Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Stanovisko k dekretům prezidenta Edvarda Beneše, jak ho přijala na své středeční schůzi Poslanecká sněmovna, je hlavním tématem novinových komentářů. Poslanci ujistili české občany, že právní a majetkové vztahy plynoucí z poválečných zákonů a prezidentských dekretů jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné. Tisk si také všímá problémů kolem nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu. Sněmovna ve středu rozdílem pouhého hlasu rozhodla, že o nákupu stíhaček budou opakovaně jednat výbory. Hospodářské noviny připomínají, že poté, co byl zákon o nákupu stíhaček vrácen sněmovním výborům, není jisté, zda o něm poslanci do voleb stihnou rozhodnout. "Je však rozumné přijímat tak závažné a nákladné rozhodnutí třeba týden před volbami?" ptají se HN a odpovídají: "Rozhodně není".

Stanovisko k dekretům prezidenta Edvarda Beneše, jak ho přijala na své středeční schůzi Poslanecká sněmovna, je hlavním tématem novinových komentářů. Poslanci ujistili české občany, že právní a majetkové vztahy plynoucí z poválečných zákonů a prezidentských dekretů jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné.

Toto ujištění podle Mladé fronty Dnes ve skutečnosti nic neznamená. "Krom několika extremistů totiž nikdo nikdy vážně ani neuvažoval o tom, že by chtěl výsledky války měnit," konstatuje list. Kritici Benešových dekretů by však podle něj právem požadovali o něco větší slušnost a aspoň půlvětu o utrpení, které "neměnné výsledky" způsobily. "Očekávat to však od zástupců stran, které do voleb vtrhly s řemdihem nad hlavou a se lvem na štítu, by to nemohl ani největší optimista," pochybuje list.

Středeční jednomyslné odhlasování stanoviska k Benešovým dekretům označil komentátor Práva za "monumentální názorový soulad". Takový postoj podle něj překvapí, zvláště když se čeští politici nedokáží shodnout na plnění závazků vůči NATO, na financování výzbroje pro vojenské letectvo a na koncepci zdravotnictví či školství.

Nad hladkým schválením stanoviska k Benešovým dekretům se pozastavují i středeční Lidové noviny (LN). Jednomyslné hlasování je podle listu na jedné straně dobré, protože bez předchozí schůzky lídrů politických stran se dalo očekávat, že by se poslanci předháněli v plamenných projevech o tom, kdo je větší vlastenec. "Na druhé straně pohled na jednolitou vlnu hlasujících rukou poněkud mrazí. Semknuté šiky politiků se v demokracii objevují jen ve výjimečných chvílích ohrožení společným nepřítelem," upozorňují LN.


Mladá fronta Dnes se vrací k odletu vojenské nemocnice do Afghánistánu příběhem vojenské zdravotní sestry Zuzany Kupkové. "Když přijde válka, ženy pláčou - bere jim muže, syny a otce," píše deník. "Zuzana Kupková plakala také, jenže z opačného důvodu. Dozvěděla se, že do války nesmí. Šéf české polní nemocnice Jindřich Sitta jí krátce před odletem do Afghánistánu řekl, že nemůže jet. A Kupkové vyhrkly slzy. ´Bylo to snad kvůli ubíjejícímu pocitu zmaru. A také kvůli nemocnici, které jsem tolik obětovala a jež mne teď nechává - těsně před odjezdem do Afghánistánu - doma na holičkách,´ vysvětluje instrumentářka Zuzana Kupková deníku. ´S těmi lidmi jsem při stmelování špitálu v krutých mrazech i při horolezeckém tréninku prožila kus života - a najednou tohle. Deptaly mne pochyby a pocit marnosti,´ svěřuje se Zuzana Kupková. Když ji tedy stejný člověk, který ji z mise do Afghánistánu vyloučil, v úterý zavolal, že ji bere zpět, málem se rozbrečela znovu. ´Ptala jsem se ho, zda si ze mne nestřílí a nezkouší, co všechno vydržím. A on na to: Prostě přijeďte.´ Obrat ve prospěch Kupkové nastal poté, co jedna ze zdravotnic, která je už více než měsíc v Afghánistánu, požádala o předčasné vystřídání. A proč se vůbec půvabná žena těší do války? ptá se deník. ´Lidé tomu nevěří, když říkáme, že tam jedeme pomáhat,´ říká Krupková. A dodává: ´Ta práce se nedá dělat bez hluboké lásky. Když přivezou rozsekaného kluka a vy na něm děláte dva dny bez jídla a čurání... tak to bez té lásky prostě nejde.´


Tisk si také všímá problémů kolem nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu. Sněmovna ve středu rozdílem pouhého hlasu rozhodla, že o nákupu stíhaček budou opakovaně jednat výbory. Hospodářské noviny připomínají, že poté, co byl zákon o nákupu stíhaček vrácen sněmovním výborům, není jisté, zda o něm poslanci do voleb stihnou rozhodnout. "Je však rozumné přijímat tak závažné a nákladné rozhodnutí třeba týden před volbami?" ptají se HN a odpovídají: "Rozhodně není". Vláda totiž podle deníku nedokázala přesvědčit dostatek poslanců, že nákup správně načasovala a že mu při reformě armády skutečně patří tak mimořádná priorita. "Navíc, čím blíže k volbám by se o koupi rozhodlo, tím větší prostor by dostaly hlasy, že vládě nejde jen o obranyschopnost státu. A je skutečně nutné k tomu neustálému vzájemnému obviňování se politiků přidávat další podezření?" ptají se HN.


Téměř každý druhý Čech je přesvědčen, že se za poslední čtyři roky zvýšila korupce. Vyplývá to z průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnily Lidové noviny. Podle jeho výsledků dalo úplatek během svého života 15 procent Čechů, z toho každý desátý částku vyšší než 10.000 korun. Šest procent respondentů přiznalo, že úplatek přijalo. Úplatky jsou podle zkušeností dotázaných nejrozšířenější na úřadech, pak u policie, ve zdravotnictví a v politice. Názory Čechů se tak podle LN shodují s míněním úředníků, kteří mají problematiku korupce na starosti. Minulý týden totiž vláda konstatovala, že republika je na tom s korupcí stále hůře.


Po červnových volbách by měl podle Čechů řídit zemi předseda ODS a Poslanecké sněmovny Václav Klaus nebo místopředseda ČSSD a ministr vnitra Stanislav Gross. Vyplývá to z telefonického průzkumu, který pro čtvrteční Mladouu frontu Dnes zpracovala agentura SC&C. Klaus by byl nejlepším premiérem pro 18 procent a Gross pro 17 procent dotázaných. Celá pětina respondentů si mezi politiky nového předsedu vlády nedokázala vybrat. Grossovu stranickou kolegyni, místopředsedkyni sněmovny Petru Buzkovou, by v premiérském křesle rádo vidělo 12 procent lidí. Předseda ČSSD Vladimír Špidla by byl nejlepším předsedou vlády pro devět procent a předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová pro necelá čtyři procenta dotázaných.


Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla navrhl, jak pomoci propuštěným ocelářům. Řešení vidí ve vytvoření instituce nazvané Labour Pool METAL, která by hutníkům nabídla zaměstnání na dobu určitou, a to až na dva roky. Špidla to uvádí v materiálu Doprovodný sociální program pro ocelářský průmysl, se kterým minulý týden seznámil tripartitu. Informuje o tom čtvrteční Právo, které má dokument k dispozici. Do instituce by podle listu byli přijati jen ti nadbyteční oceláři, kteří by se k využití této služby dobrovolně přihlásili: "V podstatě by se rozhodovali mezi běžnou registrací nezaměstnaného na úřadu práce a zaměstnáním na dobu určitou v Labour Poolu," uvádí Špidla v materiálu. Instituce by podle Práva vyplácela každému účastníkovi základní plat, který by byl odvozen z výše příspěvků v nezaměstnanosti.


Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zastavil rozjíždějící se reklamní kampaň na podporu profesionalizace české armády. Píše to čtvrteční Večerník Praha. Na propagaci armádní reformy vyčlenilo ministerstvo obrany ze svého rozpočtu 70 až 80 miliónů korun. Hned na jejím počátku ji odsoudila opozice, která Tvrdíka obvinila z předvolební agitace placené z peněz daňových poplatníků. Kampaň zahájily letáky, které v pondělí začaly vycházet vložené v některých denících. Podle mluvčího resortu Milana Řepky měla tato část kampaně plánovaná do začátku července stát čtyři milióny korun. Tvrdík ji podle večerníku odložil do doby po volbách a jeho úřadu teď podle listu hrozí, že bude muset médiím uhradit storno poplatky.


České aerolinie, ve kterých stát v různých formách kontroluje 97 procent akcií, budou odškodněny za ztráty souvisejícími s loňskými útoky na USA. Vyplývá to z rozhovoru ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga v Lidových novinách. Podle Schlinga jde o kompenzaci ztrát, které aeroliniím vznikly zvýšenými náklady a poklesem tržeb. Pro ČSA Schling navrhuje 43 miliónů korun, následně by podstatně nižšími částkami měli být odškodněni i dopravci Travel Service a Fischer Air. Odškodnění bude hrazeno ze státního rozpočtu, jak ale Schling zároveň připustil, zatím jde spíše o příslib, protože v letošním roce prostor pro takový výdaj není.