Přehled tisku
Z českých novin s datem 3. ledna 2001 vybírala Kateřina Brezovská.
Mladá fronta Dnes píše, že po krachu summitu vůdců ODS, ČSSD a čtyřkoalice nazrála situace k tvrdému politickému střetu. Ten by se měl odehrát na mimořádné schůzi sněmovny. Zákonodárci mají jen dvě možnosti. Buď odvolat zcela neschopnou Radu, nebo odsouhlasit její zprávu a tím posvětit skandální volbu generálního ředitele České televize i všechny jeho dosavadní kroky. To je klíčové dilema, před kterým už není pro poslance úniku. Poradit se budou muset podle Mladé fronty Dnes především s vlastním svědomím.
Na jiném místě Mladá fronta Dnes píše: Čtyřhodinový marný pokus českých politických špiček dojít ke shodě o zavedení řádu do chaosu v České televizi jenom potvrdil, že podstata sporu leží daleko hlouběji, než si kdokoliv chtěl připustit. A propastnost této hloubky je přímo hrozivá. Hrozivá a temná, vládnoucí zvláštní magickou mocí. To ona způsobila, že o ČT se do krve přou všichni: rodiny, lidé v tramvaji, kamarádi, kteří spolu dlouhé roky chodí na pivo a nikdy se nepohádali, manželské páry, politici, komunální iti na nejvyšších stupních mocenské pyramidy. Čím to, že právě spor o ČT dokázal tak rychle polarizovat českou společnost a rozříznout ji na dvě znepřátelené strany, plné dlouhodobě nahromaděných emocí, které náhle musí ven? Právě odpověď na tuto otázku je dnes možná důležitější, než to, kdy konečně Jiří Hodač zmizí z Kavčích hor. Hodač dříve nebo později odejde. Nezdravě rozpůlená pubertální společnost ale zůstane i po něm, píše Mladá fronta Dnes.
Najít na trhu zboží, které by obsahovalo minimálně 60-ti procentní podíl domácích produktů, je prakticky nemožné - píší Zemské noviny a České slovo. Sdružení pro cenu České republiky, které uděluje značku Czech made, proto muselo dokonce změnit kritéria soutěže o toto ocenění. Nyní se za český výrobek, který je možno označit jako Czech made považuje produkt vzniklý na území České republiky. Vladimír Straka ze Sdružení pro cenu listům řekl, že místo původu jako kritérium bude už brzy také nepodstatné. Jak dodal, českým výrobkem se bude označovat v budoucnosti spíše to, co tradičně vyhovuje českému vkusu a chuti, například utopenci a olomoucké syrečky.
Odborníci přes cestovní ruch považují podle Hospodářských novin vývoj turistiky v Česku v loňském roce za nejlepší rok z posledních let. Hlavním důvodem opětovného zájmu je údajně lepší ekonomická situace ve většině evropských zemí a v USA a také stabilnější politické a ekonomické prostředí v ČR. Podle odborníků příjezdy turistů pozitivně ovlivňuje i to, že současná úroveň domácích stravovacích a ubytovacích zařízení je srovnatelná s obdobnými kapacitami ve vyspělých zemích. Cestovní kancelář Fischer přivezla loni do ČR 15.000 turistů, tedy o polovinu víc než o rok dřív. Čedok podle informací Hospodářských novin zaznamenal 12procentní meziroční nárůst počtu zahraničních klientů. "Šlo o více než 180.000 turistů, především ze západní Evropy, ale také ze zámoří, Blízkého východu i dalších oblastí," uvedl mluvčí Čedoku Petr Ulrych. Podle údajů Českého statistického úřadu přenocovalo v průběhu loňského října v ČR o 18,3 procenta hostů více než ve stejném měsíci roku 1999. Za leden až říjen přijelo do ČR téměř 88 miliónů turistů.
Policie rozdává cizincům při vstupu do České republiky kartičky s upozorněním na nebezpečí kriminality, píše deník Právo. Kartičky například vyzývají cizince, aby si dávali pozor na peněženky a nenechávali třeba ve vozech věci, které by mohly vzbudit nežádoucí pozornost zlodějů. "Myslím si, že je lépe, aby lidé byli varováni, než aby posléze byli nepříjemně překvapeni," řekla Právu tisková mluvčí Policie ČR Ivana Zelenáková. "Naším úkolem není dělat jenom represi, ale též prevenci," konstatovala a dodala: "Je otázka, zda si to postavíme tak, že budeme zastírat, že je tady kriminalita, a pak budeme bojovat až s tím, co se stalo, nebo otevřeně přiznáme, jaké jsou tu problémy." Kartičky jsou ve formátu řidičského průkazu, aby se vešly do peněženky, mají být k dispozici na letišti a na hraničních přechodech. Vytvořila je preventivní a informační skupina policejního prezídia, duchovní otec letáčku podle Zelenákové již opustil resort vnitra. Někteří odborníci však rozdávání takových kartiček kritizují a tvrdí, že dělají Česku špatné renomé. Například psycholožka Kateřina Irmanovová řekla Právu: "Ukazuje to na nedostatek sebevědomí, že nevíme, kdo jsme. Je to naše sebemrskačství - a to je lidem jednoznačně vždy odporné. Cizinci, kteří přijíždějí z civilizované země, vůbec nechápou, proč to děláme. Samozřejmě že to na ně působí tak, že si situaci u nás představují podstatně horší, než jaká je.
Stížnost na údajnou diskriminaci ze strany české Cizinecké policie podal českým úřadům mluvčí hornorakouské Platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer. Mladá fronta Dnes připomíná, že toho policisté odmítli 29. prosince vpustit na dvou hraničních přechodech do České republiky s vysvětlením, že jeho auto je poškozené a mohlo by ohrozit ostatní účastníky silničního provozu. Pühringer tento důvod ve stížnosti adresované prezidentu Václavu Havlovi, českým ministrům vnitra, spravedlnosti a zahraničí zpochybnil. Tvrdí, že s poškozeným předním nárazníkem už přejel do Česka několikrát, a navíc že rakouská policie neměla k technickému stavu jeho vozu žádné výhrady. Středoškolský učitel z Freistadtu, který stál loňský rok v popředí rakouských blokád hranic v souvislosti se spuštěním Temelína, tvrdí, že česká pohraniční policie ho začala šikanovat, až když si přečetla jeho jméno v pasu. Podobně dopadl ve stejný den na sousedním jihočeském přechodu ve Studánkách, který chtěl použít jako náhradní trasu. "Jak vysvětluje česká ústava, případně další české zákony, tuto zvůli úředníka?" ptá se v dopise adresovaném českým úřadům Pühringer. Šéf jihočeské Cizinecké policie Miroslav Zídek v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes popřel, že by Pühringera nepustili do země z jiných důvodů než kvůli stavu jeho auta.
Jak píší Lidové noviny, u leckterých dveří domácností v Česku mohou zazvonit tři králové. Kašpar, Melichar a Baltazar zazpívají koledu či přinesou drobný dárek a poprosí o příspěvek na charitu. Tradice tříkrálového koledování v České republice částečně zanikla. Sdružení Česká katolická charita se ji pokusilo oživit v minulém roce na území olomoucké arcidiecéze. Úspěch byl veliký - vybralo se téměř 8,5 milionu korun. Letos budou skupinky dětí spolu s dospělým vedoucím koledovat na náměstích, ulicích, budou zvonit i u domovních dveří po celé České republice. "Prostřednictvím Tříkrálové sbírky se snažíme získat prostředky na pomoc lidem v nouzi. Zejména pak seniorům, matkám s dětmi v tísni a bezdomovcům," uvedl pro list generální sekretář České katolické charity Jaroslav Kopřiva. Česká katolická charita byla uspořádáním sbírky pověřena katolickými biskupy. I je totiž překvapil úspěch, s jakým skončila ta loňská. Organizátoři sbírky se zabývali problémem, jak předejít případnému zneužití peněz. Každá pokladnička, se kterou budou koledníci chodit od dveří ke dveřím, bude proto úředně zapečetěna. Po skončení sbírky budou peníze sečteny na místních úřadech a zaslány na centrální konto. Minimálně polovina peněz se pak vrátí do regionu, kde byly vybrány. Zbylá část zisku se rozdělí podle domluveného klíče na zajištění chodu diecézních charit a servisního centra sbírky, na humanitární pomoc do zahraničí. Zejména pak do Kosova a Čečenska a na rozvojový fond financování charitních projektů v České republice," konstatoval sekretář charity Kopřiva.
Lidové noviny připomínají, že 9. ledna proběhne v Praze poslední rozloučení s jednou z největších hvězd předválečného českého filmu, herečkou Lídou Baarovou. Smuteční obřad proběhne ve velké obřadní síni strašnického krematoria. "Zatím nevím, kdo pronese obřadní řeč. Bude to jen krátký proslov. Nejspíš někoho vybere správa hřbitova," řekla listu hereččina 82letá nevlastní matka Marie Babková. Život Lídy Baarové, poznamenaný blízkým vztahem k nacistickému ministru propagandy Josefu Goebbelsovi, se uzavřel loni 27. října v jejím salcburském bytě. Církevního obřadu v Rakousku, kde Baarová desítky let žila, se začátkem listopadu zúčastnily jen dvě desítky hostů. Byli to především rakouští přátelé Baarové a jejího muže Kurta Lundwalla. Z Čech nedorazil nikdo. "Posledního rozloučení v Salcburku jsem se nemohla zúčastnit. Jsem nemocná s páteří a tak dlouhou cestu bych nezvládla. V Praze ale budu. Přála bych si, aby se s Lídou Baarovou přišlo rozloučit více lidí než v Rakousku," řekla pro LN Marie Babková. Původně se v Praze s Lídou Baarovou měla rozloučit pouze rodina a obřad měl vypadat podobně jako v Salcburku. "Dozvěděla jsem se, že do redakcí českých novin telefonovaly desítky obdivovatelů Lídy Baarové. Ptali se, kdy a kde proběhne poslední rozloučení. Nakonec jsem tedy musela plánovaný obřad přesunout z malé síně do velké," řekla Babková Lidovým novinám.
