Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 14. února připravil Josef Kubeczka.

Návrh na zavedení školného na vysokých školách, který ve středu zamítla Poslanecká sněmovna, je jedním z témat komentářů českých deníků.

Podle Mladé fronty Dnes by se každý politik, který hlasoval proti školnému, měl nyní postavit na Václavské náměstí a do televizní kamery říct celému národu: Slibuji na svou čest a svědomí, že stát přidá vychrtlému vysokému školství několik miliard ročně. Zavrhnout nápady jiných je totiž velmi jednoduché, ale přijít s vlastními návrhy na řešení tristní situace vysokých škol je neskonale těžší. Přitom investice do znalostí patří k těm nejvýhodnějším. Nepřipojí-li se Česká republika k zemím, které to pochopily, skončí jako levná dílna Západu, píše list. Připouští ale, že školné také není všespásným řešením. Pokud však stát na školách skrblí, co jiného zbývá? Zkusili se vymítači školného zeptat nepřijatých maturantů, zda by raději platili a studovali, nebo pracovali a ze svých daní financovali studia šťastnějších spolužáků, táže se komentátor Mladé fronty Dnes a dodává, že každý "mozek" má cenu zlata, proto by bylo pro společnost výhodnější, kdyby si ho mladí lidé brousili dalším studiem než u pásu v továrně zahraničního investora.

Deník Právo na snaze zpoplatnit vysoké školy oceňuje fakt, že se posílila debata a informovanost veřejnosti o sociální situaci studentů, potažmo jejich rodin. Přesto nemá například Rada vysokých škol vůbec jasno, zda školné zavést či ne. K návrhu zákona má spíše dílčí výhrady než k samotnému principu školného. Nikoho z těch rozvážných lidí, zdá se, zatím nenapadlo, že jakmile jednou bude určité sociální tabu školného prolomeno, protrhne se hráz s vysokou asociální vodou. A že ta velká voda spláchne studiachtivé panny a mládence z chudých rodin jako sirky. Pryč ze vzdělanostní společnosti do ghetta mezi "neúspěšné", uvádí deník Právo. Ve všech pádech skloňované školné a jeho údajná potřeba se ale již zahnízdily ve vědomí lidí. Také proto jsou i velmi hloupé návrhy velmi nebezpečné, dodává list.


Hospodářské noviny se zamýšlejí nad případnými úpravami ústavy. Poslanci totiž v pondělí zamítli senátní návrh novely ústavy, který posiloval postavení horní parlamentní komory. Novela chtěla mimo jiné ztížit možnost sněmovny přehlasovat veto Senátu, umožnit skupině senátorů předkládat zákony nebo omezit imunitu zákonodárců. Nikdo snad nepochybuje o tom, že ústava by se neměla měnit příliš často. Na druhou stranu by to ale nemělo být považováno za dogma, píše list s tím, rychlé zamítnutí senátního návrhu ústavy lze pokládat za promarněnou šanci. I kdyby se zákonodárci na úpravě ústavy nedohodli, dával senátní návrh příležitost, aby o možných úpravách nejvyšší právní normy diskutovali, například za jakých podmínek by byli schopni uvažovat o možné změně způsobu volby prezidenta. Podle Hospodářských novin se dá ústava vylepšovat i v jiných ohledech: každopádně by se mělo změnit ustanovení dávající zákonodárcům celoživotní imunitu a určité přehodnocení si zaslouží i výsada prezidenta republiky při udílení milostí. Je ale evidentní, že na diskusi o podobě ústavy zanedlouho opět dojde, protože senátoři se s odmítnutím svého návrhu nehodlají jen tak smířit. Při druhém pokusu by ale neměli zapomenout, že žádné významné změny nemohou prosadit bez předběžného dohody obou parlamentních komor, dodávají Hospodářské noviny.


Německý kancléř Gerhard Schröder již opět počítá s březnovou návštěvou České republiky, a to i přes výroky českého premiéra Miloše Zemana na adresu odsunutých sudetských Němců. Berlín Zemanovy výroky kritizoval. Informuje o tom deník Právo. "Vypadá to tak, že by se návštěva mohla uskutečnit," řekl kancléř během své cesty do Mexika, Brazílie a Argentiny. Zároveň připomněl, že ministr zahraničí Joschka Fischer navštíví Prahu příští týden a připraví jeho cestu do Česka. Německá vláda minulý měsíc kritizovala Zemanovy výroky o sudetských Němcích jako o "vlastizrádcích" a Hitlerově "páté koloně", které padly na okraj nedávné rakouské protitemelínské podpisové akce. Ministr Fischer označil jako "nepřijatelné" přisuzování kolektivní odpovědnosti sudetským Němcům, k čemuž podle hodnocení německé strany Zemanovo prohlášení směřuje. Mluvčí německé vlády Uwe-Karsten Heye poté signalizoval, že Zemanovy výroky přípravu kancléřovy cesty do České republiky ztížily, ale vyjádřil přesvědčení, že se spor vysvětlí. Podle německého tisku Schröder dokonce hrozil odřeknutím cesty, jestliže Zeman výroky "nesprovodí ze světa", připomíná deník Právo.


"Zádrhelům" v prodeji českého ocelářství se věnují Hospodářské noviny. Konstatují, že vláda minulé pondělí uložila ministrovi financí Jiřímu Rusnokovi, aby návrh na dokončení privatizace Nové huti přímým prodejem státního podílu předložil vládě do konce června. Jak však deník upozorňuje, v té době bude dva týdny po parlamentních volbách. "Tedy v době, kdy mandát současného kabinetu bude ...no, řekněme víc než vyčpělý," píše deník. Poukazuje na to, že v té době bude veřejností víc hýbat sestavování nové vlády a politické šarvátky, leckdo vyrazí na dovolenou. "Nudné" projednávání o nějakých hutích třeba v ostatních zprávách zapadne. Náhoda, nebo dobře načasovaný plán? - končí otázkou autor poznámky Hospodářských novin.


Pokud by se ještě jednou opakoval takový výpadek reaktoru, jaký jihočeská jaderná elektrárna Temelín zažila minulý týden, hrozila by společnosti ČEZ nejen vysoká pokuta, ale v krajním případě také návrat spouštěcích prací až na samý začátek. Uvádějí to Lidové noviny s odvoláním na informaci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Vedení Temelína tak musí podle SÚJB velmi pečlivě zvažovat, zda se pokusí v brzké době znovu nastartovat reaktor, nebo raději s obnovením štěpné reakce počká a věnuje detailní nápravě nedostatků třeba další měsíc bez jaderného provozu, napsal list. "Pokud by ČEZ obnovil jaderný provoz a přitom reaktor znovu vypadl ze stejných příčin, pak by hrozily provozovateli minimálně vysoké finanční sankce. Zároveň bychom se samozřejmě zamýšleli nad tím, nakolik je management elektrárny vůbec schopen plnit své povinnosti," řekla listu předsedkyně SÚJB Dana Drábová. Rozhodnutí, které může ovlivnit budoucnost Temelína, ČEZ zatím nepřijal, dodává deník. Ředitel elektrárny František Hezoučký minulý čtvrtek řekl, že zkušební provoz prvního bloku začne až v dubnu, tedy asi o měsíc později, než se předpokládalo. Příčinou čtvrteční odstávky v jaderné elektrárně Temelín bylo neplánované vypnutí generátorového vypínače. Po něm řídící systém snížil výkon bloku pod 40 procent. Reaktor byl tak odstaven již potřetí v této etapě spouštění. Etapa energetického spouštění s plným výkonem reaktoru začala 10. ledna a o den později reaktor poprvé dosáhl sta procent. Před čtvrteční odstávkou pracoval první blok zhruba tři týdny na plný výkon, ale kvůli problémům s armaturami nemohla obsluha provádět dynamické testy, při nichž se prudce mění výkon turbíny, píší Lidové noviny.


Představitelé české vlády mají při své nadcházející návštěvě Izraele jednat i o zbraních. Hospodářské noviny s odvoláním na důvěryhodný zdroj uvádí, že Česko má zájem zejména o raketovou techniku pro všechny druhy vojsk. Premiér Miloš Zeman, ministr dopravy Jaromír Schling, první náměstek ministra obrany Štefan Füle a ministr bez portfeje Karel Březina navštíví Izrael ve dnech 16. až 18. února. Armáda by podle deníku mohla například využít pro podzvukové bitevníky L-159 kontejnery pro navádění řízených střel. Na výrobu raket vzduch- vzduch čtvrté generace přitom izraelská státní společnost Rafael vytvořila společný podnik s americkým Lockheed Martin. Izrael nabízí i špičkové programy pro integrovaný záchranný systém, simulující krizové situace. Mohli by je používat vojáci, hasiči i zdravotníci, píší Hospodářské noviny.


Dva bývalé rozvědčíky komunistické Státní bezpečnosti (StB) obvinil vyšetřovatel z vraždy. Muži podle obvinění před 45 lety provedli bombový útok namířený na francouzské politiky, obětí se ale stala manželka štrasburského prefekta. Uvádějí to Lidové noviny. Pětasedmdesátiletí podezřelí žijí v Praze a hrozí jim až 15 let vězení. "Trestného činu vraždy se dopustili ve spolupachatelství," řekl listu státní zástupce, který se případem zabývá. Nepředpokládá ale, že by byl v souvislosti s atentátem ve Štrasburku obviněn ještě někdo další. Na útoku pracovala čtyřčlenná skupina, dva muži jsou však již po smrti. Bývalí důstojníci StB podle policie odeslali 13. května 1957 z pařížské pošty krabici doutníků adresovanou štrasburskému prefektovi André-Marii Trémeaudovi. Atentátníci předpokládali, že se balíček dostane jeho do rukou následující den na recepci u příležitosti zasedání Evropského společenství uhlí a oceli. Recepce se zúčastnilo několik předních francouzských politiků. Balíček ale o tři dny později rozbalila prefektova manželka, kterou výbuch zabil. Bombový útok měl být vyvrcholením dezinformační kampaně, jejímž cílem bylo vyvolat dojem, že se v Německo aktivuje neonacismus. Smyslem akce bylo zhatit německo- francouzské usmiřování a tím i vznik Evropského společenství. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se případem zabývá od roku 1996, píší Lidové noviny.