Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Blížící se parlamentní volby jsou hlavním tématem komentářů českého tisku. Podle Lidových novin chybí letošním volbám podobně jako těm předchozím ústřední téma. Ne že by se nedostávalo problémů, spíše chybějí řešení," míní autor komentáře. O fatálním nedostatku volebních témat podle něj svědčí i to, že nejdiskutovanější předvolební otázkou jsou možné budoucí vládní koalice. Jinými slovy - místo toho, aby politici diskutovali o tom, co by mohli prosadit, diskutují o tom, jak by se mohli prosadit, dodávají Lidové noviny.

Blížící se parlamentní volby jsou hlavním tématem komentářů českého tisku. Podle Lidových novin chybí letošním volbám podobně jako těm předchozím ústřední téma. Ne že by se nedostávalo problémů, spíše chybějí řešení," míní autor komentáře. O fatálním nedostatku volebních témat podle něj svědčí i to, že nejdiskutovanější předvolební otázkou jsou možné budoucí vládní koalice. Jinými slovy - místo toho, aby politici diskutovali o tom, co by mohli prosadit, diskutují o tom, jak by se mohli prosadit, dodávají Lidové noviny.

Také komentáře dalších listů si všímají chování politiků před volbami. Mladou frontu Dnes zaujalo, že dva lidovečtí kandidáti v dopise vyzývají členy své strany, aby je v červnových volbách pomocí preferenčních hlasů posunuli na kandidátce Koalice. To je velké téma do voleb, píše list. Podle autora komentáře zároveň odpovídá na otázku, jak dlouho vydrží Koalice lidovců a unionistů pohromadě. Do kroužkování, tvrdí autor komentáře.

Tentýž list se v dalším komentáři věnuje úloze, kterou po volbách při sestavování vlády může sehrát prezident Václav Havel. Hlava státu má podle komentátora poslední možnost, jak dostat svého rivala, předsedu Občanské demokratické strany Václava Klause z politiky. Jakkoli jsou prezidentovy manévrovací možnosti omezené, může být jeho vliv rozhodující, poznamenává v komentáři Mladá fronta Dnes.


Deníky Právo a Hospodářské noviny se vracejí k návrhu předsedy sociální demokracie Vladimíra Špidly na zřízení takzvaného svěřeneckého fondu, z něhož by mohly rodiny za prvorozené dítě získat 50 tisíc a za druhé dítě až 60 tisíc korun. Sociálním demokratům lze těžko vyčítat, že se snaží najít cestu ven z bludného demografického kruhu, píše v komentáři Právo. Slabinou tohoto návrhu je však podle listu to, že nevyřeší problém mladých lidí, kteří si kvůli chybějícímu bydlení nemohou pořídit děti. Recept na zvýšení populace by proto měl být radikálnější; třeba na způsob bezúročných novomanželských půjček, dodává autor komentáře.

Česká populace stárne a je jen otázkou času, kdy to vyvolá velmi vážné ekonomické a poté i sociální problémy, upozorňují v komentáři Hospodářské noviny. Také jeho autor se proto staví na obhajobu Špidlova návrhu. Ani on však není přesvědčen o tom, že se tak podaří zvrátit negativní demografický vývoj. Pomoci by však mohl balík opatření, zejména daňových a "bytových", který by rodinám přinesl víc peněz a jistot. Ještě najít politiky, kteří by se na něm shodli, dodávají Hospodářské noviny.


Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling předloží ještě do voleb vládě nový návrh smlouvy s izraelským holdingem Housing & Construction o výstavbě dálnice D47. Píše to deník Právo. Zatím naposledy se vláda dálnicí zabývala 29. dubna, kdy proti návrhu smlouvy hlasovala polovina ministrů. Podle deníku Právo ministr Schling zrušil řídící výbor, který s Izraelci téměř rok jednal, a místo toho ustavil nevelkou pracovní skupinu, která se ihned pustila do upřesňování podmínek. Skupina má do návrhu smlouvy zapracovat připomínky, které měli na zasedání kabinetu ministr financí Jiří Rusnok a předseda Legislativní rady vlády Pavel Rychetský. Ti zejména požadují, aby byl pro financování projektu D47 smluvně stanoven nepřekročitelný cenový limit, podotýká deník Právo. Jak dodává, limit by samozřejmě zvýšil rizika investora. Cena projektu D47 byla stanovena na 49,8 miliardy korun a stavební náklady mají činit 250 miliónů korun na kilometr. To je částka, kterou ministři akceptují. Předmětem sporu jsou rizika vyplývající ze smlouvy pro stát a celková suma, která má být Izraelcům vyplacena formou mýtného. Ta má za předpokládaných třicet let trvání smlouvy činit 138,3 miliardy korun. Po odečtení 16 miliard, které investor zaplatí na daních a poplatcích, se výše splátek sníží na 122,3 miliardy korun.


Ekonomickým tématem se zabývají Hospodářské noviny, které komentují poslední zveřejněná čísla o české nezaměstnanosti. Současná vláda, jak sama přiznala, programově neuspěla v nezaměstnanosti. Podle Hospodářských novin vláda v této oblasti víc než jen zklamala. Přestože se podle posledních čísel nezaměstnanost proti březnu o něco málo zlepšila, není důvod k jásotu, soudí list. Lepší počasí totiž podle něj vždy přinese víc práce pro lidi pracující v sezónních odvětvích, jako jsou stavebnictví nebo zemědělství. List připomíná, že ve srovnání s loňským rokem je nárůst nezaměstnaných hrozivý, a zhoršení lze navíc pozorovat nešťastných třináct měsíců za sebou. Nejenže se nepodařilo snížit množství lidí bez práce, ale zhoršují se dlouhodobě všechny kvalitativní ukazatele tohoto problému, zdůrazňuje deník. Připomíná přitom, že nejvíce postižené regiony jsou na tom stále hůř a rapidně roste počet dlouhodobě nezaměstnaných, tedy lidí, kteří už těžko kdy pravidelnou práci najdou. Možná o to ani nestojí, podotýkají Hospodářské noviny s tím, že těmto lidem sociální dávky bezpracně zajistí celkem slušnou úroveň k přežití. Tohoto stavu se obávají nejen ekonomové. Také psychologové upozorňují, že lidé s mizivými šancemi najít práci to nakonec vzdají. Pro leckoho se tak jediným "zaměstnáním" stane úsilí, jak co nejvíce vyždímat ze státu na nejrůznějších sociálních dávkách. A že jich je u nás požehnaně, vyzdvihují Hospodářské noviny. List rovněž poznamenává, že sekundárním aspektem neřešených problémů s pracovními místy je rostoucí společenské napětí v krizových regionech a rozmach kriminality.


Každé druhé těhotenství v Česku je rizikové. S odvoláním na údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky o tom informuje Mladá fronta Dnes. Ženy ale podle listu nejsou nemocnější, ani méně schopné donosit dítě. Rodí však ve vyšším věku. Stále více žen také podle deníku otěhotní jen díky umělému oplodnění a rovněž toto těhotenství je považováno za rizikové. Odborníci upozorňují na to, že ženy odkládají narození dítěte na stále pozdější dobu. Zatímco v roce 1996 podle listu porodilo 12 tisíc žen, kterým bylo více než 30 let, o čtyři roky později jich bylo už téměř 15 tisíc. Celkový počet porodů se přitom nezměnil. Pokaždé na svět přivedlo dítě asi 90 tisíc žen. Lékařům dělají starosti také další trendy. Podle statistik totiž například 27 procent dívek mladších 17 let nepřestalo kouřit ani v době těhotenství a 1,2 procenta stejně starých dívek i během těhotenství nadále konzumovalo drogy, píše Mladá fronta Dnes.


Někdejší tenisový reprezentant a podnikatel Milan Šrejber, který si odpykává pětiletý trest v českobudějovické věznici, pracuje v prádelně. S odvoláním na Šrejbrova obhájce Tomáše Krále to napsaly Lidové noviny. Stejnou práci ve vězení podle listu vykonává i bývalý šéf fotbalové Sparty Petr Mach. Šrejber byl odsouzen za to, že při obchodování s cennými papíry připravil klienty svých fondů o 13 miliónů korun. Ve vězení je od poloviny března. Jeho kauzou se bude podle deníku zřejmě již v červnu zabývat brněnský Nejvyšší soud. Obrátil se na něj ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, podle kterého proces se Šrejbrem provázela řada závažných pochybení. Také někdejší prezident fotbalového klubu Sparta Praha Mach, který si od loňského června odpykává v pražské pankrácké věznici pětiletý trest za krácení daně a cla, se snaží svůj rozsudek zpochybnit. Mach se rovněž obrátil na ministra spravedlnosti s žádostí, aby podal stížnost k Nejvyššímu soudu pro porušení zákona. Ministr tak zatím neučinil. Machův spis má nyní Ústavní soud, který zjišťuje, zda proces byl spravedlivý. Podle Lidových novin Mach také vypověděl plnou moc svému obhájci Josefu Lžičařovi. "Odhaduji, že je to proto, že vidí kauzu Šrejbra, která postupuje rychleji," řekl listu advokát. Mach byl odsouzen za to, že v roce 1993 koupil v Německu luxusní auto, ale v Česku předstíral, že ho má jen půjčené, a nepřihlásil vůz k proclení. Podle soudu tak stát připravil o více než 1,3 miliónu korun.