Přehled tisku
Třetina lidí si myslí, že koaliční vláda Vladimíra Špidly bude lepší než předchozí menšinový kabinet Miloše Zemana. Největšími optimisty jsou voliči sociální demokracie, a to přesto, že v minulé vládě měla jejich strana všechna křesla a teď se o ně musí dělit s lidovci a unionisty. Naopak nejskeptičtěji vidí novou vládu voliči ODS. Vyplývá to z bleskového průzkumu agentury TNS Factum, který zveřejnily Hospodářské noviny. Zhruba polovina voličů ČSSD věří, že nová vláda si povede lépe.
Třetina lidí si myslí, že koaliční vláda Vladimíra Špidly bude lepší než předchozí menšinový kabinet Miloše Zemana. Největšími optimisty jsou voliči sociální demokracie, a to přesto, že v minulé vládě měla jejich strana všechna křesla a teď se o ně musí dělit s lidovci a unionisty. Naopak nejskeptičtěji vidí novou vládu voliči ODS. Vyplývá to z bleskového průzkumu agentury TNS Factum, který zveřejnily Hospodářské noviny. Zhruba polovina voličů ČSSD věří, že nová vláda si povede lépe. Naopak pouze mezi voliči ODS převládá názor, že nový kabinet bude horší. Očekávání voličů ČSSD podle analytiků TNS Factum souvisí s koncem opoziční smlouvy a výměnou v křesle ministerského předsedy. Premiér Zeman se podle průzkumů netěšil u voličů sociální demokracie takové oblibě jako jiní lídři u příznivců "svých" stran. Nedůvěru voličů občanské demokracie vysvětlují analytici tím, že novou vládu tvrdě kritizují právě politici ODS. Uvádějí Hospodářské noviny. Veřejné mínění je nové vládě nakloněno více než Zemanově kabinetu v roce 1998. Tehdy si čtvrtina lidí myslela, že se s novou vládou situace v zemi zlepší, třetina naopak čekala zhoršení. Letos těsně před volbami důvěřovalo menšinové vládě podle CVVM 43 procent lidí. Dvě třetiny lidí věří, že nová vláda ČSSD a stran Koalice vydrží do konce volebního období. V červenci 1998 si totéž myslela jen třetina dotázaných. Čtyři roky dávala tehdy Zemanově vládě jen necelá polovina voličů ČSSD. Nyní jsou podle průzkumu sebevědomější: devět z deseti z nich soudí, že vláda vydrží.
Bývalý vyšetřovatel Státní bezpečnosti Vladimír Zavadilík, kterému brněnský krajský soud vyměřil dva roky nepodmíněně za týrání politických vězňů ve 40. letech, asi do vězení nepůjde. Uherskohradišťská soudkyně Radomíra Veselá totiž vyhověla jeho žádosti o odklad výkonu trestu ze zdravotních důvodů, píše Právo. "Znalecký posudek, který jsem si vyžádala, potvrdil, že nástup do vězení skutečně není možný. Podle znalce odsouzený trpí nevyléčitelnými nemocemi, jež by ve výkonu trestu znamenaly ohrožení jeho zdraví i života komplikacemi rázu srdečního a diabetického," řekla soudkyně listu. Rozhodnutí však podle ní není pravomocné. Státní zástupce si proti němu může podat stížnost. Uherskohradišťský okresní soud loni v listopadu udělil dvaaosmdesátiletému Zavadilíkovi dvouletý podmíněný trest s pětiletým odkladem za ublížení na zdraví, jehož se dopustil v roce 1949 při výslechu odpůrců komunistického režimu. Okresní státní zástupce se odvolal k brněnskému krajskému soudu, který mu dal za pravdu a trest zpřísnil.
Podle Lidových novin ministr vnitra Stanislav Gross poslal kontrolu na Inspekci ministra vnitra. Poslal tak inspekci na vlastní ministerskou inspekci. Pravý důvod kontroly a její výsledky on i jeho zaměstnanci inspekce tají. Důvodem kontroly v Inspekci Ministerstva vnitra čerpání příliš vysokých částek jejími šéfy a podezření, že si desetitisícové sumy vybírali neoprávněně. Policejní útvary totiž mají nárok na čerpání takzvaných zvláštních finančních prostředků. Jde o peníze z rozpočtu ministerstva vnitra, které kriminalisté používají například na odměny informátorům.Tyto peníze sice mohou požadovat i příslušníci Inspekce ministra vnitra - ale jen ti, kteří v jejím rámci přímo vedou vyšetřování. A právě to se v inspekci nedělo, uvádějí Lidové noviny. Zdroj blízký Inspekci ministra vnitra řekl, že si zástupce šéfa inspekce Jiří Zábrodský vyžádal za rok 2001 zhruba 70 tisíc korun. A to i přesto, že jako funkcionář sám pátrací činnost nevykonává a neměl by proto mít na peníze z podobných fondů nárok. Právě to bylo důvodem, proč Gross poslal na inspekci své kontrolory, píší Lidové noviny. Funkcionáři žádnou operativně pátrací činnost neprovádějí. Jejich úkolem je organizovat a řídit práci svých podřízených. O tom, že s inspekcí nebylo v tomto ohledu vše v pořádku, si cvrlikali i vrabci na střeše, tvrdí muž blízký Inspekci ministra vnitra, který si nepřál být jmenován. ˝Na žádném jiném útvaru, kde se s těmito prostředky hospodaří, by si to žádný funkcionář nedovolil. Sedmdesát tisíc představuje zhruba roční rozpočet pro všechny kriminalisty z kterékoli okresní kriminálky,˝ dodal s tím, že kolik podle výsledků kontroly čerpal šéf inspekce Mikuláš Tomin, se mu zjistit nepodařilo.
Firma Flextronics, která minulý týden oznámila, že uzavře svůj brněnský závod a propustí na tisíc zaměstnanců, zřejmě nebude muset státu vracet žádné z investičních pobídek, které získala. Od roku 1999 získala firma úlevy 100 miliónů korun, z toho největší část připadá na osvobození od celních poplatků a daně z příjmu. Na školení zaměstnanců jí navíc stát poskytl dotaci 1,5 miliónu korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podle analýzy ministerstva průmyslu a obchodu splnila firma tři základní závazky, které dala při vstupu do ČR. Podle ředitele vládní agentury Czechinvest Martina Jahna se firma zavázala, že do tří let investuje minimálně deset miliónů dolarů. Z toho investice do strojů měla tvořit nejméně 40 procent všech investičních nákladů. Dále se zavázala, že proškolí 225 lidí, kteří získají práci na dobu neurčitou do tří let od podpisu prohlášení. "Loni přitom několik měsíců firma zaměstnávala přes 2500 lidí a počet rekvalifikovaných zaměstnanců překročil daný závazek několikanásobně, a výrazně tak zvýšil šanci pracovníků získat nové místo i po ukončení jejich působení ve Flextronicsu," cituje MfD Martina Jahna. Náměstek ministra průmyslu Václav Petříček podle MfD soudí, že stát firmu za její odchod z ČR nijak penalizovat nebude. Z předběžné kontroly podle něj vyplývá, že firma pravděpodobně splnila své povinnosti, ke kterým se zavázala. Přesné údaje budou k dispozici až po důkladné kontrolce
Policie zadržela šéfa bezpečnostní agentury, jehož podezřívá, že koncem června nastražil v plzeňském ústavu sociální péče v Rabštejnské ulici výbušný systém. Hasiči tehdy nálož včas zlikvidovali. Motivem byla pravděpodobně snaha získat další smlouvu na ostrahu objektu. "Sedmačtyřicetiletý muž je obviněn z obecného ohrožení," řekl policejní ředitel Jiří Houba. Výbušný systém ze dvou propanbutanových bomb a vařiče se na nádvoří objektu objevil v noci na 20. června. V ústavu bylo v tu dobu 12 nepohyblivých mentálně postižených dětí a zdravotní sestra. Podle policie šéf agentury navedl strážného, aby za odměnu 10 tisíc korun systém připravil. Nechal mu vzkaz, aby vytáhl dvě dvoukilogramové propanbutanové bomby z kontejneru. Sám je pak sestavil tak, že jednu postavil na přímý oheň z vařiče, který namontoval k druhé láhvi. Strážný však přivolal hasiče, uvádí Mladá fronta Dnes.
