Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 1. února 2001 připravila Kateřina Brezovská.

Lidové noviny připomínají, že detaily okolo prodeje zkrachovalé Investiční a Poštovní banky do rukou Československé obchodní banky zůstanou zahaleny tajemstvím. Vláda Miloše Zemana totiž odmítla zveřejnit usnesení, které se týká státních záruk poskytnutých ČSOB loni v červnu při převzetí IPB. Výsledek jednání znamená, že daňoví poplatníci se v nejbližší době nedozví nic o tom, za jakých podmínek vláda poskytla záruky za IPB, které ovšem občané budou nakonec muset zaplatit. Státní záruky za špatné úvěry a cenné papíry Investiční a Poštovní banky se točí v dosud nepředstavitelných cifrách. Jejich výše je podle prvních odhadů 180 miliard korun. Pro stát to bude znamenat podle prognóz dodatečné náklady na úrovni padesáti až sto miliard korun. Jde o astronomickou částku. List pro srovnání uvádí, že sto miliard by umožnilo kompletně vybavit českou armádu moderními stíhačkami. Skutečnost však může být ještě horší: náklady státu budou výrazně záviset na úspěšnosti státní Konsolidační banky při vymáhání dluhů. Vyhlídky nejsou růžové: ekonomové totiž považují u špatných úvěrů za nepřekonatelnou metu "dvacetiprocentní úspěšnost". To by znamenalo, že z jedné stokoruny nesplácených půjček by státní banka získala v nejlepším případě dvacetikorunu, píší Lidové noviny.

Česká armáda vyhlašuje podle Mladé fronty Dnes stav nejvyšší nouze, tedy ve svém hospodaření. List píše, že letos chybí na provoz miliarda korun. Příští rok to podle nového ekonomického náměstka ministerstva obrany Jaroslava Tvrdíka budou miliardy tři. Za tímto stavem se skrývají špatné obchody tohoto resortu - například nefungující zásobovací informační systém za miliardu dvěstě milionů korun či koupě vadných raket za 80 milionů korun. Dále Aero Vodochody mělo dodat armádě 21 podzvukových letounů L-159. Doručilo jich ale jen několik kusů. Jen letos za ně přitom armáda zbrojovce zaplatí 14 miliard korun, což je třetina rozpočtu ministerstva. Náměstek Tvrdík odhaduje, že celkové ztráty z nevýhodných kontraktů dosahují několikamiliardových částek, takže to armádu začíná ochromovat. Deficit ji nutí k radikálnímu omezení výcviku, až to začíná nelibě nést i bruselská centrála NATO. Tvrdík proto začal realizovat určitá opatření. Jedním z nich je například soud s Aerem Vodochody kvůli nedodaným letadlům. Upozornil, že další tvrdá opatření budou následovat. "Musíme se zbavit zbytečné spousty majetku i přebytečných lidí," řekl Tvrdík Mladé frontě Dnes.

Deník Právo si všímá nového silničního zákona a jeho uvedení do praxe. Poté, co Parlament přijal nový silniční zákon a současně byla agenda vydávání řidičských průkazů převedena z policie na okresní a obecní úřady, zjistilo se, že většina autoškol nemá pokyny k provádění závěrečných zkoušek, a dokonce ani učebnice pro výuku nových pravidel, vysvětluje Právo. K tomu okresní úřady nemají tiskopisy nových řidičáků a testy jsou tak obtížné, že řidičák by podle nich nedokázali složit ani samotní učitelé autoškol, poznamenává list. "A abychom se nasmáli dosyta, ministr dopravy Jaromír Schling na to reaguje humornou radou: Testy se mají prověřit za chodu, a teprve když se ukáže... máme to ale vtipnou vládu," pokračuje Právo. Na začátku měli všichni jistě ty nejlepší úmysly - nezatěžovat už takhle přitíženou policii starostí o řidičské průkazy a skrz náročné zkoušky nepustit za volanty nebezpečná nemehla, konstatuje list. Jak ovšem známo, dobrými úmysly bývá často dlážděna cesta do pekel, uzavírá deník Právo.

Pokud odbory České televize nepředají vedení televize seznam stávkujících zaměstnanců, je podle finančního ředitele Jindřicha Beznosky připravena možnost nevyplatit mzdy nikomu. Uvádí to Lidové noviny. Podle Beznosky totiž stávkující nemají nárok na mzdu. Konkrétní jména stávkujících ale vedení televize nezná, protože odbory odmítají jejich seznam poskytnout. "Panu Beznoskovi seznam stávkujících nedáme, podle zákona o kolektivním vyjednávání ani nejsme povinni," řekl deníku předseda televizních odborů Antonín Dekoj. Podle něj je ve stávce více než 2200 zaměstnanců ČT. Podle odborových právníků stávkující zaměstnanci nárok na mzdu mají, protože vykonávají i nadále svou práci podle pracovní smlouvy a zaměstnavatel je povinen jim za práci mzdu vyplácet. "Ještě zbývá zhruba deset dní a je pravděpodobné, že o tom nakonec rozhodne až nový pověřený ředitel. Plošné nevyplácení mezd je až poslední možností," řekl deníku Beznoska. Lidové noviny v závěru připomínají, že Poslanecká sněmovna bude prozatímního ředitele ČT volit 9. února.

Skončené pražské části přehlídky netradiční filmové a televizní tvorby Febiofest 2001 se věnují Hospodářské noviny. Fero Fenič, ředitel akce, se podle listu sice usmíval, ale ve světle reflektorů při předávání festivalových cen Kristián bylo vidět, že toho má dost. Aby nevypadal unaveně, když měl za sebou oproti loňsku akci opět rozsáhlejší a zajímavější, která rozsahem a významem nemá v Česku ani v Evropě srovnání. Suchou řečí statistik se na letošním Febiofestu promítaly a ještě budou promítat festivalová díla z celého světa ve 32 sálech v Česku a v jedenácti na Slovensku. Hodně se napsalo o zlém státu, který se nestará o kulturu. Fenič a jeho lidé jsou podle deníku živoucím důkazem, že i v období raného kapitalismu lze uspořádat kulturní akci prvořadého významu.

Vzpoura krajů proti názvům, které dostaly do vínku zákonem, se podle Lidových novin rychle šíří. Už nejméně pět ze čtrnácti krajů zvažuje, že si změní jméno, které je vytvořené z názvu sídelního města. Změnu by měla umožnit oprava příslušného zákona, kterou navrhla skupina jedenácti jihočeských poslanců v čele s Jiřím Vlachem. Ten z pozice zástupce hejtmana Budějovického kraje navrhuje, aby se kraj přejmenoval na Jihočeský. Návrh už posuzovala vláda a v únoru by ho měl projednat parlament. K návrhu upírají své naděje i další kraje. Počítají s tím, že by prostřednictvím "svých" poslanců ve sněmovně připojily ke změně Budějovického i změnu názvu vlastního kraje. Zcela jistě se změnou počítá Brněnský kraj, který navrhuje nový název Jihomoravský kraj či Jižní Morava, Jihlavský navrhuje název Vysočina. O změně se uvažuje i v kraji Ústeckém na Severočeský a v Ostravském na Moravskoslezský kraj. Ministerstvo vnitra, které zákonem jména krajů určilo, změny nedoporučilo. Jiří Vlach ale tvrdí, že jeho návrh má v parlamentu podporu, protože je nesporné, že by kraj měl mít Právo určit si název. Argumenty vnitra nevyslyšela ani vláda a navrženou změnu ani neodmítla, ani nepodpořila. Podle ministrů sice změny vyvolají komplikace, o celé věci ale má rozhodnout parlament.

Sčítání lidu, domů a bytů to nemá podle Mladé fronty Dnes jednoduché. Měsíc před dnem D přibývá lidí, kterým vadí, že o sobě mají říkat i celkem důvěrné informace. "Dost lidí se mě teď ptá, co mají při sčítání dělat. A někteří říkají, že raději odjedou pryč, aby nemuseli sčítací dotazníky vyplňovat," řekl listu advokát Václav Vlk. Několik poslanců ODS požádalo právníky, aby ověřili, jestli zákon o sčítání lidu neporušuje základní lidská práva. A uvažují o tom, že se obrátí na Ústavní soud. Proti tomu, co všechno musí lidé při sčítání vypisovat, se ozvaly i Český helsinský výbor a Úřad na ochranu osobních údajů. Český statistický úřad však říká, že údaje v dotaznících jsou nutné a užitečné. Zdůrazňuje, že do počítačů bude každý tiskopis převeden jako anonym, bez jména a rodného čísla. Podle statistiků je tam rodné číslo proto, aby nikdo nemohl být sečten dvakrát a jméno je nezbytné k doplnění sčítacích materiálů v případech, kdy jsou osoby sečteny mimo své trvalé bydliště. České dotazníky se jménem i rodným číslem mají podle mluvčí sčítání lidu Vladimíry Pavlíčkové výhodu v tom, že tak přesné výsledky dostane v Evropě už jen Švýcarsko.

Deník Právo píše, že některým obětem trestných činů svitla naděje na rychlejší nápravu škod. Z druhořadého postavení je vytáhl Ústavní soud tím, že zrušil jeden z odstavců paragrafu trestního řádu, podle nějž krajský soud dosud směl z trestního řízení vyloučit projednávání náhrady škody poškozenému. Podle zrušeného paragrafu krajské soudy rozhodovaly o vyloučení bez přesně určených kritérií, aniž by poškozený měl možnost se odvolat. Očekávané nadšení však zchladili odborníci, kteří upozornili, že ulehčení se týká jednodušších případů s nízkým počtem pachatelů. V rozsáhlých kauzách se může situace poškozených paradoxně zhoršit. "Považuji to pouze za záplatu, je především potřeba, aby fungovaly civilní soudy," reagoval pro Právo prezident Unie státních zástupců Ctirad Löffelmann. Podle něj se úpravou řízení před soudem naopak prodlouží. "Považuji za správné, že Ústavní soud chce docílit toho, aby poškození byli odškodněni, ale nevím, jestli tohle je ta nejúčelnější cesta," řekl Právu vyšetřovatel, který si nepřál být jmenován. Poukázal na případy hospodářské kriminality, kde jsou třeba desítky, někdy i stovky poškozených.

Jedna zajímavost na závěr.

Mladá fronta Dnes píše, že z majetku nejbohatší ženy světa Liliany Bettencourtové by český státní rozpočet vyžil skoro celý rok. Jmění dědičky kosmetické firmy L'Oreal přesahuje totiž 570 miliard korun. Také jedna z nejúspěšnějších českých žen - Eva Štěpánková - podniká ve stejném oboru. Majitelka firmy Ryor, značky u níž končí každá desátá koruna utracená v tuzemsku za kosmetiku, se však srovnání s Lilianou Bettencourtovou jen směje. "Podnikáním u nás nemůžete zbohatnout. Možná v obchodě, ale ne, když se věnujete výrobě jako já." říká pětapadesátiletá žena, která loni získala titul "Vynikající podnikatelka světa". Nejbohatší ženy České republiky je proto třeba hledat jinde. Stamiliony mohou ženy nasbírat v tenise či na přehlídkových molech. Například tenistka Jana Novotná si jen na turnajích přišla za 12 let své kariéry na více než 400 milionů korun. Denní honorář topmodelky Evy Herzigové je asi tři čtvrtě milionu korun. List připomíná, že velké majetky se vracely dědičkám šlechtických rodů. Například Diana Sternbergová se stará o zámky v Častolovicích a Zásmukách, o tisíce hektarů lesa a další nemovitosti. Řada restitučních nároků přitom ještě nebyla vyřešena a nové milionářky tak mohou ještě přibývat. Tolik Mladá fronta Dnes.