Přehled tisku
Pro občany EU je výhodné nakupovat léky v ČR, protože za ně zaplatí někdy až o polovinu méně než doma. U některých preparátů je cenový rozdíl ještě výraznější. Například protirakovinný přípravek Nolvadex je v tuzemsku až osmkrát levnější než v Německu nebo Rakousku. Píšou to dnešní Hospodářské noviny. Cizince podle deníku neodrazuje ani silný kurs koruny. Podle prezidenta České lékárnické komory Jindřicha Oswalda měli například Němci dříve zájem hlavně o aspirin, wobenzym a geriavit. Naproti tomu nyní mají zájem hlavně o léky českého původu, protože jsou pro ně ještě levnější. Poptávka je také po rostlinných přípravcích a různých multivitamínech. Lékárenská komora tvrdí, že pokud jsou léky v ČR v průměru o polovinu levnější než v EU, budou se po vstupu jejich ceny postupně zvyšovat. Ministerstvo financí však výrazný nárůst cen léčiv neočekává. Podle údajů Generálního ředitelství cel se loni z ČR vyvezly léky za 5,9 miliardy korun. Bilance obchodu s léčivy však skončila schodkem 21,7 miliardy korun.
Pro občany EU je výhodné nakupovat léky v ČR, protože za ně zaplatí někdy až o polovinu méně než doma. U některých preparátů je cenový rozdíl ještě výraznější. Například protirakovinný přípravek Nolvadex je v tuzemsku až osmkrát levnější než v Německu nebo Rakousku. Píšou to dnešní Hospodářské noviny. Cizince podle deníku neodrazuje ani silný kurs koruny. Podle prezidenta České lékárnické komory Jindřicha Oswalda měli například Němci dříve zájem hlavně o aspirin, wobenzym a geriavit. Naproti tomu nyní mají zájem hlavně o léky českého původu, protože jsou pro ně ještě levnější. Poptávka je také po rostlinných přípravcích a různých multivitamínech. Lékárenská komora tvrdí, že pokud jsou léky v ČR v průměru o polovinu levnější než v EU, budou se po vstupu jejich ceny postupně zvyšovat. Ministerstvo financí však výrazný nárůst cen léčiv neočekává. Podle údajů Generálního ředitelství cel se loni z ČR vyvezly léky za 5,9 miliardy korun. Bilance obchodu s léčivy však skončila schodkem 21,7 miliardy korun.
Nikoliv v září, ale až po listopadovém summitu NATO v Praze rozhodne vláda o případném pořízení nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu. Píšou to Hospodářské noviny. Předchozí kabinet ČSSD přitom trval na tom, že nabídka britsko-švédského konsorcia BAE Systems/Saab byla prodloužena z konce června pouze do 30. září, kdy je třeba podepsat smlouvu. Podle náměstka ministra obrany Stefana Füleho se do původního termínu nepodaří dokončit legislativní stránku zvažovaného kontraktu, který počítá s pořízením 24 strojů za více než 60 miliard korun. Je totiž nutná novelizace pěti zákonů, například normy o obchodu s vojenským materiálem. Tyto úpravy obsahoval zákon o financování nákupu stíhaček, který těsně před volbami zamítl parlament. Podle deníku záleží také na tom, jakým způsobem budou spojenci postupovat v boji proti terorismu, o němž se bude na pražském setkání jednat. Důvodem k odložení rozhodnutí má být podle listu i zářijová cesta prezidenta Václava Havla do USA. Představitelé BAE Systems/Saab nechtějí sdělit, zda termín pro uzavření smlouvy prodlouží. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík po volbách řekl, že předloží vládě obecnější materiál, než byl původní zákon o financování nákupu gripenů. Naznačil, že není zcela vyloučena ani možnost pořízení jiných nadzvukových letounů.
Polévku z metráku hovězích drštěk vařili chlapi z vesnice Drahany od šesti ráno do dvou odpoledne. Pak ale byla za tři hodinky pryč a na noc už nezbylo," řekl prozradil starosta Josef Ošlejšek deníku Právo. Srpnovou noc, jíž každoročně předchází pestré odpoledne plné taškařic určených zejména dětem, pořádají v Drahanech nejen pro místní obyvatele, ale i četné chalupáře. Nechybí překonávání úzké lávky na plovoucích pneumatikách od traktoru. Nakonec ji letos zdolali jen dva místní kluci, zatímco místopředseda US-DEU a senátor za Prostějovsko Robert Kolář i redaktor Práva se při pokusu o její zdolání v místním bahňáku u kostela pěkně vykoupali. Drahanské děti si pak přišly na své, když soupeřily v pojídání koláčů. Umění jejich tvůrkyň musely oznámkovat od jedničky do pětky jako ve škole.
Lidové noviny informují o novém snímku režiséra Miloše Formana. Český filmař se chystá na adaptaci vloni vydané novely Embers tedy Žhavé uhlíky maďarského spisovatele Sándora Máraie. Scénář k chystanému filmu píše Jean-Claude Carriére, který s Formanem spolupracoval už na snímcích Taking Off a Valmont. Na film, který zatím vzniká mimo velká hollywoodská studia, se v současné době shánějí finance. Ještě v únoru na Berlinale zvažoval Forman realizaci několika námětů. Mluvil mimo jiné o Goyovi, nakonec se rozhodl pro adaptaci novely Sándora Máraie. Kniha maďarského autora, kterou má Carrire převést do filmové podoby, byla po svém anglickém vydání v loňském roce objevena západní kritikou, přestože ji její autor publikoval poprvé již v roce 1942. Děj se odehrává v Karpatech a vypráví o setkání dvou starých přátel, kteří se neviděli jedenačtyřicet let.
Na konci každého dojednaného obchodu to bývá stejné: za stolem dobře vybavené kanceláře sedí dobře oblečení muži (případně ženy) a podepisují smlouvy. Ale kde to všechno začíná? V restauraci, píše deník Mladá fronta Dnes. V centru Prahy, kde se soustřeďují sídla nejvlivnějších i nejbohatších obchodníků, je takových vybraných hospod asi dvacítka. I když hospoda asi není to pravé označení: káva je tu nejméně za čtyřicet, dobrý oběd i za dvě tisícovky. Proč se vlivní z ekonomiky scházejí právě v nich? Hlavně proto, že tu potkají ty ostatní, bez jejichž informací by na nový obchod těžko přišli. A jsou to často novinky, které do koženého kancelářského světa neproniknou. "Úspěch je postaven na kontaktech a ty lze udržovat nebo získávat právě při šálku dobré kávy nebo na obědě," říká investor a konzultant Jan Dobrovský, který se specializuje na prosazování zájmů některých podnikatelských skupin. Jaká tedy musí taková podnikatelská hospoda být? Nejlépe blízko sídla firmy. Vzdálená jen několik minut chůze, případně nad podzemními garážemi, v nichž byznysmeni parkují se svými vozy. Kvalitní jídlo i pití jsou samozřejmostí, o níž se nemluví. A personál nesmí být moc aktivní. "Nejdete na ochutnávku vín, ale předávat si informace," zdůvodňuje někdejší šéf Komerční banky Radovan Vávra. Protože je vybraných podniků zhruba dvacítka, někdy nastává i problém. "Lze tam potkat člověka, který prostě váš rozhovor nemusí slyšet," říká Vávra. Důvěrnější hovory se proto raději vedou ve vybraných hotelových saloncích.
