Přehled tisku

Z deníků z 15. března 2001 vybíral Vilém Faltýnek.

---

Denní téma Mladé fronty Dnes ispiroval včerejší první on-line rozhovor po síti prezidenta Václava Havla s veřejností. Prezident používá počítač asi sedmnáct let, v rozhovoru ovšem přiznal: "Výhradně jako inteligentního psacího stroje. To znamená, že 99 procent jeho dovedností nevyužívám. Toto je mé první setkání s internetem a přiznám se, že jsem z toho docela vykolejený," napsal Havel v rozhovoru. Síť hradního serveru nebyla připravena na záplavu dotazů, která přicházela a vinou jejího zhroucení stihl prezident během dvou hodin odpovědět jen na 19 dotazů. Mladá Fronta cituje jeden z dotazů: Nemyslíte, že už jste napáchal na naší politické scéně dost škody, a že přišel čas, abyste se odbral na zasloužený odpočinek? Podpis "Olda". Prezident odpověděl: "Vážený Oldo, ubezpečuji tě, že se mého zaslouženého odpočinku dočkáš a konečně si svobodně vydechneš. Mé politické dny jsou sečteny a blíží se čas, kdy snad budu moci psát něco jiného než jen oficiální projevy a odpovědi Oldům." Odpovědi zároveň využil jako tečky ke své internetové diskusi. Napsal, že pochopil, "že internet mimo všeho jiného je i prostorem interesantního žvatlání kohokoli s kýmkoli, kdekoli. Doufám že tomu nepropadnu jako nemoci šílených krav." cituje Václava Havla Mladá fronta Dnes.

Sám deník pořádal již dříve on-line rozhovory s jinými českými politiky, s Václavem Klausem, Milošem Zemanem, Ivanem Langerem či Petrou Buzkovou. Václav Klaus, jeden z prvních českých politiků, kteří mají vlastní webovou stránku, svuj rozhovor po síti komentoval. "Organizovaný internetový rozhovor je součástí našeho dnešního života a já to beru. Jen si vždy kladu otázku, jestli odpovídám dostatečnému počtu lidí." Tolik z dnešního tématu Mladé fronty Dnes.

Zemské noviny konstatují, že se Česko ocitlo v dluhové pasti, před níž už pár let marně varuje Mezinárodní měnový fond i Světová banka. Vršící se dluhy veřejných rozpočtů, ale i další závazky státu mají podle autorky komentáře rozměry takřka hrozivé. Stát může své příjmy zvýšit zvýšením daní, které vybírá od zaměstnanců, podnikatelů a podniků, ale je to zbraň dvousečná - čím vyšší daně, tím vynalézavější jsou plátci při jejich obcházení, varuje autorka komentáře. V této souvislosti poukazuje na zkušenosti zemí s nižšími odvody, kde se plátcům nevyplatí riskovat či si platit právníky za rady, jak z daní vyklouznout. "Stát tak vybere víc a podniky jsou čilejší, neboť mají víc na investice," poznamenává. Další možností státu je šetřit, to ale lze jen těžko čekat od socialistické vlády, míní deník. Připomíná rady MMF - snížit podporu podnikům, omezit sociální pomoc, reformovat drahý důchodový systém - avšak konstatuje, že přestože ministr financí Mertlík naznačil, že se sociální výdaje musejí snížit, nestalo se nic. Naopak, ministr práce a sociálních věcí Špidla prosadil růst důchodů i při nízké inflaci, žádá miliardy na přídavky na děti i pro majetné rodiny, ministr průmyslu zase slibuje desítky miliard podnikům. "Vždyť budeme mít stovky miliard z privatizace. Jenže ty jsou zatím méně než příslovečný holub na střeše. A slibuje-li premiér Zeman, že dluhy pokryjí splátky z Ruska, sází na chiméru," varují Zemské noviny.

Právo poukazuje na skutečnost, že vyšetřování hovězího na nemoc šílených krav (BSE) odbyt tohoto masa nezvýšilo. "K hovězímu se lidi sice malinko vracejí, ale spíše se orientují na spotřebu drůbežího masa," cituje list Miroslava Bělohoubka z Masokombinátu Klatovy. Také počty komerčních testů nestoupají takovým tempem, jak původně předpokládala Státní veterinární správa - veterinární ústavy v Praze a Jihlavě provedly dosud přes 2300 vyšetření na BSE s negativním výsledkem. Deník poukazuje na to, že ačkoliv se BSE v ČR zatím nevyskytla, pokles poptávky po hovězím klesl jen za poslední dva měsíce o 40 procent. Přitom v zemích EU, které touto nemocí postiženy jsou, se prodej snížil v průměru o 27 procent. Nyní však spotřebitelé v unii začínají hovězí maso pomalu zase kupovat, dodává Právo.

Investiční a poštovní banka (IPB) se nepodílela rozhodující měrou na financování českého průmyslu. Půjčky na provoz a investice tvořily pouhých 15 procent všech poskytnutých úvěrů. Většinu úvěrů poskytovala banka spřízněným firmám na nákup majetkových podílů, často vlastních akcií. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí, o níž informují dnešní Zemské noviny. Tím se podle listu vytvořily neprůhledně propojené propletence, které vznikly hlavně proto, aby tyto holdingy nemusely splácet poskytnuté úvěry. Zejména proto objem těžko vymahatelných pohledávek banky činí plných 75 procent ze všech poskytnutých půjček. Takto IPB financovala firmy Charouz Holding, zkrachovalé Vojenské stavby a Tchecomalt Group. Ve skupině Setuza-Lukana měla banka skrytý majetkový podíl podobně jako ve skupině Porcela Plus či ve Zkrachovalém Svitu Zlín, píší Zemské noviny. Mezi obtížně vymahatelné úvěry patří podle deníku i miliardová půjčka, kterou IPB poskytla firmě Pyrr na nákup akcií pěti textilek - Veba, Perla, Slezan, Textilana a Jitex - od krachujícího Centrotexu. V prosinci byl na Pyrr vyhlášen konkurs, Pyrr se však ani poté nemínil vlády nad textilkami vzdát. Minulý týden se pokusil např. do textilky Perla v Ústí nad Orlicí, kde vlastní 46 procent akcií, dosadit "své" představenstvo bez souhlasu správce konkursní podstaty. Narychlo svolaná mimořádná valná hromada však toto představenstvo odvolala a nová dozorčí rada pak jmenovala nové, složené z původního vedení.

Podle Práva se nad budoucími penzisty stahují černé mraky. Přitom ještě před čtyřmi lety bylo na důchodovém účtu v ČR přebytek čtyři miliardy korun, letos je to schodek zhruba 40 miliard. Sociální demokraté chtějí zachovat průběžné financování důchodů doplněné systémem zaměstnaneckých důchodových fondů. Liberálové z Unie svobody si zase představují pokles odvodů na povinné sociální pojištění, aby se lidé z takto ušetřených peněz mohli připojišťovat v rámci kombinovaného důchodového systému, vypočítává deník možnosti řešení reformy. Postoj ODS charakterizuje větou: Stát musí dbát na to, aby se solidarita nestala přílišnou zátěží pro silné a nebrala slabým motivaci svou situaci řešit. Deník ale nevěří, že by poslanci v nadcházejících dnech něco vyřešili. Vláda totiž podle něj není tak silná, aby svou koncepci prosadila. Za nejlepší důchodovou reformou proto Právo považuje zákon na podporu rodiny. "Hlavní potíž je přece v tom, že se rodí málo dětí a na nás důchodce - čekatele nebude mít kdo pracovat." Lidové noviny připomínají, že s myšlenkou penzijního připojištění se státním příspěvkem přišel již exministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička. Všichni se tehdy podle deníku dušovali, že když "do toho" lidé půjdou, o nic nepřijdou, ba naopak nebudou na stará kolena chudí. List ale připomíná, že poté vznikly čtyři desítky penzijních fondů. Časem se ale ukázalo, že je jich moc. Fondy se slučovaly, měnily vlastníka, ale budoucí důchodci byli státem stále ujišťování, že si mohou kdykoli peníze převést jinak. "Teď je všechno jinak. Co pomůže důvěřivcům, kteří přišli o úspory, že ministr odvolal šéfa státního dozoru. Čepici žmoulám, poníženě prosím, kupte si někdo 'můj' penzijní fond!" končí list.

Hospodářské noviny (HN) se snaží zjistit, jakým způsobem se sociální demokraté vypořádají se vztahem ke KSČM. Debaty o zrušení usnesení o zákazu spolupráce s KSČM jsou podle listu přitom vyvolány hlavně tím, že z čela ČSSD odchází Miloš Zeman a rozvolňováním opoziční smlouvy uzavírá strana jednu etapu vývoje. Deník připomíná, že KSČM je nejen soupeřem ČSSD v levicové části politického spektra, ale i podle jednoho z proudů uvnitř ČSSD nejbližším spojenec. "Problém vztahu ke KSČM a z toho vyplývajícího poměru sil na levici je do značné míry záležitostí budoucí programové profilace ČSSD, nikoli jednoho usnesení sjezdu," míní list. Podle něho je ale třeba si uvědomit, je spousta lidí, kterým principy trhu a praktické demokracie nic neříkají. Živnostníci a drobní podnikatelé si zase stěžují, že strana komplikuje situaci, a úředníci, učitelé a lékaři si myslí, že by se levicová vláda měla lépe starat.

---