Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 9. listopadu 2000 připravila Renata Prátová.

Posudek Evropské komise, který hodnotí pokrok České republiky a dalších kandidátských zemí na cestě do Evropské unie, je hlavním tématem ekonomických komentářů českého tisku. Listy přinášejí také reakce politiků na hodnocení české ekonomiky a konstatují, že ačkoli politici většinou oceňují, že zpráva celkově vyznívá pro Českou republiku příznivě, jsou překvapeni zařazením v oblasti hospodářské připravenosti na vstup kromě Malty a Kypru i za Polsko, Maďarsko a Estonsko.

Podle Mladé fronty Dnes se rozdělením uchazečů do tří lig a řazením Čechů a Slovinců experti Evropské unie dopustili těžké chyby, protože dali působivý argument všem, kdo budou chtít zlehčit hodnocení Unie jako celek. Lze sice uvěřit tomu, že Češi dělají pro reformu své ekonomiky méně než jejich razantnější sousedé. Lze také chápat, že ve srovnání s dlouhodobým růstem polské ekonomiky a se stabilitou maďarských výkonů působí Češi na Brusel mnohem méně impozantně, připouští deník. Za absurdní však považuje tvrzení, že republika má méně tržní ekonomiku než Polsko se zcela netržním sektorem zemědělství, které by v žádné konkurenci neobstálo. V závěru vyslovuje názor, že pro tvrzení o nižší tržnosti české ekonomiky by měl Brusel dodat přece jen zásadnější důkazy než jen úzce zaměřené námitky, které vypočítává. Jinak, soudí Mladá fronta Dnes, nemá jeho srovnání ani hodnotu papíru, na kterém je napsáno.

Lidové noviny mají zato, že letošní zpráva Evropské komise opět potvrdila, že úředníky v Bruselu tolik nezajímají okamžité změny, ale dlouhodobý trend a síla, která země do Unie táhne. A v tom za ostatními kandidáty žalostně zaostáváme, soudí list. Podle něj ve srovnání s polskou, maďarskou i estonskou politickou reprezentací chybí českým politikům silný proevropský tah na bruselskou branku. Pokud tedy i oni neučiní ze vstupu do Evropské unie svou prioritu, pak by dveře do ní mohly pro nás zůstat zcela jistě zavřené, píší Lidové noviny.

Deník České slovo se pozastavuje nad rozhodnutím české vlády, která prodloužila těžbu uranu i přes odpor ministrů zahraničí a životního prostředí a přes slib daný Evropské unii. To, že 600 horníků bude mít ještě dva roky práci je podle deseti členů kabinetu důležitější než ostatní negativa. A těch bude podle listu dost. Česká republika se totiž zavázala při projednávání podmínek vstupu do Evropské unie, že těžbu uranu ukončí do konce příštího roku. Středeční rozhodnutí vlády by proto mohl Brusel považovat za porušení závazku liberalizovat trh s uranem, soudí deník. Ještě horší je, že prodloužením těžby v Dolní Rožínce se prodraží následný útlum. Přitom už dnes není dost peněz na odstranění následků chemické těžby ve Stráži pod Ralskem, kde hrozí, že kyselina sírová pronikne do podezmních zásob pitné vody, prý největších v České republice, píše deník České slovo.

Deník Právo konstatuje, že nezaměstnanost v České republice už třetí měsíc za sebou klesla. Znatelně se tak snižuje počet lidí bez práce, nyní je pod 450 tisíci. Přibývá také volných míst. Na druhé straně však podle listu celkem 32 okresů z vykazovaných sedmasedmdesáti přesáhlo v říjnu celorepublikový 8,5procentní průměr nezaměstnanosti. Ve třinácti okresech vyšplhala nad 12 procent. A v Mostě se potýkají s vyšší než dvacetiprocentní hranicí počtu nezaměstnaných už celých deset měsíců. Podle deníku se mluví o výrazných regionálních problémech. Lidé žijící na Mostecku, Teplicku, Chomutovsku, Ostravsku či Karvinsku mají smůlu, že po desetiletí je živilo především rubání uhlí a výroba oceli. Dnes se ví, že uhlí bude potřeba stále méně, a že tudíž regiony musí od základu změnit své zaměření. Vše k tomu potřebné však chybí. Zatím nejsou vytvořeny podmínky pro jiné podnikání, chybějí dálnice, není obnovena půda zdevastovaná dlouhými léty těžby uhlí, průmyslové zóny vznikají velmi pomalu. Zemanova vláda se sice snaží, vytváří investiční pobídky, místní úřady práce dostávají více peněz na rekvalifikace a podporu tvorby nových míst, míní deník. Pod tlakem odborů vytvořila samostatné programy na oživení severozápadních Čech a severní Moravy a schválila, že propouštění oceláři a horníci dostanou speciální odstupné, aby se zcela nepropadli bez svého zavinění do bídy. To všechno je dobrá zpráva. Zásadní změna života těchto regionů však bude trvat celé roky. Podle odborníků až patnáct let. A to je špatná zpráva, uzavírá deník Právo.

Zemské noviny upozorňují, že růst nákladů tlačí potravináře ke zdražování, ani pivovarníci tomuto tlaku neuniknou, jak už opatrně přiznávají. Rostou především ceny energií, suroviny - v případě piva především slad a chmel - jsou až na druhém místě. Zdražení plynu, elektrické energie a především benzinu a nafty se však do cen potravin promítá jednoznačně. Trojice velkých pivovarů pod vlakovou lodí Plzeňského Prazdroje zdraží o desítky haléřů do konce roku. Malé pivovary jsou v těžké pozici. Některé už mírně ceny zvedly. Pokud do konce roku zdraží ještě jednou, mohou na vánočním trhu v konkurenci silnějších značek propadnout, míní deník s tím, že některým ale zřejmě nic jiného nezbude. Nepůjde o nějak bolestné zdražení, zřejmě o dvacet až třicet haléřů na půllitr. Slad sice zdražil pronikavě, ale při seriózních propočtech to znamená tak patnáct haléřů na půllitr. O tolik maximálně by si mohly pivovary říct, kdyby se ale zdražil pouze slad. Energie a paliva jsou větší zátěží, takže zdražení o dalších dvacet haléřů by bylo zcela přiměřené. Když tedy pivovary mluví celkem o třiceti haléřích, berme jejich slova jako nutnost, konstatují Zemské noviny. Na setrvání u současných cen by totiž výhledově nejspíš doplatily bankrotem. Nikdo nemůže delší dobu vyrábět s prodělkem a ceny piva v Česku jsou stále ještě velmi nízké. To si ostatně může ověřit každý, kdo vyjede k sousedům. Čeští pivovarníci chtějí především udržet pestrost sortimentu, aby kolorit hospůdek doplňovala i různorodost v nabídce pivních značek. Jistě si ale rozmyslí, zda riskovat, že větším zdražením přijdou o zákazníky. Říká se sice, že praví pivaři - a čeští zvlášť - svůj mok nikdy neopustí, ale vše má své meze, i jeho cena, dodávají Zemské noviny.

---

Dálniční známky v České republice budou mít příští rok dvě části. Jak uvádí deník Právo, jednu část si motorista nalepí na sklo vozu, a druhou, což je kupón, si po vyplnění státní poznávací značky uloží do dokladů. Důvodem změny je snaha omezit krádeže známek, kvůli kterým motoristé nezřídka přicházejí o celé přední sklo. Policisté budou při kontrolách prověřovat, zda se čísla SPZ na známce i kupónu shodují," řekl listu Jan Brouček z Ministerstva financí. Známky se budou lepit pouze na pravý dolní okraj předního skla vozu, což je také novinka, protože dosud mohly být umístěny i na horním pravém okraji. "Vyžádala si to policie. Stěžovala si, že zejména u kamiónů není na známky dobře vidět, komplikuje to kontrolu," vysvětlil deníku Miloslav Horák z Ministerstva financí. Od 15. prosince budou nové dálniční známky k dostání na všech poštách, u čerpacích stanic i na hraničních přechodech. Pro vozidla do hmotnosti 3,5 tuny, tedy pro osobní auta, se jejich ceny proti letošku nezmění. Roční známka tedy nadále bude za 800 korun, měsíční za 200 a desetidenní za 100 korun. Také pro nákladní automobily zůstane cena stejná, o 100 a 400 korun však podraží měsíční a desetidenní známky. Pro vozidla o hmotnosti nad 12 tun se zavádí i jednodenní známka, která bude stát 300 korun. Na otázku deníku Právo, co hrozí řidičům, kteří si známku nekoupí, Jan Brouček odpověděl: "Policisté jim na místě mohou udělit až tisícikorunovou blokovou pokutu. V případě správního řízení pak pokuta může činit až pět tisíc korun."