Přehled tisku
Ničivé záplavy v České republice a jejich následky jsou hlavními tématy všech českých deníků. Titulní stránky listů informují o tom, že rozvodněné toky opadají, sčítají se škody a lidé se vracejí domů. V ekonomickém zpravodajství i v některých komentářích deníky hodnotí dopad povodní na hospodářství a rozpočet.
Ničivé záplavy v České republice a jejich následky jsou hlavními tématy všech českých deníků. Titulní stránky listů informují o tom, že rozvodněné toky opadají, sčítají se škody a lidé se vracejí domů. V ekonomickém zpravodajství i v některých komentářích deníky hodnotí dopad povodní na hospodářství a rozpočet.
Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec v deníku Mladá fronta Dnes slibuje, že obnova země bude rychlá a za několik měsíců nikdo nepozná, kudy se prohnala voda. Letošní pohromu podle něj stát zvládl daleko lépe než před pěti lety během povodní na Moravě. "Naší filozofií bude rychlá a efektivní pomoc lidem a obcím v práci na nápravách škod, naším cílem je v co nejkratší době vráti zničeným oblastem jejich potenciál," uvedl ministr. Jak dodal, nutné je především co nejvíc podpořit malé a střední podnikatele v postižených místech a také ve velmi krátké době opravit všechny důležité komunikace a mosty. Podle něj se nyní intenzivně jedná se zástupci Evropské unie, aby prostředky, které jsou pro Českou republiku v rozpočtu unie připraveny, směřovaly přednostně do postižených oblastí a aby bylo umožněno tyto prostředky čerpat mnohem jednodušeji bez zbytečných průtahů.
Podle Lidových novin se povodně odrazí na letošním výkonu domácí ekonomiky, kterou tak letos čekají těžké časy. To se odrazí na prohlubujícím se schodku státního rozpočtu, který se přiblíží stovce miliard korun. "Podniky budou mít menší zisky a budou se snažit spořit, a to i na platech zaměstnanců. Ti budou zase méně utrácet. Státní kasa se tak nedočká plánovaných daní, které byly až příliš nadsazeny. Ostatně byl pro to důvod: vláda si ve volebním roce potřebovala zlepšit své renomé. A to i rozmařilými výdaji a sliby na poslední chvíli. Nyní však každá zbytečně vyhozená koruna bolí dvojnásob," uzavírají Lidové noviny.
Hospodářské noviny uvádějí, že většina peněz na obnovu půjde hlavně z mimorozpočtových fondů dopravy a bydlení, což v podstatě znamená, že se použijí peníze získané z privatizace. "O výnosech z prodeje Transgasu, Telecomu, Unipetrolu a výhledově třeba ČEZu se ale uvažovalo jako o kapitálu nutném k rozjezdu důchodové, respektive celkové fiskální reformy," připomíná komentář. "Použití peněz na rychlou obnovu území je v pořádku, ale přesto se měly hledat další zdroje. Krach důchodového systému by v budoucnu mohl být ještě větší katastrofou než povodně 2002," dodávají Hospodářské noviny.
"Pojišťovák je teď v mnoha místech zdevastovaných povodní nejočekávanějším hostem," glosuje současnou situaci deník Mladá fronta Dnes. "Živnostníci, řemeslníci, hoteliéři i velké firmy nyní zjišťují, na co se jejich pojistka vztahuje, nebo spíš na co se nevztahuje. Třeba na povodeň. Na rozdíl od domácností totiž jejich majetky nejsou proti téhle ráně pojištěny automaticky. Pojišťovací logika, že povodeň nepatří automaticky mezi živly, nemá s normální logikou nic společného. Pojišťovák, který tohle musí lidem vysvětlovat, si vyslechne svoje. Měl by si jejich jadrné komentáře doslova zapsat a předat svým šéfům. Snad jim budou rozumět. Tohle žádná hra se slovíčky nebude," předpovídá Mladá fronta Dnes.
Občané, kterým velká voda zničila jejich majetky, uvažují o trestních oznámeních a žalobách na firmy, státní podniky povodí, na města a obce, protože je považují za viníky katastrofy. Do podezření se dostala například energetická společnost ČEZ a její vodní elektrárny na vltavské kaskádě. Píše to deník Mladá fronta Dnes. Tyto elektrárny prý do poslední chvíle na přehradách vyráběly levný proud a voda se odpouštěla jen pomalu. Ředitel vodních elektráren firmy ČEZ Aleš Tomec považuje nařčení za absolutní nesmysl. Podle něj je to úplně mylná konstrukce, už jenom proto, že místo aby jelo standardně všech 12 elektráren, tak nakonec byly v provozu jen dvě. Obvinění odmítají i vodohospodáři. Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Hudlera byla většina nádrží na začátku povodní prázdnější než obvykle a prostor na zachycení vody byl. Podle povodí je hlavním důvodem povodní to, že nádrže vltavské kaskády jsou malé. Pokud by všechny přehrady byly úplně prázdné, vešla by se do nich jedna miliarda krychlových metrů vody, Vltavou se jí však valilo asi třikrát tolik. S Povodím Vltavy se chce podle listu soudit například jihočeský Římov. Tamní obyvatelé tvrdí, že nebyli včas informování o blížící se zátopové vlně, ačkoli to vodohospodáři měli vědět, protože z Římovské přehrady vypouštěli nadkritické množství vody. Rozhořčeny byly také Kralupy nad Vltavou. Ty musely odstřelovat loď s pískem, která se zasekla na řece. Jedním z důvodů údajně byly velké naplaveniny, o které se vltavské povodí nepostaralo. Povodí však tvrdí, že je samo poškozeno. Pokud by se loď přivázala a potopila na místě, nemusela by se odstřelovat, dodává Mladá fronta Dnes.
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) ustoupí kvůli materiálním škodám způsobeným záplavami od záměru prosadit koupi bojových letounů Jas-39 Gripen. Jak ministr uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny, varianta, že by se koupilo 24 nadzvukových stíhacích letounů v řádu desítek miliard korun je vyloučená. Ministr rovněž uvedl, že během pohotovosti kvůli povodňovému nebezpečí bylo na straně armády zaznamenáno jedno selhání. Velící důstojník pražské 6. zabezpečovací brigády podle něj svým vojákům nezajistil dostatečné stravování a nedokázal udržet spojení s krizovým štábem.
Podle deníku Právo chce ministr Jaroslav Tvrdík najít levnější způsob zajištění vzdušného prostoru nad Českou republikou. Jeho konkrétní podobu však odmítl sdělit. Jak list uvádí, ministr také přiznal, že bude muset pozdržet reformu armády a nebude moci ani zvyšovat počet vojáků působících v zahraničních misích. Zruší proto například přípravu jednotky speciálních sil, která měla na žádost USA působit v Afghánistánu. Podle Práva má být rovněž ohroženo uspořádání mezinárodního leteckého festivalu CIAF v Hradci Králové, který se koná každoročně začátkem září. Minist Tvrdík však ujistil, že ekonomické potíže v žádném případě neoddálí termín profesionalizace armády, jímž je rok 2006. Ministr vnitra Stanislav Gross pondělním Hospodářským novinám v této souvislosti řekl, že o zrušení nákupu gripenů v souvislosti s povodněmi dosud neuvažoval, ale že rozhodně podpoří návrh, který ministr obrany předloží na nejbližším zasedání vlády.
Odborníci tvrdí, že pražské metro nemuselo být zatopeno - píše deník Právo. Stavební odborníci, kteří se zúčastnili stavby metra deníku řekli, že nevěří předběžné verzi o zatopení tras A a B. Podle názoru těchto expertů, kteří chtějí zůstat v anonymitě, se pracovníci metra snažili evakuovat lidi, ale zapomněli včas zavřít pancéřová vrata, která by zabránila v průniku vody do stanic a tunelů. Trasa A a skoro celá trasa B je podle jednoho z citovaných odborníků postavená jako protiatomový kryt a voda by tak neměla mít šanci proniknout dovnitř. Druhý z expertů v deníku Právo uvedl, že nevěří verzi, podle které všechno zavinila porucha vrat v prostoru stanice Palmovka. Problém je podle něj spíš v nekvalitní údržbě. Tolik deník Právo.
Jak píšou Lidové noviny, odborníci zkoumají, zda z neratovické Spolany unikly. Podle deníku ohrožuje po čtvrtečním úniku chlóru obyvatele Neratovic i možný únik těchto jedovatých karcinogenních látek. Do chemičky pronikli členové ekologické organizace Greenpeace, odebrali vzorky půdy a poslali je do jedné z laboratoří v sousedním Německu. Výsledky analýzy by měly být hotové za deset dnů. Vedení podniku reaguje v Lidových novinách na aktivitu ekologů smířlivě. Mluvčí Spolany řekl, že vzorky odebrala i Česká inspekce životního prostředí, což je nazávislá a renomovaná indtituce.
Mladá fronta Dnes sleduje pouť dvanáctiletého lachtana Gastona, kterého odnesla povodeň z pražské zoologické zahrady. Deník konstatuje, že lachtan v rozvodněném Labi uniká člunům i vrtulníkům a pokud udrží nasazené tempo, mohl by v září už chytat ryby v Severním moři. Pokud by se Gaston do moře dostal, v Praze by ho už nejspíš nikdo neviděl - na život ve volné přírodě by si totiž podle zoologů rychle zvykl. Nevadila by mu ani chladná voda - lachtani jihoafričtí totiž pocházejí z míst, která omývá chladný mořský proud, konstatuje Mladá fronta Dnes.
