Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 13. února 2001 připravila Eva Petržílková


Rozhodnutí České republiky zříci se v zájmu snadnějšího vyjednávání o vstupu do Evropské unie několika žádostí o přechodná období, vesměs kladně hodnotí české deníky:

Česká vláda udělala správně, když konečně rozhodla, co je v jednáních s Evropskou unií důležité a co ne - píše deník Mladá fronta Dnes. To je však jen počátek. Češi nebudou ustupovat od svých žádostí jen proto, že jim unie dokáže jejich zbytečnost či neopodstatněnost, píše dále list. Přijdou chvíle, kdy ústup bude nutný jen proto, že už nikdo jiný nebude žádat to, co Češi. Ti si budou muset vybrat, zda trvat na svém a zůstat na místě, nebo ustoupit a otevřít si cestu k postupu do řad unie. To bude těžké rozhodování, zejména vnitropoliticky. Není lehké vysvětlit, že něco nelze udělat jen proto, že už za to naši sousedé nejsou ochotni bojovat. Jistým východiskem je spolupráce s ostatními uchazeči. Čeští politici a diplomaté ale také musí znásobit své úsilí o získání co nejpřesnějších informací o záměrech dalších uchazečů a o ceně, kterou jsou ochotni platit za brzký vstup do EU. A co hlavně: čeští politici se musí umět vždy shodnout v evropské politice bez ohledu na politické barvy. Bez toho republika nikam nedojde, konstatuje deník.

Vstup České republiky do Evropské unie pořádně zabolí, míní Zemské noviny. Okamžitě ihned po připojení totiž pocítíme zdražení telekomunikačních služeb a pohonných hmot. Podle listu skrývá tato špatná zpráva v sobě ale zároveň i tu nadějnou. Vláda totiž přestala hrát na populistickou notu a jedná racionálně. Česká republika se vzdala důležitých výhod. Nyní může právem požadovat, aby Brusel netrval na přechodném období pro nás, které by ohrožovalo jeden ze základních kamenů unie. Totiž volný pohyb pracovních sil, konstatuje v závěru list.

Daňové zatížení v České republice a tvrzení ministra financí Pavla Mertlíka, že příští vláda bude muset zvýšit daně, je námětem komentářů Hospodářských novin a Mladé fronty Dnes:

"Nikdo z nás neplatí rád daně," připomínají Hospodářské noviny. Uvádějí, že je to vládní kabinet, kdo dělá všechno pro to, aby udělal co největší díru do státního rozpočtu. Daně mají sloužit jen k tomu, aby se státní kasa zase co nejrychleji naplnila. Zatímco Evropská unie důrazně hlásá, že snížení daní vede k prosperitě, vládnoucí ČSSD nám ústy ministra financí sděluje, že u daně z příjmu fyzických osob bude nutné za dva roky zvednout horní hranici. Diskuse mezi opozičně smluvními stranami se vedou jen o výši schodku státního a i veřejných rozpočtů. Na to, jak řešit problém neustále rostoucích mandatorních výdajů, jako by vládě a smluvní opozici nezbyl čas. Dáme-li to dohromady spolu se značnou vládní rozhazovačností, není divu, že stát vidí jediné řešení: Sáhnout hlouběji do našich peněženek, uzavírají své zamyšlení Hospodářské noviny.

Podobný názor na hospodaření vlády vyslovuje deník Mladá fronta Dnes s tím, že k nápravě svých i minulých chyb doporučuje kabinet poškodit občany i ekonomiku. Dnešní deficity však podle listu nemají jen hospodářské příčiny. Dotace bankám, podnikům a zemědělcům, podpora stavebního spoření atd. jsou především politická rozhodnutí. "Ta nás zavedla do šlamastyky, a nikoliv neměnné ekonomické zákony," píše list a vyvozuje, že řešení by proto mělo vzejít z politické diskuse. Za ekonomicky výhodnější než je zvyšování odvodů považuje autor úspory. Příjmy státu se mohou paradoxně i zvýšit, když lidé přestanou před vysokými daněmi utíkat do černé ekonomiky. Ministr Mertlík sice usiluje o úspory, ale velké škrty v rozpočtech se mu nepodařily. Svým nástupcům proto raději připravuje scénář zvyšování daní... V závěru autor komentáře vyjadřuje mínění, že pokud se uchytí způsob uvažování, podle kterého by se měli uskrovňovat vždy občané a hospodářství země, ale nikdy stát, bude to horší než všechny dluhy, které tu po Zemanově kabinetu zbudou.

K dalším tématům, kterým se věnují české listy:

Prezidentu Václavu Havlovi je třeba popřát brzké uzdravení. A jeho poradcům a rodině dostatek diplomatického taktu a rozhodnosti. Měli by prezidenta přesvědčit, že může odstoupit i před vypršením svého mandátu, že česká demokracie - jakkoli ještě nedokonalá - už tuto ztrátu unese, konstatují Zemské noviny a pokračují: Václav Havel je úctyhodný muž s podlomeným zdravím. Fyzicky i psychicky náročný úřad stravuje jeho síly. Období, kdy prezidentskou funkci zastává naplno, musí Havel na doporučení lékařů prokládat mezidobími, kdy odpočívá. Tím se ale tělo, poznamenané důsledky dlouholetého věznění v komunistických kriminálech, usmířit nedá, míní deník. Kvůli zhoršení zdravotního stavu prezident odkládá nebo ruší své zahraniční cesty i důležité body vnitropolitického programu. Začíná tak připomínat Borise Jelcina - jinak tak odlišného politika. Jenže Havel, na rozdíl od Jelcina, nemusí ve své funkci zůstávat nesmyslně dlouho jenom proto, že před rezignací potřebuje najít následníka, který jemu a jeho rodině zaručí beztrestnost, píše list. Václav Havel má před sebou ještě dva dlouhé, vyčerpávající prezidentské roky. Kdyby rezignoval dříve, nepotěšil by tím jen své odpůrce a kritiky, z nichž mnozí mu lidsky ani intelektuálně nesahají po kotníky. Potěšil by i ty své příznivce, kteří si zachovali soudnost a kterým je při sledování prezidentových zdravotních obtíží úzko. Přičemž stále platí to, co bylo řečeno v dobách, kdy se rozpadala federace: Havel jako respektovaná mravní autorita může dění ve státě výrazně ovlivňovat i z Hrádečku, nejen z Hradu. Prezident by možná neměl rezignovat letos: značná část národa by uvítala, kdyby nového prezidenta volila spolu se Senátem až nová sněmovna - a sněmovní volby budou napřesrok. Po volbách do sněmovny bude ale stejně logicky znít námitka, že když do konce Havlova mandátu zbývá zhruba půlrok, mohl by prezident už vydržet a neodcházet předčasně. Zcela určitě by Václav Havel neměl rezignaci odkládat jen proto, že se za něj pravděpodobně nepodaří vybrat plnohodnotnou náhradu. Bude-li jeho nástupce chabý, odslouží jen jedno volební období. Říká se tomu demokracie, uzavírá svůj komentář list.

Avizované dubnové odstoupení Miloše Zemana z čela ČSSD komentují Lidové noviny. Zeman hodlá do voleb - tedy více než rok - vykonávat funkci předsedy vlády, aniž by měl nějakou páku na své stranické kolegy, píše deník. Pokud nepovažujeme funkci čestného předsedy bez jakýchkoli pravomocí za post šedé eminience, bude Zeman na sociální demokraty od dubna prakticky jen čestně apelovat. Jak chce Zeman umravňovat straníky v poslaneckých lavicích v případě nějakého důležitého hlasování? - ptá se list. Až bude chtít premiér postavit stranu "do latě", bude patrně muset vyvinout nadlidské úsilí. Pouhá autorita bez biče totiž na žádnou politickou stranu nestačí - domnívají se Lidové noviny.

Kdo zaplatí výměnu a zpevnění vibrujícího potrubí v Temelíně, které budou stát minimálně 10 miliónů? - ptá se deník České slovo. Pravděpodobně daňoví poplatníci, odpovídá list. Generálním dodavatelem je totiž dosud převážně podnik Škoda Praha, jehož více než polovinu akcií vlastní stát. Nadto hrozí, že tento podnik bude platit penále ve výši 350 miliónů korun, pokud nebude první blok Temelína uveden do provozu v květnu tohoto roku, dodává deník.

Československá obchodní banka zaznamenala dílčí úspěch ve sporu o vlastnictví televize Prima. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle mluvčího ČSOB Jana Stolára vydal Městský soud v Praze předběžné opatření, kterým zakazuje možnost nakládat s podílem společnosti Domeana ve firmě FTV Premiéra. List dále uvádí, že banka u soudu napadla rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která v minulých dnech odsouhlasila převod zhruba 70 procent akcií ve společnosti FTV Premiéra do vlastnictví firmy GES Real Investment. Ten je součástí holdingu ovládaného podnikatelem Ivanem Zachem. O vlastnictví FTV Premiéra se ČSOB pře se Zachovým holdingem u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR.

Dva vojenští piloti a palubní technik byli vpodvečer těžce zraněni při havárii armádního vrtulníku Sokol v polích mezi obcemi Škvorec a Zlatá v okrese Praha-východ. Podle mluvčího velitele vzdušných sil Petra Fajla se zřítil ze zatím neznámých důvodů. Pro deník Mladá fronta Dnes zástupce náčelníka generálního štábu František Padělek uvedl, že podle prvního odhadu příčiny nehody pád vrtulníku zřejmě způsobilo selhání motoru. Zranění vojáci byli převezeni do Ústřední vojenské nemocnice v Praze - Střešovicích, dodává deník.

Podle Lidových novinčást českých lékařů bere úplatky. List uvádí, že to může být částka, kterou lékař požaduje od svého pacienta, vysoká i několik desítek tisíc. Lékařům přitom za braní úpatků hrozí až dvouleté vězení. Nejvíce a nejčastěji se platí v těch oborech, kde stále existují pořadníky na operace. Pacienti ale také často platí lékařům zcela dobrovolně a rádi. Třeba ve chvíli, kdy potřebují modrou knížku. Fakt, že někteří lékaři úplatky přijímají, připustil v rozhovoru pro Lidové noviny i prezident České lékařské komory David Rath. Dvěma nejčastějšími důvody jsou podle něj nemorálnost lékařů, ale i špatný systém financování zdravotnictví.

Státnímu podniku Benzina, který vlastní jednu z největších sítí čerpacích stanic v zemi, hrozí bankrot. Věřitelé na firmu totiž podali v polovině loňského prosince u Městského soudu v Praze návrh na konkurs. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s tím, že ředitel podniku Jiří Veselý hrozbu bankrotu potvrdil. Bližší vysvětlení ale odmítl s tím, že nechce ovlivňovat nezávislost soudu. Podle listu je důvodem konkursu pohledávka jednoho z věřitelů v řádu několika desítek tisíc korun. Státní podnik Benzina ji ale neuznává a považuje ji za splacenou, připomíná list.

Náměstek ministra financí Jan Mládek se zřejmě dopustil velmi vážné profesionální chyby, když italským investorům vzkázal, že u nás nemají šanci. Lidovým novinám to řekl předseda vlády Miloš Zeman. Premiér v rozhovoru uvedl, že plně respektuje kompetenci ministra financí Pavla Mertlíka. Pokud by ale byl na jeho místě, velmi pravděpodobně by Mládka z funkce odvolal.

Práce sčítacích komisařů a revizorů se podle informací Českého statistického úřadu vzdalo dosud 1378 lidí. Jak uvádí deník Právo, největší úbytek zaznamenal ČSÚ v Praze, kde přišel zhruba o 450 komisařů a revizorů. Mluvčí ČSÚ Vladimíra Pavlíčková pro list uvedla, že pro sčítání bude potřeba celkem 60 tisíc komisařů a revizorů.

Nejnavštěvovanější památka České republiky potřebuje rekonstrukci, informují Lidové noviny. Grant na průzkum současného stavu Karlova mostu získal tým rektora ČVUT Jiřího Witzanyho. Plány rekonstrukce jsou hotové, památkáři ale mají strach, že opravy poškodí historickou hodnotu středověkého mostu. Jiří Witzany pro list uvedl, že Karlův most byl ve své historii mnohokrát poškozen při povodních. Naposledy v roce 1890. Kmeny plavené po Vltavě se nahromadily pod oblouky, které snižují průtočnost řeky. Most byl narušen tlakem povodňové vody. Kdyby nastala podobná situace nyní, nedalo by se poškození mostu vyloučit. Již v roce 1890 se v této souvislosti objevil návrh nahradit tři mostní pole Karlova mostu dvěma většími. Naštěstí se tyto návrhy neuskutečnily a most tak zůstal uchován v původní podobě. Jak Jiří Witzany v rozhovoru dále uvedl, při opravách Karlova mostu bude nutné provést především sanaci podvodních částí a základů pilířů. Vedle toho bude zrekonstruována i výplň mostního tělesa. Současně bude umožněno kamenné konstrukci Karlova mostu volně reagovat na teplotu a vlhkost, což nyní nemůže. V neposlední řadě bude očištěno kamenné zdivo. Na otázku, jakou největší změnu od dob Karla IV. lze dnes vidět na konstrukci mostu, Witzany odpověděl, že původní výška kamenného "zábradlí" byla přibližně 1,5 metru, protože most sloužil také k obranným účelům. Současná výška byla postupně snížena na méně než 90 centimetrů.


Autor: Eva Petržílková
spustit audio