Přehled tisku
Jak uvádějí Lidové noviny, necelé tři měsíce před volbami dávají poprvé o sobě vědět komunisté. Podle prognózy volebních výsledků agentury TNS Factum by od voličů dostali 18 procent hlasů. Od minulého průzkumu si tak polepšili o dvě procenta.
Jak uvádějí Lidové noviny, necelé tři měsíce před volbami dávají poprvé o sobě vědět komunisté. Podle prognózy volebních výsledků agentury TNS Factum by od voličů dostali 18 procent hlasů. Od minulého průzkumu si tak polepšili o dvě procenta. Podle analytika Stanislava Hampla se takhle vysoko odhady volebních výsledků KSČM naposledy pohybovaly zhruba před dvěma lety. Tehdy to analytici vysvětlovali tím, že vládu sociálních demokratů stíhaly personální výměny, a tak nepůsobila příliš věrohodně. Teď však takové vysvětlení není po ruce. ˝To není tím, že by komunisté udělali něco dobrého - obvykle je to tím, že zklamala sociální demokracie. Jenomže ani kontroverzní výroky premiéra Zemana, ani aféra manželky ministra Grosse neměly takový dopad,˝ míní Hampl. Přesto výsledek komunistů vybočuje, dlouhodobě se pohybuje kolem 15 procent.
Mladá fronta Dnes komentuje případ, kdy bývalá pracovnice Národního bezpečnostního úřadu Jitka Šmídová sice vyhrála konkurz k Nejvyššímu soudu, vzápětí ale dostala zprávu, že příslušné soudkyni nevyhovuje, a místo tedy nezíská. Rozhodně se prý nejedná o pomstu za angažmá ve věci prověření policejního náměstka Jakubíka, kvůli kterému se Šmídová střetla s ředitelem NBÚ. Tady něco nesedí, soudí komentátor deníku. Šmídová se podle něj stala obětí jevu, který státní správu likviduje jako mor. Je to "princip pašalíku" - souhrn orientálních manýr, kterým je každý český úředník podroben. Ví totiž, že prioritou je oddanost nikoli státu, ale svému řediteli. Ředitel metodami, které jsou mazané podle výše jeho intelektu, zjišťuje, jestli ve válečném tažení proti jiným ředitelům může počítat s neochvějnou věrností svých šiků, a nabídnout je tak k službám svému sultánovi. Jakékoli vybočení z této logiky je trestáno. Vzhledem ke geografické poloze ČR nikoli mečem, ale cílenou pomluvou, zpravidla telefonickou. Znalci jí říkají "mydlení schodů". Šmídová a jí podobní se s principem pašalíku srazili. Pro státní správu jsou mrtví. Věnujme jim minutu ticha a zákon o státní službě.
Starší lidé mají při hledání práce smůlu, firmy chtějí mladé, píše Mladá fronta Dnes. Nabízíme práci, ale jen lidem do pětatřiceti let - s těmito inzeráty se uvedla na český trh práce například japonská firma Shimizu, která v Liberci staví továrnu na díly do autoklimatizací. A hned tím porušila zákony, které diskriminaci kvůli věku, ale také kvůli pohlaví, rase, náboženství či sexuální orientaci zakazují. Firmě za to hrozí pokuta čtvrt milionu korun, a pokud ani po opakovaných výzvách diskriminační část nezmizí, může to být až milion korun. Shimizu však možný postih za inzerát netrápí. Její pracovník záležitost označil za nafouklou bublinu a inzerát stáhnout nehodlá. Diskriminační postup při náboru zaměstnanců není ovšem v Česku nikterak výjimečný. V novinách se běžně objevují inzeráty, které mezi podmínkami uvádějí nejčastěji věkovou hranici. Pokuty by měly vybírat úřady práce, děje se tak ale zcela minimálně a pokuty většinou dosahují jen několika málo tisíc korun. Podle zprávy ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2000 za diskriminaci na základě pohlaví úřady uložily pokuty za 42 tisíc korun. Většina diskriminace se přitom děje skrytě. Firma sice do inzerátu nenapíše věkový limit či to, že nechce na určité místo matku s dětmi. Zájemci pak stačí jen říci, že nevyhověl, a pokud se firma neprořekne, tak lze diskriminační přístup jen těžko prokázat. Nejohroženější skupinou jsou ženy nad pětačtyřicet nebo matky s malými dětmi a muži nad padesát.
Mladá fronta Dnes informuje o případu propagace nacismu, kterého se dopustily dvě školačky v Domažlicích. Dívky vylepily po městě asi stovku ručně vyrobených samolepek s motivem hákového kříže. Jejich případem se začali zabývat policisté. Ti sice upozorňují, že případ bude odložen, protože dívky nejsou ve svých čtrnácti letech trestně odpovědné, zkoumají však, zda se jedná o nahodilý nápad, nebo jestli na činy školaček neměl vliv někdo další. Mluvčí západočeských policistů Helena Malotinská informovala, že samolepky dívky ve městě vylepovaly v lednu, začátkem února pak hákový kříž nakreslily také na lavici ve třídě základní školy, kterou navštěvují. Kromě toho se na jejich lavici objevily další nápisy a symboly propagující fašismus a hanobící jinou rasu, jako například Adolf Hitler je náš vůdce nebo Sieg Heil.
Deník Právo informuje o odhalení busty TGM v ukrajinském Užhorodě. Pomník prvního československého prezidenta zde již ale jednou stál, jak uvádí list. V hlavním městě Podkarpatské Rusi byl odhalen v roce 1928 a patřil k nejzdařilejším sochařským portrétům prezidenta. Jeho osudy jsou do jisté míry i osudem předmnichovské republiky. V roce 1939, když obsadili Podkarpatsko, jej strhli Maďaři a dali odvézt do Michalovců. Ke konci války jej objevili Němci, převezli do Bratislavy a později do Pasova. Tam na něj přišli Američané a vrátili jej po Dunaji na Slovensko. Pro pomník si do Bratislavy po roce 1945 přišli představitelé Hranic na Moravě a instalovali jej v městě. V padesátých letech však bylo nařízeno pomník odstranit. Teprve v roce 1968 jej mohli odhalit podruhé. Avšak ani tehdy nedali Masarykovi pokoj a na začátku semdesátých let byl pomník stržen znovu. Tentokrát "důkladně". Pomník byl roztaven a zničen; prý v kroměřížských železárnách. Nyní po letech se Masaryk opět vrací do Užhorodu, ve čtvrtek tam byla umístěna jeho busta, která je dílem Jana Vajce a Jaroslava Bartoše. Bustu v Užhorodě prosazovala Společnost přátel Podkarpatské Rusi a Nadace pro postavení pomníku T.G.M. K její realizaci přispěl i Československý ústav zahraniční.
Jak píše Mladá fronta Dnes, na Barrandově bude točit Sean Connery. Hollywoodský herec, první a nejslavnější agent 007 z filmové série o Jamesu Bondovi, bude v barrandovských ateliérech natáčet nový americký snímek Klub neobyčejných gentlemanů. Ve filmovém přepisu komiksového příběhu z viktoriánské Anglie povede Connery tým složený ze známých literárních postav, zachraňujících Londýn a potažmo celý svět před šílencem s bombou. Už v dubnu očekává Barrandov jiného hollywoodského hosta, původně hongkongskou akční hvězdu Jackieho Chana. Ten tu bude natáčet snímek Šanghajští rytíři. V ateliérech i na pozemcích studia už vyrostly obří stavby, například kopie londýnského Big Benu ve skutečné velikosti, paluba transoceánského parníku či císařský palác čínského Zakázaného města. Měl by se u nás natáčet i americký snímek o Antonínu Dvořákovi nazvaný Z Nového světa či příběh židovského chlapce, kterému se podařilo před holocaustem utéci z Prahy do New Yorku.
Mladá fronta Dnes připomíná, že v úterý v Praze ve věku 72 let zemřel zakladatel exilového nakladatelství Index Adolf Müller. Od počátku 70. do počátku 90. let vydalo nakladatelství Index sídlící v Kolíně nad Rýnem na stovku knižních titulů zakázaných českých autorů či tvůrců žijících v emigraci. "Vedle kanadského Sixty Eight Publishers manželů Škvoreckých byl pro mě Index jedním z těch velkých důležitých exilových nakladatelství, kterým se podařilo zmapovat většinu toho, co se tady vydávalo samizdatově," říká spisovatelka Eva Kantůrková, jíž v Indexu vyšlo několik titulů včetně prózy Přítelkyně z domu smutku. V Indexu vyšly také tituly Václava Havla, Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka, Jiřího Gruši, Jaroslava Seiferta, Jana Procházky, Oty Filipa, Lenky Procházkové, Jana Trefulky a dalších. Müller svou edici pravidelně představoval na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem a podílel se i na dodávkách těchto knih do tehdejšího Československa. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy. Adolf Müller se z exilu vrátil natrvalo do České republiky před osmi týdny.
Jak informuje deník Právo, český konzulát v Kyjevě denně přijímá přes tři sta žádostí o turistická víza k návštěvě ČR. "Jsme si vědomi, že nejde o skutečnou turistiku," řekl konzul Dušan Doskočil. Podle něj má většina žadatelů v úmyslu v ČR pracovat a vydělat si prostředky pro živobytí na Ukrajině. Náš vízový režim označil Doskočil za "značně liberální". Podle něj má konzulát možnost neudělit vízum prakticky jen v případě, že byl žadatel někdy v minulosti z ČR vyhoštěn, spáchal u nás nějaký trestný čin nebo překročil délku předchozího pobytu.
