Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 17.1. 2001 připravila Eva Petržílková.

Zadržení poslance Ivana Pilipa a někdejšího studentského aktivisty Jana Bubeníka na Kubě věnují značnou pozornost hlavní české deníky. Ty se v případě zadržení poslance Unie svobody Ivana Pilipa a dalšího českého občana Jana Bubeníka shodují v tom, že jde o exemplární politický tah. Vesměs také uznávají to, že zahraniční podpora disidentům v komunistickém režimu je morálním závazkem s ohledem na to, v jaké míře se jí dostalo českému disentu v předlistopadové době.

Obvinění Pilipa a Bubeníka z toho, že jsou agenty USA je absurdní, ale také zlověstné, konstatuje deník Mladá fronta Dnes a pokračuje: "Reakce na to, že oba Češi hovořili s opozicí, která stojí proti režimu Fidela Castra, je ostudná a sebeodhalující. Můžeme tomu říkat zhrzené city nebo také revanš. Protože právě nás považovali za své téměř nejlepší přátele, považují nás nyní za nejhorší přeběhlíky a téměř největší zrádce... Berme tedy tuto záležitost i jako pomstu za protikubánskou rezoluci, kterou republika spolu s Polskem před časem prosadila. Stát by ovšem měl udělat vše, aby dostal oba muže z Kuby. Mohou pomoci i Kubánci - tím, že dostanou rozum," dodává list závěrem.


Podle deníku Právo neučinili Pilip s Bubeníkem patrně nic jiného, než před nimi bez jakýchkoli zvlášť dramatických následků již řada jiných cizinců. Tentokrát však úřady nereagovaly rutinním "pohlavkem" - zadržením a rychlým vyhoštěním jako jindy. "Zrcadlí to evidentně Castrův hněvivý pohled na nynější Prahu jako na kdysi nejoblíbenějšího spojence, jenž ho neodpustitelně zradil, neboť nyní například vlastními iniciativami na mezinárodních fórech s poukazem na kubánské zacházení s lidskými právy podporuje tlak, jímž Spojené státy už léta chtějí prosadit změnu režimu na ostrově," uvažuje deník Právo.

Lidové novinypodotýkají, že Ivanu Pilipovi a Janu Bubeníkovi v této chvíli jistě nikdo nezávidí. Sedět v kubánském vězení a čekat na "spravedlivý" verdikt nesmrtelné Fidelovy Revoluce musí být skličující a depresivní. "Asi těžko je utěší teorie, že jejich dobrodružná anabáze je s největší pravděpodobností jen účelově inscenovanou pomstou za "drzé " vystoupení české vlády, která před časem v Ženevě prosadila rezoluci proti nelidskému chování kubánského režimu. Tento lehce partyzánský konflikt s revoluční castrovskou policií přispěje k mezinárodní prestiži Česka mnohem více než roztomilá procházka Miloše Zemana po Čínské zdi, tvrdohlavé obhajování spolehlivosti Temelína nebo chladný přístup k akcím proti Miloševičovi. A pak, že není důležité míti v politice Pilipa," uzavírají Lidové noviny.

Také Zemské noviny se zamýšlejí nad českými iniciativami na obranu lidských práv na Kubě a zmiňují předlistopadové poměry a četné návštěvy cizinců, kteří pomáhali českým disidentům. "Proti nim si však tehdy komunistická moc dovolila zasáhnout málokdy a jen pokud měla dostatek hmatatelných důkazů," podotýká deník. Dodává, že pokud však šlo o západní politiky, byla někdejší Státní bezpečnost opatrná. "Kubánská policie však takovéto ohledy brát nehodlá a Havana doufá, že po nynější lekci si další odvážlivci své konání rozmyslí, píše list. Bývalí disidenti mnohokrát dosvědčili, jakou oporou i ochranou jim byla podpora ze zahraničí. Mělo by být samozřejmé splatit nyní morální závazek těm, kteří na pád diktátorských režimů čekají," konstatuje deník.

Šéf diplomacie Jan Kavan je toho názoru, že pokud se nepodaří zvrátit dosavadní negativní vývoj kolem zadržení našich občanů, bude podle něj nutné obrátit se do zahraničí se žádostí o projev solidarity. Jak ministr zahraničí v rozhovoru pro deník Právo uvedl, stále doufá ve smírné řešení této citlivé záležitosti. Kavan věří, že u kubánských představitelů převládne rozum nad emocemi a dojdou k názoru, že oba Češi žádný zákon neporušili. Tolik ministr Jan Kavan pro deník Právo.

Listy se také zamýšlejí nad tím, jak ve středu naloží senátoři s návrhem novely zákona o České televizi, který už schválila Poslanecká sněmovna.

Deník České slovo považuje za správné, kdyby Senát přezkoumal novelu zákona o České televizi a vrátil ji Poslanecké sněmovně s požadavky na její předělání. "Návrh prosazený ve sněmovně stranami opozičního paktu si požehnání nezaslouží," píše list. Uznává, že bezvýhradné potvrzení novely Senátem by mohlo přispět k rychlému urovnání krize v ČT a otevřelo by cestu ke jmenování nového ředitele televize. "Zákon by však současně poskytl poslancům, potažmo stranickým sekretariátům, novou příležitost stvořit si televizní radu podle svých představ tak, aby odpovídala partajním zájmům," podotýká deník. Podle jeho názoru je na pováženou to, že občanští a sociální demokraté se o jmenování rady nechtějí dělit se senátory či prezidentem. "Nyní se poslanci při rolbě rady ocitnou pod veřejným tlakem, ale až zájem o poměry v ČT opadne, pokušení podmanit si radu a s její pomocí manipulovat televizí opět převáží. Senátoři teď mají jedinečnou příležitost dostat ČT dál od stranických centrál. Měli by ji využít," uzavírá list.

Také ministr kultury Pavel Dostál se v deníku Právo zamýšlí nad krizí v České televizi. Předjímá, jak Senát naloží s novelou mediálního zákona, o jejímž osudu bude horní komora parlamentu ve středu jednat. Zároveň připomíná, že Čtyřkoalice přišla s takovými změnami ve volbě televizní rady, které on sám marně navrhoval před několika měsíci. Není se tedy co divit, podotýká Dostál, že se na podporu zákona museli hledat spojenci jinde. A výhled do budoucna? Podle ministra kultury vše nasvědčuje tomu, že zákon bude Senátem vrácen a že Sněmovna posléze odmítne pozměňovací návrhy Senátu. Ukončení stavu legislativní nouze se tak protáhne až někam za horizont únosnosti. K výběru kandidátů a způsobu volby členů televizní rady Pavel Dostál dodává, že jde především o to, aby lidé nominovali skutečné osobnosti. Což podle něj znamená, že zelináři navrhnou toho, kdo vypěstoval největší mrkev. Jak bude Rada ČT vypadat, je pouze v rukou těch, kteří budou navrhovat kandidáty. Pokud budou opravdu chtít navrhnout největší mrkev, tak tomu nezabrání ani Senát, ba ani pan prezident, míní Pavel Dostál.

V souvislosti s plánovaným auditem hospodaření České televize uvažují Lidové noviny o tom, jak je to s prověrkami hospodaření politických stran.

S nutností forenzního auditu hospodaření České televize souhlasí komentátorka Lidových novin. Problémem však podle ní je, že audit nemůže odhalit řadu věcí, například korupci. A tak se lze jen dohadovat nad tím, proč jsou za některý pořad vyšší honoráře. Autorka však zároveň uvažuje nad tím, jaká je kontrola hospodaření politických stran, které jsou také financovány z velké části z veřejných peněz. "Nemohou snad politické strany s penězi, jež dostávají ze státního rozpočtu, manipulovat stejně účelově, jak to podle názoru některých z nich dělá televize?...Je docela dobře možné, že strana někomu vyplatila horentní odměnu - údajně za expertní posudek, ve skutečnosti však za něco, o čem by se veřejnost neměla dozvědět," píše komentátorka. Vysvětluje, že rozpočty hospodaření stran bývají v demokratickém světě běžně dostupné, aby si voliči mohli ověřit, za co utrácejí jejich peníze. "Podobná otevřenost by jistě prospěla i nám," podotýká autorka komentáře.

K dalším tématům, kterým se věnují české deníky:


Na šířící se nemoc šílených krav upozorňují Lidové noviny. Uvádějí, že veterináři a lékaři v České republice sice uklidňují veřejnost, že české hovězí je bezpečné, někteří odborníci však připouštějí, že testování zvířat nebylo v minulosti zrovna nejdokonalejší. Podle deníku je tedy možné, že se na onemocnění jen nepřišlo. I v naší zemi jsou totiž pacienti, u nichž existuje podezření na Creutzfeldtovu - Jakobovu nemoc.

Správa letišť míří k privatizaci, konstatují Hospodářské noviny. Uvádějí, že Česká správa letišť, provozovatel čtyř tuzemských mezinárodních letišť, by měla do konce května předložit návrh privatizačního projektu. V první fázi má být transformována ze státního podniku na akciovou společnost a pak by měla následovat privatizace. O akciový podíl v privatizované České správě letišť má i současný management. ČSL, která nyní zaměstnává okolo patnácti set pracovníků, je dlouhodobě ziskovou organizací. Na jejím profitu se však podílí pouze letiště v Praze-Ruzyni, ostatní /v Brně-Tuřanech, Ostravě-Mošnově a v Karlových Varech/ jsou ztrátová, dodává deník.

Ministerstvo financí nesouhlasí s tím, aby stát převzal dlouhodobé pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny v hodnotě 9,5 miliardy korun. Přesně tolik činí podle VZP dluh na pojistném velkých polostátních podniků. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že úřad ministra Pavla Mertlíka však nepovažuje situaci za tak kritickou. Z jednání pracovníků ministerstva zdravotnictví a financí měla vzejít dohoda, jak vzniklý problému řešit. Ke shodě však nedošlo. V úvahu připadá řešení, že by stát pomohl VZP a čtyřem dalším pojišťovnám maximální částkou 4,5 miliardy korun. Definitivně by se v této věci mělo rozhodnout na zasedání kabinetu, doplňuje list.

Na tzv. černé mzdy, které připravují stát o miliardy korun ročně, upozorňují Lidové noviny. Oblíbená finta, s jejíž pomocí se čeští podnikatelé vyhýbají daním, se jmenuje placení bokem. V praxi to vypadá tak, že zaměstnanec má ve smlouvě uvedenou částku blížící se minimální mzdě. Zbytek peněz, někdy i více než jednou tolik, dostane od šéfa přímo na ruku. Tomuto jednání napomáhá existence oborů, v nichž se šance sehnat legálně zaplacenou práci rovná takřka nule. O fenoménu nelegální mzdy hovořila dosud oficiální místa s notnou dávkou opatrnosti. Nyní však i úředníci z ministerstva financí potvrzují, že uvedené praktiky používá řada převážně menších firem v celé republice, dodávají Lidové noviny.

Tolik výběr z českých deníků.


Autor: Eva Petržílková
spustit audio