Přehled tisku

Z českých deníků s datem 11. července 2001 vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Spojení některé z politických stran s lidmi, kteří pracují s utajovanými informacemi, bylo dosud neprůkazné. To už však není pravda. Jak píší Hospodářské noviny, propuštěný zaměstnanec Národního bezpečnostního úřadu Martin Píša spolupracoval od roku 1998 s bezpečnostní komisí Unie svobody. Do této strany také nedávno vstoupil. Píša, který pracoval na odboru, který měl na starost prověrky lidí, ovšem jakékoliv spekulace o tom, že mohl vynášet informace odmítá. Odmítl i názor šéfa NBÚ Tomáše Kadlece, podle kterého úřad propustil zaměstnance, který měl velkou tendenci manipulovat prověrkami a slídit po utajovaných informacích. Politici se neshodují, zda je etické, aby zaměstnanec úřadu, který pracuje s utajovanými daty, zároveň pracoval pro politickou stranu.


Kárný senát Nejvyššího soudu odvolal ostravského soudce Bohdana Serafina z funkce. Jak píší Lidové noviny, loňské prověrky krajských soudů tak mají první oběť. Vedle šesti ústeckých soudců, kteří ve stejné době dostali za průtahy důtku, jde zatím o nejpřísnější trest, který padl. Jak uvedla předsedkyně Krajského soudu v Ostravě Milena Kohoutková, soudci Serafinovi byla vytýkána nečinnost v 21 případech, přičemž nejdelší průtah byl 5 let. Soudce se hájil tím, že byl často v pracovní neschopnosti a že zmíněné případy byly velmi složité. Kontrolu nařídil tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Rychetský a mnoho soudců ji považuje za špatnou, rychlou a nedostatečnou. Našla však několik desítek kauz, kde byli soudci nečinní. Rychetský pak podal asi dvacet návrhů na kárná řízení.


Zemské noviny se zabývají sporem o transplantace. Jak uvádějí, nepořádky v ostravském transplantačním centru polekaly veřejnost. Ještě více, jenže z jiných důvodů, zneklidnily lékaře. Z polemiky těchto dvou skupin budou asi mít nejvíce škody ti, kteří čekají na náhradu poškozeného srdce či chybějící ledviny. Ve světě existují dva způsoby, jak ochránit práva zesnulých. V jednom případě je vyžadováno, aby možný dárce předem vyslovil souhlas s tím, že po smrti lze použít jeho tělo k transplantacím. V České republice, podobně jako v leckterých jiných státech, se vychází z předpokladu, že transplantace je možná, pokud není jasně doložen nesouhlas. Podle mnohých odborníků je taková úprava správnější, protože dává přednost pomoci živým. Ale i tady platí, že větší volnost musí jít ruku v ruce s větší jistotou, že budou dodržovány zákony a stanovené normy, uzavírají Zemské noviny.


Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad zahraničními investicemi. Uvádí, že lákat cizí kapitál se vyplácí a vzhledem k tomu, že nejsme jedinou zemí, která postavila svůj vzestup právě na zahraničních investorech, nabádá k jejich udržení. List dodává, že udržet nadnárodní firmy i po konci daňových prázdnin není vůbec snadné, soudí ale, že místo velkorysého rozhazování v nejrůznějších sociálních dávkách a nekonečném oživování neoživitelných firem by měl stát po vzoru Irska raději zaplatit kvalitní vědu, výzkum a školství. "Jen tak se tady místo pouhých montážních linek budou stavět vyspělé fabriky a výzkumná centra," upozorňuje Mladá fronta Dnes.


Zákon bez sankcí je nesmysl, píše deník Právo. Jenže právě tomuto nesmyslu se u nás daří. Příkladem je zákon o střetu zájmů. Ústavní činitelé jsou povinni přiznat všechny poskytnuté dary a své podnikatelské aktivity a také nabyté nemovitosti, prostě příjmy, které by mohly - řečeno kulantně - mít vliv na jejich práci a které by je mohly k čemusi zavazovat. Že nepřiznávají vůbec nic, je přirozené. Nic se jim přece za to nemůže stát. Zákon totiž nemá sankční paragraf. Díra v zákoně by šla pochopitelně zalátat, jenže v tomto případě se Parlament kdysi semkl, stejně jako když šlo o výši poslaneckých a senátorských platů či rozsah imunity, uvádí Právo.


Ztroskotaná ruská jaderná ponorka Kursk bude vyzvednuta za pomocí drapáků, které už měsíc vyrábějí dělníci ve firmě HK Konstrukce v severomoravském Svidanově. Jak píše Mladá fronta Dnes, do konce týdne má všech osmadvacet čtyřtunových drapáků potřebných k vyzvednutí nebezpečeného vraku opustit Českou republiku. Potápěči už v těchto dnech navrtávají do trupu ponorky opatrně otvory. Do nich drapáky připevněné na 26 speciálních lan spustí. K zakázce mají svidanovští dělníci trochu výjimečný vztah. Z oceli, z níž vyrábějí drapáky, si nechali vyřezat malé ponorky, které připevnili na dřevěné podstavce s nápisem připomínajícím vyzvednutí nebezpečného nákladu.


Nejlépe se mají v Norsku, Austrálii a Kanadě. Čechům se také nedaří špatně. Jak píší Lidové noviny podle zprávy OSN je ČR 33. nejrozvinutější zemí světa. Propast mezi chudými a bohatými zeměmi se i nadále zvětšuje a jen těžko se přechází z prvního tábora do druhého. Ukazatel HDI, který je kritériem zařazení, hodnotí délku života, úroveň vzdělávání, zdravotní péči a reálné příjmy obyvatel ve 162 zemích. ČR se tak stala druhou a nejlépe postavenou zemí bývalého koministického bloku po Slovinsku, které stejně jako loni obsadilo 29. místo. Závratné jsou například rozdíly v používání technologií. Zatímco vedoucí Finsko mělo na 1000 obyvatel 1203 telefonů, v Česku to bylo 560, a například ve Rwandě jenom tři telefony na tisíc lidí, uvádí Lidové noviny.


Deník Právo se věnuje sporu, který v České televizi vyvolala reportáž pořadu Fakta o ministru zahraničí Janu Kavanovi. Ten v 90. letech přivezl z Velké Británie automobil a podle redaktorů ho neproclil. Ředitel České televize Jiří Balvín se domnívá, že nashromážděná fakta měli reportéři nejdříve předat příslušným celním orgánům, zda k přestupku došlo. Kdyby tomu tak bylo, pak reportáž odvysílat s tím, že se jedná o potvrzená fakta od státních orgánů. Balvínovi vadí, že zvolili opačnou cestu. Kavanův mluvčí se proti tvrzení ohradil. Podle něj bylo inkriminované vozidlo veškerých celních poplatků zbaveno. Podle Otakara Krátkého z Generálního ředitelství cel, dosud na jeho úřad nepřišlo žádné oznámení k prošetření případu. Deník Právo uzavírá, že vzhledem ke stáří automobilu by v případě porušení předpisů došlo ke škodě asi čtyř až šesti tisíc korun.


Experti ratingové agentury CRA přidělili západočeským Mariánským Lázním nové hodnocení Baa, které je opět o stupeň lepší než v předchozím roce, píše Mladá fronta Dnes. Mariánské Lázně tak z tohoto hlediska již předstihly Cheb a staly se pro investory jedním z nejatraktivnějších míst v zemi na úrovni například Českého Krumlova. Experti kladně hodnotí zejména to, že Mariánským Lázním se loni podařilo vyrovnat vysoký závazek z výplaty zúročené emise městských obligací. Stále lepší nezávislé ratingové hodnocení pomáhá vedení mariánskolázeňské radnice přitáhnout do města investory na obnovu lázeňských domů a hotelů i například dohodnout se s bankami při financování městské bytové výstavby.


Justice bude možná už brzy řešit případ, který zatím nemá v Česku obdoby. Jak píší Lidové noviny, vůbec poprvé podal politik civilní žalobu kvůli tomu, jak jej zobrazil kreslený komiks. Koncem června zažaloval nejmladší člen vlády, osmadvacetiletý ministr bez portfeje Karel Březina společnost Ringier, která vydává časopis Reflex. Ministra se dotkl seriálový komiks Zelený Raoul, v němž se před několika měsíci objevil vyobrazen v choulostivých situacích. Díl Zeleného Raoula publikovaný před několika měsíci reagoval na sérii článků v bulvárním tisku, který rozebíral vztah ministra Březiny s moderátorkou Barborou Nesvadbovou. Komiks Březinu zobrazuje jen na čtyřech obrázcích. Všechny se podle jeho slov dotkly jeho cti, pověsti a vážnosti a požaduje omluvu. Jak uvedl kreslíř komiksu Štěpán Mareš, Zeleného Raoula dělají už sedmý rok. Dodal, že žalobu by čekali spíše od ministra průmyslu Grégra či předsedy poslanecké sněmovny Václava Klause. Nikdo z nich se ale nikdy oficiálně neozval, dodal Mareš.


Postavou zabijáka Emila v americkém filmu Patnáct minut, uváděném v předpremiéře na karlovarském festivalu, se stal Karel Roden prvním českým hercem, který pronikl za brány Hollywoodu v hlavní roli. Jak dodává deník Právo, jeho protihráčem je Robert De Niro. Jak Karel Roden uvedl v rozhovoru pro deník Právo, nejvíc nervózní byl na hereckých zkouškách před obsazením. Ani nepředpokládal, že tam Robert De Niro přijde a v první chvíli ho dokonce nepoznal. Film vypráví o dvou mužích z Evropy, Čechovi Emilovi a Rusovi Olegovi, kteří si přijíždějí do USA vyzvednout u svého kumpána peníze z lupu, ale protože vše nejde podle plánu, spáchá Emil v afektu první vraždu. Pak se roztáčí kolotoč násilí, v jehož síti uvízne i detektiv v podání Roberta De Nira. Karel Roden má nyní nabídky k několika konkursům na filmy natáčené v USA. Ke své další kariéře v Hollywoodu je však skeptický a své šance odhaduje tak na jedno procento. Jak říká u dobře napsané postavy je mu jedno jestli je kladná či záporná. Trvale by však vrahy hrát nechtěl, řekl deníku Právo Karel Roden.