Přehled tisku
Výběr názorů z českého tisku s datem 31. ledna 2001 připravil Vilém Faltýnek
Zemské noviny a České slovo míní, že tajuplnost kolem cesty předsedy Senátu Pitharta na Kubu je pochopitelná. O návrat Ivana Pilipa a Jana Bubeníka totiž stát usiluje na všech úrovních a jistě nechce vše zmařit nediplomatickými výroky. Deníky ale konstatují, že prostor pro vyjednávání s Kubou je omezen dvěma krajnostmi. Na jedné straně absolutní český ústup a sypání si popela na hlavu by mohlo dát argument havanským prokurátorům sepisujícím obžalobu na Pilipa a Bubeníka a mohlo by poškodit i kubánské disidenty. Druhou krajností při vyjednávání s Havanou by byla neplodná zatvrzelost. Fidel Castro by útočný slovník jistě využil při příštím podněcování domácí kampaně proti českým "lokajům amerického imperialismu". "Petr Pithart svou cestou do Havany na sebe vzal obtížný úkol. V zájmu Jana Bubeníka a Ivana Pilipa je třeba přát úspěch. Jaká bude jeho cena, poznáme až podle výsledku," končí Zemědělské noviny a Slovo. Také podle Práva bude mít Pithart jednání na Kubě obtížná. Přičemž ani oboustranná dobrá vůle neumenšuje obtížnost diplomatických jednání, jehož výsledkem "nutně musí být nažraný vlk a nedotčená koza". Pithart je ale podle listu vyzbrojen ozbrojující noblesou, umí nejen mluvit, ale i naslouchat a navíc je to muž jistě schopný nesplést si opravdovou zásadovost s jalovou pózou těch, jejichž zásady nikdy nebyly podrobeny zkoušce. Pithart podle Práva ale také musí předem vědět, že čím větší bude jeho úspěch, tím menší prospěch. "Celé houfy polointeligentů už teď sliní tužku a chystají se poučit, jak by to bývali řešili oni, kdyby si jich býval byl někdo povšiml a dal jim tu šanci.... Jisté však je, že ausgerechnet Petra Pitharta tohle nepřekvapí," uvádí Právo.
Nedávné přiznání ČSOB, že její zaměstnanci zavinili ztrátu 1,5 miliardy korun, nebylo první zprávou tohoto druhu, a to ani v české kotlině, ani ve světě, míní Zemské noviny a České slovo. Podle listů je spíše zarážející, jak ke ztrátě došlo, přičemž v případě ČSOB se tak stalo selháním kontrolních mechanismů. "Česká spořitelna zase utopila miliardy na nespolehlivém ruském trhu," doplňují listy. "Může se ale také stát, že situace na finančním trhu je někdy natolik složitá, že vydělat zkrátka nelze," konstatují Zemědělské noviny a Slovo. "Finanční podnikání je vždy svým způsobem rizikové. Do určité míry musí riskovat banky a riskují i jejich klienti," píší deníky, upozorňují ale, že banky mají na posuzování rizika mohutný aparát, proto mají možnost je eliminovat. Klient jim pak podle listů musí věřit, protože mu nic jiného nezbývá. Jak listy připomínají, když ke ztrátám dojde, vedení banky své klienty ubezpečuje, že se v první řadě dotýkají akcionářů. To ovšem jen do té míry, dokud není prodělek tak vysoký, že jej nestačí krýt rezervy. Pak na řadu podle listů přijdou klienti. Každá ztráta musí banku a tudíž i její klienty poškodit. Neexistuje totiž ztráta, která by ztrátou vlastně nebyla, píší listy v závěru poznámky.
Republikový úřad vyšetřování se začal zabývat trestním oznámením, které na ministra financí Pavla Mertlíka loni v prosinci podalo Sdružení drobných akcionářů Investiční a Poštovní banky v souvislosti s uvalením nucené správy na IPB a jejím prodejem Československé obchodní bance. Uvádí to dnešní Hospodářské noviny. Zahájení vyšetřování deníku potvrdil ředitel Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské kriminality (SPOK) Jaroslav Macháně. Ekonomická kontrarozvědka již loni ověřovala, zda Merlík mohl využít své funkce a výjimečných informací k tomu, aby prosadil prodej IPB do vlastnictví ČSOB. "Mohu pouze uvést, že věc bude prošetřovat Úřad vyšetřování pro Českou republiku," řekl Macháně. Vedoucí II. odboru Služby kriminální policie Jiří Taubert Hospodářským novinámřekl, že vyšetřovatelé se případem zabývali do loňského 19. prosince a poté předali celou věc SPOK. Podle Sdružení akcionářů IPB "ministr financí s pravděpodobností hraničící s jistotou spáchal trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele". Mertlík podle akcionářů rovněž porušil zákon o rozpočtových pravidlech tím, že poskytl ČSOB neomezené záruky za aktiva IPB. Na IPB uvalila Česká národní banka nucenou správu loňského 19. června a o tři dny později IPB koupila ČSOB. Stát poskytl ČSOB záruky na nekryté ztráty, které vznikly před dnem uvalení nucené správy. Jejich rozsah má být zhruba 180 miliard korun. Okolnosti uvalení nucené správy a prodeje IPB prověřuje sněmovní komise. Minulý týden vyzvala ODS v souvislosti s převodem IPB pod ČSOB Mertlíka k rezignaci. ODS tvrdí, že vláda ČSSD v tomto případě jednala v zájmu jedné soukromé banky na úkor občanů a odpovědnost za tento krok musí nést Mertlík. Ten vzápětí prohlásil, že vládu rozhodně opustit nehodlá, a obvinil ODS, že "mlží a mate" veřejnost. Ministr zdůraznil, že záruka na 180 miliard aktiv IPB neznamená v žádném případě stejně vysoké náklady státu. Ty podle něj dosáhnou 50 až 100 miliard korun.
Rozhodnutí ministra spravedlnosti Pavla Rychetského podat stížnost proti rozsudku, který poslal Jiřího Kajínka za dvě vraždy na doživotí do vězení, komentují některé české deníky. Komentátoři se také zamýšlejí nad obtížností mise předsedy Senátu Petra Pitharta na Kubu, kde bude jednat o zadržovaném Ivanu Pilipovi a Janu Bubeníkovi. Podle Mladé fronty Dnes může obnovení soudu s Kajínkem určitým způsobem ovlivnit to, že lidé nedůvěřují soudům. Soud s Kajínkem se může stát jistým přelomem, míní list. "Bude sledován dalekohledem i drobnohledem, každý uvidí, jak je dáván průchod Právu. Před Pavlem Rychetským je rozhodnutí, které může změnit tvář spravedlnosti v zemi. Ta tvář zatím není příliš vlídná. Jestliže mu to dovolí zákon, neměl by tedy ministr váhat," končí Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny připomínají, že proti rozhodnutí Rychetského otevřít proces s Kajínkem stojí právníci z odboru dohledu ministerstva spravedlnosti, kteří případ zkoumali a proces by neobnovovali. Také dva soudy jasně řekly, že oním střelcem byl Kajínek, dokonce ani první náměstek Rychetského Josef Baxa s obnovením procesu nesouhlasí. "Ministr spravedlnosti Rychetský se sám usvědčil z toho, že je víc politikem než právníkem. Jestliže řekl, že podá stížnost proti verdiktu nad Kajínkem, udělal jen laciné gesto," míní LN. Kdyby totiž poslechl své podřízené a Kajínkovi řekl ne, řeklo by se možná, že je nespravedlivý že nedal šanci člověku, který je možná nevinný. "A o to přeci žádný politik nestojí," konstatuje list.
Skupina poslanců ODS se domnívá, že zákon o sčítání lidu je v rozporu v Ústavou. Poslanci proto podle dnešních Hospodářských novin uvažují o podání ústavní stížnosti. "Výsledkem by mohlo být i oddálení termínu sčítání. V současnosti probíhají právní expertízy" řekl Hospodářským novinám jeden z iniciátorů Jan Vidím. Údaje požadované ve formulářích pro sčítání lidu, domů a bytů se nelíbí ani Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten kritizuje to, že lidé musí vyplnit i jméno, příjmení a adresu. Nepovažuje to pro statistické zpracování za nezbytně nutné. Pokud požadavek na uvádění těchto údajů nebude dostatečně zdůvodněn, úřad je připraven zasáhnout, řekl již dříve ČTK jeho předseda Karel Neuwirt. Podle zákona je úřad oprávněn nepovolit zpracovávání osobních údajů, pokud zájemce o tuto činnost nesplnil všechny ze zákona vyplývající podmínky. Sčítání je ze zákona povinné pro všechny občany. Bude se při něm zjišťovat 26 údajů týkajících se osob, 18 údajů vztahujících se k bydlení a 12 údajů zabývajících se především technickým vybavením domácností. Komisaři budou sčítací tiskopisy rozdávat od 22. února a vyberou je do 12. března.
Benešovský okresní soud již rozhodl trestním příkazem o vině dvou lékařů benešovské Nemocnice Rudolfa a Stefanie, obžalovaných ze zavinění smrti těhotné ženy loni v únoru. Výši trestu ale soudkyně Ivana Doubková odmítla sdělit. Uvádí to dnešní Mladá fronta Dnes s tím, že podle neoficiálních informací soudkyně požaduje podmíněný trest a pokutu. "Odpor proti trestnímu příkazu nepodáme," sdělila listu postoj obžaloby okresní státní zástupkyně Věra Filipová. Policie se případem začala zabývat koncem loňského února z podnětu pozůstalých, kteří podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Rodina zemřelé požaduje po benešovské nemocnici v mimosoudním vyrovnání finanční odškodnění pět miliónů korun. Ze smrti mladé ženy původně vyšetřovatel obvinil tři lékaře. Podkladem mu byl materiál vycházející ze zdravotnické dokumentace, pitvy, předběžných výslechů, vyjádření územní lékařské zdravotní komise a zjištění kriminalistů. Stíhání jednoho lékaře bylo ale na základě ústavního znaleckého posudku zastaveno.
"Ministerstvo Zemědělství chce rozšířit akci školní mléko. Hodlá v dítkách pěstovat správné stravovací zvyklosti. Zkazí však jejich dobré životní návyky," vyzdvihuje Mladá fronta Dnes v úvodu poznámky. Podle Mladé fronty Dnes bude Ministerstvo zemědělství skoro polovinu školní docházky dětem vštěpovat, že "jejich" mléko stojí jen polovinu toho, za co je kupují všichni ostatní, vysvětluje list. "Škola je tím připraví o zkušenost, že všechno má svou cenu, kterou by měli platit všichni stejně," soudí list, přičemž lituje, že sotva žáci začínají brát rozum, vidí, jak si lze přijít na docela zajímavé výhody. "V útlém mládí malé (výhody), ale s přibývajícími léty větší. Jen se v tom naučit chodit," doplňuje Mladá fronta Dnes. V závěru deník konstatuje, že děti pod ministry Fencly dorostou do společnosti, kde je zvykem se neptat, na čí účet vlastně žijí.
