Přehled tisku
Podle Mladé fronty Dnes bránil Klement Gottwald vyšetření masakru Němců, k němuž došlo v červnu roku 1945 v Postoloprtech. Šlo o největší vyvražďování Němců v poválečné historii - ti byli po desítkách stříleni a házeni do hromadných hrobů. Hromadnou vraždu sice v roce 1947 šetřila parlamentní komise, ale někteří vysocí představitelé Československa byli přesvědčeni, že tyto činy mají být zatajeny a důkazy zničeny.
Podle Mladé fronty Dnes bránil Klement Gottwald vyšetření masakru Němců, k němuž došlo v červnu roku 1945 v Postoloprtech. Šlo o největší vyvražďování Němců v poválečné historii - ti byli po desítkách stříleni a házeni do hromadných hrobů. Hromadnou vraždu sice v roce 1947 šetřila parlamentní komise, ale někteří vysocí představitelé Československa byli přesvědčeni, že tyto činy mají být zatajeny a důkazy zničeny. Podle zástupce severočeského policejního ředitele Bohumila Kotase existuje dopis tehdejšího předsedy vlády Klementa Gottwalda, v němž stojí, že není v zájmu státu, aby se tento incident příliš vyšetřoval. Už před časem objevil i historik František Hanzlík donedávna přísně tajné dokumenty, které prozrazují, že bývalí komunističtí ministři vnitra a obrany Václav Nosek a Ludvík Svoboda navrhovali v roce 1947 důkazy o masakrech Němců zničit a novinářům zakázat o těchto věcech psát. O tom, že úřady se masakr v Postoloprtech v roce 1947 skutečně snažily utajit, svědčí i okolnosti, za jakých byly exhumovány hromadné hroby - ty byly ohrazeny, aby do nich nebylo vidět, a zakázán k nim byl také přístup. O masakrech Němců se nemohlo bádat a psát prakticky až do roku 1989. Za masakr nebyl dodnes nikdo potrestán, vyšetřování po roce 1989 vyznělo do ztracena.
Jak uvedly Lidové noviny, japonská společnost Nomura žaluje banku ČSOB o více než třicet miliard korun. Žalobu na ochranu proti nekalé soutěži podala k Městskému soudu v Praze 19. června. Podle Nomury by žalovaná strana také měla prostřednictvím agentur Reuters a ČTK otisknout omluvu za protiprávní jednání. ČSOB totiž údajně v roce 2000 účelově usilovala o vyloučení Nomury z hospodářské soutěže, a tím jí způsobila hospodářskou škodu. Kauzou IPB se v době jejího převzetí ČSOB začala intenzivně zabývat policie. V nedávné době vyšetřovatelé Úřadu finanční kriminality a ochrany státu uzavřeli další etapu prověřování kauz kolem zkrachovalé IPB a stanovili, v kterých případech zřejmě padnou další obvinění a které budou odloženy. Mezi takové kauzy patří prodej společností Domeana a FTV Premiéra. Policie však dospěla k závěru, že vyhlášení nucené správy bylo v souladu se zákonem a nikdo z vedení Fondu národního majetku nespáchal trestný čin v souvislosti s neúčastí státu na zvyšování základního jmění v IPB.
Malé a začínající podniky v Česku, Slovensku a ostatních kandidátských zemích budou moci od začátku září využívat další pomoc ze strany Evropské unie. Ve svém pondělním vydání to uvádí Mladá fronta Dnes. Podle listu budou již existující informační střediska unie poskytovat nejen informace, ale také peníze. Program disponuje 450 miliony eur z investičních fondů EU. V kandidátských zemích z něj bude čerpat stávajících 51 středisek, jejich počet se ale bude dále zvyšovat. Program pomůže například řešit spojování podniků, jejich nové zaměření a převody. Především však poskytne nezbytný kapitál novátorským začínajícím podnikům a peníze malým a úspěšně se rozvíjejícím podnikům.
Lidové noviny informují o výstavě zbraní, která byla instalována v Západomoravském muzeu v Třebíči. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout například unikátní meč z 5. století, který byl v 50. letech nalezen v hrobu germánského šlechtice. Další vystavovaný meč z období Velké Moravy, nalezený rovněž v 50. letech v Blučině u Brna, má za sebou pohnutou historii. Na území tehdejší Velkomoravské říše se totiž zřejmě ocitl ilegálně. Na Moravě se tehdy meče nevyráběly. Franská říše, odkud byl meč dovezen, se Slovany v 9. století na své východní hranici bojovala. Frankové proto vydali zákaz Slovanům meče prodávat. A meče sem proto byly nejčastěji pašovány. Na výstavě je k vidění i hrob keltského bojovníka ze třetího století včetně jeho oblečení a zbroje. Expozice zahrnuje však i zbraně podstatně starší. Patří mezi ně například pěstní klín z křišťálu, jehož stáří se odhaduje na čtyřicet tisíc let. Výstava, která prochází dějinami zbraní od úplného počátku lidského osídlení Moravy a pokračuje přes středověk, končí ukázkami zbraní a uniforem z první a druhé světové války.
Čeští kuchaři vědí, jak vyzrát na hygieniky. Majitelé restaurací obcházejí totiž vyhlášku ministerstva zdravotnictví, která je v platnosti už od loňského roku. Hotová jídla podle ní mohou být podávána do tří hodin po uvaření a pak se musí zlikvidovat. Deníku Právo pod slibem anonymity však řada kuchařů přiznala, jakými triky se tato vyhláška dá obejít. Hotová jídla kuchaři například nechají krátce přejít varem nebo párou a žádný hygienik nic nepozná. Taky se ze zbylé rajské omáčky přidáním několika ingrediencí připraví cikánská pečeně. "Když se nevyprodá guláš, buď zbytky druhý den přidám do nové várky, nebo je převařím, přidám okurku a na jídelním lístku je hned znojemský guláš," prozradil Právu jeden z pražských kuchařů. Jak listu svěřil pražský hygienik Vladimír Polanecký, jsou takové praktiky docela běžné. Podle něj se jedná především o etiku cechu a je otázkou, zda nějaká etika mezi kuchaři vůbec existuje. K rozborům odebraných vzorků jídel však hygienici sahají jen zřídkakdy. Většinou se provádějí zpětně, když se objeví nějaká epidemie, třeba salmonelózy. Rozbory jsou drahé, například analýza na přítomnost těžkých kovů stojí kolem deseti tisíc korun.
Jak uvedly Lidové noviny, velocipedisté na Šumavě měřili své síly s vlakem. Šumavští stíhači šlapometného odboru velocipedistů Stifterova pošumavského železničního spolku z Vimperka a Volar soutěžili s parní lokomotivu z roku 1901, která v létě pravidelně vozí výletníky z Nového Údolí. Jedenáct mužů a jedna žena zdolávali jedenadvacet kilometrů dlouhou trať z Nového Údolí do Nové Pece v dobovém oblečení a na kolech vyrobených ve dvacátých a třicátých letech. Vlak tuto cestu urazí za čtyřicet minut. Silnice, po níž cyklisté jeli, vede v těsné blízkosti kolejí a železniční trať desetkrát kříží. V cíli byli nakonec přece jen dříve cyklisté, když poslední z nich na dvojkole přijížděli těsně před nárazníky lokomotivy.
