Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 6. listopadu 2000 připravila Renata Prátová.

Většina českých deníků má na tapetě už tradiční téma posledních týdnů - blokády česko-rakouských hranic, které v pátek obnovili rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín. Jak píší například Lidové noviny, povinností rakouského státu je zajistit na svých hranicích právo a právem českých řidičů je zase volný průjezd do Rakouska. Když Vídeň své povinnosti nesplní, smí premiér Miloš Zeman vyčítat i lehce zahrozit: "Jestliže je jakákoliv vláda tak slabá, že toto zákonné právo nezajistí, pak nedává ani záruku, že své sliby dodrží i v mezinárodních jednáních." Rakouský spolkový kancléř Wolfgang Schüssel má podle deníku na výběr dvě možnosti: buď pokračovat v rakouské "zvláštní cestě" a poškodit mezinárodní pověst Vídně, nebo prosadit na hranicích zákon a pohoršit si doma u voličů. Český premiér Miloš Zeman to má jednodušší: hájit právo svého státu a vyvarovat se přitom humpoláctví. Tedy právě toho, čím už přispěl k současným manévrům na česko-rakouské frontě, domnívají se Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes právě nyní, v době politického napětí mezi Čechy a Rakušany, v poznámce naopak připomíná, co obě strany spojuje. Jak píše, v reprezentačním salonu Pražského hradu, kde se přijímají státní návštěvy a probíhají nejvýznamnější politická jednání, visí na stěně portrét Marie Terezie a jejích dětí. Je chválou Čechů, bořitelů rakouské říše, že ji tehdy ze stěny nesundali, že ji nechají přikukovat, míní list s tím, že habsburská vládkyně pohlíží na českou politiku už od roku 1918! A Rakušané jsou na tom stejně: když chce kancléř Wolfgang Schüssel podepsat cosi s prezidentem Thomasem Klestilem, potomkem Čechů, sedí ve vídeňském paláci opět pod obrazem Marie Terezie, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Deník Právo komentuje vývoj Občanské demokratické strany. Jak píše, museli bychom dlouho zavzpomínat, nežli bychom se dopátrali politického subjektu tak úspěšně neúspěšného, jakým je ODS. List vypočítává trojí volby, z nichž ODS vyhrála jen jedny. Přitom se Občanská demokratická strana od vlády nevzdálila nikdy, míní Právo. Přímo královské výsady, jako rozhodování o výši schodku státního rozpočtu, či kolik ministrů a kdy musí premiér vyměnit, si zajistila opoziční smlouvou. Tu si hýčká, ačkoli se o vládní sociální demokracii vyjadřuje jako o nepříteli. Podle deníku nechce s ODS nikdo vládnout, dokud je v jejím čele Václav Klaus. Strana ale nešetří nabídkami ke spolupráci všem, ale současně proti všem útočí. Někdo by to mohl považovat za bezcharakternost. Nazveme to však zvláštní gumovostí, soudí Právo. Jedno však podle něj straně nelze upřít: byla vždy důsledná v odporu k prezidentu Václavu Havlovi a její počáteční nechuť k němu přerostla v nenávist. Havel totiž zůstal nezávislou osobou a pojmenovává věci pravými jmény. Podle Klause jsou ale Havlovy názory extrémně levicové, extrémně antitržní a extrémně antikapitalistické. Mají to být nadávky, ale nejsou, čím předseda ODS svůj výpad vyzdobil. Kritika poměrů Czech made není totéž co odpor k tržní společnosti. Tím spíše, že "standardní kapitalismus" se od kapitalismu ODS made liší takřka zásadně, domnívá se deník Právo s tím, že gumovitost Občanské demokratické strany tím končí a smršťuje se do české provinciálnosti.


Zemské noviny věnují pozornost otevření rekrutačních středisek české armády, v nichž budou získávat zájemci informace o práci v armádě a studiu na vojenských školách. Zkušenosti v partnerských zemích v rámci Severoatlantické aliance podle listu dokládají, že jde o důležitý krok na cestě k částečné, případně úplné profesionalizaci armády. Profesionalizace se totiž může uplatnit jen tam, kde má armáda dobrou tradici a respekt. Přitom v mysli většiny obyvatel České republiky je zakořeněn mýtus, že země armádu nepotřebuje, že čeští vojáci od dob husitství stejně nic nevyhráli. Ale už první týden fungování rekrutačních středisek naznačil, že zájem o profesionální službu v armádě je. A to tam, kde už profesionální útvary fungují a kde je vysoká nezaměstnanost. V severních Čechách už dokonce začali odmítat zájemce, kteří nejsou alespoň vyučeni. Právě dostatečný zájem a kritérium vyššího než základního vzdělání je signálem, že armáda vykročila na cestě k profesionalizaci správným směrem, konstatují Zemské noviny.


Návštěva lékaře u pacienta doma i mimo ordinační hodiny, účast vlastního gynekologa u porodu či konzultace praktického lékaře se specialisty v nemocnici, kde vás čeká závažnější zákrok? Od Nového roku to nebude žádný problém - pokud si ovšem připlatíte, upozorňují Lidové noviny. "Začneme pacientům nabízet nadstandardní služby, na které si budou moci připlatit," vysvětlil předseda České lékařské komory (ČLK) David Rath během jejího víkendového sjezdu. Podle tiskového mluvčího ČLK Pavla Kubíčka by se chystaná novinka neměla dotknout běžné péče: "Komora bude dohlížet na to, aby každý pacient dostal vše, na co má nárok." Rozdíl proti dnešnímu stavu bude tedy v tom, že se lékař s pacientem bude moci dobrovolně dohodnout na službách, které mezi "běžnou péči" nepatří, píše deník. Se záměrem komory nesouhlasí místopředseda vlády odpovědný za sociální oblast, Vladimír Špidla. "Vždycky se to nakonec dotkne základní péče. Doktor pojede k banálnímu případu platícího pacienta, a nebude se moci věnovat závažným problémům jiného, který si nepřiplácí," vysvětluje Špidla svoji ostražitost k podobnému modelu. Ten se nelíbí ani Svazu pacientů: "Ze sociálních důvodů není únosná jakákoliv vyšší spoluúčast pacienta," prohlásil místopředseda svazu Josef Mrázek. Zcela jiné stanovisko zastává místopředseda Občanské demokratické strany a známý zastánce přímých plateb ve zdravotnictví Miroslav Macek: "Reforma zdravotnictví, kterou jsem navrhoval já, byla daleko komplexnější. To, s čím dnes lékaři přicházejí, je pouhý výsek, výhodný většinou pouze pro ně." Na systémovou problematičnost podobných návrhů upozorňuje i ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková: "Musím se ptát, co je standardní a hrazené. To bude třeba jasně vymezit." Podle průzkumu veřejného mínění lepší lékařskou péči, a to i za cenu doplatků lékařům, požaduje třetina obyvatel České republiky. Česká lékařská komora chce podle Ratha právě jim dát možnost, aby si její kvalitu sami vylepšili. Hrazení nadstandardní péče by bylo založeno na dobrovolné smlouvě mezi lékařem a pacientem. Komora se hodlá zasadit o to, aby lékaři nezařadili mezi nadstandard i služby běžně hrazené ze zdravotního pojištění, dodávají Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes se v komentáři věnuje zprávě Mezinárodního měnového fondu (MMF), která doporučuje české vládě začít s konsolidací veřejných financí. Jak list uvádí, podle názoru MMF je třeba, aby se uskrovnil stát, podle ministra financí Pavla Mertlíka se naopak mají uskrovnit občané. Vyššími daněmi by podle deníku totiž měli pokrýt rozhazovačnost kabinetu. Vládou chystané zvýšení daní je zcela špatné, už nyní jsou odvody překážkou hospodářského oživení, míní Mladá fronta Dnes. Za světlou výjimku mezi návrhy pak pokládá pouze sjednocení sazby daně z přidané hodnoty. Připomíná, že nízké odvody lákají investory stejně dobře jako státní pobídky. Jediné, v čem se vláda liší od demonstrantů a odpůrců MMF, je, že na jeho představitele nevrhá dlažební kostky. Doporučeními se neřídí. Používá je především jako záminky k dalšímu zvýšení daňové zátěže, píše Mladá fronta Dnes.

Autor: Renata Prátová
spustit audio