Přehled tisku
Česká zahraniční politika, neshody mezi představiteli zemí visegrádské čtyřky a bývalí členové KSČ na kandidátkách do červnových parlamentních voleb - jsou některá z témat, kterým české deníky věnují pozornost. Neopomíjejí komentovat ani to, že Belgičané nabídli české armádě dodávku 24 stíhaček F- 16 od firmy Lockheed Martin vyřazených z výzbroje belgické armády.
Na nadcházející volby v České republice se zaměřil deník Mladá fronta Dnes: Hlavní mobilizační heslo voleb v roce 1990 znělo "Kdo nevolí, volí komunisty". Podívají-li se lidé nyní na kandidátní listiny dvou největších stran pro parlamentní volby, zjistí, že lze tento slogan s klidným srdcem rozšířit: "Kdo volí, volí totéž", píše list. Poukazuje tak na fakt, že deset ze 14 volebních jedniček ČSSD se může chlubit angažmá v předlistopadové KSČ. Pět bývalých straníků je i na kandidátkách ODS. Ta přitom brojí proti levici, ale chová ve svém středu Vlastimila Tlustého. ČSSD trvá na usnesení bohumínského sjezdu, ale do čela vlády postavila Miloše Zemana a Koalice koketuje s kandidaturou Petra Pitharta na prezidentský post. I toto je podle listu jedním z důvodů znechucení občanů politikou. "Voliči nemají rádi politiky, kteří kážou vodu v podobě štítivosti ke KSČM, ale sami chlemtají víno vlastní komunistické minulosti," zdůrazňuje deník v závěru komentáře s názvem Kdo bojuje s ďáblem, nesmí jím sám být.
V souvislosti s belgickou nabídkou na dodávku stíhaček F-16 pro Českou republiku připomíná deník Právo známé rčení: "Někdy je lepší mlčet, než si pustit hubu na špacír a zkazit, co se jen zkazit dá." Tah Spojených států, které se pokusily skrze své belgické přátele zhatit nákup stíhaček Gripen pro českou armádu, lze podle listu vysvětlit jedině tím, že uvedené rčení se za oceán nedostalo. "Belgie coby prodloužená ruka mocné zbrojařské lobby Lockerheed Martin, tudíž i Bílého domu, svou náhlou aktivitou rozhodně nemůže hlasování v Senátu výrazněji ovlivnit. Z reakcí vlády i protistíhačkové opozice je totiž patrné, že chování Belgičanů všechny jen urazilo," konstatuje list a dodává, že se dokonce může stát, že některé senátory tento tah natolik rozzlobí, že natruc řeknou ano evropským gripenům.
Velvyslanec Belgického království Bernard Pierre bude v pondělí na českém ministerstvu zahraničí vysvětlovat, proč v týdnu, kdy Senát rozhoduje o koupi švédských stíhaček Jas-39 Gripen, lobbuje belgický ministr obrany André Flahaut u českých politiků s nabídkou ke koupi zastaralých amerických stíhaček F-16A, píše deník Mladá fronta Dnes. Dodává, že mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil schůzku s belgickým velvyslancem nevyloučil. "Je možné, že někdo v zastoupení pana ministra belgického velvyslance přijme," uvádí list. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík je skálopevně přesvědčen, že se jeho belgický kolega stal nechtěným prostředníkem americké zbrojovky Lockheed Martin, která by ráda "výhodnější nabídkou" protlačila na český trh stíhačky F-16A. "Jde o velmi tvrdý a nevybíravý tlak, jak dostat švédské gripeny ze hry," soudí Tvrdík. Podle vlivného českého diplomata zkouší Lockheed Martin prorazit přes Belgičany, protože podle amerických zákonů nemůže učinit nabídku bez vědomí vlády USA, dodává list.
Belgická zbrojovka S.A.B.C.A., která by prodej olétaných 24 stíhaček F-16A za devět miliard korun Česku zprostředkovala, tyto stroje v minulosti licenčně vyráběla. Podle Tvrdíka se však vláda nebude nabídkou na nákup vyřazených stíhaček, kterou v minulých dnech obdrželo ministerstvo obrany a další adresáti včetně premiéra Miloše Zemana, zabývat. Tolik Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny poukazují na to, že si ministr zahraničí Jan Kavan a premiér Miloš Zeman vždy zakládali na tom, že mají přátele, s nimiž si v politickém názoru na dění ve světě rozumějí. "Loňské září ale udělalo z premiéra nadšeného bijce terorismu a soulad s Evropou se začal bortit," píše list. "Vrcholem bylo, když v jednom rozhovoru přirovnal palestinského předáka Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi a připustil odsun Palestinců, pokud nepřistoupí na izraelské mírové podmínky. Skandál poté "hasil" Kavan, z něhož se ironií osudu nakonec stal původce nového skandálu," uvádí dále deník. Tak lze podle něj vysvětlit skutečnost, že se Kavan během své diplomatické cesty sešel jen se izraelským premiérem Arielem Šaronem. "I když je pravda, že schůzku s palestinským předákem odmítl z příkazu svého vládního šéfa. Pak je na místě otázka, kdo vlastně řídí českou zahraniční politiku. Pokud Miloš Zeman, měl by se Kavan poohlédnout po jiné práci. I demise pár týdnů před volbami mají svůj morální smysl," dodává list.
Podle informací deníku Právo definitivní zákaz navštívit Arafata měl být ministrovi Kavanovi odeslán v pátek večer nebo v sobotu ráno, tedy nejspíš až do Izraele. "Nemám přesné informace, ale z toho, co vím, byl Kavan postaven před hotovou věc. Premiérův postoj ho prý značně popudil, dokonce uvažoval o rezignaci," řekl listu nejmenovaný vysoce postavený diplomat. Vládní mluvčí Libor Rouček si ale myslí, že Zeman ministru zahraničí přímo nic nenařizoval, protože se nesetkali. Zrušení schůzky s Arafatem interpretovala česká strana tak, že palestinský předák byl zaneprázdněn jednáním o reformách. Objevily se ale i spekulace, že zrušení setkání mohlo být dodatečným palestinským políčkem Praze za únorové výroky Miloše Zemana. Zeman při své únorové návštěvě Izraele poskytl rozhovor deníku Haarec, v němž přirovnal Arafata k Adolfu Hitlerovi a připustil odsun Palestinců, pokud nepřistoupí na izraelské mírové podmínky. Poté ale tvrdil, že to byla nepřesná interpretace. Kavan po zrušení schůzky s Arafatem navrhl zrušit i setkání s izraelským premiérem Arielem Šaronem. Nakonec se s ním přece jen sešel. Kavan to vysvětlil tím, že byl prý upozorněn, že by to mohlo vyvolat pochybnosti o izraelsko-českých vztazích, připomíná deník.
Hospodářské noviny uvádějí, že celkem nevinné prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána, v němž jen řekl, že Benešovy dekrety nejsou přijatelné, vyvolalo kolaps spolupráce visegrádské čtyřky. Český premiér Miloš Zeman a jeho slovenský protějšek Mikuláš Dzurinda se rozhodli dát Orbánovi za vyučenou, místo aby vyslechli jeho argumenty a snažili se ho pochopit. "Orbán volby prohrál a Visegrád je zachráněn. Češi a Slováci se mohou tvářit spokojeně," konstatuje list. Přesto podle něj zbytečně vyvolanou krizi ale prohráli všichni. "Visegrád kredit společenství, které se zabývá budoucností, a ne minulostí. Krize se tedy nesmí opakovat. A rozhodně nezáleží jen na Maďarech," uzavírají Hospodářské noviny.
Českým zahraničním obchodem se zabývají Hospodářské noviny: "Jeden z nejdůležitějších ukazatelů tuzemského hospodářství - stav zahraničního obchodu - se vyvíjí nad očekávání expertů," píše list. Podle něj dubnový schodek obchodu s cizinou činil jen 1,4 miliardy korun, což je o deset miliard méně než v loňském čtvrtém měsíci. A nejen to, zlepšení sice analytici očekávali, ovšem podle nich měl záporný rozdíl mezi dovozem a vývozem dosáhnout osmi miliard. "Ukazuje se, že čeští exportéři odolávají silní koruně," zhodnotil výsledky generální ředitel agentury na podporu obchodu CzechTrade Martin Tlapa. Příznivé je podle analytiků i zbožové rozložení obchodu. Českým podnikům se daří na náročných trzích uplatňovat především strojírenské zboží. "Čísla dokazují, že Česká republika je schopna vyvážet více dopravních zařízení a ostatních položek citlivých na vývoj koruny, zatímco jich dováží stále téměř stejně. Naopak potraviny a zemědělské výrobky přispívaly k tomu, že nakonec zůstala bilance v červených číslech," komentuje v listu vývoj zahraničního obchodu analytička Volksbank. Stížnosti exportérů, které v poslední době nejvíce reprezentovala tzv. Trutnovská výzva, proto podle expertů neznamenají, že jsou podniky v existenční tísni. Situace se liší podle odvětví. Například strojírenské podniky, Škoda Mladá Boleslav, zajisté mají těžkou situaci, kterou však vyrovnávají tím, že veškeré vstupy, které dovážejí, jsou pro ně relativně levnější. V jiné situaci jsou ale odvětví, v nichž se koncentrují malé podniky, které pro svou výrobu nekupují polotovary v zahraničí. Typickým příkladem jsou textilky, dodává list. V každém případě výsledky zahraničního obchodu za první čtyři měsíce tohoto roku naznačují, že celkový deficit dopadne výrazně příznivěji než loni, kdy dosáhl 117 miliard korun. Letos by měl podle mínění odborníků spadnout pod stomiliardovou hranici, uzavírá list.
Na problémy volyňských Čechů se zaměřil deník Mladá fronta Dnes: Vladimír Černý z Oloví u Sokolova už od října marně žádá o důchod. Má "smůlu", že je volyňský Čech a že se na počátku devadesátých let na pozvání české vlády přestěhoval z Ukrajiny. Ve zprávě sociálního zabezpečení mu totiž napsali: Na důchod nemáte nárok, protože jste v Čechách neodpracoval povinných pětadvacet let. "Dřu od svých patnácti let," řekl Černý listu. V podobné situaci jako on je v současnosti víc volyňských Čechů. "Připomíná nám to, že ještě nejsme zcela občany tohoto státu," řekl Viktor Javůrek z Komise volyňských Čechů. Jak list dodává, problémem je, že před dvěma lety vypršela platnost mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, upravující pravidla pro vyplácení důchodů lidem, kteří dlouhodobě pracovali na Ukrajině či v Česku, anebo se přestěhovali z jednoho státu do druhého - tak jako volyňští Češi. Novou dohodu už schválil český parlament, teď se čeká na rozhodnutí Ukrajiny. Ministr sociálních věcí Vladimír Špidla sice volyňským Čechům slíbil, že až do platnosti nové dohody budou mít výjimku a důchody dostanou, někteří z nich však zatím marně čekají. Na postup úřadů si stěžovali v sobotu v Rovné u Sokolova na setkání volyňských Čechů žijících v Karlovarském kraji. Pracovníci ministerstva sociálních věcí, kteří na setkání přijeli, slíbili, že všechny případy znovu prošetří. Jen na Sokolovsku nedostává důchod šest volyňských Čechů, po celé republice je v této situaci několik desítek krajanů, připomíná deník.
V řadách policie chybí zástupci národnostních menšin, informuje deník Mladá fronta Dnes. Romy lze v českém čtyřicetitisícovém sboru spočítat na prstech obou rukou, hledat mezi policisty Vietnamce, Číňany či Rusy je zcela zbytečné. Přitom právě příslušníci národnostních menšin v řadách policie by podle expertů mnohdy ulehčili vyšetřování zločinů uvnitř jednotlivých komunit. Znají totiž jejich mentalitu, zvyky i jazyk a je pro ně mnohem jednodušší získat si jejich důvěru. Policejní prezident Jiří Kolář pro list uvedl, že vyřešení tohoto nedostatku bude dlouhodobou - až několikaletou záležitostí.
Češi podceňují preventivní ochranu před exotickými chorobami. Uvádějí Hospodářské noviny s tím, že do center cestovní medicíny přichází mnohem méně lidí, než ve vyspělých státech. Lidé si tak stále častěji přivážejí z exotické dovolené vedle běžných střevních potíží například žloutenku, kapavku, malárii nebo břišní tyfus. Podle vedoucí vakcinačního centra pražské hygienické stanice Věry Paulů dříve cestovali pouze lidé fyzicky zdatní. Jak listu řekla, riziko nákazy je teď větší také proto, že v současnosti jezdí všichni - od kojenců po chronicky nemocné - aniž by byli při pobytu v cizině patřičně zdravotně chráněni.
Nebývalý zájem o hypoteční úvěry na nákup bytu či rodinného domu zaskočil tuzemské finanční domy, uvádějí Hospodářské noviny. Uzavření smluv trvá i několik týdnů. Důvodem je skutečnost, že mnohé banky podcenily příliv žadatelů, které přilákalo letošní snížení úrokových sazeb. "Tak velký pokles úroků nepředpokládal nikdo," vysvětlil listu potíže bank obchodní náměstek Českomoravské hypoteční banky Jan Sadil. Loni se průměrný úrok úvěrů na nemovitosti pohyboval kolem sedmi procent, nyní je banky nabízejí o procento levněji. Velkým problémům nyní podle Hospodářských novinčelí zejména klienti České spořitelny.
Téměř čtvrtina českých lékařů připustila, že po vstupu České republiky do Evropské unie odejde pracovat do zahraničí. Podle průzkumu agentury INRES-SONES o odchodu do ciziny neuvažuje 62,6 procenta dotázaných lékařů a 13,6 procenta neví. Výsledky průzkumu zveřejnily Lidové noviny. Chuť odstěhovat se za prací do některého ze států unie projevili hlavně lékaři do 34 let, a to převážně specialisté zaměstnaní ve státních a veřejných nemocnicích. "Nejsilnější fluktuační tendence zjistil průzkum u chirurgů," řekl deníku sociolog Petr Sadílek z INRES- SONES. V západní Evropě jim totiž mohou podle něj nabídnout výrazně lepší platy, naproti tomu Česko nedává začínajícím lékařům valné perspektivy. Podle Sadílka proto hrozí, že po vstupu republiky do EU bude nedostatek lékařů.
