražit minimálně o 24 procent, maximálně o pětatřicet. Podle odborníků je nejpravděpodobnější zdražení o pětadvacet procent pro domácnosti a o 10 až 20 procent pro průmysl. Domácnostem se tak stále vyplatí topit plynem, protože elektřina podraží také - o 14 procent, uzavírají Zemské noviny.


Hospodářské noviny se ptají, zda vedení Sazky tají informace. Tvrdí, že miliónové obchody podniku kromě vedení firmy nikdo nekontroluje. Dozorčí rada dostává jen kusé informace. Potvrzuje to její člen Jan Obst, kterého do této funkce vyslal hlavní akcionář Sazky - výkonný výbor Českého svazu tělesné výchovy. Podle Obsta členové rady nedostávají žádné materiály a nahlédnout do nich mohou jen během schůze. Připustil také, že o některých detailech řízení firmy ví jenom její management. Obst Hospodářským novinámřekl, že když se nad takovou praxí pozastavil, bylo mu řečeno, že ji musí respektovat. V opačném případě by prý nemohl být členem dozorčí rady. Zástupci ostatních akcionářů však s tímto tvrzením nesouhlasí. Například prezident Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů Jindřich Stádník řekl, že hospodaření Sazky je pod kontrolou statutárních orgánů a akcionáři nemají důvod pochybovat o hospodaření firmy.


Lidové noviny varují, že po krajských volbách budou chybět úředníci ve státní správě. Tam až do teď pracovalo mnoho úspěšných kandidátů, kteří budou muset odejít. Zákon totiž vylučuje, aby krajský zastupitel zároveň pracoval i ve státní správě. Například Hradec Králové, Olomouc a Pardubice tak ztratí šéfy okresních úřadů. Všichni tři odcházejí na post hejtmana nebo jeho zástupce. Navíc většina z těch, kteří odcházejí do krajů, si bude muset hledat nové zaměstnání. Plný plat za práci pro kraj bude totiž dostávat jen malá část členů zastupitelstva. Pro ostatní se počítá s odměnami od dvou tisíc korun měsíčně, píší Lidové novin.


Hospodářské noviny se táží, zda zvýšení minimální mzdy bude více motivovat lidi k hledání zaměstnání. Minimální mzda přesáhne životní minimum o 1300 korun. Pokud se ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla domnívá, že je to dostatečně motivující, potom podle autora komentáře pramení jeho prohlášení z idealismu nebo mylných představ o sociálně nižších vrstvách. "Proč by někdo stál o bič pracovních problémů, když si k zaručeným dávkám od státu stále ještě vydělá více a za méně času na černo třeba někde u stánku?," ptá se list. Výzkumný ústav Špidlova úřadu už před lety uvedl, že by notorické zneužívače sociálních nároků lákal do práce až výdělek, který minimální mzdu přesahuje více než dvakrát. I vláda ČSSD, která ji každý rok zvyšuje, však ví, že tak vysoká minimální mzda je nereálná, upozorňují Hospodářské noviny.


Bývalý náměstek ministra zahraničí a nyní velvyslanec Otto Pick si myslí, že Česká republika nevstoupí do Evropské unie v roce 2003, ale někdy do roku 2010. Pick to řekl podle Lidových novin na konferenci Česko- německého diskusního fóra v Hamburku. "Asi budeme muset čekat na Polsko, je to prostě velký stát," doplnil Pick. Podle jeho slov totiž případné nepřijetí Polska a přijetí jeho "malého středoevropského partnera" Česka by totiž patrně způsobilo problém: Polsko má pro Západ strategický význam a také nezanedbatelný politický význam. Lidové noviny uvedly, že také náměstek německého ministra zahraničí Christoph Zöpel v Hamburku řekl, že "je velmi rozumné, aby Česká republika a Polsko vstoupily do EU najednou".


Právo se věnuje současné zákulisní bitvě o zavedení školného, které navrhla skupina tří desítek pravicových poslanců. Školský sněmovní výbor tuto ostře sledovanou otázku v druhém čtení odložil na leden. Tím však podle deníku rozbouřené vody rozhodně neutichly. Ministr školství Eduard Zeman Právu potvrdil, že vyvíjí intenzivní tlak na své sociálnědemokratické i lidovecké poslance, aby školné nepustili. Hlavní zastánce školného, Petr Matějů z Unie Svobody, zase organizuje semináře a přesvědčuje rektory. Jejich většina však údajně zaujala ke školnému negativní postoj. Přesto však i mezi některými z nich nachází tato myšlenka podporu. Například šéf Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm změnil svůj dřívější postoj a nedávno prohlásil, že klady školného převažují nad zápory. Naopak Studentská komora je zásadně proti. Školné podporuje i prezident Václav Havel. Podle něho by studenti byli více zainteresovaní a zvýšila by se tak jejich odpovědnost.


Stát chce příští rok investovat do vědeckého výzkumu zhruba 12,5 miliardy korun, což je 0,62 procenta hrubého domácího produktu. Jak píše Mladá fronta Dnes, Česká republika tak poruší své usnesení z března loňského roku, podle něhož výdaje na výzkum v roce 2001 měly být 0,65 procenta, a navíc zavdá příčinu ke kritice Evropskou unií. Vláda vyčlenila na vědu příští rok přes 13,3 miliard korun. Jednotlivé úřady však potom v rámci svých rozpočtů převedly peníze jinam a rázem byla věda chudší o 700 miliónů. Rekordmanem je ministerstvo průmyslu a obchodu, které se rozhodlo půl miliardy použít na jiné účely. Na rok 2002 však už chce kabinet vědcům přidat. Výdaje na výzkum by měly tvořit 0,7 procenta hrubého domácího produktu. Evropský vlak však ujíždí. Výše zmíněný údaj byl průměrem v zemích Evropské unie v roce 1994.


V západočeském Chebu vyrůstá asijská čtvrť. Jak píše Mladá fronta Dnes, vietnamskými obchodníky založená firma Lanzaro vyhrála výběrové řízení na nejméně pětiletý pronájem obří tržnice Dragoun v bývalých kasárnách v centru města. Firma zde chce opravit domy a otevřít večerní kluby, restaurace a herny. Vůně asijské exotiky přitahuje zájem německých turistů, kteří jsou hlavním zdrojem příjmů. Tržnice je ve skutečnosti uzavřenou komunitou lidí ze severovietnamské oblasti, kteří se navzájem znají a mohou si důvěřovat. Nikoho jiného mezi sebe nepouštějí, což dělá vrásky českým stánkařům. Ti mají sice zaplaceno ještě na příští rok, ale o jejich další existenci v areálu již rozhodne firma Lanzaro. Zaměstnávat místní lidi se však vietnamští obchodníci nijak nezdráhají. V současnosti pro ně pracuje asi sto Čechů. Každý rok přijíždějí do Chebu za krajany z Vientamu kapely a týmy z jednotlivých tržnic mají rozehrané i vlastní fotbalové soutěže. Většina lidí, kteří tu od rána do večera pracují, má jediný cíl - vydělat peníze a vrátit se do Vietnamu, kde z vydělaného kapitálu zakládají vlastní živnosti.


Tři miliardy korun - taková je podle Mladé fronty Dnes hodnota všech lesních plodů, které lidé každý rok nasbírají v lese. K tomuto výsledku došel proděkan Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Luděk Šišák, který už léta zjišťuje, kolik lidí chodí na houby, kolik lesních plodů každoročně nasbírají a jakou mají cenu. Loni například připadlo v průměru na jednu domácnost přes pět kilogramů hub nebo jeden kilogram malin. Uvedená čísla nejsou prý vůbec nadhodnocená. Za tři miliardy, tedy za průměrnou roční cenu všech nasbíraných lesních plodů, by se dalo pořídit například 600 rodinných domů nebo třicet modernizovaných tanků T-72. Tři miliardy korun je také letošní rozpočet ministerstva životního prostředí, dodává Mladá fronta Dnes.


Kvůli celosvětovému oteplení bude v České republice za padesát let subtropické klima, píší Lidové noviny. Budeme mít tedy podobné počasí, jaké je nyní v subtropických oblastech Chorvatska. Navíc se k tomu přidají časté deště. Průměrná teplota stoupne během padesáti let zhruba o tři stupně Celsia. Vichřice, krupobití i ničivé bouřky se stanou obvyklejším jevem než doposud. V praxi to znamená, že Česko budou sužovat častější a také ničivější povodně. Záplavy podobné těm, které v červenci 1997 zasáhly Moravu, se stanou běžnou součástí života lidí a mnohé budou zřejmě ještě horší. Obmění se také flóra i fauna. Představitelé 180ti zemí světa se přitom nedokázali v nizozemském Haagu shodnout na tom, jak globální oteplování pozastavit, připomínají Lidové noviny.