Přehled tisku
Český tisk i v pátek věnuje velkou pozornost vrcholícímu jednání sociální demokracie a stran Koalice o programové části vládní dohody a rozdělení parlamentních funkcí. Komentáře deníků se zabývají i možností, že nástupce prezidenta Václava Havla budou volit přímo občané.
Český tisk i v pátek věnuje velkou pozornost vrcholícímu jednání sociální demokracie a stran Koalice o programové části vládní dohody a rozdělení parlamentních funkcí. Komentáře deníků se zabývají i možností, že nástupce prezidenta Václava Havla budou volit přímo občané. Deník Právo píše, že se v těchto dnech nerozhoduje pouze o obsazení nové vlády a čela sněmovny, ale i novém prezidentovi a předsedovi Senátu. Deník s odvoláním na zdroje z KDU- ČSL uvádí, že pokud se předsedou dolní komory stane sociální demokrat, Koalici vznikne neformální právo na obsazení šéfa Senátu. Jeho současný předseda Petr Pithart na podzim podle listu nejspíš kandidovat nebude, protože má zájem o prezidentský úřad. Na Pithartovo místo by mohl podle lidovců nastoupit první místopředseda KDU-ČSL Petr Šimonovský, píše Právo. Dodává zároveň, že pokud by lidovci nebyli v podzimních senátních volbách úspěšní, mohla by pro sebe funkci předsedy horní komory parlamentu žádat Unie svobody-DEU. Největší naději by pak podle listu měl místopředseda US- DEU Robert Kolář.
Také Hospodářské noviny upozorňují, že se po sněmovních volbách nerozhoduje jen o sestavení nového kabinetu a obsazení dolní komory, ale i o nástupci Václava Havla, jemuž v lednu vyprší mandát. Nejnovější varianta podle listu hovoří o tom, že by jej lidé volili přímo, což pravděpodobně znamená, že by země zůstala nějakou dobu bez prezidenta. Uspořádání referenda, přijetí ústavního zákona o přímé volbě a samotná volba se totiž nestihnou včas. Ačkoli podle listu existují pro přímou volbu prezidenta dobré důvody, na místě je otázka: K čemu ten spěch? "Jistě, Koalice, ale i ČSSD mají tento bod ve svých volebních programech. Chtějí se tak vyhnout další třecí ploše, až by proti sobě při hlasování parlamentu stáli jimi navržení kandidáti? I to je možné. Šturmování ale není na místě. Jde o ústavu a hlavu státu," upozorňuje deník.
Lidové noviny se zamýšlejí nad nabídkou sociální demokracie komunistům, aby ve sněmovně předsedali komisi pro práci policie s operativní technikou, jež má na starosti kontrolu odposlechů. "Odborníky v tomto oboru oplývala strana diktatury proletariátu vždy - bývalých kádrováků, bachařů či estébáků má přebytek," domnívá se list. Nabídka sociálních demokratů je podle něj patrně pokus o vtip "kameňák". "Třeba v ČSSD chtějí, aby se v čele komise ocitl skutečný odborník," píší Lidové noviny. Druhou možností podle deníku je, že sociální demokracie hned po volbách ukázala, s kým a jak chce příští čtyři roky spolupracovat. "Anebo je to takové malé zkoušení Koalice, kolik vydrží?" táže se deník.
Komentář Mladé fronty Dnes si všímá nesouhlasu předsedkyně Unie svobody- DEU Hany Marvanové s komunisty ve vedení sněmovny. Marvanová má podle listu dvě možnosti: "Buď bude ve svém přesvědčení setrvávat - a pak znemožní Vladimiru Špidlovi sestavit většinovou vládu. Nebo přání sociálních demokratů překousne," vyjmenovává. Výsledek však podle něj bude v obou případech stejný: komunisté zasednou ve vedení sněmovny a vládu sestaví Špidla. Ubohý zisk ve volbách podle deníku unii neumožňuje nic jiného než vydávat prohlášení, která nemají na vývoj v zemi žádný vliv. "Oč šťastnější je Cyril Svoboda, který se s tím smířil a vzpomněl si, že je vlastně úplně levý! Paní Marvanová je komická a bezmocná. Jedno jí však přiznejme: s těmi komunisty má naprostou pravdu!" dodává autor komentáře.
Návrh programové části koaliční dohody, který sociální demokracie předložila stranám Koalice, se podle předsedy ODS Václava Klause velmi podobá programovým prohlášením předlistopadové komunistické vlády. Uvedl to v rozhovoru pro deník Super. Rozhovor poskytl po svém čtvrtečním propuštění z nemocnice, kde od pondělí absolvoval vyšetření kvůli problémům s rovnováhou. Návrh programového prohlášení z dílny ČSSD četl Klaus poprvé v pondělí ráno. "Je to určitá ironie osudu, někdo by totiž dokonce mohl říci, že jsem onemocněl kvůli tomu," podotkl. Publikovaný text je podle něj něčím, co po listopadu 1989 ještě nevzniklo, vyloučí-li programy KSČM, které však nikdy nečetl. "Pondělní dokument je úder z čistého nebe. Myslím, že programová prohlášení Adamcovy perestrojkovské vlády v závěru osmdesátých let, vynecháme-li orientaci na SSSR, byla velmi podobná," uvedl Klaus. Šéf ODS míní, že "takový obrat k socialismu" musí být příliš i pro KDU-ČSL a Unii svobody-DEU, které o sestavení nové vlády se sociálními demokraty jednají a dodává, že pokud tomu tak není, pak to znamená, že názory nemají vůbec žádné. Lidovcům a unionistům doporučil, aby předložený návrh srovnali s opoziční smlouvou a tolerančním patentem. Smlouvu podepsali sociální a občanští demokraté po volbách v roce 1998. Umožnila vznik menšinové vlády ČSSD. Později ji doplnil takzvaný toleranční patent s dalšími dodatky. Lidovci a unionisté proti smlouvě tvrdě vystupovali. Ke spekulací, že se má opět stát předsedou sněmovny, Klaus Supru řekl, že v žádném případě nemíní o tuto funkci s nikým "kšeftovat". "Což jistě neznamená, že bych takovou funkci trucovitě odmítal, pokud bych byl v tajných volbách zvolen," dodal. O možnosti kandidovat na prezidenta prý nyní vůbec nepřemýšlí.
Nová politická strana, kterou zakládá bývalý pražský primátor Jan Kasl, ponese název Evropští demokraté. Prvním cílem strany bude uspět v podzimních krajských a komunálních volbách v Praze, poté chce začít ovlivňovat politické dění v celé republice. Informují o tom Mladá fronta Dnes a Hospodářské noviny. "Chceme sjednotit pravostředové neparlamentní strany. Za dva týdny rozjedeme petiční akci na získání tisíce podpisů nutných k registraci naší strany," cituje Kasla Mladá fronta Dnes. Hospodářské noviny dodávají, že hlavními partnery nové strany se má stát Sdružení nezávislých a lidovci. Kasl nechce opomíjet ani Unii svobody-DEU, ale ta si podle něj musí nejdřív vyřešit vlastní problémy. "Nejde nám o žádná korýtka, proto jsme otevření i širšímu spektru," dodal bývalý primátor. K zakládajícím členům strany patří podle Hospodářských novin pražský zastupitel Jiří Witzany, který nedávno vystoupil z US-DEU i jejího zastupitelského klubu, a ředitelka stacionáře v Praze 6 Monika Janíková, manželka zpěváka Michala Janíka. Kasl rezignoval koncem května na funkci primátora údajně kvůli tomu, že už nechtěl nést odpovědnost za chod města. Radní za ODS obvinil, že nechtějí nic dělat proti možné korupci na magistrátu. Odchod z ODS zdůvodnil ztrátou důvěry ve vedení její pražské organizace.
Přední strany deníků plní rovněž informace o nových rekordních hodnotách české koruny. Česká měna ve čtvrtek zdolala nové rekordy vůči oběma světovým měnám. K euru zpevnila až na 29,37 korun a proti dolaru po třech a půl roku prolomila psychologických 30 korun za dolar. Domácí měna začala posilovat na nová maxima poté, co trh ve čtvrtek odpoledne ztratil obavy z možné intervence centrální banky. Na to reagují v komentáři Lidové noviny, podle nichž prudké posilování koruny dostalo centrální banku do nezáviděníhodné pozice. Všichni čekají, že banka s kursem něco udělá a banka proto nedělá nic, píše list. Na očekávaný zásah jsou všichni připraveni a intervence bez momentu překvapení je jako plácnutí do vody, soudí list. Centrální banka dobře ví, že její zásahy dnes moc nepomohou. Přesto by její zásah mohl ovlivnit strmost, respektive rychlost, s jakou koruna zpevňuje, míní deník. Proč to banka nedělá systematicky už delší dobu, je stejně velká záhada jako otázka, proč Česká národní banka nesnižuje sazby, když bezprostředně nehrozí růst cen a také inflační výhled je příznivý. "Buď jsou centrální bankéři úplně neschopní amatéři, kteří v budově Na Příkopech nemají co dělat. Anebo je silný kurs koruny tolik nepálí," popisují Lidové noviny dvě varianty možných odpovědí.
Deníky se také zabývají situací v televizi Nova. Jednání o fungování firem kolem Novy dosud neskončila a budou pokračovat v dalších dnech. Po čtvrtku se ale nepřehledné majetkové poměry v držiteli licence na vysílání televize Nova, společnosti CET 21, zdají ještě spletitější. Zatímco společnost MEF Holding Jiřího Šmejce oznámila, že ovládne firmu Vilja Josefa Alana, Vlastimila Venclíka a Petra Hunčíka a pravděpodobně tak získá majoritu v CET 21, tito podílníci tvrdí, že již tuto firmu nevlastní. Podle informací Mladé fronty DNES neprůhledné vlastnictví a nejasnosti o tom, co se děje s penězi firem kolem televize Nova, vystrašily v průběhu posledních dní již druhou renomovanou banku. Československá obchodní banka, která se spolumajiteli Novy kolem podnikatele Jiřího Šmejce vyjednávala o možném poskytnutí peněz na další chod televize, se ve čtvrtek rozhodla veškeré kontakty přerušit, uvedl list. ČSOB přitom zvažovala, že půjčí Nově stovky miliónů korun spolu s dalšími bankovními domy formou společné půjčky. Krok ČSOB přišel jediný den poté, co se banka ABN Amro, která loni půjčila televizi téměř půl miliardy korun, rozhodla urychleně získat své peníze zpět. Lidové noviny se finanční situací Novy zabývají v analýze. Když ředitel televize Vladimír Železný minulou sobotu v pořadu Volejte řediteli žádal bankéře, aby na své peníze chvíli počkali, velmi dobře věděl, o čem mluví, píší. Rozhodnou-li se věřitelé poslat Novu do konkursu, přijde stanice o vysílací licenci a nad celou slavnou érou televizního magnáta Železného se zavře voda, soudí deník. Pokud teď Nova kvůli předluženosti zkrachuje, největší díl viny ponese právě Železný. Nebýt jeho neuvážené vzpoury proti Američanům, mohla Nova vysílat nerušeně dál až do roku 2017, kdy vyprší platnost prodloužené licence, uzavírají Lidové noviny.
Deník Právo informuje o přípravách bezpečnostních složek na listopadový summit NATO, který by mohl přilákat do Prahy teroristy. Chystaná opatření se samozřejmě tají, ale jisté je, že například všechny hraniční přechody České republiky budou opatřeny speciálním kamerovým systémem, napojeným na elektronickou fotobanku rizikových osob. Databáze bude obsahovat tisíce nežádoucích, krajně podezřelých, popř. vůbec kriminálně závadových tváří. Speciální software pak každý obličej, který na hraničním přechodu zaznamená, porovná s databází a vstup do ČR poté buď doporučí, nebo odmítne. Podle odborníků, jak píše Právo, neoklame centrální počítač ani to, když si dotyčný pozmění podobu či částečně zahalí tvář. "Kamery umístit stihneme. Problém bude spíš v tom, že databáze, aby byla v listopadu efektivní, musí obsahovat především osoby ze zahraničí," sdělil Právu zdroj, obeznámený s průběhem příprav. Jednání se zahraničními partnery se nyní točí právě kolem otázky, jak obsažné databáze mohou ČR poskytnout. Zda např. lze Česku nabídnout i fotografie lidí, kteří nebyli trestně stíháni ani odsouzeni, ačkoliv mohou z bezpečnostního hlediska spadat do kategorie rizikových osob. Projekt je finančně velmi náročný - pohybuje se v řádu mnoha desítek miliónů korun. Zkušební provoz kamerového systému už nicméně na některých hraničních přechodech v současnosti běží.
Právo také popisuje čtvrteční akci mezinárodních speciálních sil na Slapské přehradě. "Je čtvrtek, pravé poledne. V betonových útrobách hráze na Slapské přehradě je skupina teroristů. Policie neví, kolik jich je, ani kde přesně se ukrývají. Nemají rukojmí, na ničem jim nezáleží a chtějí hráz vyhodit do povětří. Protiteroristickému komandu URNA moc času nezbývá. Záplavová vlna by v případě úspěchu teroristů smetla na vltavských březích úplně všechno. Na Václavském náměstí v Praze by byl metr vody."... "Cvičíme únosy v metru, únosy letadel, prostě všechno," řekl Právušéf Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman. Vodní nádrže - podobně jako jaderné elektrárny - rovněž patří mezi rizikové lokality. Je 12.15 a ke slapské hrázi se po řece blíží motorové čluny obsazené speciálně cvičenými a vyzbrojenými policisty z italské jednotky NOCS, nizozemské BBE a z české URNA. Z druhé strany slaňují ke vstupům do pětipodlažního labyrintu hráze specialisté německé GSG 9 a belgické SIE. Nejprve musí propátrat vnitřek, teroristy co nejrychleji najít a zneškodnit. Po pár minutách se zevnitř ozývá střelba. Uplyne půlhodinka a velitel operace s úsměvem hlásí: "Tři se vzdali, sedm darebáků se bránilo a kluci je zastřelili." Aby se zkušenost policistů ze čtvrtečního cvičení co nejvíce blížila možnému reálu, používali - stejně jako figuranti - své skutečné zbraně. Ty však byly nabité náboji s plastikovými projektily naplněnými barvou, aby se nikdo nezranil a přitom se poznalo, kdo skončil. Oblečeni byli v neprůstřelných vestách a helmách. "Cvičíme často a pravidelně. Myslím, že na listopadový summit jsme připraveni," tvrdí Lochman.
