Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 2. října připravil Josef Kubeczka.
Většina deníků komentuje demisi ministra spravedlnosti Otakara Motejla.
Deník Právo otisklo rozhovor, v němž ministr uvedl, že hodlá rezignovat kvůli neúspěchu reformy soudnictví, kterou předkládal Poslanecké sněmovně. Tisk zároveň uvažuje o šancích Motejla jako kandidáta na ombudsmana poté, co tento záměr sociální demokracie potvrdilo v pátek její předsednictvo.
Ministru spravedlnosti Otakaru Motejlovi se podle deníku Právo nelze divit, že podal rezignaci. Kvůli politikaření poslanců opozice mu neprošla novela trestního řádu, nutná změna Ústavy, zákon o státním zastupitelství, soudcovské zákony, prostě vše, co je nutné ke komplexní reformě justice, píše komentátor. Poznamenává, že takovému odchodu ministra se však chce vyhnout premiér Miloš Zeman, neboť by to byl i jeho viditelný neúspěch. "Hrátky" kolem odchodu ministra spravedlnosti opět dokazují, že Zeman je velký stratég, píše autor v souvislosti s návrhem vládní sociální demokracie kandidovat Motejla na funkci ombudsmana. Z vlády odejde ministr, který namíchl opozici (i tu oposmluvní), když odvolal vrchního státního zástupce Karla Brücklera a středočeského krajského státního zástupce Ctirada Löffelmanna. Premiér by tím opozici aspoň na chvíli vyrazil z ruky zbraň pro vydírání v parlamentu, uvažuje komentátor. Dále by se podle něj Zemanova sociální demokracie jediná zmohla na kandidaturu důstojného adepta na místo ombudsmana a v neposlední řadě se Motejl netají tím, že je "ministrováním" náležitě otráven a premiér si nemůže být jist, že by mu neodešel tak jako tak. Zatím je ve hvězdách, zda Zemanova strategie uspěje, míní komentátor. Podotýká, že ctihodnému politikovi s mravním kreditem Otakaru Motejlovi to však může být jedno. "Ať z vlády odejde nebo ne, odejde vždycky se ctí," zdůrazňuje autor komentáře deníku Právo závěrem.
Hlavní devizou Otakara Motejla byla odjakživa podle Lidových novin dobrá pověst: platil za odborníka i slušného člověka současně. Tato kombinace se ale postupně obrátila v nevýhodu, konstatuje komentátor. První kvalita je mu k ničemu od chvíle, kdy musel zapomenout na svůj sen, s nímž přijal ministerské křeslo - na rychlou reformu českého soudnictví, připomíná autor nepochopení, s kterým se ministr spravedlnosti setkal v tomto směru v Poslanecké sněmovně. Když už mu první zbraň poslanci vytrhli z ruky, nezbylo v Motejlově arzenálu nic než pověst posledního spravedlivého ve vládě... Jenže v jakém vyšším zájmu a za koho rozmělňovat vlastní kredit v každodenní politice, ptá se komentátor. Považuje v této souvislosti za paradoxní úmysl ČSSD navrhnout Motejla do úřadu ombudsmana, "který je mimo jiné přiznáním toho, že to v justici občas povážlivě zaskřípe".
Krachy šéfa resortu spravedlnosti jsou podle Mladé fronty Dnes také prohrou kabinetu Miloše Zemana, vyznačujícího se nechutí k jakýmkoliv ambicióznějším projektům. Otakar Motejl byl jediný člen vlády, jenž předstoupil před parlament s něčím, co by bylo možné považovat za generální opravu resortu, míní autor komentáře. Ptá se, zda je tedy Motejl neumětelem, nebo politikem, který si uvědomuje, že posláním člena exekutivy je měnit věci k lepšímu. Pokud by mezitím uspěli v parlamentu ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla s reformou důchodů, ministr zdravotnictví Bohumil Fišer či ministr financí Pavel Mertlík se zásadní změnou rozpočtových pravidel, pak by Otakar Motejl vypadal jako amatér. Výše zmínění pánové se však o tolik potřebnou generálku svých resortů ani nepokusili. Dobře vědí, že jako členové menšinové vlády nemají sebemenší šanci," uvažuje komentátor Mladé fronty Dnes. Závěrem konstatuje, že základní chybou Motejla bylo, že odmítal brát v potaz smlouvu vládní Českou stranou sociálně demokratickou a opoziční Občanskou demokratickou stranou o stabilním zahnívání.
K negativním jevům, ale spíše k přínosu skončeného kongresu světových finančníků v Praze se ve společném komentáři vracejí Zemské noviny a České slovo. Na první pohled se jistě zdá, že výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze způsobilo hlavnímu městu a obyvatelům Česka jen problémy. Buďme však objektivní. Už v letošním rozpočtu totiž právě dík této akci zacinká pár korunek navíc z daní. Přes osmnáct tisíc delegátů a hostů pobývalo v Praze v luxusních hotelech a nakupovalo a stravovalo se v drahých restauracích, které z tržeb odvedou příslušnou daň. To je efekt okamžitý, píše autorka komentářů. Za daleko důležitější ale označuje fakt, že pražské setkání poskytlo českým manažerům na desítkách doprovodných seminářů a společenských akcí příležitost sejít se se špičkami finančního světa. Výsledky těchto akcí i dalších neoficiálních a neformálních schůzek nelze zatím v číslech vyjádřit. Zda přinesou Česku jednu nebo tři miliardy korun v nových investicích, o nichž hovoří odhady, uvidíme nejdříve příští rok. Ale každému kontraktu předchází kontakt, a o ty v Praze nouze nebyla, píší Zemské noviny a České slovo.
Komentátoři Hospodářských novin a Lidových novin polemizují s názorem ministra vnitra Stanislava Grosse, který v souvislosti s nepokoji při pražských zasedáních Mezinárodního měnového fondu a Světové banky hovořil mimo jiné o nutnosti začlenit do zákona o policii tvrdší opatření proti demonstrantům. Stanislav Gross by rád inicioval změnu zákona o policii, která by umožnila používat proti demonstrantům gumové projektily. Nejspíš by mu nevadilo, kdyby některý z demonstrantů přišel k těžkému zranění ohrožujícímu život nebo například o oko. Policisté by jistě nepátrali, zda zasáhli toho, který je opravdu ohrožoval, či někoho, kdo jen křičel, nebo dokonce i přihlížel, píší Hospodářské noviny. Dodávají, že ministr by se namísto podobných návrhů měl postarat o více helem a štítů pro policisty. Je možné, že střílet gumovými projektily se bude jen do těch nejagresivnějších, píše komentátor Lidových novin. Dodává, že nejde jen o střelbu, ale o daleko širší ministrovu ofenzívu: na demonstracích mají mít problémy i ti klidnější účastníci, přísnější by měl být také azylový zákon a zákon o pobytu cizinců. Mnoha lidem se podle listu Grossův projekt "Stop demonstracím, stop cizincům" možná zalíbí. Nic proti lepšímu vybavení pro policisty. Proč by ale v tom balíku měl být i nový policejní stát?, ptá se komentátor Lidových novin.
Až na začátek příštího roku byl odložen start nové vládní agentury na pomoc průmyslu Czechindustry, jejíž vznik byl zakladatelským ministerstvem průmyslu a obchodu původně ohlášen na přelom srpna a září. Vyplývá to z informací Mladé fronty Dnes, podle níž rozjezd projektu brzdí fakt, že se doposud nenašel člověk, který by agenturu řídil. Naopak rozšířit by se měl v příštích měsících podle deníku vládní program ozdravení podniků, který řídí Revitalizační agentura. Do ozdravného programu mají být zařazeny firmy, jejichž financování bylo spojeno se zkrachovalou Investiční a Poštovní bankou. "Existuje několik firem, které se kvůli pádu IPB dostaly do potíží, ale při pomoci státu mají šanci na přežití. Část z nich by se měla dostat do působnosti agentury," cituje list ministra financí Pavla Mertlíka. Které podniky by měly projekt rozšířit, však ale podle deníku zatím není jasné. Podle Miroslava Zámečníka z Revitalizační agentury záleží hlavně na Konsolidační bance, jež bude úvěry a akcie podniků svázaných s IPB přebírat a bude hodnotit, v jaké jsou situaci a jak lze jejich problémy řešit. Konsolidační banka začne přebírat první firmy od ČSOB, která je majitelem IPB, v příštích týdnech, připomíná Mladá frtonta Dnes.
Operátoři sítě mobilních telefonů působících na českém trhu hodlají čelit stále vzrůstajícím počtům krádeží mobilů. Domluvili se, že od roku 2002 budou sestavovat společné seznamy ukradených mobilů a po jejich výrobcích chtějí, aby nabízeli jen takové přístroje, u nichž nelze přeprogramovat výrobní číslo. Informuje o tom deník Právo. "Asociace GSM operátorů se obrátila na výrobce mobilních telefonů s požadavkem, aby od roku 2002 zajistili nepřeprogramovatelnost výrobního čísla. Od toho data to od nich budeme všichni požadovat jako normu," cituje deník tiskovou mluvčí RadioMobilu Terezu Kakosovou, podle níž pro zloděje mobilních telefonů není nyní problém výrobní číslo přístroje přeprogramovat a používat ho dále. "Každý mobil má sice výrobní číslo, ale to se dá snadno přeprogramovat. Na internetu existuje hned několik návodů, jak na to," řekla deníku Kakosová. V současnosti se operátoři vzájemně o ukradených mobilech neinformují a jedinou šancí okradených majitelů mobilních telefonů po zjištění ztráty je okamžitě zavolat na informační linku svého operátora a ochránit tak alespoň svůj účet. Rychlým zavoláním na informační linku si ovšem okradený ochrání jen svůj účet. Nikdo už nezabrání, aby se jeho mobilní telefon používal dále, poznamenává deník Právo.
Automobilový park českých politických špiček, který nyní tvoří starší typy vozů, zejména značek BMW pořízených v letech 1991 a 1992, nahradí 18 luxusních limuzín typu Audi A8 Long za více než 50 miliónů korun. Píší to Lidové noviny, podle kterých ještě letos půjde ze státní pokladny na nákup dvou vozů Audi 4,4 miliónu korun, zbylých 17 limuzín za 49 miliónů zaplatí státní pokladna v dalších letech. Více než padesátimiliónový výdaj za limuzíny Audi bude sice citelným zásahem do již tak napnutého státního rozpočtu, vláda ovšem tvrdí, že tímto nákupem ušetří, upozorňuje deník s tím, že 18 vozů Audi totiž pochází z kolony téměř 300 vozů, které pro potřeby zasedání MMF v Praze zapůjčila společnost Škoda Auto. Už na jaře Škodovka nabídla, že by po skočení akce odprodala vládě část z těchto vozů se slevou, píše list. Za limuzínu, jejíž prodejní cena je zhruba 3,2 miliónu korun, tak vláda zaplatí asi o milión méně, poznamenávají Lidové noviny, podle kterých již na jaře vláda odhadovala, že bude mít zájem o koupi zhruba 70 vozů. Nakonec ale z úsporných důvodů slevila na "pouhých" 18 kusů," dodává list s tím, že nákup vozů Audi souvisí s další změnou. Všechna vozidla, v nichž jezdí politici, jimž stát poskytuje trvalou ochranu, by nově měla spadat pod ministerstvo vnitra, píší Lidové noviny.
