Přehled tisku
Jak uvedla Mladá fronta Dnes, komunistické Československo krylo palestinského teroristu Abú Daúda, který má na svědomí atentát na izraelské sportovce v roce 1972 při olympiádě v Mnichově. Z dosud tajných dokumentů vyplývá, že tehdejší představitelé měli přesné informace o atentátu nejpozději v roce 1978. Tyto informace by přitom pro německé vyšetřovatele měly v té době cenu zlata. Mnichovská prokuratura totiž vydala zatykač na Abú Daúda teprve v roce 1999 poté, co se ve své knize k masakru sám přiznal.
Jak uvedla Mladá fronta Dnes, komunistické Československo krylo palestinského teroristu Abú Daúda, který má na svědomí atentát na izraelské sportovce v roce 1972 při olympiádě v Mnichově. Z dosud tajných dokumentů vyplývá, že tehdejší představitelé měli přesné informace o atentátu nejpozději v roce 1978. Tyto informace by přitom pro německé vyšetřovatele měly v té době cenu zlata. Mnichovská prokuratura totiž vydala zatykač na Abú Daúda teprve v roce 1999 poté, co se ve své knize k masakru sám přiznal. Komando palestinských teroristů zadrželo v roce 1972 jedenáct izraelských sportovců, obsadilo jejich ubikace a požadovalo propuštění 200 Arabů vězněných v Izraeli. Teroristé nejdříve zastřelili dva sportovce, poté při přestřelce na letišti zemřelo dalších devět sportovců a také pět teroristů a policista. Další teroristická skupina si únosem letadla vynutila vydání tří zadržených teroristů. Celková bilance byla děsivá: 17 mrtvých. Tehdejší Československo mělo Abú Daúda sice pod kontrolou, ale jinak zde byl terorista v naprostém klidu a bezpečí.
Všechny tlakové uzávěry v metru byly při povodni včas uzavřeny. Takové je podle Lidových novin zjištění pražského Dopravního podniku poté, co skončilo odčerpávání vody ze stanic pražského metra. Všechna voda se tak do metra dostala jen trhlinami, které vytvořil tlak vody. Dopravní podnik pokládá za nejdůležitější tři, patnáctimetrovou díru v podlaze ve stanici Můstek, trhlinu ve zdi v téže stanici a podobnou ve stanici Invalidovna. Metrostav, který podzemní dráhu projektoval a budoval, však přiznává pochybení jen ve dvou případech. ˝Stavební částí voda nenatekla. Kromě těch dvou sporných bodů, k těm se hlásíme, ˝ řekl listu mluvčí Metrostavu František Polák. První je právě protržená stěna ve stanici metra Můstek. Místo betonové zdi, která tu měla být podle projektu postavena, tu byla jen zeď cihlová. Dalším místem, kde zřejmě Metrostav chyboval, je špatně zabetonovaná pracovní štola u stanice Invalidovna. Za třetí, největší trhlinu Metrostav podle svého mluvčího nemůže. Voda tu pronikla do kabelových průchodek pod podlahu přestupního tunelu mezi trasami A a B.
Jaké škody skutečně napáchaly nedávné povodně v areálu Ústavu jaderného výzkumu v Řeži? - ptají se Lidové noviny. Vedení podniku hovoří ˝pouze˝ o škodách na majetku. Někteří zaměstnanci a odborníci na jadernou problematiku však tvrdí, že do vody mohly uniknout některé nebezpečné chemické látky. Podle ekologů z hnutí Greenpeace mohla voda z prostor ústavu vyplavit izotopy. Václav Kotecký z hnutí Duha upozorňuje na další možné nebezpečí. ˝Vzhledem k tomu, že byly zatopeny klíčové místnosti, včetně cyklotronu, tak by následky mohly být velké. Je tu otázka, zda bylo dobré stavět takové rizikové objekty v záplavových zónách,˝ řekl Kotecký. To však vedení podniku odmítá. ˝Ústav nic nevypustil, k žádnému úniku radioaktivity či jiných nebezpečných látek nedošlo. Ani prováděná měření přečerpávané vody nic takového nepotvrdila,˝ oponuje mluvčí ústavu Zdeněk Kříž s tím, že objekty již navštívili i inspektoři pro životní prostředí a jadernou bezpečnost. Pavel Pitterman ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jakýkoli únik vylučuje. ˝Měření v okolí Řeže neprokázalo žádné zvýšení radioaktivity,˝ uvedl Pitterman. Údaje o možném úniku označil za spekulace.
Jak uvedl deník Právo, nový zákon komplikuje transplantace. Kvůli sporným ustanovením tohoto zákona ve středu večer lékaři plzeňské fakultní nemocnice neodebrali zemřelému dárci orgány z těla, na které již čekali jejich příjemci. "V zákonu je psáno, že pitva se musí provést před vlastní transplantací. To je technicky naprosto vyloučené," řekl Právu doktor Daniel Hasman, transplantační koordinátor z Fakultní nemocnice v Plzni. Dodal, že pitva je vysoce odborný lékařský úkon, který trvá několik hodin. "Srdíčko vydrží mezi tělem dárce a příjemcem zhruba dvě hodiny. To se týká i plic, slinivky břišní a jater. Podle tohoto zákona, pokud ho budeme dodržovat, a my ho dodržovat musíme, nezbývá než tyto orgány nepoužít," uvedl lékař. Dodal, že ve středu večer měli dárce, který splňoval podmínky pro odběr uvedených orgánů. "Z důvodu zákona jsme orgány však odebrat nemohli a odebrali jsme pouze ledviny, protože u nich, byť napjatě, se to dá stihnout," řekl doktor Hasman. To vážně ohrozí transplantace, protože podobné problémy stojí před všemi nemocnicemi, které orgány odebírají.
Politického penzistu Miloše Zemana už podle Mladé fronty Dnes obyvatelé Nového Veselí přijali za svého. Bývalý premiér, který si před lety koupil na Vysočině dvě místnosti v renesanční usedlosti, tu chodí k holiči i k lékaři a s košíkem nakupuje v místních obchodech. Potkat Zemana jako domorodce, který si vykračuje mezi zahradami po vesnici, však není jednoduché. Vyžaduje to trpělivost. "Bude hezky, tak to by mohl jít na procházku po hrázi rybníka. Ale nebude to dřív jak někdy před obědem," předpovídá Věra Popková. Jenže Miloš Zeman včera místní obyvatele převezl. Hodiny na kostele ještě neukázaly ani půl jedenácté a někdejší premiér se v pohodlných černých kalhotách a košili, doprovázený osobním strážcem, vydal k holiči. "Noviny skutečně nečtu a neposkytuji žádné rozhovory," vymezuje Zeman hned na úvod základní pravidla. "Ale pokud chcete nějaký bonmot, tak vám jeden poskytnu," pokračuje vzápětí. "České noviny jsou dobré na tři věci: výborně se na nich suší houby, hodí se na zapálení ohně v krbu a dobře se s nimi utírají okna." Houby a procházky po lese jsou také jediné téma, o kterém je Zeman ochoten se dál bavit. "Něco jsem usušil a také jsem si udělal smaženici." Při houbaření ho však trápí hořké hřiby. "To je houba, kterou neokusuje ani slimák. Vypadá jako dobrý hříbek, ale pak zjistíte, že to je hořčák, a máte po radosti, říká Miloš Zeman v Mladé fronty Dnes.
Podle deníku Právo potraviny z povodní lákají k pokoutním prodejům. Inspektoři České zemědělské a potravinářská inspekce jsou již několik týdnů v maximálním nasazení i přes víkendy. Když přijdou na neohlášenou kontrolu, zkoumavě procházejí prodejnou, sklady, namátkou si prohlížejí lahve a hledají stopy bahna, vyžadují dodací listy. Ověřují si na vlastní oči, kam vedou všechny dveře, a prolézají i ty nejtemnější kouty v zablácených sklepích. Cíl je jasný: ověřit, zda sem prodejce nezašil třeba drahý "záplavový" alkohol. Potraviny a nápoje zasažené povodní se totiž stále mohou přes zákaz prodeje pokoutně objevovat na pultech či u silnic. Takové zboží ovšem vážně ohrožuje zdraví konzumentů. Dosud bylo zkontrolováno přes 670 výrobních, skladovacích a prodejních objektů, v nichž se manipuluje s potravinami. Jenom v Praze proběhlo přes 316 kontrol. Pokud inspekce najde závadné zboží, majitel si musí najít a zaplatit firmu, která produkty zlikviduje, a k tomu ještě znovu zavolat ČZPI. Se všemi prodejci, kteří se ocitli na černé listině, zahájí inspekce správní řízení. Vystavují se minimálně desetitisícovým pokutám.
Jedenadvacet obviněných, 120 vyloupených církevních objektů, desetimilionové škody a dva roky policejní práce. Taková je podle Lidových novin bilance jednoho z nejrozsáhlejších případů vykrádání kostelů v historii Česka, který v těchto dnech uzavřel speciální tým detektivů z policejního prezidia a řady krajských a okresních kriminálek. Policejní vyšetřování, které započalo v roce 2000, nakonec ukázalo, že gang devíti překupníků a tipařů, pro něž pracovalo dvanáct zlodějů, působil v podstatě na celém území České republiky. Nejvíce se zaměřili na severní, střední a východní Čechy. Nebáli se ale zajet si i na Moravu. Mezi nakradenými skvosty se mnohdy ocitly skutečné perly, například plátna známého barokního malíře oltářních obrazů z 18. století Ignáce Raaba. ˝Práce˝ zlodějů byla přitom podle zjištění detektivů většinou dost hrubá. Do objektů vnikali tak, že vyráželi okna či páčili dveře. Ani s uměleckými díly si hlavu příliš nelámali a mnohdy je rozřezávali na části, aby bylo jejich zpeněžení jednodušší. Většina ukradených předmětů zřejmě mizela za rakouskými či německými hranicemi a bylo třeba je nenápadně převážet přes hraniční přechody.
Někteří odborníci, jak uvedla Mladá fronta Dnes, nesouhlasí se záměrem generálního ředitele Národní galerie Milana Knížáka přestěhovat pražskou sbírku středověkého umění z Anežského kláštera do paláce Kinských na Staroměstském náměstí. Vedení galerie se rozhodlo sbírku přestěhovat po srpnových povodních, které areál kláštera ohrozily. V otevřeném dopise odborníci Knížákovi připomínají, že i palác Kinských je v záplavové oblasti. "Navíc jsou jeho neklimatizované výstavní sály vystaveny silnému slunečnímu záření," napsali ředitel Ústavu pro dějiny umění Karlovy univerzity Mojmír Horyna a ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd Lubomír Konečný spolu s předsedou Uměleckohistorické společnosti v českých zemích Romanem Prahlem a Lubomírem Slavíkem z Masarykovy univerzity v Brně. O přestěhování cenné sbírky by podle nich měl rozhodnout širší okruh znalců umění. Národní galerie je správcem, a nikoliv majitelem mimořádně hodnotných děl českého umění, připomněli. Současně vyzvali, aby Knížák dal před rychlou improvizací přednost otevřené široké diskusi odborné veřejnosti. Voda v srpnu zaplavila suterén a přízemí Anežského kláštera do výšky dvou metrů, sbírky podle Knížáka nebyly povodní nijak zasaženy. Středověké umění dal generální ředitel do kláštera přestěhovat na podzim roku 2000 poté, co musela sbírka opustit klášter sv. Jiří na Pražském hradě.
Co všechno může zmizet nebo se dá ukrást? I takovou otázku si podle Mladé fronty Dnes mohou klást chomutovští policisté. Pátrají totiž po šestiletém lvu jménem Šmuki, který měl zmizet z klece umístěné na dvorku rodinného domku na Chomutovsku. Sami policisté připouštějí, že nejde o typický případ. A to nejen tím, že ukradenou věcí je cizokrajná šelma. Zvíře, které má mít hodnotu jeden milion korun, totiž mělo zmizet už loni v prosinci. Jeho majitel se však obrátil na rameno zákona až nyní. Policisté z Chomutova se ve skutečnosti případem zabývají už podruhé. Dohady o tom, kde zvíře je, se totiž objevily koncem loňského roku poté, co byl na firmu majitele šelmy vyhlášen konkurz. Od té doby není jasné, co se se šelmou stalo. Podnikatel totiž ze zmizení zvířete obvinil správkyni konkurzní podstaty. Ona to odmítla a její slova, že za zmizením lva je jeho vlastník, potvrdili už začátkem roku někteří lidé, kteří podnikatele znají. "Byl jsem při tom, když se při konkurzu sepisoval jeho majetek. Lva měl stále na zahradě, nechtěl nás k němu ani pustit. Když jsem se dotyčného ptal při srpnových povodních, co se zvířetem je, ani mně neodpověděl," uvedl Ladislav Tůma, který je místostarostou Chomutova.
