Přehled tisku
Z českých novin s datem 29. prosince 2000 vybírala Kateřina Brezovská.
Komentáře deníků se i v pátek věnovaly situaci v České televizi, jejíž nový generální ředitel Jiří Hodač nechal přerušit ve středu večer řádné vysílání a obnovil je až ve čtvrtek večer po výzvě vysílací rady. Listy spekulují nad tím, v čí prospěch vyzněl verdikt Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. Zároveň se opět shodují, že krizi ve veřejnoprávní televizi by mělo vyřešit projednání nového zákona a jeho urychlené přijetí Poslaneckou sněmovnou.
Hospodářské noviny se domnívají, že ve sporu o Českou televizi prohráli všichni. Prvním je podle listu ředitel Hodač, jehož Rada ČT odepsala již v okamžiku jmenování. Druhým prohrávajícím je rada, která se tváří jako odpovědnost sama, a třetím v řadě jsou politici, píše autor. Politici podle něj na malér zadělali již v okamžiku, kdy zvolili radu složenou převážně z nul, o kterých se právem domnívali, že budou především nulami stranicky poslušnými. Podle listu ale prohráli i opozičně smluvní strany ČSSD a ODS, pro které je touha o ovládnutí veřejnoprávní televize asi silnější, než ctění principů její nezávislosti a svobody slova. Prohráli i ti političtí reprezentanti, kteří vycítili jedinečnou šanci, jak se na celém trapase přiživit, soudí komentátor. Především podle něj však prohráli televizní koncesionáři. Nejenom, že nemohou koukat, na co mají ze zákona právo, ale zaplatí, jak je v kraji zvykem i vzniklé ztráty, konstatují Hospodářské noviny.
Dokud politici v Česku budou chtít všechno řídit, dokud se nenaučí stanovovat správná a dobrá pravidla, podle kterých budou řídit jiní, bude česká demokracie na jednu nohu kulhat, píší Zemské noviny a České slovo. Upozorňují na špatná mediální pravidla. To, co ČT nepotřebuje, jsou podle listů politické hádky kolem ní i uvnitř. To, co ČT potřebuje, je rada, která bude vždy za všech okolností pečovat o prospěch televize a hlavně jejích diváků - o veřejnoprávnost. Taková rada nemůže vzejít z dosavadního způsobu navrhování a volby. Ať si ji nadále volí Poslanecká sněmovna, ale ze závazného seznamu kandidátů, které dodá někdo jiný než poslanci či politické strany, píší deníky. Nechtějme a nečekejme od této rady, že najde člověka, který dlouhodobou krizi zvládne. Chtějme od ní pouze dočasné řešení. A od politiků nová a lepší pravidla, uzavírají listy společný komentář.
Rakouský prezident Thomas Klestil a jeho český protějšek Václav Havel oslovili novoročními přáními rakouskou i českou veřejnost, a to prostřednictvím deníků svých zemí. Příspěvky obou prezidentů otiskla Mladá fronta Dnes. Blízcí sousedé mohou řešit problémy jen společně a musejí brát v potaz starosti druhé strany, napsal v deníku prezident Klestil a dodal, že to platí i v případě jaderné elektrárny Temelín. Rozhovory a opatření, přispívající k vytváření vzájemné důvěry, mají v této otázce podle něj pro Rakušany nesmírný význam. Václav Havel v novoročním poselství napsal, že se česko-rakouské vztahy nacházejí v jakémsi poločase: "teprve deset let se rozvíjejí bez utkvělého, ba uhranutého pohledu na železnou oponu, která nerozdělovala pouze nás, nýbrž i celou Evropu". Podle Havla však těchto deset let bylo velmi dobrým, ne-li historicky vůbec nejlepším obdobím. V česko-rakouských vztazích však stále ještě panuje mnoho neznalosti, trpkosti a nedůvěry, míní Havel. "Mnozí však vidí hlavně jen mocné siluety chladících věží nové jaderné elektrárny v jihočeském Temelíně," napsal. "Protože jsem optimista, věřím, že zkušenosti a argumenty z temelínské kontroverze prospějí oběma našim zemím," uvedl Havel. Dodal, že bez podpory veřejnosti v obou zemích se ovšem jeho a Klestilova snaha učinit pro to vše nemůže zdařit.
Lidové noviny píší, že hutní společnost Vítkovice hodlá vyřešit problém s miliardovým dluhem. Její významný věřitel Severomoravská energetika od ní koupí elektrárnu. Už den před Vánocemi měla být podle původních plánů podepsána smlouva o odprodeji vítkovické divize Energetika. Podpis smlouvy, kterou by Vítkovice rády uzavřely alespoň do konce tohoto roku, byl ale zpožděn kvůli složitosti celého převodu. Jde totiž o jednotku, kde pracuje v současné době asi 650 zaměstnanců. Vítkovice mají zájem celou věc urychlit mimo jiné i proto, aby se předešlo novému kolu auditorského oceňování, což vyplývá z novely obchodního zákoníku, který vejde v platnost po Novém roce, píší Lidové noviny.
České dráhy budou v příštím roce ke svým zaměstnancům štědřejší. Zemské noviny píší, že železničáři dostanou přidáno, přestože výsledky hospodaření Českých drah tomu neodpovídají. Veškeré snahy o zlepšení hospodaření se zatím minuly účinkem. Někdejší ministr dopravy Antonín Peltrám si přál, aby v roce 2000 skončil podnik beze ztrát. Jeho předchůdce Martin Říman připravil koncepci železniční dopravy, podle které by letos hospodařila dráha bez nároků na provozní dotaci. Ta činí až osm miliard korun. Letos dráhy přitom očekávají pětimiliardový prodělek. Hospodaření podniku tak bude zřejmě nejhorší v jeho historii. Vedení Českých drah proto může v této situaci nabídnout jen takové zvýšení platů, na jaké skutečně má prostředky, tedy pětiprocentní, píší Zemské noviny.
Zhodnotit své peníze jinak, než jak to nabízí osvědčená vkladní knížka či termínovaný účet banky, bylo v letošním roce velké dobrodružství. Jak píše Mladá fronta Dnes ještě v polovině roku vypadaly jako jednoznačné výhry investice do podílových fondů či do českých a amerických akcií. Nyní ale přichází ve většině případů vystřízlivění. Velké zisky za celý rok nepřinesla ani koupě zahraničních měn - dolaru či německé marky. Otevřené podílové fondy specializované na akcie s dluhopisy, které jsou určené pro odvážnější investory, letos v řadě případů prodělaly 10 až 20 procent. Největší rány investorům však dokázaly zasadit trhy ve Spojených státech - přesně ty, odkud ještě loni vzešly tisíce nových milionářů. Ani české akcie na pražské burze většinou velké zisky nepřinesly, jako každý rok se ale i zde objevily překvapivé výjimky. Stabilní výnosy, ovšem bez vzrušujícího sledování růstu či poklesu zisku, přineslo i letos stavební spoření či penzijní připojištění. Díky státní podpoře je možné dosáhnout ročního výnosu kolem 10 až 13 procent.
Fond národního majetku odhaduje, že v roce 2001 utrží v privatizaci zhruba 130 až 140 miliard korun, což je asi šestkrát více než letos. S odvoláním na mluvčí fondu Janu Víčkovou to píše deník Právo s tím, že jde o předběžný odhad, protože okolnosti privatizace se stále vyvíjejí. Nejvíc si fond slibuje od prodeje státních akcií v Českých radiokomunikacích, Českém telekomu, Komerční bance, Pražských vodovodech a kanalizacích a ve společnosti Jan Becher-Karlovarská Becherovka. Přestože letošní příjmy Fondu národního majetku dosáhly zhruba 22 miliard korun, ztráta fondu dosáhne podle předpokladů 35 miliard korun. Uhrazena bude z privatizačních příjmů z minulých let a z externích zdrojů, jakými jsou například krátkodobé překlenovací úvěry od Konsolidační banky, uvedla mluvčí fondu pro deník Právo.
Jak píše Mladá fronta Dnes, přes vodní nádrž Lipno povede most. Čtvrt kilometru dlouhý objekt zřejmě už za tři roky začne vyrůstat u šumavského města Horní Planá. Správa národního parku Šumava totiž po několika letech odmítání nedávno vydala předběžný souhlas s výstavbou mostu. Zástupci šumavského parku zároveň potvrdili, že souhlasí , aby hraničním přechodem Zadní Zvonková, který je v letní sezóně otevřen jen pro pěší a cykloturisty, mohly po dokončení mostu celoročně projíždět i osobní automobily. Tím by se pro turisty ubytované v okolí Lipna například výrazně zkrátila cesta do lyžařského střediska Hochficht, které leží na rakouské straně Šumavy poblíž Zadní Zvonkové. Tolik Mladá fronta Dnes.
Jak píše deník Právo, unikátní vybavení první čínské restaurace v Praze, která fungovala od 60. let ve Vodičkově ulici, vykoupil za půldruhého miliónu korun stát. Po dlouhá léta jediná pražská restaurace pro milovníky čínské kuchyně ukončila provoz brzy po listopadu 1989 v důsledku restitucí. V současné době je zabedněný a zamřížovaný dům s číslem 19 zcela zdevastovaný, plný odpadků a neobydlený. Lešení kolem něho s názvem stavební firmy však naznačuje, že by tomu nemuselo být napořád. Nový majitel objektu podle památkářů zakoupil i restauraci a její zařízení rozprodal. Jeho součástí byl například nábytek vykládaný slonovinou a dále stolky, sochy skřínky a lampy staré několik století, které jsou dílem mistrů tradiční čínské kultury. "Vzácnější část mobiliáře restaurace byla už na seznamu kulturních památek. Její nynější vlastník ji nabídl k odprodeji státu, který má na památky předkupní právo," řekla Právu Naďa Kubů z pražského Ústavu státní památkové péče. Památkáři neváhali a rozhodli, že historický soubor zařízení bývalé čínské restaurace, který má asi 40 kusů, koupí. "Doporučili nám to také odborníci z Náprstkova muzea, podle kterých je vybavení restaurace jako komplet velmi unikátní a cennou sbírkou. Jsou to skutečně věci velmi dobré kvality z 18., 19. a z počátku 20. století. Čínská restaurace byla tímto zařízením vybavována postupně prostřednictvím diplomatických cest ještě za tehdejšího Československa," pokračovala Kubů. Čínský soubor z restaurace získali do svých sbírek památkáři na západě Čech. "Dostali jsme echo z pražského ústavu památkové péče, že je mobiliář k mání za milión a půl. Protože stát vyčlenil peníze jen na část mobiliáře, sehnali jsme další finance od sponzorů, abychom mohli koupit celý soubor," uvedl ředitel státního památkového ústavu v Plzni Karel Drhovský. "Věci už máme uložené v depozitáři a příští rok je chceme představit. Část sbírky bude k vidění na zámku ve Valči na Karlovarsku jako součást orientální expozice. Další kousky vystavíme v zámku v Nebílovech u Plzně," uzavřel šéf památkářů pro deník Právo.
