Přehled tisku
Vyjednávání vládní koalice o obměně kabinetu je ústředním tématem většiny českých deníků. Tisk také komentuje sobotní rozhodnutí výkonného výboru ČSSD hledat kandidáta sociální demokracie na prezidenta v primárních volbách otevřených veřejnosti.
Podle Mladé fronty Dnes víkendové drama prozradilo, jak slabá v kramflecích se vládní koalice cítí. První konflikt - a hned se předělává kabinet. jak list uvádí, před Špidlovým týmem jsou dlouhé čtyři roky, schvalování čtyř rozpočtů, reforma veřejných financí... Začnou se pak vládní politici v případě neúspěchu vzájemně vylučovat ze stran, upalovat zrádce pro výstrahu? Pokračování jakkoli rekonstruované vlády bude podle listu jen cností z nouze. Vznikne vláda ještě slabší, než byla ta dosavadní. Vladimír Špidla bude nucen kormidlovat vládní bárku na neklidném koaličním moři. Hrozba předčasných voleb mu bude stát na zádi a na přídi bude naslouchat zpěvu komunistických Sirén. Co premiér spíš vydrží? ptá se v závěru Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny se domnívají, že premiér Špidla jde ve šlépějích Miloše Zemana, svého předchůdce v čele vlády i ČSSD. "Jeho slova, že unie zůstane ve vládě, když se Marvanová vzdá mandátu, jsou obyčejným vydíráním. Neuvěřitelný byl i jeho předchozí nápad unii z vlády - kvůli hlasování jedné poslankyně - rovnou vyhnat," konstatuje deník. Špidlovo chování se podle něj v ničem neliší od "zemanovské štvanice" na poslance Jozefa Wagnera, který byl před několika lety za podporu "pravicového" státního rozpočtu vyloučen z ČSSD. "Ústava dává zákonodárcům právo hlasovat podle svědomí. Stranu, za niž byli zvoleni, mají respektovat, ne však jako tupé stádo. Je strašné to připomínat vládě, která se prezentuje jako demokratická a proevropská," dodává.
Lidové noviny se vracejí k povodňovému balíku, se kterým vláda v pátek neuspěla. Podle listu zavání postoj premiéra Vladimíra Špidly i ministra financí Bohuslava Sobotky pseudomoralistickou manipulací. Špidla ihned po krachu vládního daňového balíku slíbil sněmovně, že se s podobným, ne-li totožným návrhem brzy vrátí. Oběti povodní podle něj nesmějí zůstat bez pomoci, píše list. Ministr Sobotka zase vyhrožoval tím, že v případě neschválení bude mít pomoc velké zpoždění. Jasně naznačil, že daňové změny s povodněmi tak úplně nesouvisejí. Připustil dokonce, že existují i jiné způsoby financování, které by ovšem znamenaly zvyšování veřejného dluhu. Podle listu je to pravda neúplná. Vláda mohla nejhorší dobu překlenout penězi z privatizace a teprve po sečtení ztrát mohla navrhnout další postup. O daňové reformě spojené s potřebnými trvalými škrty v rozpočtu se dalo jednat delší dobu. Proč premiér Špidla tolik spěchal? Pomalu doznívající pozáplavová tíseň by během dalších měsíců úplně odezněla a zvyšování daní by se už nedalo zakrýt snahou pomoci obětem vodní katastrofy. Proto premiér raději riskoval koaliční zkoušku ohněm, míní deník.
Hospodářské noviny komentují sobotní volbu ČSSD hledat kandidáta na prezidenta nejen v referendu uvnitř strany, ale vypsat ho i pro veřejnost. Podle listu je to lepší, než kdyby Právo rozhodovat o hlavě státu mělo de facto jen 16.000 lidí, kteří posílají do Lidového domu členské příspěvky. "Ale ještě lepší by samozřejmě bylo, kdyby lidé mohli volit rovnou prezidenta, ne jen budoucího favorita ČSSD. V České republice volí prezidenta obě komory Parlamentu, přímá volba není možná, některé politické strany ji však chtějí prosadit. V ČSSD se jako o možných kandidátech hovoří o exministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi, ombudsmanovi Otakaru Motejlovi a expremiérovi Miloši Zemanovi. /Zeman však svou účast podporuje konáním vnitrostranického referenda, což pondělní Mladé frontě Dnes potvrdila místopředsedkyně sociální demokracie Marie Součková/. "Komu je jedno, jestli prezidentem po Havlovi má být spíš Motejl, spíš Bureš nebo asi Zeman, ten se nebude namáhat, aby do toho sociálním demokratům mluvil. Ale ostatní by se měli ve vlastním zájmu stranického referenda zúčastnit. Bude to sice jen nejistá volba z donucení, ale pořád je to lepší, než se jen dalších pět let rozčilovat, čí fotografie to visí ve školách," uzavírá list.
Mladá fronta Dnes upozorňuje, že v Praze v důsledku povodní razantně klesl prodej v českých knihkupectvích. Jak list uvádí, už krátce po záplavách se odhadovalo, že velká voda citelně srazí prodej knih. Méně turistů, omezená doprava, nenadálé výdaje potenciálních zákazníků. Pro některé knihkupce jsou však dopady ještě chmurnější, než čekali. Především v hlavním městě: obchodní propad je zde obdobný jako u řady pražských divadel, kterým nechodí diváci. Mimo metropoli je situace vesměs lepší. Ať už se tuzemští knihkupci potýkají se sebehoršími překážkami, které jim způsobily povodně, jedna věc je utěšuje bez rozdílu: blíží se období Vánoc, jemuž přezdívají knihkupecké žně, dodává Mladá fronta Dnes.
Prakticky od nuly musejí začít lékaři, kteří během srpnových povodní přišli o záznamy svých pacientů, konstatují Lidové noviny. Sdružení praktických lékařů odhaduje, že o své kartotéky přišly desítky z nich. Především údaje vedené pouze v listinné podobě jsou v mnoha případech nenávratně ztraceny. Lékaři se navíc mohli dostat do křížku se zákonem na ochranu osobních údajů při likvidaci poničených spisů. Většinou je totiž dali do pytlů a nechali odvézt na skládky. Právník Sdružení praktických lékařů Jakub Uher připouští, že z hlediska ochrany osobních dat není takový způsob likvidace ideální. Sdružení ale podle něj dalo přednost zamezení zdravotních rizik, které by stykem s vodou kontaminovanými spisy mohla vzniknout, před rizikem úniku informací, uvádějí Lidové noviny.
Městský soud v Praze zastavil stíhání devíti bývalých zaměstnanců ministerstva obrany a dvou soukromých podnikatelů v kauze podezřelých armádních zakázek, informují Hospodářské noviny. Předsedkyně senátu Hana Hubáčková dospěla k závěru, že jim žalobce neprokázal trestnou činnost a vrátila mu všechny návrhy na obžalobu k došetření. Žalobce podal proti usnesení stížnost k vrchnímu soudu. Bývalým pracovníkům resortu obrany je kladeno za vinu, že zadávali zakázky přímo vybraným soukromým firmám bez vypisování veřejných obchodních soutěží, případně že neoslovili alespoň více zájemců, připomínají Hospodářské noviny.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nemá pro své obvinění nejvýznamnějších tuzemských prodejců pohonných hmot z kartelové dohody žádné přímé důkazy. Podle informací Hospodářských novin to vyplývá ze sdělení, které minulý týden úřad zaslal šesti pokutovaným firmám, tedy společnostem Benzina, Shell, OMV, Conoco, Agip a Aral. Ve zprávě ÚOHS se podle listu nicméně konstatuje, že neexistence přímých důkazů nevylučuje prokázání cenové dohody mezi distributory, a to důkazy nepřímými. "Nepřímým důkazem může být i takové chování na trhu, jehož příčinu nelze vysvětlit jiným způsobem než předchozím vzájemným ovlivněním. Jeho důsledkem je potom sladění cen," cituje list zprávu antimonopolního úřadu. Deník připomíná, že představitelé antimonopolního úřadu nechtějí o důkazech sdělovat jakékoli bližší informace. Podle listu antimonopolní úřad své tvrzení opírá mimo jiné o skutečnost, že se představitelé pumpařů setkávali na jednáních v rámci České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Právě tam mohlo k uzavírání dohod docházet, dodává list. Generální ředitel asociace Miloš Podrazil však namítl, že orgány asociace nikdy nevedly jednání o maloobchodních cenách pohonných hmot a nikdy se nezabývaly a nebudou zabývat cenovou a obchodní politikou členských firem. List dodává, že pokud se potvrdí tvrzení úřadu, firmy by dohromady měly na pokutách zaplatit přes 300 miliónů korun. Zástupci pokutovaných firem se odmítají k tvrzení ÚOHS vyjadřovat. Již dříve však deklarovaly, že proti prvostupňovému nepravomocnému rozhodnutí ÚOHS podají rozklad.
Po pádu makléřské společnosti KTP Quantum se objevil na kapitálovém trhu další problém, píše Mladá fronta Dnes. V ohrožení je zhruba půl až tři čtvrtě miliardy korun, které více než tisícovka lidí svěřila neznámé švýcarské společnosti Helvag výměnou za slib velmi atraktivních výnosů. Podle listu není vůbec jisté, zda lidé, kteří se rozhodli s Helvagem vydělat, ještě své peníze uvidí. Šéfy Helvagu totiž nyní stíhá německá policie a někteří z nich už jsou několik měsíců ve vazbě kvůli podezření, že zpronevěřili sumu v řádu 20 až 30 miliónů marek. V Česku se firmě podařilo shromáždit od roku 1997 od klientů něco mezi 500 a 750 milióny korun. Jak Mladá fronta Dnes dodává, zákazníky Helvag na tuzemském trhu nehledal. Jeho produkt - tedy možnost investovat do švýcarských a německých nemovitostí - u nás nabízí prostředník.
