Přehled tisku

Výběr z českého tisku s datem 29.5. připravila Zdeňka Kuchyňová.

Podnikatelské plány sociálních demokratů rozebírají Lidové noviny. ČSSD se chystá pronajímat nemovitosti, a tím zvýšit své příjmy. Strana prý k tomuto účelu koupí každé své krajské organizaci lukrativní dům. Zisk by tak mohl jít do desítek milionů. Zákon dovoluje politickým stranám podnikat jen omezeně, ale pronajímání nemovitostí patří k povoleným možnostem. Krajské organizace už začaly vybírat zajímavé budovy. Mohou si to dovolit, ČSSD je totiž stranou s největšími příjmy. Sociální demokraté tak budou za několik málo let v situaci, kdy si budou moci dovolit vyslyšet populistické hlasy a nekompromisně vystoupit proti státním dotacím pro politické strany. Političtí soupeři by se ocitli v nevýhodné pozici - měli by začít šetřit na své domečky nebo shánět sponzory. Hrozí však nebezpečí, že by se podnikání v realitách mohlo časem stát hlavní náplní činnosti, uzavírají Lidové noviny.


K víkendovému sjezdu lidovců se v komentáři vracejí Hospodářské noviny. "Vize nového předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody, že by se Česko mohlo změnit ve stát, kde se o všech významných otázkách rozhoduje v referendu, se jen těžko naplní," komentuje autor článku Svobodův návrh, aby se v České republice zavedla nejen přímá volba prezidenta, ale také například starostů a primátorů. Nový šéf lidovců ale podle něj odpovídá na volání určité části veřejnosti, která je zklamána chováním politiků. Změnu ve vedení lidové strany hodnotí v komentáři také Mladá fronta Dnes. O povaze změn nejen v čele KDU-ČSL, ale také ČSSD a zřejmě i Unie svobody, rozhodnou voliči. Kdyby se ovšem potvrdily poslední průzkumy veřejného mínění, výsledek by kopíroval poslední volby a složitá povolební jednání by buď zplodila těžkopádnou koaliční vládu, nebo nový druh opoziční smlouvy, podotýká autor komentáře.


Ultrapravicový Národně sociální blok obvinil zemského rabína Karola Sidona a Židovskou obec z hanobení národa a rasy a podněcování k národnostní a rasové nenávisti. Představitelé židovské obce v Terezíně uvedli, že v České republice musí skončit doba hájení nacismu. Podle Národně sociálního bloku tento výrok poškozuje Českou republiku a její občany jako celek. Ultrapravice tak přešla do útoku. Reagovala tak rovněž na rozhodnutí ministerstva vnitra, které jí zamítlo registraci. Zkratka názvu strany NSB vyvolává asociaci se stejně znějící zkratkou organizace holandských nacistů, vzniklé v roce 1931. Mezi členy strany je řada takových, kteří byli v minulosti stíháni či odsouzeni za propagaci fašismu či rasově motivované násilí. Šéf strany Jan Kopal uvedl, že se proti rozhodnutí ministerstva odvolal k Ústavnímu soudu a úředníky zažaloval ze zneužití pravomoci.


Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad neprodejností státních patnáctiletých dluhopisů. V pátek o ně investoři, kteří České republice půjčují na zaplacení rostoucích dluhů, neprojevili velký zájem. Dali tak najevo, že nedůvěřují budoucímu vývoji ekonomiky. Ministerstvo financí nabídlo do páteční aukce dluhopisy za čtyři miliardy korun a prodalo jich pouze za 3,6 desetin miliardy. Ještě počátkem roku přitom zájem o první emisi převýšil nabídku třikrát. Za neúspěch akce může podle listu i samo ministerstvo, které krátce před aukcí bez vysvětlení zdvojnásobilo objem nabízených cenných papírů. Podle odborníků se tak ukazuje, že kapacita tuzemských investorů má své limity. Ministerstvo financí bere tuto událost zatím jako nahodilou záležitost, další neúspěšné aukce by ale prý mohly být pro státní finance rizikem, píše Mladá fronta Dnes.


Mnozí podnikatelé oficiálně vyplácejí svým zaměstnancům jen minimální mzdu a zbytek jim dorovnávají na ruku. Jak uvádí deník Právo, stát přichází vyplácením černých mezd každoročně o miliardy korun. Na první pohled je tento způsob odměňování výhodný pro zaměstnance i zaměstnavatele: oba ušetří na odvodech do státní kasy a zůstane jim dost peněz pro vlastní potřebu. Jediný, kdo na tyto praktiky opravdu doplatí, je stát, myslí si mnozí. Časem se ale ukáže, že nejvíc tento systém postihuje samotné zaměstnance. Jakmile onemocní nebo odejdou na penzi, dostávají dávky, které jsou jim vyměřovány z oficiálně přiznané nízké mzdy, upozorňuje Právo.


Zástupci sportovní školy v rakouském Gallneukirchenu, kteří před nedávnem kvůli zprovoznění jihočeské jaderné elektrárny Temelín přerušili spolupráci s českou základní školou v Kaplici na Českokrumlovsku, nabídli obnovení vztahů mezi školami. S odvoláním na ředitele kaplické školy Luďka Bartyzala o tom informuje Mladá fronta Dnes. Školy spolupracovaly několik let. Děti se například společně učily a navzájem se navštěvovaly. V polovině dubna, krátce před tím, než měly české děti odjet ke svým rakouským kamarádům, však rakouská škola kvůli obavám z Temelína vztahy vypověděla. Kaplickým dokonce hrozilo, že budou muset vracet peníze, jež na podporu malého příhraničního styku získali z fondu Evropské unie.


Důkazem tvrdohlavosti českých poslanců, kteří když si vezmou něco do hlavy, neváhají zesměšnit sami sebe ani poškodit obraz státu v zahraničí, jsou podle Zemských novin tahanice kolem bezcelních obchodů. Ty sněmovna loni k 31. prosinci zrušila, letos však jejich existenci o tři roky prodloužila. Poté, co jí Senát návrh vrátil, život obchodů zkrátila, koncem týdne ho opět prodloužila a lze čekat, že po zásahu Senátu jej zase zkrátí. Pro obhajobu bezcelních obchodů není rozumný důvod, neobstojí ani argument poslanců, že by zrušení obchodů způsobilo růst nezaměstnanosti, ale naopak peníze z cla a daní za zboží, které se tu prodává, by prospěly prázdné státní kase. Těžko tedy říci, co za zatvrzelostí poslanců vězí: možná jim obchodníci slíbili, že je předzásobí levnými cigaretami, alkoholem a dalším atraktivním artiklem, uzavírá komentář Zemských novin.


O jediné výrobně hostií v České republice píše Mladá fronta Dnes. Jak uvádí, ještě začátkem dvacátého stletí se hostie pekly v Čechách a na Moravě téměř v každé farnosti. Později už jen někde a posledních 14 let jen v Hostiárně v Bílé Vodě na Jesenicku. O práci je jenom stálými objednávkami postaráno na rok dopředu. Zaměstnanci však zvládají pokrýt i velké církevní akce, jako byla před lety návštěva papeže, kdy se jen zaprášilo po statisících hostií najednou. Firma patří Diecézní charitě Ostravsko-opavské. Kromě dvaceti sester premonstrátek zaměstnává jen pět "civilů". I když má Hostiárna v Bílé Vodě prakticky český monopol, na trhu se objevuje konkurence z Polska. Hostie se vyrábí z pšeničné mouky nejvyšší kvality a nazmar nepřicházejí ani odřezky. Pod názvem Uničipsy se prodávají široko daleko.


Až pětadvacet tisíc korun ročně chtějí po městské policii někteří soukromí majitelé bytů, na jejichž domě namontovali strážníci bezpečnostní kamery. Města však poplatky odmítají zaplatit a monitorovací kamery raději přesouvají jinam. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Peníze chtějí po městské policii například soukromí majitelé bytů v panelovém domě na periferii Přerova. Jeden z majitelů Ladislav Steiger podotkl, že telekomunikační společnosti platí za umístění antén desetitisíce ročně. Podobné problémy mají také prostějovští strážníci, kteří se rovněž nedohodli s vlastníkem jednoho z domů, kam chtějí kameru umístit. Podle právníků jsou majitelé domů v právu a mohou žádat nájemné za umístění kamery na střechu domu, jaké chtějí.


Ženská emancipace zasáhla už i do návštěvnosti restaurací. Jak uvádějí Lidové noviny, ženy už nepovažují za nevhodné chodit do restaurací a hospod bez mužského doprovodu. Dříve převládal ve společnosti názor, že samotná žena přichází do restaurace jednoznačně s úmyslem seznámit se s mužem. To se teď změnilo a ženy tvoří v některých případech více než polovinu hospodské klientely. Číšníci a majitelé pohostinství tvrdí, že tento trend začal asi před dvěma lety: ženy prý přicházejí nejčastěji ve větších skupinách nebo ve dvojicích a někdy se stane, že v celé restauraci není téměř žádný muž. Majitelé restaurací si ženy jako svoje zákaznice pochvalují: utratí prý za večer více peněz, než kolik zaplatí muži za svá piva.


Teplé počasí s občasnými přeháňkami svědčí množení klíšťat, jejichž sezóna právě začíná. Jak píše deník Právo, tito roztoči přenášejí nebezpečný zánět mozku a lymeskou boreliózu. Klíšťata už nejsou jen na loukách, březích řek a okrajích lesů, ale doslova všude i v městských parcích. Nejvíc klíšťat je v Jihočeském kraji, ale i v Posázaví, kolem Berounky, na Křivoklátsku, na severu Čech a dokonce už i v Polabí. Hygienické stanice nyní klíšťata sbírají a určují procento infikovaných, tedy těch, která mohou přenášet nákazu. Výsledky mají být v průběhu června, ale dílčí ukazují, že asi jedno klíště ze sta je nebezpečné. Loni se klíšťovou encefalitidou - zánětem mozku - nakazilo 719 občanů, z toho dva zemřeli. Další nemocí, kterou klíšťata přenášejí je lymeská borelióza. Zdravotníci loni evidovali více než 3800 případů. Přestože zdravotní pojišťovny většinou hradí očkování proti klíšťové encefalitidě, očkovat se dá jen zlomek obyvatel - letos odhadem dvacet až třicet tisíc, dodává Právo.