Přehled tisku

Z českých deníků s datem 8. března 2002 vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Rakouské ministerstvo zahraničí začalo zpochybňovat dosavadní úmluvy s Českou republikou, a to v souvislosti s výzvou kancléře Wolfganga Schüssela, aby Česko dobrovolně odškodnilo sudetské Němce, odsunuté na základě takzvaných Benešových dekretů. Cílem je vytvořit situaci, která by odsunutým umožnila vznášet právní nárok na bývalé majetky nebo žádat jiné odškodnění. Podle deníku Právo to vyplývá z prohlášení mluvčího rakouské ministryně zahraničí Johannese Petrlíka. Protokol z července 1965 s rakouským závazkem nevznášet vůči Praze žádné majetkové požadavky za sudetské Němce, kteří se později stali rakouskými občany, označil Petrlík za "vyhaslý". Podle Vídně totiž šlo jen o přípravný dokument pro pozdější smlouvu z roku 1974. Český ministr zahraničí Jan Kavan ale deníku řekl, že dosud na žádné takové oficiální zpochybnění protokolu a smlouvy nenarazil. Na základě smlouvy z roku 1974 tehdejší Československo poskytlo Rakousku odškodnění za majetkové ztráty ve výši 1,5 miliardy šilinků.


Občanská demokratická strana uvažuje v případě volebního vítězství o zrušení dvou až tří ministerstev. Totéž zvažuje také Unie svobody-DEU. Vládní sociální demokracie ale pokládá nápad pravice za předvolební populismus, uvádí Hospodářské noviny. V době, kdy vznikly kraje, je podle místopředsedy ODS Miroslava Beneše nesmyslné ministerstvo pro místní rozvoj. Poukazuje také na sousední Rakousko, kde je například ministerstvo zemědělství sloučeno s resortem životního prostředí. Rovněž předsedkyně US-DEU Hana Marvanová tvrdí, že kompetence resortu pro místní rozvoj nejsou tak velké, aby je nemohlo vykonávat ministerstvo financí. Vyslovila se i pro redukci ministerstva školství a kultury. Podle ministra životního prostředí Miloše Kužvarta jde o velmi nešťastné úvahy. Nynější složení české vlády a počet jejích ministrů jsou podle Hospodářských novin naprosto běžné v zemích Evropské unie.


Mladá fronta Dnes konstatuje, že ombudsman Otakar Motejl dělá správnou věc, když se obrací na Ústavní soud kvůli zrušení regulace nájemného. Vláda si totiž z Ústavního soudu i z lidí dělá podle listu dobrý den. Soud už jednou zrušil vyhlášku, která vybrané třetině občanů zaručovala privilegované bydlení. Ministerští úředníci se nezdráhali udělat ze zrušeného glejtu kopii a nazvat ji nově "výměrem". Omezit Práva vlastníků smí jen zákon, žádný ministerský papír, vysvětluje Mladá fronta Dnes. Vláda podle deníku chybila hned dvakrát. Poprvé, když ignorovala verdikt ústavních soudců. Za druhé je regulace činže nespravedlivou výsadou, která nutí vlastníky domů dotovat spoluobčany nájemníky. Regulace není sociálním opatřením, ale vítězstvím vyvolených, kteří ve výhodných bytech bydlí bez ohledu na majetek a příjmy.


I když se rozdíly mezi tržním a regulovaným nájemným snižují, ve velkých městech, kde je vysoké procento nájemních bytů, dosahují až několika tisíc korun měsíčně. S odvoláním na zjištění Institutu regionálních informací a údajů krajských měst o tom informují Hospodářské noviny. Nejvyšší rozdíl je v Praze, kde se za starší byt první kategorie o rozloze 70 metrů čtverečních obytné plochy platí tržní nájemné v průměrné výši 9400 korun, zatímco měsíční nájem za srovnatelný byt v domě s regulovaným nájemným je v průměru o téměř 7 tisíc nižší. Již dnes je zřejmé, že postupná deregulace, která umožňuje zvýšit od 1. července nájemné až o sedm procent, cenovou propast v příštím roce nesníží. Regulované nájemné se dnes vztahuje zhruba na 1,2 miliónu bytů, což je asi třetina z celkového počtu bytových jednotek v celé republice, dodávají Hospodářské noviny.


Odboráři hájí své muže pracující ve stavebnictví a chtějí pro ně delší dovolenou a vyšší plat, připomínají Hospodářské noviny. Ať už odboráři vyjednají cokoli, nemusí to českým stavbařům přinést dlouhodobý prospěch. Sice budou mít vyšší platy, ale jejich práce podraží a řadu z nich tak bude čekat propuštění. Za nemalou část z těch vystavěných bankovních paláců, obytných domů i rekonstruovaných prodejen můžeme děkovat Ukrajincům, kteří pracují za minimální odměnu. Podle listu jsou to pracovníci bez znalosti odpočinkové neděle a změna jakéhokoliv zákona či jiné normy se jich reálně vůbec nedotkne. Budou i nadále levnou, spolehlivou a bezpečně odíratelnou pracovní silou, uvádí Hospodářské noviny.


Manévry amerických vrtulníků děsí už týden obyvatele několika obcí kolem vojenského prostoru Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku. Lidé mají podle deníku Právo strach, že se jim nízko létající stroje zřítí na hlavy. Rozčiluje je také silný hluk. Cvičení se účastní 250 amerických vojáků. Cvičí zde ostré denní i noční střelby, při nich používají dva druhy pětitunových vrtulníků, jejichž rychlost se blíží k 300 kilometrům za hodinu. Podle starosty postižené obce Velichov vrtulníky často kopírují tok řeky Ohře a jsou tak už mimo hranice vojenského prostoru. Představitelé amerických vojáků podle ČTK na generálním štábu české armády slíbili, že jejich vrtulníky už nebudou rušit obyvatele obcí u výcvikového prostoru, omluvili se a upřesnili mapy, dodává Právo.


Obavy ze stárnutí obyvatel vedly ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu k zahájení programu na pomoc starším lidem. Jak píší Lidové noviny, úředníci se obávají toho, že zhruba za třicet let bude v Česku více než třetina lidí starších 60 let. To může znamenat, že by na seniory, děti a nemocné muselo pracovat jen o něco více než 30 procent Čechů. Odborníci se domnívají, že v budoucnu bude nutné prodloužit hranici odchodu do důchodu na 65 let. Někteří ekonomové dokonce soudí, že by se do penze mělo odcházet až v sedmdesáti. Podle ministerských úředníků je nutné, aby vláda lidi motivovala k zdravému životnímu stylu, aby se sami zabezpečili na stáří. Seniorům mají být také připraveny podmínky pro práci v důchodovém věku. Realizaci programu si úředníci načasovali na léta 2003 až 2012, tedy těsně před období, kdy čekají největší populační krizi.


Až tisíc základních škol v ČR by mohlo být do osmi let zrušeno, píší Lidové noviny. Důvodem je úbytek dětí po roce 1991, kdy roční porodnost klesla zhruba ze 130 tisíc na 90 tisíc dětí. Úbytek dětí pocítily už mateřské školy, kterých v posledních osmi letech zaniklo několik stovek. V současné době se do obdobných problémů dostávají i školy základní, které se začínají přetahovat o žáky. Uspořádání veřejné správy je zatím v plenkách a není jasné, kdo by měl problémy škol řešit, píší Lidové noviny.


Ministr vnitra Stanislav Gross se dostává do podezření ze střetu zájmů. Jeho žena Šárka totiž podle Mladé fronty Dnes (MfD) spolupracuje s agenturou Františka Janečka GOJA, pro jejíž akce shání sponzory. Staly se jimi například firmy, které se zúčastnily nebo hodlají zúčastnit privatizace. "Pokud je to pravda, považuji to za jasný střet zájmů. Je jasné, že tyto firmy nikdy nebudou stát ve frontě a čekat na audienci," řekl politolog Zdeněk Zbořil. Zástupce jedné ze sponzorujících firem listu řekl, proč přispěli: "Důvod je jediný - Gross". Ministr ale nemá podle svých slov přehled o sponzorech agentury GOJA, které dojednává jeho žena. Tvrdí, že manželka z toho nemá žádné příjmy.


Čtveřice nálezců unikátního, pět set let starého stříbrného pokladu, objeveného loni v Táboře, se zřejmě nijak vysoké odměny nedočká. Jak píše Právo, ačkoliv historickou hodnotu pokladu označují odborníci za nevyčíslitelnou, dělníci, kteří nález ohlásili archeologům, dostanou každý jen několik tisíc korun. Zákon totiž hovoří jasně. Je-li učiněn nález mincí zhotovených z drahého kovu, má nálezce nárok na odměnu do výše ceny materiálu, ze kterého jsou zhotoveny. Poklad, nejcennější objev stříbrných mincí z přelomu 15. a 16. století na jihu Čech, tvoří bezmála čtyři tisíce stříbrných grošů. Jejich celková hmotnost je 7,5 kilogramů a hodnota stříbra činí asi 16 tisíc korun. Vedoucí referátu regionálního rozvoje Jiří Vavruška říká, že výše odměny by měla být důstojná významu nálezu. Domnívá se, že daný problém by měl vést k zamyšlení legislativců. Je totiž v zájmu archeologie, aby nálezci objevy oznamovali a ne aby se je snažili zpeněžit na černém trhu.