Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 27. prosince připravila Kateřina Brezovská.
Hlavním tématem komentářů středečních deníků je napjatá situace v České televizi. Listy se shodují v tom, že problém veřejnoprávní televize se stal záležitostí, dotýkající se zájmů celé společnosti.
Lidové noviny pod titulkem - Za televizní vzpourou jsou politika i peníze - píší: Co vedlo významnou část pracovníků České televize, aby se vzbouřila proti novému řediteli Jiřímu Hodačovi? Proč desítky lidí okupují budovu zpravodajství na pražských Kavčích horách? Proč se na televizních obrazovkách v posledních dnech objevují dvě verze večerních zpráv vysílaných na stejném kanálu ČT 1 ve stejném čase? Důvodů je několik. Nelze říci: Platí jen tento jeden. Za prvé je to podle Lidových novin osoba Jiřího Hodače. Právě volba Rady ČT, že on se má stát ředitelem televize, zažehla vzpouru. Při svém prvním ani ne čtyřměsíčním angažmá totiž v roli ředitele zpravodajství ČT selhal a sám raději odešel. Většina redaktorů i podstatná část managementu Hodače neuznává jako profesionála a je přesvědčena, že televizní práci nerozumí. Redaktoři mu navíc vyčítají, že byl kandidátem na post mluvčího Klausovy ODS. Za druhé politika. "Vzbouřenci" jsou znepokojeni skutečností, že výběr jejich šéfa byl zpolitizován. Ukázalo se totiž, že o novém řediteli ČT spolurozhodovaly politické špičky smluvněopozičních ČSSD a ODS. Všechno to vede "vzbouřence" k obavě, že do budoucna může být ohrožena politická nezávislost České televize. Za třetí výběrové řízení a Rada ČT. Jiřího Hodače rada vybrala v rekordně krátkém čase: stačilo jí na to osmnáct hodin. Během této doby rada stihla prostudovat třiatřicet přihlášek, absolvovat osobní pohovory se šesti finalisty, posoudit jejich lidské a profesní kvality a poznat jejich představu o fungování ČT. Předchozí šéfy ČT rada vybírala mnohem déle - Jakuba Puchalského dva měsíce, Dušana Chmelíčka o pár dní kratší dobu. Rada má devět členů, z nichž čtyři nominovala ČSSD a tři dodala ODS. Ovládá ji tak smluvní opozice. A za čtvrté peníze a osobní zájmy. Česká televize je kolos s ročními výnosy kolem sedmi miliard korun. Ročně se v televizi točí množství finančně nákladných pořadů, na které jsou navázány konkrétní týmy lidí. Někteří z těch, kteří nyní brojí proti novému řediteli, pro veřejnoprávní televizi připravují dlouhodobé a finančně zajímavé projekty. Mohou se obávat toho, že s příchodem Jiřího Hodače mohou v ČT skončit. Stejnou obavu mohou mít i někteří kmenoví pracovníci televize, například ve zpravodajství. Hodač na rozdíl od Chmelíčka-ekonoma prošel zpravodajstvím a jistě se na ně bude chtít zaměřit i z nejvyšší pozice.
Podle Mladé fronty Dnes nesou stěžejní odpovědnost za vyhrocení situace ve veřejnoprávní televizi, kdy televize není schopna plnit veřejnoprávní službu a přestala poskytovat profesionální zpravodajství, v první řadě poslanci ČSSD a ODS, kteří podle politického klíče zvolili Radu České televize. Jen zcela nesoudní radní pak mohli podle listu s uspěchanou horlivostí jmenovat novým šéfem televize Jiřího Hodače, osobu, která si při předchozím působení v České televizi znepřátelila veškeré osazenstvo Kavčích hor. Pracovníci zpravodajství i dalších úseků, kteří se postavili novému vedení na odpor, sice porušují zákoník práce, jenže zároveň tito lidé zápasí s Hodačem o to, jestli ČT zůstane nezávislou televizí. A to je podle deníku daleko podstatnější a morálně nosnější moment. Veřejnost a zejména všichni politici, kteří chtějí skutečně hájit společenské zájmy, by nyní měli volat po jediném možném řešení: Jiří Hodač musí rezignovat a s ním i celá Rada České televize. Pokud se tak nestane, měl by radní odvolat parlament na zvláštním zasedání.
Pocit, že v televizi jde o okupační normalizaci, má novinář Jiří Ruml. Jak píše v Lidových novinách, řešení může být dvojí: buď se uskuteční šílený návrh na privatizaci veřejnoprávního média nebo zvítězí zdravý rozum, odstoupí koupený ředitel a mediální komise sněmovny urychleně navrhne odvolání televizní rady. Začne se jednat za oboustranně rovných podmínek. Jsem jenom zvědav, dodává Jiří Ruml, na které obrazovce pronese svůj novoroční projev prezident republiky Václav Havel. I on si musí vybrat, chce-li být slyšen a viděn.
Zcela opačného názoru je Miroslav Korecký z Lidových novin. Má zato, že jsme naopak svědky malé bolševické revoluce na český způsob. Tak jako ve správné leninské revoluci se hned na začátku označí platné zákony za překonané a tím se pardonuje jejich nedodržování. Zaměstnanci televize podle Miroslava Koreckého ztratili nejen úctu k zákonům, ale i ke své profesi a snad i k sobě samým. Autor článku se domnívá, že každá minuta jejich pirátského vysílání podlamuje víru veřejnosti v sílu práva. Alarmující je ale podle něj hlavně potoj státních orgánů a politiků: v lepším případě si problém přehazují jako horký brambor, v horším na krizi zvesela cizopasí.
Jak píší Lidové noviny, v souvislosti s napjatou situací v České televizi se v pondělí na schůzce některých politiků a zaměstnanců ČT v budově televizního zpravodajství diskutovalo o novoročním projevu prezidenta Václava Havla. Lidové noviny připojují dotaz, zda může prezident jako každoročně přednést projev, když se do té doby situace nezmění a zaměstnanci ČT budou dále bojkotovat nové vedení. Prezidentská kancelář se podle listu zatím v tomto směru nevyjádřila. "Uděláme všechno pro to, aby se projev odehrál jako každý rok," řekl listu Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Místopředseda senátu Jan Ruml podle deníku na Kavčích horách uvedl, že Havel má tři možnosti: buď svůj novoroční projev natočí a předá jej zaměstnancům stojícím proti generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi, nebo pronese svůj novoroční projev jen v Českém rozhlase, nebo nakonec proslov nebude vůbec. "Pokud to bude ČT s Hodačem, pak by projev mít neměl," citují LN Rumla. Havlův mluvčí již v pondělí ČTK řekl, že prezident nebude komentovat vyhrocenou situaci v ČT. V souvislosti s tím, že krizový výbor Hodačových odpůrců požádal o přijetí u Havla, Špaček uvedl, že prezidentská kancelář bude i tuto žádost pečlivě zvažovat, jako každý podobný podnět. "Pan prezident v žádném případě nemůže být arbitrem toho sporu," odpověděl mluvčí na dotaz, zda by Havel případně jednal i s Hodačem.
A nyní další témata:
Jak píše deník Právo, vicepremiér pro legislativu a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský podá návrh na zahájení kárného řízení s několika soudci z krajských soudů v Ostravě, Brně a Ústí nad Labem za nečinnost v kauzách závažné hospodářské a násilné trestné činnost. Jak ministr řekl, bude požadovat trest nejpřísnější, tedy odvolání z funkce. K tomuto rozhodnutí Rychetský došel na základě výsledků prověrek na zmíněných soudech, které se týkaly trestních věcí starších tří let. "Výsledek je zcela zdrcující," konstatoval. V Ústí je takových věcí 33, v Brně a Ostravě po 26. "Na každém ze soudů se to vztahuje na dva až čtyři soudce," uvedl. Rychetský informoval, že chystá prověrky na zbylých pěti krajských soudech a na obchodních, kde je takových starých věci podle jeho slov kolem 20 tisíc. Jak ministr uvedl, jeho resort již vypracoval zákon, který by měl nahradit stávající normy - o soudech a soudcích a o kárné odpovědnosti soudců. Na rozdíl od předchozích Sněmovnou smetených předloh se v něm nepočítá s Nejvyšší soudcovskou radou. Rychetský chce, aby soudci museli povinně každých pět let podstoupit řízení o způsobilosti, kde se bude zkoumat jejich odbornost a mravní kredit. "Výsledkem může být kariérní postup nebo naopak to, že bude muset soudcovskou funkci opustit," uvedl.
Na svých ekonomických stránkách se deníky věnují klesajícím cenám ropy a masovým vánočním dovoleným.
Podle Mladé fronty Dnes je obrázek ve velké části českých podniků takovýto: omezená výroba, úředníci na dovolených a v práci jen ti, kteří dělají v nepřetržitých provozech nebo na klíčových zakázkách. Škoda Auto zastavila výrobu fabií, aby tři pracovní dny využila na úpravu výrobních linek. Mladoboleslavští dělníci, kteří vyrábějí octavie, však kvůli objemu objednávek musí do práce chodit dál. Zcela utichnou razící stroje v některých čekých dolech, píše MfD a jmenuje Severočeské doly. V OKD celozávodní dovolenou odvolali kvůli vyšší poptávce z hutí. Kutnohorský Tabák brány zavře úplně. Nižší výrobu o vánočních svátcích a těsně před koncem roku pociťují elektrárny. Důvodem pro dovolené však není jen krátký pracovní týden, ale i nový zákoník práce, který stanovil čtyřtýdenní dovolenou pro všechny zaměstnance. Firmy proto nutí zaměstnance, aby si letošní dovolené dobrali ještě letos a v příštím roce neměli příliš mnoho volna, píše Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny připomínají, že barel ropy na světových trzích zlevnil za poslední tři měsíce o deset dolarů. Mezi světovými vývozci se proto množí hlasy, že je třeba "přiškrtit kohoutky," píše list. Za pokles cen ropy mohou čtyři postupná zvýšení produkce. Ta si na zemích OPEC vynutily Spojené státy kvůli tlaku největších spotřebitelů komodity. Nyní se ukazuje, že zvýšení těžby ropy bylo možná radikální a vyvolalo zbytečný optimismus mezi investory. Nejbližší zasedání kartelu ropných exportérů OPEC se má uskutečnit v lednu příštího roku, připomíná list.
Ceny benzínu a nafty letos lámaly rekordy, což mnohé řidiče donutilo omezit jízdy autem. Jak píše Mladá fronta Dnes, současný nižší zájem o automobilovou dopravu potvrdila také anketa na internetovém serveru iDnes. Z 580 účastníků ankety jich 66 procent uvedlo, že od té doby, co se cena benzínu vyšplhala na současnou úroveň, jezdí méně. 26 procent dalších využívá auto stejně jako v minulosti a zbylých osm procent účastníků ankety tvrdí, že jezdí víc než dřív. Spotřeba nafty proti loňsku přitom vzrostla o necelá čtyři procenta. Generální sekretář Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu ČAPPO Miloš Podrazil konstatuje, že díky oživení průmyslu více jezdí nákladní automobily. "Ale jinak mají lidé méně peněz, a tak i auto používají skromněji," uvedl Podrazil. "Týká se to především menších měst a obcí. Od majitelů venkovských pump často slyšíme, že prodávají méně paliva než v minulosti," sdělil Podrazil Mladé frontě Dnes.
Hospodářské noviny píší, že zájem o hypoteční půjčky ke sklonku roku výrazně vzrostl. Banky vyřizují tisíce žádostí o úvěr. Důvodů je několik: Kromě toho, že jsou hypotéky letos výhodné, panuje s koncem roku nejistota, jak vysoká bude v příštím roce státní podpora úroků z hypotečních úvěrů a zda se vůbec bude vyplácet. "Loni v listopadu jsme v rámci hypotečních úvěrů občanům poskytli 190 miliónů, letos to bylo 506 miliónů korun," uvedl ředitel odboru Komerční banky Úvěry občanů Jan Sadil. "Nečekám, že by měl být prosinec horší," dodal. Podle listu hlásí zájem o hypotéky i další finanční domy. Průměrná úroková sazba hypoték letos zřejmě klesne pod devět procent. To by znamenalo, že stát bude bude úroky z hypoték dotovat pouze dvěma namísto současnými čtyřmi procenty. V měsíčních splátkách by se to projevilo zvýšením o stovky korun. Ten, kdo začne úvěr čerpat před 31. lednem 2001, bude mít ještě výhodné sazby. "Na podporu úroků z hypoték je ve státním rozpočtu 600 miliónů korun, což by mělo stačit na čtyři procenta příspěvku státu k úrokům, řekl listu náměstek ministra financí Eduard Janota. "Podle zákona o rozpočtových pravidlech, který má začít platit od 1. ledna, mohou být veškeré dotace fyzickým osobám poskytovány pouze na základě zvláštního zákona," vysvětlil Janota. V případě hypoték však takový zákon chybí, dodává list.
A na závěr přehledu tisku ještě jedna zajímavost:
Deník Právo píše, že Vánoční svátky se na horách vydařily, a přestože se mírně oteplilo a sníh pomalu tál, lyžařů bylo hodně. Ještě do čtvrtka by mělo panovat teplé počasí, v nížinách i na horách déšť, na hřebenech hor sníh s deštěm," řekl Právu v úterý Marian Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Podle něj se tak sněhové podmínky na horách dočasně zhorší. Ve čtvrtek navečer už ale déšť bude přecházet ve sníh. Noční teploty začnou pomalu klesat, zvlášť na horách. "Podle našich modelů to vypadá, že začátkem příštího roku se opět oteplí. Může se tak stát už na Nový rok během odpoledne," uvedl Sandev. Nový rok vychází na pondělí. Lidové pranostiky k tomu říkají: Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci. Meteorologové ale soudí, že význam těchto pranostik už je dnes mizivý, píše deník Právo.
