Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 7. listopadu 2000 připravila Kateřina Brezovská.

Odvolání ředitele věznice Mírov na Šumpersku Milana Kohoutka i samotný útěk dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka je tématem několika českých deníků. Právo se podivuje nejen nad čtyři a půl hodinovým opožděním sdělení útěku Jiřího Kajínka, ale i nad tím, že generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová oficiálně neinformovala o odvolání ředitele mírovské věznice. "Kdyby to náhodou neřekl ministr spravedlnosti Pavel Rychetský v pořadu České televize Naostro, ví Bůh, jak by se to veřejnost dozvěděla. Podle předpisů je třeba veřejnost informovat o velké vodě, o výskytu vztekliny, o volbách nebo o výjimečném trestu, sotva však o takových banalitách jako je útěk vězně nebo jmenování nové vlády," míní list. "Máme zákon o svobodě informací, jehož 'prováděcí vyhláškou' by měl být zdravý rozum. Občan má právo být informován, z toho pak vyplývá povinnost institucí občana informovat. Speciálně je však nutno dodat, že nejen o tom, co se instituci hodí," uvádí list a poukazuje i na "starou osvědčenou praxi": když přijde malér, nejdříve ho ututlat, nejde-li to, pak zlehčit nebo svést na jiné, v nejhorším případě alespoň "okecat". "Mezitím však zpravidla z malých ohýnků narůstají velké požáry a uprchlí vězni získávají náskok," končí Právo.


Před čím utekl Jiří Kájínek? Je umístění ve věznici Mírov dostatečně tvrdým trestem? Představa děsivá, urážlivá, a přesto o ní mnoho lidí už přemýšlelo. Lidové noviny se pokusily popsat jeden den lidí odsouzených v ČR na doživotí. V Česku jsou všichni tito lidé soustředění v mírovské věznici. Doživotně odsouzený je na cele o velikosti 10 čtvrečních metrů sám a opouští ji jenom s pouty na rukou. Budíček je v 7 ráno, spát se jde v 11 hodin večer, kdy začíná večerní režim, v celách musí být tma a ticho. Den vyplňuje četba, televize, případně procházka po dvoře a samozřejmě snídaně, oběd a večeře., Pracovat doživotně odsouzený nesmí, a tak nemá nárok na svačinu. Pokud se vězeň cítí špatně, má šanci využít pomoci odborníků. Jejich úkolem je zbavit ho depresí a zabránit myšlenkám na sebevraždu. Kromě psychologa a speciálního pedagoga je k dispozici kněz. List také připomíná historii mírovské věznice. Hrad, ve kterém je věznice umístěna, byl postaven v polovině 13. století. První vězni sem byli zavíráni již od roku 1600 - nejprve to byli provinilí duchovní a mniši. Od té doby se využití hradu nezměnilo. Byl zde zavřen i Gustav Husák. V 70. a 80. letech byli na Mírově uvězňováni politicky nepohodlní lidé. Dnes je zde umístěno - mimo další vězně - osmnáct nejnebezpečnějších zločinců České republiky.


Jak píše deník Právo, před soudem zřejmě stane poslední komunistický generální prokurátor ČSSR Ján Pješčák. Státní zastupitelství na něho podalo žalobu z návodu k vraždě za to, že výraznou měrou přispěl k nezákonné popravě občana. Šlo o Aloise Jeřábka, který se pokusil emigrovat. Podle tehdejších zákonů mu hrozil nanejvýš trest za zběhnutí. Pješčák se ale zasadil o to, aby byl odsouzen za velezradu a vyzvědačství. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu chce před soud údajně dostat také jednoho z nejbrutálněšjích vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti. Evžen S. byl už minulý týden obviněn z těžkého ublížení na zdraví a hrozí mu až 12ti leté vězení. V 50. letech mu podle policejních zjištění prošli rukama lidé, kteří byli stíháni pro své náboženské a politické přesvědčení. Výslechy prý vedl velmi brutálním způsobem, píše deník Právo.


Na jiném místě stejný deník píše, že naděje německého hledače pokladů Helmuta Gaensela, že v první den výkopů vydá Mikulášská štola v Hoře Sv. Kateřiny na Mostecku svá válečná tajemství, ztroskotaly v pondělí hned s prvním vrypem lžíce najatého bagru. Vstup do bývalé těžební chodby, ve které podle vzpomínek místních svědků, ale i archívních náznaků měla ustupující německá vojska ukrýt ukradenou Jantarovou komnatu ruského cara Petra Velikého, totiž po každém dotyku zemního stroje zasypávaly kubíky mokré zeminy. "Jsem zklamaný. Budeme muset odkrýt štolu ručně," posteskl si Gaensel, jehož pokus přijel na místo zdokumentovat ištáb německé televize ARD. Hledač pokladů nepochybuje o tom, že ve štole, v níž se za středověku těžila měď a stříbro, něco najde. Doufá sice, že to bude Jantarová komnata, dar pruského krále Bedřicha Viléma největšímu z ruských carů, spokojen by prý však byl i s méně cenným nálezem. Zahrabanou munici ale za nález nepovažuje. Nejvěrohodnější stopou je podle něj telefonát z Frankfurtu nad Mohanem, odkud se prý ozval člověk, který bedny s neznámým obsahem do štoly osobně ukládal. "Popsal štolu do nejmenších detailů. Musel tam být," usoudil Gaensel. V uložení pokladu v Mikulášské štole věří i starosta protilehlého saského Deutschneudorfu Peter Haustein. Prý by tam měla být umělecká sbírka jednoho z německých generálů, který později zemřel ve vězení.


Deník Mladá fronta Dnes píše o pozdvižení mezi trenéry hokejové extraligy - to vyprovokovala výpověď, která hrozí sparťanskému kouči Františku Výbornému. Po stadionech letí všeobecný názor: funkcionáři mají velkou moc, ale nenesou odpovědnost. Nikdo si nepamatuje, že by byl od roku 1989 vyhozen jediný manažer za neuspokojivé výsledky. Naopak v kanadsko-americké NHL takový krok nikoho nepřekvapí. Trenérům leží v žaludku především to, že se nemohou podílet na složení týmu. Podle trenéra juniorské reprezentace Jaroslava Holíka jsou manažeři jako politici: myslí jen na sebe a nesmyslně utrácejí peníze. Funkcionáři ze Sparty, kteří nyní čelí rozsáhlé kritice, se brání, ale také uznávají část viny. Sparťanský generální ředitel Martin Urban přiznává, že práce manažera je míň riziková, ale je podle něj také hůř placená. Tolik Mladá fronta Dnes.


A ještě jedna zajímavost z deníku Právo

Návrat vzácného bobra evropského do brněnského regionu je historickou událostí. Upozornil na něj jeden ze sadařů, jemuž bobr okusuje kmeny jabloní v okolí Holáseckých jezer. Podle Mojmíra Vlašína z Ekologického institutu Veronica se sem tento živočich vrátil po více než 300 letech. O návrat bobrů do přírody se před lety s úspěchem pokusili rakouští ochranáři, kteří tato zvířata vypustili v okolí toků Dyje a Moravy. Bobří populace se začala množit, časem se objevili přímo v centru Břeclavi, na Novomlýnských nádržích a v uplynulých dnech se jeden z nich dostal proti proudu řeky Svitavy do Brna. Bobra ekologové sice přímo nespatřili, okousané kmeny u Holáseckých jezer však svědčí o jeho přítomnosti. Navíc si u vody udělal i své typické skluzavky, uvedl Vlašín. Podle něj je velmi pravděpodobné, že již příští rok se bobr objeví i u turisty hojně navštěvované Brněnské přehrady. Tolik deník Právo.