Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 22. listopadu připravil Josef Kubeczka.
Pátečnímu tisku pochopitelně dominují zprávy z prvního dne jednání pražského summitu NATO. Hlavní české deníky informují o rozšíření Severoatlantické aliance o sedm nových zemí a o její vojenské reformě. Neopomíjejí komentovat ani zdrženlivý postoj Německa a Francie k možné válce s Irákem. Všímají si i dosud pokojných a nepříliš početných protestů proti alianci.
Podle komentátora Mladé fronty Dnes vstoupí pražský summit NATO do historie proto, že přepsal mapu Evropy. Antijalta se teď jmenuje Praha. Kontinent je úplně jiný, soudí o rozšíření aliance. Převzetí takřka celého sovětského bloku a kusu Pobaltí aliancí by podle něj ještě před několika lety byla senzační zpráva, ovšem teď je s jejím rozšířením spojena zpráva ještě mnohem úžasnější. Nikoho to totiž nerozčiluje, nikdo není brunátný. Dokonce i Rusové jsou v klidu, přestože před třemi roky tvrdili, že jim to zlomí srdce. Antijalta totiž přišla tehdy, když Jalta už stejně přestala platit, dodává komentátor Mladé fronty Dnes.
Jeden z pohledů - ten vycházející z černobílého vidění světa - by se dal shrnutou pod konstatování, že téměř všechny státy bývalé Varšavské smlouvy se přesunuly na opačnou stranu barikády, poznamenává k rozšíření aliance komentátor Hospodářských novin. Mladá generace pravicových politiků, zejména v Pobaltí, však podle něj vnímá vstup do aliance jako definitivní vyvázání z postsovětského prostoru a potvrzení stoletých historických tradic, které jejich země spojují více se Západem, než s Východem. Ale i oni vnímají NATO jako toho, kdo porazil Sovětský svaz, čili definují alianci pomocí starého nepřítele a zastaralé doktríny, dodávají Hospodářské noviny.
Tentýž list komentuje přijetí prohlášení, v němž NATO sice podpořilo požadavek odzbrojení Iráku, ovšem na společném tažení proti Bagdádu se nedohodlo. Spor o Irák je zároveň sporem o smysl Severoatlantické aliance, míní Hospodářské noviny. Spojené státy jsou podle listu schopny Irák porazit i samy, spojence potřebují spíše kvůli tomu, aby jim kromě symbolického vojenského příspěvku poskytli politickou podporu. Západoevropští spojenci mají sice podle něj k svému "ne" dobré důvody, když se dožadují souhlasu OSN a oprávněně poukazují na své finanční obtíže. Jenže riskují, že obejde-li se bez nich Washington v Iráku tak jako v Afghánistánu, objede se bez nich i napříště. Přičemž nadále platí, že Evropa potřebuj Ameriku mnohem více než Amerika Evropu, uzavírají Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes míní, že postoj spojenců k Iráku se v podstatě nepohnul ani o píď. Američané mají dál po boku jen Británii, silnou dvojku, Francii a Německo, nepřesvědčili, konstatuje. Podle listu je to špatná i dobrá zpráva zároveň. Poněkud špatná zpráva je to pro amerického prezidenta George Bushe. Amerika je sice zjevně připravena jít proti Iráku i bez ohledu na podporu aliance jako celku, ale to poškodí její prestiž, domnívá se. Francie a Německo totiž podle listu v podstatě říkají v kuloárech Američanům rozumnou věc: Vaše důkazy nejsou přesvědčivé. Vaše válečné nadšení překračuje únosnou mez a vaše válečné tempo je příliš rychlé. Dobrou zprávou pro NATO a pro ty, kteří tuto organizaci podrobují ostré kritice, podle deníku je, že Severoatlantický pakt prostě není nástrojem americké politiky. Je demokratickou organizací, kde je možné vyslovit opačné názory a prosazovat rozumné postoje, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Odmítavé stanovisko Německa k účasti na případné válce v Iráku komentují i Lidové noviny. O tom, zda je jednání německého kancléře Gerharda Schrödera snahou o emancipaci německé politiky, či jen obranným reflexem politika, jenž vzhledem k ekonomickým potížím šetří každé euro, můžeme pouze spekulovat, konstatuje list. Německý kancléř nemá proč spěchat s "pokáním", zvláště když si je Američané představují jako pouť do Canossy. Kromě toho se na společných vztazích nedohodlo ani NATO s Evropskou unií, a to je otázka nesrovnatelně důležitější, dodávají Lidové noviny.
Česká republika se chce pokusit o dobytí zbrojních trhů zemí, jež byly nově přijaty do Severoatlantické aliance. Podle Lidových novin hodlá ministerstvo obrany svou "východní expanzi" zahájit vývozem 250 tanků T-72. Podle odborníků ale může republika nabídnout daleko více. "Některé zbraně ze skladů armády jsou poměrně moderní a kvalitní. Navíc jsou levné a jsou z členského státu NATO. To je naše velká výhoda," řekl listu zdroj z ministerstva obrany. O prodeji 250 kusů tanku T-72 již podle deníku rozhodla Bezpečnostní rada státu. Export má být zahájen na přelomu let 2003 a 2004. Rada ve svém usnesení jmenuje jako nejvážnější potencionální kupce tanků Maroko, Alžírsko, Malajsii, Nigérii, Indii, Vietnam a Finsko. Pozornost je však zaměřena i na Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Jugoslávii, stojí dále podle deníku v materiálu rady. První náměstek ministra obrany Štefan Fülle Lidovým novinámřekl, že to neznamená radikální změnu obchodní strategie, protože jde o země, se kterými má ČR v bezpečnostní sféře intenzivní kontakty. "Pravdou ovšem je, že aktem pozvání (nových členů do NATO) se vytvoří lepší podmínky pro spolupráci. Armády nováčků navíc budou muset projít důkladnou technickou obměnou, to je více než jisté," dodal Štefan Fülle. Podle zdrojů Lidových novin by česká armáda mohla novým členům NATO také prodat cvičné letouny z Aera Vodochody či obrněné transportéry. Další možností je společný postup při významných modernizačních projektech, například vrtulníků Mi-24, dodává deník.
Proč se zpomaluje tempo, kterým kráčíme vstříc Evropské unii, se ptají ve svém komentáři Hospodářské noviny. Počátkem devadesátých let šlo všechno poměrně rychle. Uvolnil se obchod a vstoupili jsme od NATO, ale vstup do Evropské unie a připojení k eurozóně se protahuje, píše list. Je dokonce možné, že budoucí evropští partneři si náš brzký vstup ani nepřejí, protože by jsme mohli rozkolísat křehkou hospodářskou stabilitu EU, která se vzpamatovává za celoevropské recese. Do unie se snad dostaneme v první vlně rozšíření, ale pro přistoupení k jednotné evropské měně není stav české ekonomiky vůbec příznivý, konstatuje deník. Rostoucí schodky státního rozpočtu žádají razantní zásah do republikových financí. Evropa nás vybízí k reformě už delší dobu, píšou Hospodářské noviny.
Ministryně školství Petra Buzková sehnala peníze na zaplacení dluhu firmě AutoCont On Line, která školám dodává počítače. Poslanci rozpočtového výboru sněmovny ve středu napodruhé vyhověli její žádosti a schválili uvolnění 420 miliónů korun z rezerv ministerstva financí, aby mohly být dluhy z větší části splaceny, píše deník Právo. Ministerstvo financí dluží dodavateli projektu Internet do škol zhruba 640 miliónů korun, úroky z prodlení přesahují 3,7 miliónu korun. "Pokud ministerstvo financí uvolní zmíněnou částku, budeme moci zaplatit většinu toho, co dlužíme. Doufáme, že se tak stane během několika nejbližších dní," řekla Buzková Právu. Zbytek dluhu bude podle ní splacen v příštím roce, na splátkovém kalendáři se ministerstvo dohodlo s dodavatelem. Peníze na projekt ministerstvu chybí proto, že si předchozí ministr Eduard Zeman potřebnou částku vypůjčil na zvýšení platů učitelů, když se ukázalo, že na ně resort nemá dost peněz, připomíná deník Právo.
V průměru o čtyři procenta, tedy v podstatě o desetihaléře, zvýší ceny svých značek od ledna příštího roku Plzeňský Prazdroj. Informuje o tom Mladá fronta Dnes, podle níž bude nárůst cen záviset na druhu balení. Nejméně naroste cena lahvového piva, a to o 1,5 procenta. "Naopak sudové pivo a pivo v cisternách, které kupují především restaurace, podraží o šest procent," cituje Alexeje Bechtina z Prazdroje. Jak se toto desetihaléřové zdražení promítne do cen spotřebitelských, není podle deníku zatím jasné. Někteří hospodští totiž při každém zvýšení cen nezdražují. "Někdo zdraží, někdo ne. Bude záležet i na tom, jak ten který hospodský reagoval na minulá zdražení ze strany pivovaru," píše list s odvoláním na majitele plzeňského klubu Zach's pub Karla Zacha. Zatím poslední zdražení Plzeňského Prazdroje bylo v únoru letošního roku. Tehdy firma zvýšila například ceny značek Pilsner Urquell a Gambrinus až o korunu na půllitr, připomíná Mladá fronta Dnes.
