Přehled tisku
Tématem Hospodářských novin je i rozhodnutí obvodního soudu pro Prahu 4, podle něhož usnesení Rady České televize z loňského října, kterým byl Jiří Balvín jmenován generálním ředitelem České televize, je neplatné. Došlo na slova kritiků, píše v této souvislosti deník. Podle něj totiž v uvedeném sporu není klíčovou figurou Balvín ale Rada ČT, která při zužování kandidátů na ředitele ČT postupovala vysloveně formalisticky.
Tématem Hospodářských novin (HN) je i rozhodnutí obvodního soudu pro Prahu 4, podle něhož usnesení Rady České televize z loňského října, kterým byl Jiří Balvín jmenován generálním ředitelem České televize, je neplatné. Došlo na slova kritiků, píše v této souvislosti deník. Podle něj totiž v uvedeném sporu není klíčovou figurou Balvín ale Rada ČT, která při zužování kandidátů na ředitele ČT postupovala vysloveně formalisticky. "Soud, který rozhodl, že zatímco některé kandidáty rada zvýhodnila, jiné znevýhodnila, se ztotožnil s výhradami, které se objevovaly v tisku. Potvrdil, že rada selhala v bodě, který je klíčem ke smyslu její existence. Proto by měla podat demisi. Nebo být odvolána parlamentem," domnívá se list.
"Cukr a bič" zní titulek komentáře, v němž Lidové noviny (LN) konstatují, že Špidla klidným způsobem vyzývá největší menšinu v ČR k řešení problému a zároveň navrhuje zrušení zpětného vyplácení dávek těm, kdo žádají o politický azyl. Premiér zvolil jinou taktiku než jeho předchůdci a předvedl mistrovskou ukázku politiky cukru a biče - otevřenou náruč spojil s restrikcemi, píše deník. Neví však, zda je to ta pravá cesta ze slepé uličky neuspokojivého soužití většiny s menšinou.
Mladá fronta Dnes (MfD) nepokládá za pádný Špidlův argument, že Romové v českém státě žijí od 14. století, takže jsou v ČR doma. Židé byli leckde doma od 19. století, a pokud před pronásledováním včas neutekli, nebyli nakonec doma nikde, zdůvodňuje své tvrzení list a zdůrazňuje, že nikdo není doma tam, kde ho nechtějí a kde nemůže uplatnit své šance. Špidla sice Romům říká, že by lépe udělali, kdyby se podíleli na řešení problémů doma. "Jenže řešte něco, když v Matiční ulici dlužíte v řádu stovek procent a věřitelé vám dávají nůž na krk," uvádí MfD, která považuje za poněkud sporný i první nástroj vymyšlený vládní radou. Tedy to, že Romům, kteří žádali někde o azyl, by nebyli zpětně vypláceny sociální dávky. "Činovníci rady vlády jistě vědí, že takové opatření k zastavení kompromitující katastrofy nestačí," dodává deník.
V popředí pozornosti ekonomického zpravodajství stojí výše odměn, které, jak lze vyčíst z výročních zpráv, ročně inkasují členové vedení největších tuzemských společností. Mladá fronta Dnes zmiňuje odměny sedmi šéfů KB, kteří si loni přišli zhruba na 200 miliónů korun. Konstatuje, že byly v Česku rekordní a že šťastnou sedmičku nebude hodně dlouho nikdo v zemi následovat. "Bývalému šéfovi Komerční banky Radovanu Vávrovi se jeho kolegové z oboru dlouho posmívali, protože sám sebe prohlašoval za nejlepšího bankéře v zemi. Ten samolibý Vávra, který po Praze jezdí v červeném ferrari, si už nevidí ani na špičku nosu, říkali. Poté, co noví vlastníci banky tento týden zveřejnili výroční zprávu za loňský rok, můžeme s klidem konstatovat, že Vávra si na ni vidí. A vidí si na ni také šest členů jeho manažerského týmu, který před privatizací Komerční bance šéfoval," píše Mladá fronta. Jejich výdělky hodnotí i z pozice normálních smrtelníků. "Vydělat si v Česku skoro milión dolarů za osm měsíců práce, což je suma, která by rozumně uvažujícímu člověku v podstatě umožnila úplně přestat pracovat, se totiž jen tak někomu nepodaří.
"Fakt je, že těch sedm pánů si svoje platy nevyplatilo samo. Z Vávrových hochů udělal milionáře Fond národního majetku, kterému šéfuje vláda," připomíná tisk. Většina z nich navíc přicházela z velkých zahraničních firem, a to v době, kdy se kdysi statný finanční dům Komerční banka hroutil pod tíhou úvěrových průšvihů. A přesvědčovat jinak než výplatní páskou nešlo. "A konečně, pod jejich vedením se banka na ty svoje zesláblé nohy znovu postavila. A Vávra má možná částečně i pravdu, když se hájí tím, že tak štědré zacházení se státu bohatě vyplatilo, když dorazil tučný šek od nových vlastníků banky. Vávrovi hoši si tedy určitě odměnu zasloužili.
Semtex, kterým měla být zavražděna novinářka Sabina Slonková, byl údajně zakoupen v hotelu u Příbrami od jednoho z tamních studnařů. Uvádí to páteční Právo s odvoláním na svědkyni, která je o obchodu prý dobře informována. Podle ní trhavinu koupila obviněná Eva Tomšovicová za přítomnosti dalšího obviněného Michala Novotného. "Bylo to v sobotu 6. července v době oběda," řekla svědkyně. Její tvrzení ale nechtěl nikdo z policistů a mluvčích potvrdit s odkazem na informační embargo.
Další podrobnosti k případu uvádějí i Lidové noviny. Jak se dočteme na jejich stránkách, z policejních protokolů vyplývá, že podle požadavku Tomšovicové měla být Slonková zabita do voleb. Tomšovicová tvrdí, že na žádost Srby k tomu najala Novotného a Volfa, kteří kontaktovali Rziepela. Novotný podle LN policii vypověděl, že s Volfem předpokládal, že po volbách vše usne a z vraždy Slonkové sejde. Zálohu 50.000 korun si však vzali a použili ji na rozjezd firmy. "Spoléhali jsme na to, že likvidace Slonkové má být do voleb, a nechali jsme to být. Říkali jsme si, že to nějak dopadne," vypověděl Novotný. Protože neměli pro Rziepela na zaplacení, považovali navíc podle Novotného "za vyřízenou věc", že "Rziepel do ničeho nepůjde".
Ačkoli se zdá, že Indie dá pravděpodobně přednost při nákupu cvičných vojenských letounů britské produkci před českými letouny L-159B z Aera Vodochody, ministr obrany Jaroslav Tvrdík se domnívá, že obchod ještě není ztracen a soudí, že o kontrakt pro indickou armádu je zapotřebí intenzívně bojovat. Vyplývá to z jeho rozhovoru pro páteční Právo. "Je předčasné házet flintu do žita a je potřeba intenzívně bojovat," řekl Právu s tím, že letoun z produkce Aera Vodochody je modernější, levnější a výkonnější než britský Hawk.
