Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 22. února připravil Josef Kubeczka.
Čtyři měsíce před volbami si podle Lidových novin asi nejšikovněji vede Občanská demokratická strana: letos vsadila na dlouhou, přesně rozfázovanou a gradující kampaň založenou na výrazně pravicových tématech, zejména reformě daní a penzí. Dlouhá kampaň však může místo gradace přinést únavu a razance nabídnutých konceptů může být zase v rozporu s maximalizací volebního zisku, míní list. Naopak sociální demokracie podle něj, byť na hraně politické etiky, využívá všeho, co jí zaručuje postavení vládnoucí strany. Státní zaměstnance uplatila dřívějším zvýšením platů a chytře před volbami hraje s kartou nereálných plošných přídavků na děti či léků pro důchodce zdarma, vypočítává deník. Slabinou je podle něj, jestli sociální demokracie až příliš neztotožňuje voliče levicového s nepřemýšlivým. Třetí adept na volební vítězství, Koalice lidovců a unionistů, zatím zřetelně ztrácí, domnívají se Lidové noviny. Odepisovat Koalici by podle listu ale bylo předčasné. Do voleb zbývá stále dost času a její program "mírných reforem v mezích zákona" spolu s pozicí třetí politické síly mohou oslovit nemalou část společnosti.
Názor, že Česká strana sociálně demokratická využívá vládní pozice a chrlí legislativní návrhy typu každoroční valorizace důchodů, půjček na byt pro mladé či plošných dětských přídavků, zastávají i Hospodářské noviny. Pokud jde o ODS, ta podle listu ještě v předstihu testuje reakce veřejnosti na volební hity - momentálně návrhem na rovné daně. Až tyto tematické týdny skončí, bude strana poměrně přesně vědět, na co a jak lidé reagují a s propagací jakých témat jí "pomohou" média, domnívá se deník. Vysvětluje, že voliči dávají čím dál víc najevo, že se budou rozhodovat ne pro stranu blízkou jejich srdci, ale pro menší zlo. Zjednodušeně řečeno, nezanedbatelná část lidí nebude volit liberály, konzervativce nebo socialisty, ale ty, kdož jim nabídnou nejpřijatelnější - třeba i populistické - řešení problémů, vnímaných jako skutečně důležité. A spolu s tím také osoby, alespoň trochu věrohodně schopné je řešit, soudí Hospodářské noviny.
Nad působením Václava Havla v prezidentské funkci a nad jeho veřejnými projevy se zamýšlejí Hospodářské noviny. Soudí, že souběhem podivných okolností je některými spoluobčany Havel považován za politicky neobratného intelektuála z hradních výšin kázajícího o veřejné morálce a podrobných "podružnostech". Jako jeden z mála českých politiků si přitom uvědomuje, že korupce není jen nepříjemnost tu a tam ztrpčující lidem život. Ví, že nedostatek transparentnosti klíčových rozhodnutí má přímý vliv na stav naší budoucí prosperity či chudoby, vzdělanosti či omezenosti, rozhledu či provinčnosti. Je pravda, že korupce souvisí téměř se vším důležitým, uvažuje deník. Havel je podle něj také jediným českým politikem, jehož hlasu se ve světě vždy naslouchá, jehož slova se zvažují v oněch pověstných koridorech moci. Na začátku své prezidentské éry se už bývalý disident Václav Havel rozhodl, že se v domácí politice bude chovat jako rozhodčí, jako dohlížitel nad pravidly. Dnes těžko může změnit part a stát se jedním z hráčů, byť třeba prvním mezi rovnými, konstatují Hospodářské noviny.
Letošní rok může být podle prezidenta Václava Havla přelomový, vzhledem k souběhu různých voleb a blížících se voleb prezidentských. "Náš politický systém se buďto zřetelně otevře, anebo budeme svědky pokusu jej určitým způsobem zabetonovat a uzavřít a výrazněji omezit nezávislost některých institucí, které by měly být nezávislé," řekl Havel v rozhovoru otištěném v Hospodářských novinách. Při hodnocení svého prezidentského období uvedl, že to základní, oč mu šlo, se děje a plní. "Jsme demokratická země s tržní ekonomikou, je u nás svoboda slova," konstatoval. V české společnosti se podle něj uplatňují spíše dobré lidské vlastnosti, určitá věcnost, tvořivost, podnikavost a rozmysl. "Co mě zklamává, je atmosféra v životě politickém a ve veřejném prostoru vůbec, kde jeden začasté číhá na to, jak druhému ublížit, spíše než aby 'číhal' na šanci, jak pomoci této zemi," dodal Havel. Značnou pozornost věnoval tématům morální odpovědnosti a světové bezpečnosti. "Na celkový projekt naší civilizace se dívám s jistými obavami. Jsou zde zakleta velká nebezpečí, ohrožení," řekl. Zdůraznil však, že neztrácí naději v porozumění různých kultur. "Je možná shoda na určitém minimu pravidel, která uznávají všichni a všichni je musí respektovat. Nalézt v konkrétním případě přesnou hranici, kdy končí respekt k jinakosti a začíná vyžadování obecně platných norem, obsažené například ve Všeobecné deklaraci lidských práv, to je úkol těžký a každý případ se musí posuzovat zvlášť," domnívá se Václav Havel v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Spojené státy zvažují, zda poskytnou České republice Supertajné informace o svých jaderných zbraních. Uvádí to Mladá fronta Dnes, podle níž se hrozbou pro udržení důvěryhodnosti Česka v očích partnerů v NATO stávají šéf premiérových poradců Miroslav Šlouf a několik dalších lidí, jimiž se předseda české vlády Miloš Zeman obklopil. Američané podle informací listu přestávají věřit ve schopnost české strany udržet v tajnosti dokumenty NATO. "Je pravděpodobné, že s Prahou neratifikují smlouvu ATOMAL, která by Česku umožnila přístup k datům o jaderných zbraních," cituje deník nejmenovaného českého diplomata. Lidé v nejbližším okolí premiéra buď nemají bezpečnostní prověrku, nebo se stýkají s osobami, jež jsou pro spojence velmi nedůvěryhodné, poznamenává list. Ministr zahraničí Jan Kavan podle Mladé fronty Dnes připustil, že pokud by z ratifikace sešlo, bylo by to pro Prahu nepříjemné. "Šlo by o nepříznivý signál, jímž by se vláda musela okamžitě vážně zabývat. Předpokládám ale, že kdyby USA měly o nás takto závažné pochyby, dozvěděl bych se to od nich oficiálně. A to se nestalo - dokonce ani neoficiálně," řekl ministr Kavan Mladé frontě Dnes. Washington však již podle informací listu tlumočil českému velvyslanci v USA Martinu Paloušovi vážné pochyby nad spolehlivostí českých záruk na utajení informací od spojenců. "Ano, s americkou administrativou jsem se v poslední době sešel několikrát, ale o těchto jednáních nemohu veřejně hovořit," uvedl podle Mladé fronty Dnes Palouš.
Svůj post v České republice bude podle deníku Právo asi nucen opustit palestinský velvyslanec v Praze Samí Abdal Fattáh. České úřady dospěly k názoru, že tohoto diplomata by měl raději někdo na stejné úrovni vystřídat a ministerstvo zahraničí se už v tomto smyslu chystá učinit příslušné formální kroky, píše list. Pokud se tak stane, vyhrotí se podle Práva ještě víc krize v česko-palestinských vztazích, způsobená údajnými výroky premiéra Miloše Zemana na adresu Palestinců a předsedy jejich samosprávy Jásira Arafata. Informaci, že se Samí Abdal Fattáh stává pro Prahu nežádoucí osobou, potvrdil podle Práva nejmenovaný palestinský diplomat. Důvodů je zřejmě víc, jedním z nich jsou ale veřejná protiamerická vyjádření diplomata, píše deník. K problému se podle listu odmítl vyjádřit ministr zahraničí Jan Kavan. "Ještě jsme k tomu nezaujali pozici, a pan ministr proto o této věci nehodlá v této době hovořit s tiskem," uvedl šéf Kavanovy kanceláře Martin Vávra.
S postojem ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše vůči změnám, které navrhuje prezident Václav Havel ve vedení Ústavního a Nejvyššího soudu nesouhlasí komentátor Lidových novin. Ministr Bureš má jistě Právo nesouhlasit s prezidentovým výběrem, není však dvakrát odpovědné, když veřejně kritizuje jeho kandidáty. Pokud totiž v Senátu nakonec projdou, bude od počátku zpochybněna jejich důvěryhodnost. A to neprospěje nikomu, ze všeho nejméně pak resortu spravedlnosti, domnívá se autor. Burešova útočnost podle něj budí dojem, že je motivována spíše zájmy soudce a touhou vypeskovat prezidenta za to, že se s ním neporadil. Autor připouští, že v tom má ministr trochu pravdu. Probrat s Burešem v nezávazné diskusi různé kandidáty a vysvětlit mu důvody své volby prezident Václav Havel mohl, lépe řečeno měl. To však Burešovo nemístné chování, kterým okatě tlačí na změnu ústavního vyvážení moci, ani trochu neomlouvá, uzavírají komentář Lidové noviny.
V České republice se podle Hospodářských novin objevil další způsob, jak vylákat z lidí peníze. Jde o firmy, které nabízejí vysoké výdělky při spekulacích na devizovém trhu a při těchto obchodech se pohybují za hranicí zákona. Podvodné firmy, kterým chybí nutná devizová licence, lákají podle deníku zájemce na zisky, které se při investici minimálně 20 tisíc USD pohybují mezi pěti až patnácti procenty za měsíc. Nezřídka přitom nabízejí stoprocentní kontrolu vložených peněz, vysokou likviditu, stabilitu a ochranu před inflací. Realita je však jiná a klient často bývá zaskočen ztrátou, píše deník. Každý, kdo nabízí jakékoliv služby spojené s nákupem a prodejem zahraničních měn, musí mít devizovou licenci, připomínají Hospodářské noviny, a upozorňují, že spekulanti s měnou tak klamou klienty. S odvoláním na znalce také poukazují, že vydělat na nákupu a prodeji zahraničních měn je pro laika téměř nemožné. Centrální banka, která má dozor nad nelegálními obchodníky s měnou vykonávat, o jejich činnosti ví. "Podle našich zjištění nabízí nelegální služby spojené s obchodem s devizovými hodnotami kolem třiceti společností," řekl listu Pavel Palivec z tiskového odboru České národní banky. Upozorňuje ale, že její možnosti jsou omezené. Podle ČNB jde totiž o společnosti, které nemají zájem působit na tuzemském trhu déle, než je nezbytně nutné. Jejich podnikání obvykle končí už po několika měsících. Dalším problémem je podle Palivce získat konkrétní důkazy, zajistit svědky a prokázat jim nelegální činnost. Z informací ČNB navíc vyplývá, že se obchod často ani neuskuteční, firma vybere peníze a zmizí, podotýkají Hospodářské noviny.
Nový lék proti určitému typu leukémie glivec se podle Mladé fronty Dnes nemůže dostat ke všem pacientům. Není dosud jasné, kdo ho zaplatí a komu, přičemž léčba jednoho pacienta činí ročně 1,4 miliónu korun. Lék podle listu nebyl v České republice zatím úředně registrován, nemá tedy určeny přesné léčebné indikace ani regulovanou cenu. Všeobecná zdravotní pojišťovna prozatím svolila s jeho používáním výhradně v nemocniční péči. V tom případě ovšem neplatí léčbu pojišťovna, ale nemocnice, uvádí list s tím, že o způsobu hrazení pojišťovnami se má rozhodnout nejdříve v červenci. Do té doby dostávají glivec pacienti zařazení do studie, v níž výrobce lék testuje. Výsledky budou podle Mladé fronty Dnes podkladem pro registraci ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv.
