Přehled tisku
Chystané programové prohlášení vlády, ale také budoucí vztah ČSSD a KSČM jsou témata komentářů většiny českých deníků.
Politika, o kterou bude usilovat vláda Vladimíra Špidly, dostává podle Hospodářských novin stále konkrétnější rozměry. Po sice poměrně rozsáhlé, ale přece jen obecně pojaté koaliční smlouvě tří stran, ji bude specifikovat vládní programové prohlášení. "V textu, k němuž už ministři za své resorty odevzdali podklady, se již objeví řada detailních cílů a také čísel. Přesto nemůžeme čekat itinerář, v němž bychom mohli vyčíst, co nás 'den po dni' čeká," podotýká list. "Vládní prohlášení poskytne svému čtenáři velmi podrobnou informaci o základních prioritách nového kabinetu a cílech, které si klade. Vše, co v něm bude napsáno, však bude v příštích čtyřech letech soustavně konfrontováno nejen s denní realitou, ale nejspíš i nečekanými, možná až nepředvídatelnými událostmi," soudí list. "Je nesmyslné vydávat programové prohlášení za svatý dokument, od něhož se vláda nesmí za žádných okolností odchýlit a který je naopak povinna za každou cenu dodržet. Naopak, již dnes je zjevné, že pravicová opozice uvítá, když kabinet některé programové cíle nedokáže naplnit - a nejen proto, že taková věc se vždy hodí jako zdroj kritiky," poznamenává deník. "Kabinet bude například neustále zápasit s různými paradoxy. Až jednou budeme bilancovat jeho práci, bezpochyby se budeme zajímat více o to, jak se s nimi vypořádal, než o libozvučnost a jazykovou květnatost jeho programového prohlášení," poznamenávají závěrem Hospodářské noviny.
Přestože vláda ještě nedostala důvěru parlamentu, málokdo podle Lidových novin pochybuje, že pro šéfa ČSSD Vladimíra Špidlu dopadne vše dobře. V nezaslouženém pozadí se podle listu ocitla snad nejdůležitější otázka: jak spolu další čtyři roky budou vycházet oba vítězové voleb - sociální demokraté a KSČM. "Komunisté si zatím na ČSSD nemohou stěžovat. Jejich pozice ve vedení sněmovny a jednotlivých výborů jsou díky Špidlově straně nejsilnější od vzniku České republiky," uvažuje list. "Levicové strany si ve jménu 'spravedlivějšího sociálního státu' půjdou na ruku. Sociální demokracie přitom bude tvrdit, že s komunisty otevřeně nespolupracuje, a komunisté zase voličům vysvětlí, že pouze v reálných mezích prosazují vlastní radikální levicový program," dodávají Lidové noviny.
Lekcí z korektnosti bylo podle deníku Právo první vystoupení sociálního demokrata Lubomíra Zaorálka jako předsedy Poslanecké sněmovny v nedělním diskusním pořadu televize Nova. "Nedopustil se ani jedné uštěpačné poznámky, nezesměšňoval moderátorku pro její otázky, a přes to působil dojmem sebevědomým, až autoritativním," píše autor komentáře. Přiznává, že vystupování samo o sobě je jen vnějším dojmem, ale v případě Zaorálka šlo přinejmenším o sympatický náznak otevřenosti. Například když musel přiznat nesplněné sliby ČSSD vůči učitelům, nebo naopak při vyslovení příslibu nepřekročit rozpočet sněmovny navzdory vyššímu počtu funkcionářů. "Zdá se mi, jako by se Zaorálkem, (Vladimírem) Špidlou a dalšími přicházel onen nový styl politiky, po němž se tak dlouho volá. Doufejme tedy, že skutečně nejde jen o vnější dojem, vnímaný přes sklo obrazovky, že půjde o korektnost nejen ve viditelném vystupování, ale i ve skrytém jednání," míní autor poznámky v Mladé frontě Dnes.
Podle nového ministra zahraničí a předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody je pro zlepšení vztahů s Rakouskem nejdůležitější větší vzájemná komunikace. Ministr to uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny s tím, že za složité by považoval například pojmenování problémů minulosti v podobném textu, jako tomu bylo v případě česko- německé deklarace. Ministr se domnívá, že takzvané problematické momenty nehrají úplně stejnou roli. "Jinou váhu má problém Temelína v Rakousku, kde životní prostředí hraje obrovskou roli, naproti tomu otázka Benešových dekretů asi všechny Rakušany netrápí," řekl. V diplomacii podle něj nelze dávat tyto věci dohromady, protože se tím zesiluje problém. Důvod pro uzavření deklarace by se podle ministra Svobody těžko hledal. Česko-německá měla svou vnitřní logiku, "v ní se vyjadřoval demokratický nástupce tehdejšího agresora a demokratický nástupce tehdejší oběti". Rakousko však bylo okupováno Německem. "Takže problém vysídlení občanů do Rakouska nebyl akt vůči Rakousku, týkal se vysídlení německy mluvící populace z Československa, tedy i do Rakouska. Ale nebyl to česko-rakouský vztah," doplnil v rozhovoru pro Hospodářské noviny ministr Cyril Svoboda.
S pěti měsíčními platy odchází podle Mladé fronty Dnes z Úřadu vlády hlavní poradce bývalého premiéra Miroslav Šlouf a stejné odstupné dostane i ostatních deset poradců Miloše Zemana. Průměrný výdělek každého se pohyboval kolem 25.000 korun a Úřad vlády jim tak vyplatí přes milión korun dodává list. "Mohli dát výpověď, ale dohodli se s (bývalým vedoucím úřadu Karlem) Březinou, aby zrušil jejich odbor, tím vznikly organizační důvody a oni pak získali podle zákoníku práce nárok na odstupné," řekl deníku nejmenovaný zaměstnanec Úřadu vlády. "Ten útvar jsem zrušil, protože jsem se na tom dohodl s předsedou vlády Milošem Zemanem. My jim nemůžeme dát výpověď, pokud nechtějí sami odejít. Podle zákoníku práce by museli porušit například své povinnosti," řekl podle listu Březina. Deník připomíná slova nového premiéra Vladimíra Špidly, který hned po volbách prohlásil, že poradce po Zemanovi nechce. Ani nová vedoucí Úřadu vlády Jana Gavlasová nevidí v odchodu poradců žádný problém a odstupné si podle ní zaslouží, dodává list.
Lidský věk se v České republice prodlužuje nejrychleji z celé Evropy - konstatuje Mladá fronta Dnes. Češi teď v průměru žijí o čtyři roky déle než na sklonku komunistického režimu. Přesto se lidé v západní Evropě stále dožívají až o čtyři roky víc než v tuzemsku. Například Francouzsky v průměru dosahují dvaaosmdesáti let. Podle odborníků přispěl k dlouhověkosti Čechů vpád nových léků a léčebných metod do ordinací a nemocnic. Češi přestali především tolik umírat na infarkty: za posledních deset let o celou třetinu. Experti přitom pochybují, že jsme tak rychle dokázali změnit špatné životní návyky. Kouříme zhruba stejně, spotřeba alkoholu dokonce stoupá, zásadněji jsme změnili jen stravu, poznamenává deník.
Jako o dalším možném kandidátovi na funkci prezidenta se v ČSSD hovoří o rektorovi Univerzity Karlovy, šedesátiletém nestraníkovi Ivanu Wilhelmovi. Uvádějí to Hospodářské noviny s odvoláním na vyjádření nejmenovaného sociálnědemokratického poslance. Možnost Wilhelmovy kandidatury deníku nepotvrdil, ale také ani nevyvrátil ministr vnitra Stanislav Gross. "Jsem překvapen," reagoval na dotaz listu Wilhelm. Podotkl, že s ním o této variantě zatím nikdo nemluvil. Další reakce se zdržel s tím, že jde o vážnou věc. Mezi kandidáty ČSSD na prezidenta se dosud objevilo několik jmen. Místopředsedové Zdeněk Škromach a Petr Lachnit se vyslovili pro expremiéra Miloše Zemana. Favoritem je i pro místopředsedkyni sněmovny Jitku Kupčovou a předsedu ústecké krajské organizace ČSSD Jaroslava Foldynu, hlasoval by pro něj i čestný předseda strany Slavomír Klaban. Část ČSSD by jako kandidáta viděla ráda ombudsmana Otakara Motejla. Již před týdnem předseda středočeské organizace ČSSD Milan Urban uvedl, že kandidát by mohl být "z akademické půdy". Dodal ale, že nemyslí nikoho konkrétního. Funkční období prezidenta Václava Havla skončí počátkem příštího roku. Protože je to jeho druhé funkční období, nemůže znovu kandidovat, uzavírá list.
Česká komunistická strana rok od roku nenápadně bohatne, konstatují Lidové noviny. Majetkové poměry strany, která skončila v nedávných volbách na třetím místě, jsou před podzimními komunálními volbami a volbami do Senátu nejlepší od pádu komunistického režimu. Přestože komunisté zaznamenávají už 12 let postupný úbytek členů a KSČM se těší malému zájmu velkých sponzorů, strana postupně zvětšuje svá aktiva. Václav Exner, zodpovědný za financování stranické pokladny prohlásil, že komunisté disponují majetkem v hodnotě 248 miliónů korun. Jen v letošních parlamentních volbách získali 88 miliónů. Další peníze dostávají také díky loajalitě svých zvolených zástupců. Poslanci i senátoři za KSČM se totiž zavázali k tomu, že odevzdají 20 procent svého platu na účet strany. Strana si tak v následujících čtyřech letech přijde na dalších víc než 30 miliónů korun, dodávají Lidové noviny.
Zájem cizinců o byty v České republice roste spolu s nabídkou domů a bytů. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s tím, že každý šestý nový byt v Praze kupují cizinci, hlavně Rusové. Jejich přítomnost v Karlových Varech je notoricky známá, ale v jiných městech, hlavně v Praze, jim zdatně konkurují Izraelci, Italové a začínají i Angličané. Důvody k nákupu bytů jsou podle realitních agentů různé. Snaha o výhodné investování peněz s vidinou růstu cen bytů po vstupu Česka do Evropské unie, nebo obavy z válečného vývoje v rodné zemi, jako v případě Izraelců. A Češi mají dilema: jedni si stěžují, že cizinci skupují republiku a zvedají ceny. Majitelé bytů si naopak libují, jak vzrůstá zájem o jejich majetek. Lidé z realitních kanceláři tvrdí: Bez peněz zvenčí by nikdo do domů neinvestoval a ulice by vypadaly jako za socialismu, uvádí Mladá fronta Dnes.
Deník Právo se pozastavuje nad tím, že obchodníky v České republice děsí nová vyhláška o hygienických požadavcích na prodej potravin. Vyhlášku připravilo ministerstvo zdravotnicví. Podle viceprezidenta Svazu obchodu by mohlo schválení vyhlášky v navrhovaném znění vést k likvidaci řady malých prodejen. Vyhláška prý zavádí finančně náročné a mnohdy nesmyslné požadavky. Samoobslužně by se napříště jako nebalené potraviny mohlo prodávat jen ovoce a zelenina a také chléb a pečivo - ovšem neplněné a nezdobené. To by vedlo k omezení výběru pro spotřebitele. Mnohé druhy potravin by se totiž mohly prodávat výhradně v pultovém prodeji. Striktně vzato samoobslužně by se neměl prodávat ani rohlík sypaný mákem nebo solí. Jenže pultový prodej by obchodníkům zvedl náklady a tak byste si koblihu za tři koruny už sotva koupili, píše list.
České domácnosti začínají podle Hospodářských novin v třídění odpadků šlapat na paty vyspělejším zemím. Zatímco před třemi lety vytřídil průměrný Čech něco přes devět kilogramů papíru, skla a plastů, loni už to bylo zhruba dvakrát tolik. Nový ministr životního prostředí Libor Ambrozek přitom pokládá větší recyklaci odpadu za jednu z priorit. Aby republika splnila požadavky Evropské unie, musí v roce 2005 každý vytřídit asi 33 kilogramů odpadu. Trend, kdy lidé třídí více odpadků přitom pokračuje. Proč lidé vůbec tolik třídí? Eva Tylová z resortu životního prostředí říká, že je to kombinace několika faktorů. Češi byli vždy zvyklí nosit papír i další odpad do Sběrných surovin. A v lidech to zůstalo. Tolik Hospodářské noviny.
