Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z denního tisku s datem 5.2.2001 připravila Milena Štráfeldová

Státní dluh nutí vládu k privatizaci, píší Lidové noviny. Minimálně čtyřicet procent příjmů z privatizace padne na úhradu ztrát státní Konsolidační banky. Finanční skupiny Konsolidační banky spravuje problémové úvěry ve výši astronomických tří set miliard korun. Skutečná tržní hodnoty úvěrů je přitom mnohem nižší. Zemanův kabinet má přitom jen dvě možnosti, jak ztrátu uhradit: vydá státní dluhopisy, nebo na zalepení díry v Konsolidační bance použije peníze z privatizace. Doposud vláda hradila ztráty banky vydáním dluhopisů. Analytici však upozorňují, že jich je na trhu již příliš mnoho. Na trhu dluhopisů může vzniknout přetlak a mohl by nastat problém s jejich umístěním. V letošním roce stát vydá například dluhopisy ve výši 4,15 miliardy korun na úhradu pomoci zemědělcům kvůli suchu v loňském roce a dále cenné papíry na výplatu kampeliček v hodnotě šesti miliard korun. Podle odborníků je proto reálnějí druhá varianta. K pokrytí ztrát dojde spíše z privatizačních výnosů,, a to přesto, že pro vydání dluhopisů je poměrně příznivá doba. Právě nutnost uhradit ztráty státní banky za předloňský i loňský rok nejspíše přinutí stát zrychlit tempo prodeje svých účastí ve strategických společnostech. Dokončit by se letos měl prodej Komerční banky, Českých radiokomunikací či Českého Telecomu. Rychleji by státu měly přijít i peníze za energetické společnosti. První miliardy z odhadované stovky miliard za energetiku by měly posílit státní finance již letos v říjnu. Prodávat se bude kontrolní balík ve společnosti ČEZ spolu s balíky v šesti regionálních distributorech elektřiny, uvádějí dnešní Lidové noviny.


O osudu ruského dluhu jednal podle Hospodářských novin při své páteční návštěvě v České republice ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. Premiér Miloš Zeman, s nímž ruský ministr zahraničí o schodku jednal, i ministři české vlády opětovně jako jednu z možných forem likvidace ruského dluhu navrhli založení tzv. garančního fondu na podporu českého exportu do Ruska. Jeho podstata by spočívala ve vyčlenění 300 milionů dolarů z dlužné částky jako garance pro případné záruční úhrady za český vývoz do Ruska. Pokud by částka nebyla čerpána, bylo by možné ji odepsat z celkového dluhu.


O nezbytnosti opravy Karlova mostu píše Mladá fronta Dnes. Uvádí ovšem, že na nutnou rekonstrukci zatím nejsou peníze, a oprava tedy letos, a nejspíš ani v příštím roce nezačne. Primátor Jan Kasl k tomu řekl: " Zdá se, že jsou jiné priority. Budu bojovat a snažit se, aby přispělo i ministerstvo kultury." Očekávaná rekonstrukce však může mít neblahé důsledky na turistický ruch. Pokud si to rozsah oprav vyžádá, bude se muset památka zcela uzavřít, v lepším případě budou lidé chodit po provizorních lávkách přímo na mostě. Podle ankety agentury TVD mezi zahraničními turisty by se uzavření mostu neobešlo bez snížení zájmu, neboť většina prohlídek Prahy se z velké části soustředí právě do okolí Karlova mostu. "Kdyby byl most zavřený, tak bych do Prahy nejel," odpověděl v anketě například mladý Američan.


Slavnostním plesem na pražském Žofíně byla ukončena celoroční přehlídka Praha 2000 - evropské město kultury. Zakončení bylo ovšem podle dnešního Práva typicky české. Zlatým hřebem programu se totiž stala světová premiéra Houslového koncertu č. 1 D dur Járy da Cimrmana, který v jeho odkazu objevil cimrmanolog Pavel Vondruška. Ten se také ujal taktovky a interprety nebyli nikdo menší než Josef Suk, Pražští symfonikové FOK a pěvecký sbor známých osobností. V tomto unikátním sboru zapěli vedle cimrmanologů včetně Ladislava Smoljaka i známí lékaři, divadelní kritici, zpěvák Ondřej Havelka i sám ředitel Prahy 2000 Michal Prokop.


Bitva o ticho se podle dnešního Práva brzy strhne v řadě obcí. V některých z nich zesiluje tlak na ochranu občanů před hlučným prostředím, především pak ve dnech volna. Průkopníkem v tomto směru jsou obec Krásná na Chrudimsku, kde vyhlášku proti hluku vydala radnice už v roce 1999. Vyhlášku sice obec musela pod tlakem nadřízených orkesních úřadů zrušit, ale poté, kdy Ústavní soud v polovině prosince 2000 schválil postup písecké radnice proti hlučným diskotékám, dostane zřejmě protihlukové tažení obcí nový impuls.

Medvědy a vlky ohrožuje strach lidí, uvádí Mladá fronta Dnes. Pro velké šelmy už není největším nebezpečím zhoršující se životní prostředí, protože se rozvoji civilizace dokážou přizpůsobit, a dokonce se do míst původního výskytu vracejí. Největší hrozbou je to, zda lidé dokážou vlky, medvědy a rysy v jejich přirozených lokalitách znovu přijmout. "Odnaučili jsme se s nimi žít," řekl Jan Plesník ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Šelmy zmizely z území republiky na desítky let. V přírodě jsou ale důležité pro udržení křehké přirozené rovnováhy. Jejich nedostatek je jedním z důvodů, proč se v některých lesích přemnožila vysoká zvěř. Mezi některými obyvateli zapadlých vesnic a samot však návrat šelem vyvolává strach. V Beskydech se někteří rodiče bojí pouštět samotné děti do lesa a pastevci se bojí o své ovce. "Komplex Červené Karkulky je evidentní - lidé z vlků mají strach. Přitom jsou v celé Evropě od středověku známy jen dva případy, že vlk zaútočil na člověka, a to byla mimořádně krutá zima," vysvětluje v Mladé frontě Dnes Jan Plesník.


Lidové noviny uvádějí, že čeští lupiči se v poslední době maskují ruštinou. Nový trik, který si tuzemští cizinci oblíbili, není přitom nijak složitý. Stačí si vzpomenout na několik ruských slov a v pravý čas je použít, třeba při přepadení banky nebo pošty. Svědci získají dojem, že muži se zbraněmi v rukou a kuklou přes obličej jsou například Rusové nebo Ukrajinci. Rusky hovořili například na začátku ledna dva maskovaní muži s pistolemi na pokladníka pobočky banky GE Capital Bank v Napajedlích. Výzva měla úspěch a muž za přepážkou do igelitové tašky raději hned vložil 400 tisíc korun. Netušil, že oba "cizinci" jsou ve skutečnosti Češi. Se stejnou taktikou vstoupil 18. ledna do pobočky IPB v Praze 10 muž s kuklou na hlavě a granátem a pistolí v rukou. Při přepadení zastřelil jednoho z klientů banky a zranil jednu ženu. Mluvil rusky, po chvíli ale přešel do plynulé češtiny. Přepadení pobočky IPB navíc ukazuje další trend - násilí při loupežných přepadeních se stupňuje.


O tom, že záliby dospívajících přijdou i na tisíce korun, píše dnešní Právo. Uvádí, že některé české děti a mladiství jsou na tom stejně jako špičkoví manažeři - počítač považují za běžný pracovní nástroj. Účty za internet, mobilní telefony nebo nejnovější počítačové hry patří mezi výdaje, které přijdou rodiče každý měsíc na tisíce korun. Podle průzkumu agentury Median má vlastní mobilní telefon přes šestnáct procent mladých ve věku 14 až 18 let. Tyto údaje z minulého roku ale nezahrnují vánoční mobilové šílenství, a tak se dá předpokládat, že skutečné číslo je vyšší. Počítače zvládají už čtrnáctiletí lépe než zbývající česká populace. S internetem už někdy pracovalo téměř padesát procent dospívajících. Ani rodiče středoškoláků, kteří dávají před počítači přednost humanitním oborům, mnoho nešetří. Například kurs angličtiny na prestižní British Council stojí na tři měsíce přes šest tisíc. Podobné trendy jsou i na venkově. Odborníci upozorňují, že životní styl dospívajících na vesnici se velmi rychle přiblíží velkoměstským teenagenrům, což je evropským trendem.


Jako každou první sobotu v měsíci, tak i tentokrát bylo možné spatřit v pražské pasáži Myslbek stánek Českého výboru pro UNICEF, v němž lze přispět na pomoc dětským obětem zemětřesení v Salvadoru. Mladá fronta Dnes uvádí, že každý, kdo přispěl, mohl ochutnat cukroví, které tentokrát nabízela herečka vinohradského divadla Jana Štěpánková. "Jsem z celé akce nadšená, reakce kolemjdoucích je skvělá," svěřila se známá herečka. Akce pečení pro děti začala v říjnu 1999. Jako první zde nabízela koláčky vyslankyně Dobré vůle UNICEF pro Českou republiku herečka Jiřina Jirásková. Úspěch byl značný, lidé ochutnávali cukroví a zároveň přispívali na dobročinné účely. Po Jiráskové následovali například Zlata Adamovská, Lucie Zedníčková, Petr Rychlý, Dagmar Patrasová a další. Vznikla tak tradice, někteří lidé už mají tento den zaznamenaný v kalendáři a vědí, že pravidelně mohou v Myslbeku ochutnat pečivo a pomoci přitom dobré věci. Organizátoři měli původně obavu, zda vyberou alespoň několik tisíc korun. Dočkali se překvapení. Výtěžek za jedinou sobotu se pohybuje v průměru kolem třiceti tisíc korun, celkově již vybrali půl milionu. "Získané peníze jdou vždy na konkrétní věc," dodává k tomu organizátorka akce Alice Tomková. Lonu tak šla pomoc například na tábor Dětského domova ve Vrchlabí, onkologicky nemocným dětem ve Fakultní nemocnici v Motole či mentálně postiženým dětem ze sdružení Oáza. Do zahraničí posílal UNICEF získané peníze dětem postiženým záplavami v Mosambiku nebo na rozšíření sirotčince v městě Bo v Sieře Leone.


Milovníci extrémních sportů ohrožují podle dnešních Zemských novin bezpečnost turistů. Některým lidem nestačí k hlubokému sportovnímu zážitku obvyklé disciplíny. Vyznávají adrenalinové sporty, skáčou z vysokých mostů upoutáni za nohy na pružném laně nebo sjíždějí na gumových člunech divoké řeky, které jsou takřka nesjízdné. Nyní objevili hory, přesně řečeno Krkonoše. Záchranáři i strážci Krkonošského národního parku kroutí nevěřícně hlavou nad internetovou stránkou, na níž skialpinisté a snowboardisté popisují své zážitky ze skoků do Kotelních jam. "Působím v Krkonoších bezmála třicet let, za tu dobu jsme nezaznamenali, že by někdo zkoušel, zda jej na lavinových svazích Labského dolu, Kotelních jam či Obřího dolu udrží sněhová pokrývka," prohlásil vedoucí terénního střediska Krkonošského národního parku ve Špindlerově Mlýně Jaromír Gebas. Tito lidé hazardují nejen s vlastním zdravím, ale i se životy ostatních turistů. Strážcům parku se ovšem zatím nepodařilo vyznavače adrenalinových sportů v kritických místech přistihnout.