Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr ze čtvrtečních deníků připravila Milena Štráfeldová

Českou ekonomiku podle ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra spasí "velký třesk". Podle Mladé fronty Dnes Grégr přišel s ambiciózním projektem, jak posílit růst ekonomiky země. Projekt počítá s investicemi za 264 miliardy korun. Ty mají přispět k růstu letošního hrubého domácího produktu na čtyři procenta. V roce 2002 by měl podle tohoto plánu HDP vzrůst až na šest procent. Dosavadní prognózy počítaly s maximálně čtyřprocentním růstem. Silnější růst ekonomiky má podle ministra Grégra přinést soustředěná podpora třinácti citlivých regionů země, dále exportu a infrastruktury. Strategie je však mimořádně náročná na finanční prostředky a podle některých expertů je nereálná. Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby si stát vzal mimo jiné půjčky od Evropské banky pro obnovu a rozvoj, případně aby vydal obligace kryté budoucímí výnosy z privatizace.

Stát shání soukromé investice, píší Hospodářské noviny. Má-li mít výstavba dopravní infrastruktury v ČR viditelný úspěch, musejí být způsoby financování velkých dopravních projektů rozšířeny o účast soukromého kapitálu. Bez této účasti nebude stát z vlastních zdrojů schopen dokončit modernizaci celé dopravní infrastruktury v zemi. Ta si do roku 2010 podle ministerstva dopravy a spojů vyžádá zhruba 440 miliard korun, se souvisejícími programy dokonce 925 miliard. Přitom jenom na vyrovnání zanedbanosti dopravní sítě bude stát potřebovat kolem 350 miliard. Údržba tedy nadále zůstává prioritou sociálně demokratické vlády. Český stát však musí podle Hospodářských novin plnit některé závazky vyplývající z mezinárodních dohod o propojování dopravních sítí s okolními zeměmi. Mezi prioritami tak nadále zůstává dokončení čtyř železničních koridorů a výstavba rychlostních silničních komunikací na severní Moravě a v severozápadních Čechách. To znamená dobudování dálnice D 8 do Ústí nad Labem do roku 2005, dokončení obchvatu Plzně na dálnici D 5, ale také urychlenou výstavbu dálnice D 11 kolem Hradce Králové a dále k Polsku. Jedinou výjimkou v dalších regionech je dálnice D 3 vedoucí na jih k Českým Budějovicím a na Linec, kde se počítá v nejbližších letech s výstavbou v okolí Tábora. Účast soukromého kapitálu si vláda chce vyzkoušet poprvé na dálnici D 47.

Česká republika má u kubánské opozice mimořádné postavení, citují Lidové noviny vystoupení poslance Ivana Pilipa před senátním zahraničním výborem. Česká republika by proto měla i nadále pokračovat v obraně lidských práv a svobod na Kubě a podporovat občany, kteří tam bojují za nastolení demokracie. Pilip spolu s Janem Bubeníkem senátory informoval o podrobnostech svého čtyřtýdenního zadržení v havanském vězení. "Zkušenosti z vězení nás utvrdily v přesvědčení, že kubánský režim je silně nedemokratický," uvedl Ivan Pilip. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta, který na Kubě jednal o osvobození obou českých občanů, chtěly kubánské úřady použít Pilipa a Bubeníka jako odstrašující příklad. V souvislosti s dalším postupem na podporu demokratizace kubánských poměrů se Pithart vyslovil proti plošným sankcím vůči Kubě, které by postihly řadové občany. Je pro navázání dialogu na parlamentní úrovni i pro normalizaci diplomatických vztahů.

Majetek Vladimíra Železného je záhadou, tvrdí Mladá fronta Dnes. Železný musí podle rozsudku Mezinárodního arbitrážního soudu v Amsterodamu vrátit americké společnosti CME více než 27 milionů dolarů za akcie společnosti ČNTS. Tuto tři roky starou smlouvu o prodeji akcií totiž v úterý arbitráž zrušila a CME vzápětí pohrozila, že od ředitele Novy bude žádat buď peníze, nebo jeho majetek. Obchodní právníci však upozorňují, že společnost CME má ke svému případnému vítězství ještě daleko. O zabavení nebo zmrazení Železného majetku by totiž musel rozhodnout český soud. Železný zatím nijak nezpochybnil, že by svůj nárok nechtěl vyrovnat. Pouze uvažuje, že se obrátí na holandský soud, aby arbitráž zcela zrušil. Šéf televize Nova byl a stále je jedním z nejlépe placených manažerů v zemi. V době, kdy spolupracoval s ČNTS, stoupl jeho měsíční příjem na více než 300 tisíc korun. Desítky milionů získal na odměnách od CME nebo výhodnými nákupy akcií. Vedle sbírky obrazů si mezi lety 1996 a 1998 pořídil i několik nemovitostí úhrnem za více než 170 milionů korun. Po předloňském rozchodu s ČNTS začal domy převádět na společnosti, které přímo neovládá. Jakým majetkem v této chvíli Železný disponuje, proto není jasné. Podle arbitrážního soudu má však americké společnosti CME vyplatit v přepočtu miliardu korun.

Pouze jeden plat by měli podle Lidových novin pobírat poslanci a senátoři za to, že kromě parlamentu sedí ještě ve vedeních státních podniků. Vláda navrhla novelu zákona o střetu zájmů, která může některým zákonodárcům vzít část jejich příjmů. Mnohdy jde o až několik desítek tisíc korun měsíčně. Někteří poslanci a senátoři totiž dnes pobírají plat za své členství v představenstvech a dozorčích radách různých firem, včetně silných společností, jako jsou ČEZ, České dráhy, Škoda Praha a další. Upravený zákon má přinést změnu: ve firmách s většinovým podílem státu ztrácejí členové parlamentu nárok na odměnu. "Za to, že hájí veřejný zájem při každé příležitosti, jsou přece tito lidé už jednou placeni. Je nesprávné, aby byli placeni znovu," vysvětlil smysl návrhu zákona vicepremiér Špidla. Podle Špidly může nový zákon teoreticky připravit o vedlejší příjmy několik set lidí. Někteří poslanci tvrdí, že se jich změna příliš nedotkne. Například místopředseda sněmovny za sociální demokracii František Brožík, který je členem dozorčí rady ČEZ, prohlásil: "Budu pracovat dál, nezáleží mi na tom, jestli za to bude odměna."

Korupce zůstává pod pokličkou, uvádí Právo. Pro trestnou činnost bylo loni stíháno celkem 36 představitelů v regionech - přednostů okresních úřadů, starostů a funkcionářů těchto úřadů. Ani v jednom případě však nebyli stíháni za korupci, ale za zpronevěru finančních prostředků. Podle zprávy ministra vnitra o korupci, kterou projednala česká vláda, počet případů korupce sice neroste, ale celkově se situace zhoršuje, neboť je provázána s organizovaným zločinem a snahou získat prostřednictvím korupce politický vliv.

České ženy jsou při hledání zaměstnání často znevýhodňovány, uvádějí Zemské noviny. Zaměstnavatel jim často klade otázku, zda mají či budou mít dítě a kdo se o ně bude starat, až bude nemocné. Mnohým ženám se stává, že ředitelé pak dají přednost mužům. Je to zjevná diskriminace. V Evropě i v Severní Americe je podobné jednání zaměstnavatele trestné. Americká vláda například loni musela vyplatit odškodnění 508 milionů dolarů, tedy zhruba 19 miliard korun, pro ženy, které podaly žaloby na informační agenturu Spojených států a rozhlasovou stanici Hlas Ameriky. Tyto instituce je odmítly zaměstnat jen proto, že byly ženami. Takové jednání je sice trestné i v České republice, Češky ale žaloby na zaměstnavatele nepodávají a finanční odškodnění za svou diskriminaci nežádají.

O problémech s voláním na tísňovou telefonní linku 158 píše Mladá fronta Dnes. Linka totiž bývá často přetížená. Příkladem může být přepadení pobočky IPB v Praze 10 z minulého měsíce, při kterém lupič zabil jednoho z klientů a druhého těžce zranil. Přepadení trvalo celých šest minut a během této doby se dva lidé nezávisle na sobě pokoušeli na tísňovou linku dovolat. Oba pak tvrdili, že volali marně. Kdyby se jim to podařilo, zločinec by měl určitě daleko méně šancí uprchnout a dodnes se skrývat. Milan Zapletal, šéf pražského operačního střediska, které hovory na lince 158 přijímá, k tomu však uvádí, že se volající mohli při vytáčení čísla splést. "Nebo k nám v tu chvíli volalo víc lidí a oni byli v pořadí a čekání vzdali," říká Zapletal v Mladé frontě Dnes.

Karlův most v Praze stárne rychleji, než by měl, uvádí se v článku o připravované rekonstrukci této slavné stavební památky v Mladé frontě Dnes. V mostní konstrukci jsou trhliny viditelné pouhým okem. Chemické procesy a bakterie narušují pískovcový materiál kamenného mostu. Dobře mu nedělá ani vlhkost a prosakující vltavská voda. Podle památkářů proto most potřebuje rychlou rozsáhlou opravu. Na tu by ovšem bylo potřeba získat 240 milionů korun, které v tuto chvíli nemají ani městský, ani státní rozpočet. Letos proto nutná oprava nezačne. "Čím déle se rekonstrukce bude oddalovat, tím bude jednou dražší," upozorňuje rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany. Pražský magistrát navrhuje, aby se na financování opravy mostu podílel i stát, protože jde o národní kulturní památku číslo jedna. Ministerstvo kultury s tím však nesouhlasí. Pražský primátor Jan Kasl proto uvažuje o další možnosti - vypsat na rekonstrukci Karlova mostu národní sbírku.

"Básník je v každé době tu víc, tu méně v konfliktu se svou společností," uvádí v rozhovoru s Lenkou Sedlákovou v Salonu Práva básník a překladatel Karel Šiktanc. Dvaasedmdesátiletý autor vydal během svého života více než dvacet básnických knih. Za své dílo získal prestižní literární ceny, Cenu Jaroslava Seiferta a loňskou státní cenu za literaturu. V rozhovoru Šiktanc uvedl: "Kolikrát jsem si za bolševika říkal" kašli na ně a piš si svoje, ale dlouho mi to nevydrželo. Musel jsem do toho dialogu - třeba jen vnitřního, vzteklého - vstoupit. Asi proto, že patřím k básnickým typům, které si bez reality tohoto světa a života moc nevystačí."

Vězni vyrábějí podle Zemských novin dětské skládačky pro školky. Dvojitý drátěný plot ukončený ostnatým drátem ohraničuje areál věznice v Oráčově na Rakovnicku. Trest s ostrahou a s dozorem tam vykonává šest set až sedm set mužů. Dopoledne si vězni, kteří nejsou zařazeni do práce, kráti čas výrobou modelů aut nebo drobných užitkových předmětů ze dřeva či lepenky. Odpoledne chodí do přibližně desítky zájmových kroužků. Někteří hrají šachy, čtou knihy z místní knihovny, jiní se učí anglicky, německy, cvičí v tělocvičně, posilovně či na hřišti. Velkou oblibu má mezi vězni nová pracovní terapie, výroba skládaček. "Mají radost z toho, že si s jejich výrobky hrají děti v Mateřské škole v Jesenici a v dalších předškolních zařízeních na Rakovnicku, včetně dětského oddělení rakovnické nemocnice," uvedl pedagog věznice Miloš Šnajberk.