Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 24. ledna 2002 připravila Zdeňka Kuchyňová.

Vztahy mezi Čechy a Rakušany na obou stranách hranic jsou teď trochu křečovité, přiznávají někteří strarostové. K žádnému zjevnému ochlazení kontaktů však nedošlo. Podle Lidových novinčeští starostové většinou tvrdí, že jejich kolegové na druhé straně hranic říkají něco jiného před svými voliči a něco jiného při společných setkáních. Reálného života v pohraničí se však slovní "válka" politiků zatím nijak nedotýká. Rakušané k nám jezdí v klidu nakupovat a my zase v klidu jezdíme k nim, říká starosta Dolního Dvořiště na Kaplicku Emil Růžička. Zatím také údajně nezaznamenal jediný případ, kdy by některá rakouská obec odřekla již dohodnutou spolupráci na společných přeshraničních projektech. Růžička tvrdí, že obyčejní lidé v Horních Rakousích už mají boje proti Temelínu plné zuby. Také pendleři, kteří denně jezdí do Rakouska za prací tvrdí, že po protirakouských výrocích premiéra Zemana žádnou averzi vůči Čechům nezaznamenali.

Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad hypotetickou otázkou, co by znamenalo zrušení Temelína, které požaduje více než 900 tisíc Rakušanů. Odpověď zní, znamenalo by to ztrátu těžko představitelných 117 miliard korun. Likvidace jihočeského atomového obra by přišla na zhruba stejnou částku, jakou investoři v minulých týdnech nabízeli státu za koupi celé elektroenergetiky. Ta se pohybovala kolem 140 miliard korun. Odepsání Temelína by pro elektrárenskou společnost ČEZ znamenalo obrovskou ztrátu a pravděpodobně i kolaps, reagoval na dotaz Mladé fronty Dnes mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Kdyby nebylo Hitlera, nebylo by Benešových dekretů. Kdyby nebylo Benešových dekretů, neměla by republika na obzoru mezinárodní problém mohutnější než Temelín, píše Mladá fronta Dnes. Poukazuje přitom na výroky korutanského hejtmana Jörga Haidera, podle něhož by takzvané Benešovy dekrety mohly být zásadní otázkou pro vstup České republiky do Evropské unie, protože podle něj porušují unijní principy. Český parlament by proto měl podle listu najít odvahu k tomu, aby zákon ve vlastním zájmu zrušil. "Když ne kvůli unii ani kvůli Spravedlnosti, měli bychom tak učinit kvůli Hitlerovi. Jestli se totiž v pekle dnes z něčeho pravdu těší, tak nejspíš z toho, jaký má ještě na nás vliv," dodává Mladá fronta Dnes.


Zájmu asijských firem podnikat v České republice si všímají Hospodářské noviny. Rostoucí investice právě podnikatelů z Japonska a Jižní Koreje u nás podle listu připomínají uvolněnou lavinu. V závěru loňského roku totiž představovaly téměř třetinu ze 70-ti miliard korun, které do republiky přišly. Zájem zahraničních firem je dlouhodobě soustředěn na automobilový průmysl, kam směřovalo 44 procent investic. V těsném závěsu následuje elektronický průmysl. Asijské automobilové giganty považují Česko za odrazový můstek k evropským trhům. Láká je zejména budoucí odstranění celních bariér, které čeká Prahu po připojení k Evropské unii, uvádějí Hospodářské noviny.


Další událostí, které věnují deníky pozornost, je ve středu zahájený proces s bývalým generálním ředitelem plzeňské Škodovky Lubomírem Soudkem, který čelí obvinění ze zneužívání informací v obchodním styku. Lidové noviny si v této souvislosti všímají skutečnosti, že "politiky kdysi oslavovaný muž, nejlepší manažer a škodovák tělem i duší" se přiznal, že nemá ekonomické vzdělání a těžko tedy mohl Škodovku okrádat na základě "rafinovaně" nesplácených půjček. "Ale jak je potom možné, že naprostému ekonomickému neználkovi někdo svěřil největší strojírenský podnik v republice, ptají se Lidové noviny.


Po vyřešení ruského dluhu chce ministr financí Jiří Rusnok s Ruskem rozvíjet obchod. V rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že Rusové pořád ještě hodnotí Českou republiku velmi vysoko. V této souvislosti zmínil zejména strojírenské obory. Připomněl výrobky dodávané do Ruska v minulosti, například lokomotivy, trolejbusy či škodovky, které již dosluhují. "Vnímejme to tak, že máme s Ruskem obrovský obchodní deficit. Dovážíme množství surovin a musíme si na ně vydělat. Tak proč ne právě na ruském trhu?", dodal Rusnok. Způsob vyrovnání ruského dluhu nepovažuje Rusnok za výjimečně rizikový, doklady o firmě Falkon Capital podle něj nějakou výjimečnou rizikovost neprokázaly. K otázce zveřejnění smluv ministr uvedl, že ruská strana se tomu asi brání proto, že Česká republika není jejím jediným věřitelem. Nicméně jednání o uvolnění informací pokračuje, dodal Rusnok v rozhovoru pro Lidové noviny.


Téměř čtvrtina dětí jde do první třídy až v sedmi, místo v šesti letech. Jak uvádí deník Právo, znamená to větší odpovědnost rodičů, kteří si jsou vědomi zvýšeného tlaku na zralost svých ratolestí? Anebo je to signál klesající osobnostní zralosti šestiletých, či dokonce pohodlnost dnešních rodičů? Jak uvádí ředitelka pedagogicko- psychologické poradny Marcela Süsslandová, v něčem mají rodiče pravdu, škola je opravdu náročná. Pokud je však dítě zralé, odklad nedoporučuje. Ona sama spíše rodiče přesvědčuje, že má ke škole tu správnou motivaci. A když ho nechají rok doma, může ji ztratit. Na druhé straně se najdou rodiče, kteří přivádějí děti předčasně - v pěti letech a výjimečně i dříve. To je zvyk, který je naopak módou rodičů v zahraničí, dodává deník Právo.