Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 15. března připravil Josef Kubeczka.

Většina českých deníků komentuje postup policie a odezvu z řad politiků na převezení odsouzeného bývalého tenisového reprezentanta, dnes podnikatele Milana Šrejbra do vězeňské nemocnice na Pankráci. Tisk si všímá i podpisu prezidenta Václava Havla pod zákon o zpřístupnění svazků bývalé Státní bezpečnosti, ke kterému dosud hlava státu zaujímala skeptický postoj.

Alibismus předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause podle Lidových novin dosáhl dalšího vrcholu: Šéf Občanské demokratické strany se zastal kdysi tajného sponzora, dnes pravomocně odsouzeného Milana Šrejbra, který byl po operaci dutin na příkaz soudu převezen do vězeňské nemocnice. S Klausovou principiální kritikou, že takto se policie a justiční aparát nemohou v demokratické společnosti chovat, lze podle listu částečně souhlasit. Předseda ODS ale pominul fakt, že se Šrejber záměrně vyhýbal nástupu trestu, poznamenává deník. Považuje ale za přinejmenším zvláštní, když šéf největší politické strany a jeden z velkých favoritů na křeslo premiéra projevuje principy výběrovým způsobem a navíc se veřejně zastává jen těch, kdo mu přejí.

Souvislost mezi podnikatelem Šrejbrem a ODS zmiňuje i komentátor deníku Právo. Jenže podle něj má Václav Klaus tentokrát pravdu, když upozorňuje, že zatímco s bývalým sponzorem jeho strany se policie na příkaz soudu nepárá ani chviličku, dělají si různí estébáčtí vysloužilí vyšetřovatelé ze soudů i policie bohapustou psinu a spravedlnosti unikají. A takovým je podle autora například bývalý vyšetřovatel komunistické Státní bezpečnosti Alois Grebeníček. A tak to vypadá, že mezi ODS a policejními složkami pod sociálnědemokratickým ministrem Stanislavem Grossem to začalo znovu jiskřit, domnívá se komentátor. Dodává, že navíc do "Klausovy sněmovny" ještě přišli uniformovaní policisté sledovat hlasování o služebním zákonu. Závěrem však autor uvažuje o tom, že Klaus je sice navenek postupem policie rozhořčen, ale v nitru duše je jistě spokojen: Policajti mu dělají předvolební kampaň. Zadarmo a efektivně, uzavírá deník Právo.


Nad podpisem prezidenta Václava Havla pod zákon o odtajnění svazků bývalé Státní bezpečnosti se zamýšlí komentátor Lidových novin. Havel zákon podepsal navzdory tomu, že se po celých dvanáct let po listopadu 1989 netajil odporem ke zveřejnění estébáckých dokumentů, píše autor. Podle něj ale šlo o podpis vynucený, k němuž se prezidentovi povedlo dospět vlastní neopatrností. Po projevu k 28. říjnu, kdy plamenně vyzýval k vyrovnání s minulostí, by bylo nepodepsání zákona téměř rovno zesměšnění. Nehledě na to, že by se tím Havel zapsal do historie jako prezident, který kryl spolupracovníky StB, uvažuje komentátor Lidových novin.


Vstup České republiky do Evropské unie jednoznačně podporuje předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu a poslanec Evropského parlamentu Bernd Posselt. "Vaše členství je i v německém zájmu. Nepřál bych si jako bavorský politik, aby na druhé straně Šumavy zase vládly poměry jako dřív," řekl Posselt v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Pokud jde o kontakty s dalšími vysídlenci, drží se podle něj landsmanšaft záměrně zpátky. "Říkáme, že naše téma se musí probírat v dialogu s Čechy. A dobrat se nějakého výsledku můžeme pouze tehdy, když si získáme české sympatie a když u Čechů vyvoláme ochotu takový dialog vést," uvedl politik. Integrace je však podle něj založena na jistých pravidlech, z nichž jedním je zásada nepřípustnosti diskriminace. "Považoval bych za důležité, aby se zjistilo, zda se v České republice diskriminační postupy uplatňují, anebo nikoli. Zda tedy také Benešovy dekrety mají ještě dnes diskriminační účinky, nebo tomu tak není," upřesnil Posselt v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Češi mají k Němcům lepší vztah, než jak by se zdálo po vlně diplomatických roztržek na téma takzvaných Benešových dekretů, a tím i odsunu sudetských Němců. Podle 76,3 procenta Čechů žijících na území bývalých Sudet a 62,2 procenta obyvatel českého vnitrozemí se dokonce vztah Čechů a Němců od roku 1989 spíše zlepšil. Podle Mladé fronty Dnes to vyplývá z průzkumu, který pro list uskutečnila agentura SC&C. Pokud jde o Benešovy dekrety, kloní se k jejich zrušení jen 7,2 procenta sudetských Čechů a 1,4 procenta obyvatel ostatních českých regionů. Většina dotázaných se naopak domnívá, že by se český stát neměl omlouvat ani dekrety nehájit, prostě "nedělat s nimi nic". Vyslovilo se tak především 63,8 procenta respondentů ze Sudet. Ještě více těchto lidí, konkrétně 81,3 procenta, se také nebojí o svůj majetek. Byli však opatrnější v odpovědích na otázky, zda považují za spravedlivý požadavek sudetských Němců, kteří se nedopustili válečných zločinů, na vrácení občanství. V tomto případě by české občanství Němcům vrátilo spíše 63 procent lidí z vnitrozemí, než 49 procent obyvatel bývalých Sudet. Ovšem 40 procent dotázaných ze Sudet rozhodně nesouhlasí s pasáží v Benešových dekretech, že sudetští Němci byli zrádci a kolaboranti. Značně se tak liší od obyvatel ostatní části republiky, u nichž naopak převládá názor, že tato formulace odpovídala tehdejší situaci. Vztah Čechů k Němcům obecně považuje spíše za špatný 28 procent dotázaných. Když však mluvili jen sami za sebe, klesl počet takových odpovědí na osm procent. Zda šlo o obyvatele bývalých Sudet či nikoli, nehrálo roli. Na otázky týkající se vztahů Čechů a Němců odpovídalo v průzkumu od 11. do 13. března 301 respondentů. Z nich téměř polovina bydlí v oblastech, odkud bylo německé obyvatelstvo odsunuto, dodává Mladá fronta Dnes.


Policie neumí zabránit tomu, aby do svých řad nepřijímala lidi s rasistickými a xenofobními názory, které pak samozřejmě ovlivňují výkon jejich služby. Řekl to podle deníku Právo policejní prezident Jiří Kolář. O příležitostném policejním násilí v České republice a nadměrném používání síly především vůči romské populaci hovoří nedávná výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě a v jednotlivých státech, kterou každoročně vydává americké ministerstvo zahraničních věcí. "Je to tak, že nemáme dostatečné nástroje na to, abychom zejména při procesu generační obměny u policie zabránili infiltraci takovýchto lidí, kteří mají společensky nežádoucí postoje," řekl Kolář Právu. Dodal, že se vedení policie snaží situaci změnit. Policejní prezident také komentoval případy, na které výroční zpráva poukazuje. "Všechny tyto případy jsou řešeny s trestněprávní odpovědností a ještě předtím byly řešeny i personálně. Bylo to pět individuálních selhání, která nelze vyloučit. Nikdy ale nevyplynulo žádné systémové selhání," řekl Kolář. Upozornil zároveň, že policie "hledá metody psychodiagnostiky a metody strukturovaných rozhovorů", které by podobné postoje uchazečů o práci u policie dokázaly odhalit. "Zatím jsme schopni diagnostikovat jen IQ (inteligenční kvocient) a osobní charakter," konstatoval podle deníku Právo policejní prezident.


V nové pardubické továrně firmy Matsushita, která bude slavnostně otevřena 19. března, se budou vyrábět i nejmodernější mobily umožňující brouzdání po internetu a přenos barevných obrázků. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Zřejmě by se zde podle listu měly vyrábět dva nové modely mobilních telefonů pro Evropu, které japonská firma ve čtvrtek představila na hannoverském veletrhu Cebit. Jeden má barevnou obrazovku, druhý je určen pro náročné zákazníky a jeho součástí je zabudovaná kamera. Firma očekává, že evropský trh s těmito přístroji velice rychle poroste. A to i přes fakt, že sítě třetí generace, které nasazení těchto nejmodernějších telefonů umožňují, se zatím jen testují. Matsushita také oznámila, že ve vývoji softwaru pro mobilní sítě hodlá spolupracovat s britským Vodafonem, informuje Mladá fronta Dnes.